Témata
Zdroj: archiv J. Zdebora

Jaderné dny 2026: Renezance jádra v Evropě?

Univerzitní kampus Plzeň-Bory Západočeské univerzity v Plzni bude letos na podzim opět místem, kde se odehrají tradiční Jaderné dny, tentokrát již po šestnácté. Na co se mohou návštěvníci letošního ročníku těšit a jaké novinky lze očekávat, jsme se zeptali Jana Zdebora, duchovního otce a jednoho z hlavních pořadatelů celé akce.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Jaderné dny 2026
9. září–15. října 2026

Mezinárodní konference: 9.–11. září 2026
Kde: 
Areál Západočeské univerzity v Plzni
Uzávěrka přihlášek do posterové soutěže pro studenty:
do 31. července 2026
web: www.jadernedny.cz

MM: Pane Zdebore, Jaderné dny mají v Plzni obrovskou tradici, letos se odehraje jejich úctyhodný, již 16. ročník. V jakém duchu se převážně ponese a v čem bude nejvíce specifický a odlišný od těch předchozích?

J. Zdebor: I Jaderné dny se v průběhu let vyvíjejí a mění, a stala se z nich už poměrně rozsáhlá akce. Letošní 16. ročník je zaměřen na roli jaderné energetiky v zajištění energetické soběstačnosti Evropy a ČR. Je zřejmé, že nezastupitelnou roli jaderné energetiky v energetickém mixu Evropy si uvědomují i její dřívější odpůrci z řad vedení Evropské unie. Tuto změnu odráží i úvodní den konference. Plenární část se zaměří na diskuzi k tématu, jestli jaderná renezance v Evropě je realita, nebo stále vize. A situaci v ČR se bude věnovat následující první kulatý stůl, který má podtitul „Česká republika v jaderné Evropě“. S tím souvisí i změna formátu úvodní konference, se kterým jsme začali už vloni. Bude to kombinace krátkých úvodních vystoupení a navazujících diskuzních kulatých stolů, což by mělo umožnit otevřenější výměnu názorů mezi akademickou, průmyslovou i státní sférou.

„Návštěvníci letošních Jaderných dnů by měli odcházet s pocitem, že jaderná budoucnost ČR bude zajištěna jak co do výchovy mladé generace, tak co do schopnosti spolupracovat v rámci Evropy i celého jaderného světa,“ říká Jan Zdebor.
(Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: Celou akci zahajuje mezinárodní konference. Která letos budou její hlavní diskuzní témata a na která byste čtenáře MM Průmyslového spektra obzvláště upozornil?

J. Zdebor: Jak jsem již zmínil, úvodní část konference se zaměří na roli jádra v Evropě a v ČR. V dalších kulatých stolech budou diskutována témata, která s budoucím rozvojem jaderné energetiky bezprostředně souvisejí. Jeden z kulatých stolů se bude věnovat dnes velmi často skloňovaným SMR a novým technologiím v jaderné energetice. Rozvoj jakéhokoliv oboru, a jádro nevyjímaje, je spojen s dostatkem nových odborníků a jejich přípravou. To je téma dalšího kulatého stolu, který má podtitul „Noví odborníci pro jadernou budoucnost – vzdělávání, výzkum, kompetence“. Ale jaderné elektrárny už nějakou dobu provozujeme, a proto se další kulatý stůl zaměřuje na téma „Provozní spolehlivost a bezpečnost jaderných zařízení“. S tím souvisí i bezpečné nakládání s vyhořelým jaderným palivem, jak je i podle našeho atomového zákona nazýváno, i když vyhořelé zdaleka není. A v některých zemích už začal proces likvidace jaderných elektráren, které dosloužily. Ať už z technických, nebo politických důvodů. To je téma posledního kulatého stolu s názvem „Decommissioning a konec palivového cyklu“. Takže je z čeho vybírat.

Karusel na měření radioaktivity (Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: Na které významné osobnosti z řad domácích i zahraničních expertů se letos můžeme těšit? Kdo bude reprezentovat ty nejaktuálnější pohledy na vývoj jaderného sektoru?

J. Zdebor: Kromě již stálých a osvědčených účastníků Jaderných dnů, jako je Tomáš Ehler z MPO, Petr Závodský, generální ředitel EDU II, nebo Jan Barták, prezident francouzské poradenské firmy NucAdvisor, se letos mezi diskutujícími odborníky objeví i Štěpán Kochánek, předseda SÚJB, nebo Zuzana Krejčiříková, ředitelka Public Affairs společnosti ČEZ, Marek Dlouhý, místopředseda představenstva EGAP, Vít Stehlík z White & Case, Karel Bednář, ředitel Škoda JS, Daniel Procházka, ředitel Doosan Škoda Power, Lukáš Vondrovic, ředitel SÚRAO a další. Přijedou i kolegové ze Slovenska jako Andrej Žiarovský, ředitel pro strategii VÚJE, Roman Jakubec z firmy JAVYS a řada dalších významných odborníků. Pozváni byli i Jan van der Lee, představitel I2EN z Francie, prof. Juyoul Kim, KINGS, z Korey a další. Představitel KHNP se rovněž zúčastní kulatého stolu. Samozřejmě se účastní i akademici z ČR jako prof. Ludmila Kučerová ze ZČU v Plzni / FST / KMM, prof. Zdeněk Peroutka, ředitel RICE ZČU v Plzni a řada dalších. Omlouvám se všem, které jsem neuvedl. Celý program je na webu jadernedny.cz. Z výčtu jen uvedených osobností je zřejmé, že letošní Jaderné dny budou představovat široký pohled na tak složitou problematiku, jako je jaderné energetika.

Zahájení loňského ročníku Jaderných dnů (Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: V posledních letech jsou obrovským hitem malé modulární reaktory (SMR). Do jaké míry se podle vás letos posuneme od vizualizací k reálnému nasazení v průmyslu?

J. Zdebor: Budoucnost nastupujícího rozsáhlého rozvoje jaderné energetiky je spojena s představou významného podílu SMR. V řadě zemí je spojena s náhradou fosilních zdrojů, zejména pro dálkové vytápění. Jsou země, jako Rusko nebo Čína, kde už došlo k jejich pilotnímu nasazení, a v dalších zemích, jako je Kanada, už se pracuje na výstavbě prvních bloků. Ale ve většině zemí, které se rozhodly SMR do svého energetického mixu zapojit, jde o více nebo méně vzdálenou budoucnost. Mezi ty státy, které mají nejen ambice, ale i reálnou šanci se nástupu SMR zúčastnit, patří rozhodně i Česká republika. To, že ČEZ kapitálově vstoupil do anglické firmy Rolls-Royce SMR, je příslibem reálné výstavby. Rolls-Royce SMR si následně vybrala Škodu JS (která nyní patří do skupiny ČEZ) jako jednoho ze dvou dodavatelů klíčových komponent SMR, jako jsou tlakové nádoby, vnitřní části reaktoru a další zařízení primárního okruhu. Takže cíl, spustit první SMR v ČR v lokalitě JE Temelín začátkem druhé poloviny 30. let, se zdá být dosažitelný.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Budou na konferenci probírány i konkrétní strojírenské a materiálové speciality – například 3D tisk kovových komponentů pro jádro, pokročilá automatizace nebo nová generace palivových cyklů?

J. Zdebor: V loňském ročníku Jaderných dnů jsme zařadili novou část, nazvanou Dny firem. Tam bylo možné se seznámit s konkrétními novými technologiemi, používanými dnes i v jaderné energetice, jako je například použití laseru pro čištění povrchu tlakové nádoby reaktoru, využití virtuální reality při přípravě oprav na zařízení JE apod. Na tuto novou součást Jaderných dnů byl velmi příznivý ohlas, a tak ji plánujeme i v letošním roce. Náplň jednotlivých dnů firem se dolaďuje, ale vámi vzpomenuté technologie se tam určitě dostanou.

Školní reaktor VR-1 (Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: Jaderné dny trvají více než měsíc a oslovují i širokou veřejnost. Které zajímavé exponáty či interaktivní modely si budou moci návštěvníci v prostorách univerzity prohlédnout na doprovodné výstavě?

J. Zdebor: Mezi oblíbené interaktivní modely výstavní části Jaderných dnů patří určitě např. karusel na měření aktivity různých materiálů, funkční model školního reaktoru VR-1 (Vrabec), který nám laskavě zapůjčuje FJFI z ČVUT v Praze, ale i modely palivových kazet reaktorů VVER a řada dalších.

MM: Jak je na tom český strojírenský a dodavatelský řetězec v oblasti jaderné energetiky? Jsme schopni konkurovat globálním hráčům při integraci nových technologií?

J. Zdebor: O schopnosti českého průmyslu a dodavatelského řetězce v oblasti jaderné energetiky se diskutuje řadu let. Pesimistická tvrzení o tom, že už toho není český průmysl schopen, se naštěstí ukázala jako nepravdivá. Důkazem jsou výroba a dodávky zařízení pro nově budované jaderné elektrárny v Evropě, jako je výroba vnitřních částí reaktorů EPR ve Škoda JS pro JE v Olkiluoto ve Finsku, v Číně, a nyní i ve Velké Británii na JE Hinkley Point C a Sizewell C, dodávky firmy ZAT pro francouzskou EDF a další. Nedávno podepsaná smlouva s Rolls-Royce SMR je dalším důkazem nezmenšené schopnosti alespoň části české průmyslu být opět významným hráčem na trhu. Velkou příležitostí by měla být výstavba nového jaderného zdroje v Dukovanech. Tam to ale bude záležet na tom, jak se podaří prosadit českým firmám se svými nabídkami pro KHNP v konkurenci s korejskými dodavateli.

Otevření výstavní části Jaderných dnů 2025 (Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: Dlouhodobým problémem českého průmyslu je nedostatek technicky vzdělaných mladých lidí. Druhý den vaší konference se má, pokud vím, zabývat právě tématem mladé generace. Jak a čím chtějí Jaderné dny mladé lidi motivovat?

J. Zdebor: Dostatek technicky vzdělaných mladých lidí pro novou generaci jaderné energetiky je v poslední době předmětem celé řady diskuzních fór. Zdá se, že všichni si uvědomují, že jich bude potřeba velký počet, ale kromě diskuzních fór se pro to zatím nic moc nedělá. Kulatý stůl s podtitulem „Noví odborníci pro jadernou budoucnost“ zahajuje druhý den konference. Účastníky jsme vybírali tak, aby mezi nimi byli jednak ti, kteří se tímto tématem zabývají jako profesionálové, a jednak ti, kteří jsou mladí a mají na to tedy pohled mladé generace. V diskuzi by tak měly zaznít i návrhy odpovědí na vaši otázku „Jak a čím mladé lidi motivovat?“.

Reklama

MM: Výstavba nových jaderných bloků není jen o inženýringu, ale také o obrovském ekonomickém a legislativním úsilí. Dotkne se letošní program také otázek financování velkého jádra a připravenosti české legislativy a schvalovacích procesů?

J. Zdebor: Realizace tak obrovských investic, jakými jsou výstavby nových jaderných bloků, opravdu není jen o technice. Proto jsme v minulém roce zařadili do programu kulatý stůl s podtitulem „Finanční a právní aspekty a licencování nových JZ v ČR“. A letos chceme v diskuzi o těchto otázkách pokračovat. Zejména panelová diskuze na začátku konference a první kulatý stůl by se měly těmito otázkami zabývat.

Model APR-1000 pro EDU II (Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: Velkým lákadlem při této akci bývá i praktická část. Co letos nabídne Den technických exkurzí 11. září?

J. Zdebor: Den technických exkurzí je na Jaderných dnech novinkou. Chceme umožnit účastníkům konference, aby navštívili unikátní pracoviště, která se v Plzni nacházejí. Po projednání s generálním partnerem JD, kterým je společnost ŠKODA JS, a také s dlouholetým partnerem ÚJV Řež bude možné navštívit vybrané provozy a výzkumná pracoviště těchto firem. Věříme, že bude zájem u těch účastníků, kteří vážili cestu do Plzně a zatím neměli možnost se do uvedených firem na jejich pracoviště podívat.

V rámci Jaderných dnů 2025 přednášeli též Dr. Barták a Ing. Závodský. (Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: Jaderné dny hostí Západočeská univerzita v Plzni. Jak se samotná univerzita a její Fakulta strojní podílejí na konkrétním výzkumu pro jaderný sektor? Na kterých projektech vaši vědci aktuálně pracují?

J. Zdebor: Rolí univerzity je nejen vychovávat nové odborníky, ale také se podílet na konkrétním výzkumu pro oblast jaderné energetiky. Univerzita má na svých fakultách unikátní pracoviště, která se na jaderném výzkumu dlouhodobě podílejí. Co se týká výuky mladých odborníků pro jádro, tak ta probíhá na Fakultě strojní ve studijním oboru „Stavba jaderně energetických zařízení“ již od r. 1963. Na Fakultě elektrotechnické byla letos, ve spolupráci s Fakultou strojní, zahájena výuka v novém studijním oboru „Management jaderného inženýrství“ podle požadavků MAAE v projektu INMA (International Nuclear Management Academy). A co se týká výzkumu, tak se jednotlivá univerzitní pracoviště, ve spolupráci s průmyslovými partnery, podílí na řešení úloh týkajících se například výzkumu krize varu, neutronových výpočtů, skladování vyhořelého jaderného paliva, materiálových problémů, technologií svařování a řady mnoha dalších úloh. Kromě jiného ZČU koordinuje rozsáhlý výzkumný projekt CANUT II, na kterém spolupracuje s většinou významných výzkumných pracovišť v jaderném oboru v ČR.

MM: S jakým hlavním dojmem by měli účastníci z letošních Jaderných dnů odcházet?

J. Zdebor: To je důležitá otázka. Měli by odcházet s pocitem, že jaderná budoucnost ČR bude zajištěna jak co do výchovy mladé generace, tak co do schopnosti spolupracovat v rámci Evropy i celého jaderného světa. Práce studentů, které posílají do posterové soutěže Jaderných dnů z řady univerzit v mnoha zemích světa, svědčí nejen o zájmu mladé generace o jadernou problematiku, ale i o jejím fundovaném přístupu při řešení témat, kterým se rozhodli v rámci jaderných věd věnovat. V neposlední řadě by měli všichni odcházet s přesvědčením, že český průmysl je v dobré kondici a že spolehlivě zajistí jak provoz současných bloků, tak výstavbu těch nových. Ať už velkých, nebo SMR.

Ing. Jan Zdebor, CSc.

Vysokoškolské studium absolvoval na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni (nyní Západočeská univerzita v Plzni), v oboru Stavba jaderných zařízení, kde také získal vědeckou hodnost kandidáta technických věd.

Po nástupu do koncernu Škoda pracoval postupně jako konstruktér, vedoucí Oddělení vývoje, konstrukce a servisu pro JE. Ve Škoda JS vedl kromě jiného vývoj nových generací pohonů regulačních orgánů pro reaktory VVER 1000 i VVER 440 a řídil jejich zavádění na JE v ČR, SR, Maďarsku a na Ukrajině. V letech 2008–2012 pracoval jako technický ředitel společnosti Škoda JS. Po odchodu do penze působí dosud jako technický poradce generálního ředitele Škoda JS.

Je spoluautorem řady vynálezů a průmyslových vzorů. Publikoval desítky odborných článků na mnoha mezinárodních konferencích a v odborných časopisech.

Působí také na Západočeské univerzitě v Plzni. Na katedře Energetických strojů a zařízení stojí v čele oddělení Jaderná energetika. Vedl řadu bakalářských a diplomových prací. Působí jako člen zkušební komise pro státní zkoušky v magisterském i doktorském studijním programu. Přednáší také na Fakultě strojní ČVUT v Praze.

Od r. 2010 zajišťuje organizaci každoroční akce Jaderné dny v Plzni, spojené s mezinárodní výstavou o využívání jaderné energie a s přednáškami a odbornými semináři pro studenty středních a vysokých škol a širokou veřejnost.

Od r. 2015 organizoval každoroční účast studentů českých VŠ na letních školách jaderného inženýrství na Ukrajině, kde rovněž přednášel, stejně jako na Letní škole jaderného inženýrství CENEN v ČR.

Je členem redakční rady časopisu All for Power, Inženýrské akademie ČR, České nukleární společnosti a spolku Jaderní veteráni ČR.

O jaderné energii přednášel každoročně na celorepublikové vědecko-popularizační akci Noc vědců a také na Univerzitě třetího věku při ZČU v Plzni a v Mezigeneračním a dobrovolnickém centru TOTEM.

Vydání #7,8
Kód článku: 260712
Datum: 24. 06. 2026
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Související články
Za modulárními jadernými reaktory do Plzně

Již doslova za dveřmi je akce, která každoročně přiláká do Plzně všechny, kdo se zajímají o jadernou energii – výstava Jaderné dny. Ty letošní proběhnou ve dnech 14. září – 18. října, již tradičně v univerzitním kampusu Plzeň-Bory. První dva dny se zde bude konat Mezinárodní konference na téma Jaderná energetika – cesta z energetické krize Evropy. Na podrobnosti, nejen k Jaderným dnům, ale k celé problematice jsme se opět zeptali Ing. Jana Zdebora, CSc., z pořádající Západočeské univerzity v Plzni, který je duchovním otcem Jaderných dnů.

Jádro: Cesta z energetické krize

Letos v září ve svých prostorách kampus Plzeň-Bory Západočeské univerzity v Plzni opět přivítá účastníky mimořádně zajímavé akce s názvem Jaderné dny 2023. Tématem, bude – jak jinak – jaderná energetika z nejrůznějších úhlů pohledu. Duchovním otcem celé akce je již od roku 2010 Ing. Jan Zdebor, CSc., kterého jsme se i letos zeptali na podrobnosti.

Pravda o jádru zazní v Plzni

Jaderné dny 2022. Tak se nazývá mimořádně zajímavá výstava, která se bude konat ve dnech 14. září–19. října 2022 v kampusu Západočeské univerzity na Borských polích. V rámci výstavy proběhnou též nejrůznější konference a semináře se společným jmenovatelem – jaderná energetika. Duchovním otcem celé akce je již od roku 2010 Ing. Jan Zdebor, CSc., proděkan Fakulty strojní pořádající Západočeské univerzity v Plzni.

Související články
Jaderné dny 2026: Ohlédnutí za letošním ročníkem

Letošní, již 16. ročník Jaderných dnů zahajovala dvoudenní mezinárodní konference s názvem Jaderná energetika – cesta k energetické soběstačnosti Evropy. Konference, kterou otevřel svým vystoupením rektor Západočeské univerzity v Plzni prof. Lávička, nabídla během dvou konferenčních dnů a navazujícího dne technických exkurzí pohled na celý životní cyklus jaderné energetiky. Diskuze během konference zahrnovala témata od evropské strategie a přípravy nových zdrojů přes SMR, přípravu nových odborníků a výzkum, dlouhodobý bezpečný provoz a konec palivového cyklu až po vyřazování jaderných elektráren z provozu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Jaderné dny 2024: Ohlédnutí za letošním ročníkem

Dvoudenní mezinárodní konference, která proběhla 12. a 13. září, v univerzitním kampusu Plzeň-Bory Západočeské univerzity v Plzni, zahajovala i letošní Jaderné dny. Jejím motem bylo „Jaderná energetika – bezuhlíková budoucnost Evropy“. Jaderné dny však již tradičně trvají pět týdnů, takže i letos skončily až 17. října poslední přednáškou pro střední školy.

Jaderné dny 2024: Žijeme v poli záření

V univerzitním kampusu Plzeň Bory Západočeské univerzity v Plzni se bude letos ve dnech 12. září až 17. října konat již 14. ročník Jaderných dnů, jejichž úvodní konference bude probíhat 12. a 13. září. Na co se mohou návštěvníci letošního ročníku těšit, jsme se zeptali Ing. Jana Zdebora, CSc., duchovního otce a jednoho z hlavních pořadatelů celé akce.

Jaderné dny 2023: Ohlédnutí

Jaderné dny 2023 začínaly, jako již tradičně, dvoudenní mezinárodní konferencí, letos s podtitulem „Jaderná energetika – cesta z energetické krize Evropy“, a ukončily svůj oficiální program 18. října poslední přednáškou pro střední školy.

Ohlédnutí za jadernými dny

Letošní jaderné dny na Západočeské univerzitě v Plzni probíhaly v atmosféře prohlubující se energetické krize v Evropě. Také úvodní konference, která měla ve svém názvu "Jaderná energetika a Green Deal", se tímto tématem měla zabývat.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Inženýrská akademie ČR - Energie pro udržitelný život

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem – podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Výzkumné a vývojové technologie v Řeži jsou příležitostí pro český výzkum a prům

Centrum výzkumu Řež s.r.o. (CVŘ) je výzkumná organizace, která navazuje na tradici jaderného výzkumu v řežském údolí a rozšiřuje jej do oblastí nových technologií ve sféře základního i aplikovaného, tzv. předkomerčního výzkumu. Je provozovatelem dvou výzkumných reaktorů a celé řady technologií pro výzkum a vývoj v jaderné oblasti.

AI ve školství? Pro a proti: Důležité je porozumět

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme názor doc. Martina Melichara, proděkana pro internacionalizaci Fakulty strojní, Západočeské univerzity v Plzni.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit