Témata
Reklama

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký registrujete zájem pro akademický rok 2021/22 o studium na vaší fakultě v bakalářském stupni v porovnání s roky předchozími a jaký byl za poslední období trend? Jaký je dlouhodobý poměr gymnazistů a absolventů odborných škol, kteří k vám nastupují do bakalářského stupně?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Prof. Ing. Robert Čep, Ph.D., děkan Fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

Zájem o studium je stejný jako v roce minulém (počítáno ke stejnému datu). Loni se nám po dvou hubenějších letech povedlo navýšit počet zapsaných uchazečů do bakalářského studia o téměř 15 %, celkový nárůst pak dosáhl hodnoty 38 %. Jsem rád, že to nebyla náhoda a mírně rostoucí trend pokračuje. Až do 12. září se navíc mohou zájemci hlásit ve druhém kole přijímacího řízení, číslo tedy ještě není konečné. Nechceme však, aby počet studentů nekontrolovaně rostl, ale aby se ustálil na hodnotě kolem 2 000 ve všech stupních studia. Naším cílem je zaměřit se na kvalitu oproti kvantitě. Většina našich studentů jsou absolventi středních průmyslových škol. Dlouhodobý počet absolventů gymnázií, kteří se hlásí na naši fakultu, osciluje mezi 15 a 18 %. Do studia však skutečně nastoupí pouze zhruba polovina. Je to škoda.


Doc. Ing. Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČU v Plzni

Na Fakultu strojní ZČU v Plzni jsme pro letošní rok vyhlásili dvě kola přijímacího řízení. K datu 8. června 2021 byl počet přihlášek do bakalářského studia 466 a do navazujícího magisterského studia 122. Od roku 2018 se celkový počet přihlášek nijak výrazně nemění. Pouze u přihlášek do profesního bakaláře, na specializaci Programování NC strojů jsme zaznamenali nárůst. U přihlášek do bakalářského studia pozorujeme nárůst studentů z gymnázií. Do navazujícího magisterského studia se nám na fakultu začíná hlásit stále více studentů z jiných vysokých škol. Nyní pro nás bude důležité, kolik studentů podá ještě přihlášku do druhého kola přijímacího řízení a kolik studentů se následně nakonec zapíše ke studiu.


Prof. Ing. Ľubomír Šooš, PhD., dekan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave

Naša fakulta už niekoko rokov bojuje s problémom nízkeho záujmu maturantov o štúdium na strojníckej fakulte STU v Bratislave. Podľa viacerých agentúr je pritom najvyšší záujem priemyslu, spomedzi všetkých strojníckych fakúlt na Slovensku, práve o absolventov našej fakulty. A to aj napriek tomu, že v porovnaní s ostatnými fakultami je štúdium u nás náročné a drahé.

Aj keď v tomto roku prichádza na slovenské vysoké školy populačne najslabší ročník, sme prekvapení, že sa k nám zatiaľ hlási v priemere o štvrtinu viac študentov než za posledné štyri roky.

Som presvedčený, že je to hodnotením vysokej kvality ponúkaného štúdia na našej fakulte zo strany priemyslu, dobrou propagáciou, ale možno aj obavami maturantov zo štúdia v zahraničí v tejto epidemiologickej situácii.

Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Fórum děkanů strojních fakult

Dnešní téma se týká otázky personálního obsazení vašich akademických a vědeckých pracovišť. Jak se vám daří je naplňovat jednak z řad absolventů – po kterých firmy bezesporu okamžitě sáhnou, protože s nimi již mají vazby z dob studií, ale i z řad odborníků z praxe, kteří po ukončení aktivní činnosti hledají prostor pro uplatnění svých znalostí a jejich předávání dále?
Odpověď jsme bohužel obdrželi pouze od dvou ze všech oslovených děkanů strojních fakult (…).

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vaší fakultě a jejím výzkumným pracovištím dařilo realizovat smluvní výzkum a spolupráci s praxí během pandemie covid-19 a jak se aktuálně staví průmyslová praxe ke společným projektům pro následující období (jak již běžící projekty, tak i nové výzvy)?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vám osvědčila bezkontaktní on-line výuka, zkoušení, případně státní závěrečné zkoušky na vaší fakultě? Myslíte, že v některých případech dokáže tento formát plnohodnotně nahradit "klasický", historicky zakořeněný, způsob výuky a zkoušení a vydáte se touto cestou v nacházejícím semestru (bez ohledu na uvolnění hygienických požadavků)?

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký smysl spatřujete v existenci zahraničních studentů – a to z úhlu pohledu spolustudentů, univerzity a společnosti jako takové? Kolik těchto studentů aktuálně máte na fakultě ve studijních programech v bakalářském a navazujícím mag-isterském stupni? Sledujete dále jejich cestu – odcházejí z republiky, nebo zůstávají?

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Fórum děkanů strojních fakult

Na základě čeho definujete kompetenční znalosti absolventů příslušných studijních programů vaší fakulty? Spolupracujete při tom např. se zástupci výrobní praxe v kontextu konkrétních požadavků uplatnění v daných oborech profesích? 

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit