Témata
Reklama

Jak se vaší fakultě a jejím výzkumným pracovištím dařilo realizovat smluvní výzkum a spolupráci s praxí během pandemie covid-19 a jak se aktuálně staví průmyslová praxe ke společným projektům pro následující období (jak již běžící projekty, tak i nové výzvy)?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Prof. Ing. Robert Čep, Ph.D., děkan fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

Stejně jako fakulta, tak i celá řada firem měla během pandemie omezený provoz – většina zaměstnanců pracovala z domu. Spolupráce s průmyslem proto vykazuje jisté zpomalení. Řešení aktuálních úkolů se však nezastavilo, a dokonce se objevilo i několik nových projektů. Ze strany firem jsme nezaznamenali žádná výrazná omezení spolupráce. Pro fakultu i podniky znamenají projekty přece jen finanční prostředky navíc a přinášejí zvýšení potenciálu a konkurenceschopnosti firmy na trhu. To, jak moc krizová omezení zamávala se strojírenským průmyslem, ukáže nejspíše blízká budoucnost. Věřím, že se všechny těžkosti podaří překonat a krize nebude mít dlouhodobé následky jako např. v oblasti turismu či letecké přepravě.

Reklama
Reklama
Doc. Ing Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČu v Plzni


Objem smluvního výzkumu se v souvislosti s pandemií covid-19 projevil postupným poklesem zakázek od průmyslových podniků, a to především v průběhu mimořádných opatření během jara 2020. Po skončení mimořádných opatření se objem zakázek začíná postupně navyšovat, nicméně nelze v krátké době očekávat návrat na hodnoty před pandemií. Pokles objemu smluvního výzkumu za rok 2020 lze odhadnout na min. 25 %. Celkově se bude jednat o částku v řádech milionů Kč. Během pandemie, a i během mimořádných opatření, bylo podáno mnoho projektů s průmyslovými partnery. Zjednodušeně lze konstatovat, že pandemie neměla vliv na zájem o společné projekty. Naopak množství připravovaných a podaných projektů významně roste z důvodu hledání zdrojů na výzkum a vývoj. Otázkou však zůstává, jakou strategii zaujmou podniky v případě přijetí jednotlivých projektů.

Prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld, děkan Fakulty strojní, TU v Liberci
Realizace smluvního výzkumu a aplikovaného výzkumu probíhala během pandemie víceméně standardně, nepocítili jsme žádné výrazné změny, a to hlavně u dlouhodobých projektů a činností v oblastech smluvního výzkumu. Naopak v oblastech, které souvisely s problematikou covid-19, se výzkumné činnosti a spolupráce s praxí ještě více rozšířily. V současné době pociťujeme dopad pandemie na spolupráci s praxí a smluvní výzkum především v oblasti automobilového průmyslu. Tento dopad je však kompenzován rostoucím zájmem průmyslu a spoluprací v jiných oborech.

Prof. Ing. Lubomír Šooš, Ph.D., děkan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave


Môžem konštatovať, že až na dva kritické týždne, keď sme prerušili prácu v našom Centre inovácií, sme zmluvný výskum a spoluprácu s praxou počas pandémie covid-19 realizovali kontinuálne. Úlohy s podnikmi boli časovo veľmi prísne limitované a preto sa musela, za prísnych hygienických opatrení, výroba realizovať. Príkladom kontinuálneho výskumu, vývoja a výroby bol výpočet, návrh konštrukcie a výroba kompresora a skúšky pre EU Stream. V súčasnosti nepociťujeme pokles záujmu o spoluprácu zo strany priemyselných podnikov. Mení sa asi len spôsob komunikácie. Pri komunikácii sa maximálne snažíme uplatňovať online diskusie.

Prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., děkan Fakultyv strojní, ČVUT v Praze

Plnění smluvního výzkumu a spolupráce s praxí během pandemie covid-19 bylo provázeno komunikačními problémy, které měli všichni. Výrazným problémem ale bylo provedení fyzických experimentů na místě. Jednou zajímavou výjimkou je provádění společných experimentů leteckých motorů v rámci kolaborativní smlouvy s GE Aviation Czech. Fyzická přítomnost testovacích inženýrů z Itálie a Polska byla nahrazena vybudovaným dálkovým přístupem z jejich home office. A tak experimenty v době covidu probíhaly nerušeně dále. Průmyslové podniky mají stále zájem s námi podávat společné výzkumné projekty, což považuji za dobrý příslib jednak překonání covidové krize a jednak budoucnosti hospodářství ČR.

Roman Dvořák

Reklama
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Fórum děkanů strojních fakult

Na základě čeho definujete kompetenční znalosti absolventů příslušných studijních programů vaší fakulty? Spolupracujete při tom např. se zástupci výrobní praxe v kontextu konkrétních požadavků uplatnění v daných oborech profesích? 

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit