Témata
Reklama

Aktuální situace způsobuje celou řadu problémů, které je třeba operativně řešit. Vysoké školy byly z nařízení vlády kvůli prevenci proti šíření epidemie koronaviru od 11. 3. 2020 zavřeny. Jakým způsobem plánujete proces přijímání nových studentů do bakalářského stupně pro příští akademický rok?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Prof. Ing. Robert Čep, Ph.D., děkan fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

I naše univerzita je stejně jako ostatní uzavřena kontaktní výuce studentů. Momentálně se zabýváme zejména podobou státnic, jež budou možná poprvé v historii distanční. Každopádně však budou mít zcela jinou podobu než dosud. Samozřejmě už přemýšlíme také nad začátkem příštího akademického roku a doufáme, že se obejde bez podobných mimořádných opatření. První kolo přijímacího řízení do bakalářského studia skončilo 31. března a my zaznamenali více než 20% nárůst přihlášek, což v této nelehké době přináší alespoň trochu optimismu. Na přijímacím řízení se v podstatě nic nemění, neboť vedení univerzity letos zrušilo přijímací zkoušky a uchazeči budou přijímáni na základě průměrného prospěchu na střední škole. Pokud vláda rozhodne o odložení maturit, posuneme samozřejmě termín, k němuž mají uchazeči doložit maturitní vysvědčení. Zápisy do 1. ročníků se pak budou poprvé konat dálkově, resp. elektronicky.

Reklama
Reklama
Reklama
Doc. Ing Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČu v Plzni

Přijímací řízení probíhá stejně jako v minulých letech. Pro Bc. studium jsou uchazeči o studium přijímáni bez přijímací zkoušky po posouzení jejich předchozího středoškolského nebo vysokoškolského studia a případných dalších aktivit až do naplnění volné kapacity (do 15. dubna 2020). První semestr studia je koncipován jako prodloužené přijímací řízení, kdy uchazeči prokážou své schopnosti studovat zvolený obor na vysoké škole. Uchazeči o magisterské studium jsou přijímáni bez přijímací zkoušky po posouzení jejich předchozího vysokoškolského studia až do naplnění volné kapacity (31. května 2020). FST vypsala ještě druhé kolo přijímacího řízení (5. srpna 2020).

Prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld, děkan Fakulty strojní, TU v Liberci

Situace ohledně epidemie Covid-19 má své dopady na činnost vysokých škol nejenom z hlediska výuky, ale i z hlediska přijímacího řízení. Přijímání studentů do bakalářského studijního programu bude probíhat na základě výsledků ze střední školy, přijímací zkouška se nebude konat. Podmínkou přijetí je středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou, resp. odpovídající zahraniční středoškolské vzdělání. Přihlášku ke studiu již máme několik let pouze elektronickou, takže není potřeba mít obavy z osobní účasti na půdě FS TUL. Veškeré informace ohledně přijímacího řízení jsou průběžně zveřejňovány na webových stránkách fakulty.

Prof. Ing. Lubomír Šooš, Ph.D., děkan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave

Prvé kolo prijímacieho konania sme mali plánované do 31. marca. Počet prihlásených študentov bol v porovnaní s minulým rokom takmer taký istý. No my chceme viac, pretože podľa viacerých agentúr (profesia.sk, najškola.sk...) patria naši absolventi k najžiadanejším absolventom technických vysokých škôl s nástupným platom až 1 280 eur a po medikoch a informatikoch sú v rebríčku záujmu podnikov celoslovensky na treťom mieste. Pritom sme boli jedna z mála fakúlt, na ktorú museli záujemcovia, s výnimkou jednotkárov, robiť prijímacie skúšky z matematiky a fyziky. S ohľadom na vzniknutú situáciu, možné riziká ochorenia a pri rešpektovaní technických možností uchádzačov sme predĺžili termín podávania prihlášok do prvého kola do 31. mája a upustili sme tento rok aj od prijímacích skúšok.

Prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., děkan Fakultyv strojní, ČVUT v Praze

ČVUT byla zavřena 10. března 2020 z našeho rozhodnutí, aby se zabránilo šíření koronaviru mezi studenty, kteří díky svému mládí mají dobrou imunitu, a tedy neonemocní a nevědomky mohou šířit nákazu. Spustili jsme ve všech předmětech nekontaktní výuku. Stanovená podmínka pro přijetí na fakultu byla maturita z matematiky nebo fyziky nebo přijímací test ekvivalentní maturitě z matematiky. Pokud kontaktní výuku obnovíme do 1. června 2020, tak toto přijímací řízení uskutečníme v přiměřené podobě. Pokud nezahájíme kontaktní výuku do 1. června 2020, tak budeme přijímat jen na základě maturity. Nebudeme požadovat maturitu z matematiky nebo fyziky nebo přijímací zkoušku z matematiky a tyto podmínky vyřešíme v průběhu 1. semestru volitelným předmětem a úspěšným splněním požadovaného testu.

Ing. Roman Dvořák

Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Fórum děkanů strojních fakult

Dnešní otázka je v podobném duchu jako ta z minulého vydání, ale tentokráte míří do rezortu Ministerstva průmyslu. Pokud byste byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k podpoře aplikovaného výzkumu a vývoje?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak distanční způsob výuky (napříč celým vzdělávacím systémem) podle vás prohloubí znalostní rozdíly mezi žáky a studenty, které si následně s sebou ponesou do dalšího fáze vzdělávání, nebo praxe? Kde vy osobně vidíte konkrétní momenty distanční výuky, které v žádném případě nemohou plnohodnotně nahradit prezenční formu?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vaší fakultě a jejím výzkumným pracovištím dařilo realizovat smluvní výzkum a spolupráci s praxí během pandemie covid-19 a jak se aktuálně staví průmyslová praxe ke společným projektům pro následující období (jak již běžící projekty, tak i nové výzvy)?

Fórum děkanů strojních fakult

Většina VŠ pedagogů (až na čestné výjimky) celý svůj profesní život prožije na své alma mater. Od absolvování, přes doktorské studium až po jmenování profesorem. Jakým způsobem vaše fakulta přistupuje k jejich celoživotnímu profesnímu vzdělávání s přesahem do praktických dovedností a zkušeností, aby studenty edukovali v aktuálních oborových trendech a přiblížili je více praxi, která je po absolvování čeká?

Fórum děkanů strojních fakult

O jaký studijní program/obor navazujícího magisterského studia mají vaši studenti největší zájem? A co je k této volbě podle vás vede?

Fórum děkanů strojních fakult

Jakými úskalími si musela vaše univerzita projít v procesu získání institucionální akreditace Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství? Jaké spatřujete výhody/nevýhody v porovnání s dřívějším modelem udílení akreditací Akreditační komisí?

Promluvy Štefana Kassaye: Potřeba znalostí

Znám mnoho lidí, kteří vystudovali několik univerzit, včetně zahraničních. Po absolutoriu získali vysokoškolské diplomy s příslušnými akademickými tituly, v řadě případů následně i vědeckými hodnostmi. Při setkáních v kampusech či jiných místech akt vzájemné výměny vizitek často promění smysl samotného setkání.

Príhovor Štefana Kassaya:
Prečo vlastne študujeme?

Systémy vzdelávania vznikli za určitých a úplne odlišných daností a v inom historickom kontexte, skutočnosť by mohla byť tá, že celý rad medzinárodných podnikov so silnými duálnymi tradíciami vo svojich krajinách prejavuje veľký záujem o etablovanie duálneho systému na Slovensku a signalizuje ochotu podieľať sa na reforme učňovského vzdelávania.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit