Témata

Jak se vaší fakultě a jejím výzkumným pracovištím dařilo realizovat smluvní výzkum a spolupráci s praxí během pandemie covid-19 a jak se aktuálně staví průmyslová praxe ke společným projektům pro následující období (jak již běžící projekty, tak i nové výzvy)?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Prof. Ing. Robert Čep, Ph.D., děkan fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

Stejně jako fakulta, tak i celá řada firem měla během pandemie omezený provoz – většina zaměstnanců pracovala z domu. Spolupráce s průmyslem proto vykazuje jisté zpomalení. Řešení aktuálních úkolů se však nezastavilo, a dokonce se objevilo i několik nových projektů. Ze strany firem jsme nezaznamenali žádná výrazná omezení spolupráce. Pro fakultu i podniky znamenají projekty přece jen finanční prostředky navíc a přinášejí zvýšení potenciálu a konkurenceschopnosti firmy na trhu. To, jak moc krizová omezení zamávala se strojírenským průmyslem, ukáže nejspíše blízká budoucnost. Věřím, že se všechny těžkosti podaří překonat a krize nebude mít dlouhodobé následky jako např. v oblasti turismu či letecké přepravě.

Doc. Ing Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČu v Plzni


Objem smluvního výzkumu se v souvislosti s pandemií covid-19 projevil postupným poklesem zakázek od průmyslových podniků, a to především v průběhu mimořádných opatření během jara 2020. Po skončení mimořádných opatření se objem zakázek začíná postupně navyšovat, nicméně nelze v krátké době očekávat návrat na hodnoty před pandemií. Pokles objemu smluvního výzkumu za rok 2020 lze odhadnout na min. 25 %. Celkově se bude jednat o částku v řádech milionů Kč. Během pandemie, a i během mimořádných opatření, bylo podáno mnoho projektů s průmyslovými partnery. Zjednodušeně lze konstatovat, že pandemie neměla vliv na zájem o společné projekty. Naopak množství připravovaných a podaných projektů významně roste z důvodu hledání zdrojů na výzkum a vývoj. Otázkou však zůstává, jakou strategii zaujmou podniky v případě přijetí jednotlivých projektů.

Prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld, děkan Fakulty strojní, TU v Liberci
Realizace smluvního výzkumu a aplikovaného výzkumu probíhala během pandemie víceméně standardně, nepocítili jsme žádné výrazné změny, a to hlavně u dlouhodobých projektů a činností v oblastech smluvního výzkumu. Naopak v oblastech, které souvisely s problematikou covid-19, se výzkumné činnosti a spolupráce s praxí ještě více rozšířily. V současné době pociťujeme dopad pandemie na spolupráci s praxí a smluvní výzkum především v oblasti automobilového průmyslu. Tento dopad je však kompenzován rostoucím zájmem průmyslu a spoluprací v jiných oborech.

Prof. Ing. Lubomír Šooš, Ph.D., děkan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave


Môžem konštatovať, že až na dva kritické týždne, keď sme prerušili prácu v našom Centre inovácií, sme zmluvný výskum a spoluprácu s praxou počas pandémie covid-19 realizovali kontinuálne. Úlohy s podnikmi boli časovo veľmi prísne limitované a preto sa musela, za prísnych hygienických opatrení, výroba realizovať. Príkladom kontinuálneho výskumu, vývoja a výroby bol výpočet, návrh konštrukcie a výroba kompresora a skúšky pre EU Stream. V súčasnosti nepociťujeme pokles záujmu o spoluprácu zo strany priemyselných podnikov. Mení sa asi len spôsob komunikácie. Pri komunikácii sa maximálne snažíme uplatňovať online diskusie.

Prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., děkan Fakultyv strojní, ČVUT v Praze

Plnění smluvního výzkumu a spolupráce s praxí během pandemie covid-19 bylo provázeno komunikačními problémy, které měli všichni. Výrazným problémem ale bylo provedení fyzických experimentů na místě. Jednou zajímavou výjimkou je provádění společných experimentů leteckých motorů v rámci kolaborativní smlouvy s GE Aviation Czech. Fyzická přítomnost testovacích inženýrů z Itálie a Polska byla nahrazena vybudovaným dálkovým přístupem z jejich home office. A tak experimenty v době covidu probíhaly nerušeně dále. Průmyslové podniky mají stále zájem s námi podávat společné výzkumné projekty, což považuji za dobrý příslib jednak překonání covidové krize a jednak budoucnosti hospodářství ČR.

Roman Dvořák

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit