Témata
Foto: Messe Frankfurt / Jean-Luc Valentin

Opět po dvou letech hostil Frankfurt nad Mohanem prestižní sesterské veletrhy Techtextil a Texprocess. Akce, které odstartovaly 21. dubna, opět obhájily pozici klíčového globálního centra pro inovace v sektoru technického textilu a pokročilého zpracování materiálů. Více než 1 700 vystavovatelů z 54 zemí zde představilo špičkové technologie, včetně automatizace poháněné umělou inteligencí, recyklovaných materiálů a ekologických barviv. Hlavním přínosem tohoto veletržního spojení je úspěšné propojování vědeckého výzkumu s komerční výrobou, což umožňuje rychlé zavádění revolučních řešení do celosvětové praxe.

Gabriela Jedličková

V redakci MM Průmyslového spektra pracuje od roku 2006, nejprve na pozici redaktorky webového zpravodajství a tajemnice redakce, poté manažerky inzerce a od roku 2019 na pozici obchodní ředitelky a zástupkyně šéfredaktora. Vystudovala bakalářský stupeň na Fakultě ekonomické ZČU v Chebu, obor Ekonomika terciární sféry.

Reklama

Ústředním tématem letošního ročníku byly Performance Apparel Textiles, tedy funkční oděvní textilie, jejichž zastoupení se oproti minulému ročníku v roce 2024 zdvojnásobilo. Vysoká poptávka po těchto řešeních v oblastech sportu, módy, ale i kritické bezpečnosti a obrany pohání vývoj textilií, které musí být vysoce odolné a technologicky vyspělé. Návštěvníci mohli prozkoumat nové segmenty, jako jsou textilní chemikálie a barviva, nebo se seznámit s udržitelnými materiály v rámci sekce Nature Performance. Důraz byl kladen také na automatizaci a využití umělé inteligence při zpracování.

Ceny Techtextil a Texprocess Innovation Award jsou udělovány každé dva roky jako indikátor budoucího vývoje v globálním textilním průmyslu. Samotné trofeje pro vítěze symbolicky odrážejí důraz na materiálové inovace, neboť jsou vyrobeny z 81 % z textilu a z 19 % z ekologického pojiva. (Foto: Messe Frankfurt)

Materiály budoucnosti

Hlavním lákadlem veletrhu Techtextil byla nová zóna s udržitelnými materiály Nature Performance. K vidění byl například funkční prototyp záchranářské bundy utkané ze směsi organické bavlny a nově vyvinutého vlákna AlgaKnit. Tento exponát demonstroval mechanickou pevnost srovnatelnou s nylonem, avšak jeho struktura je tvořena biopolymery z mořských chaluh. Vystaveny byly také vzorky hydrofilních geotextilií s integrovanými lněnými vlákny pro zpevnění svahů, které se po třech letech v půdě kompletně rozloží na biomasu a poslouží jako hnojivo. Na stáncích určených pro segment obranného průmyslu organizátoři prezentovali plně funkční armádní maskovací stan, jehož povrch je potažen mikroskopickou vrstvou uhlíkových nanotrubic. Tento exponát v reálném čase demonstroval schopnost pohlcovat termální záření, čímž maskoval vnitřní zdroje tepla před infračervenými senzory a drony. Japonský koncern Teijin Frontier založil svou expozici na prezentaci extrémních fyzických vlastností svých materiálů. Hlavním exponátem byl reálný vzorek balistického panelu z materiálu Twaron Ultra, který úspěšně prošel armádními střeleckými testy. Návštěvníci si mohli detailně prohlédnout deformované projektily zachycené v prvních vrstvách tkaniny, což demonstrovalo schopnost aramidové struktury extrémně rychle absorbovat a rozptýlit kinetickou energii nárazu. Rakouský Lenzing vystavil jako klíčové exponáty ucelenou řadu ochranných textilií a úpletů vyrobených z nových funkčních vláken Tencel fasion FR. Na stánku byly instalovány figuríny oblečené do kompletních ochranných obleků pro metalurgický průmysl a hasiče.

Všechny exponáty, kterým porota udělila cenu Techtextil a Texprocess Innovation Award, byly k vidění v rámci výstavy vítězů. (Foto: Messe Frankfurt / Jean-Luc Valentin)

Plně autonomní robotická linka

V expozici Texprocessu sklízel největší pozornost funkční model plně automatizované linky pro montáž a šití bezpečnostních autopásů a airbagů. Tento masivní exponát propojoval v jednom cyklu laserové řezací centrum, robotické rameno s podtlakovými přísavkami a vysokorychlostní šicí hlavu. Návštěvníci mohli sledovat, jak systém bez lidského zásahu odebere surový díl nylonové tkaniny, opticky zkontroluje směr osnovy a během několika sekund provede naprosto přesný steh. Integrovaný spektrometr okamžitě skenoval kvalitu provedeného švu a laserem značil případné mikroskopické odchylky. Dalším výrazným exponátem byl prototyp žehlicího lisu s termocitlivými senzory, který automaticky upravoval teplotu a tlak podle tloušťky materiálu snímané digitální kamerou, což eliminovalo riziko spálení jemných syntetických úpletů při finální úpravě oděvů.

Reklama
Reklama
Reklama

Textilní budoucnost bez věčných chemikálií a s AI řízením

Již tradičně veletrhy Techtextil a Texprocess 2026 ocenily 17 mezinárodních vítězů, kteří přinášejí odpovědi na globální výzvy, a to v 10 kategoriích. Tato prestižní ocenění slouží jako klíčový indikátor budoucího vývoje, který ovlivňuje nejen textilní sektor, ale i letectví, automobilový průmysl, medicínu či stavebnictví. Tyto inovace jsou hybnou silou napříč odvětvími a potvrzují, že textilní průmysl prochází transformací směrem k digitální a udržitelné budoucnosti. Všechny oceněné exponáty byly k vidění v rámci výstavy vítězů a komentovaných prohlídek.

Německá společnost NUO vytvořila ohebné dřevěné textilie FlexHolz spojením dýhy z udržitelných lesů s konopnou tkaninou pomocí ligninového filmu. Díky speciálnímu laserovému mikrosegmentování získává dřevo ohebnost textilu, což otevírá nové možnosti pro oděvnictví, obuvnictví nebo pro udržitelné interiéry automobilů značek jako Fiat nebo Renault. (Foto: G. Jedličková)

Tři vektory textilního průmyslu pro rok 2026: Udržitelnost, AI a automatizace

V rámci cen Techtextil Innovation Award byly v kategorii nových konceptů oceněny projekty, které zásadně mění přístup k funkčním úpravám a nanomateriálům. Společnost Bäumlin & Ernst získala uznání za proces EC0Tex, který využívá systém suchého plazmatu k vytvoření nanometrové vrstvy organokřemíku na přízích, čímž zajišťuje jejich trvalou vodoodpudivost bez použití škodlivých chemikálií PFAS. Dalším významným vítězem se stala jihokorejská firma aweXome Ray, jejíž technologie Axrial transformuje uhlíkové nanotrubičky do kontinuálních vláken a membrán, které lze využít jako aktivní elektronické a tepelné komponenty pro elektromobily, letadla či humanoidní roboty. Oblast nových chemikálií a barviv ovládly projekty zaměřené na udržitelnost, například technologické centrum Civete vyvinulo tiskové pasty z průmyslového a zemědělského odpadu a startup H&B Materials představil molekulární úpravu vláken na bázi mastných kyselin pro dosažení lotosového efektu.

Institut ITFT ze Stuttgartu představil inteligentní fasádu FlectoLine z kompozitních modulů, které se v reálném čase přizpůsobují slunci. Tento systém řízený AI dokáže v létě snížit vnitřní teplotu budov až o 8 °C a výrazně prodloužit dobu tepelného komfortu bez nutnosti další energie na chlazení. (Foto: G. Jedličková)

Inovace v materiálech zastoupil projekt FormLig od studia Spek Design, který kombinuje celulózové příze s ligninovým nátěrem do kompozitu, jejž lze tepelně tvarovat, přičemž zůstává plně kompostovatelný. Společnost Senbis Polymer Innovations představila výkonný biopolyester Mariva, který kombinuje vlastnosti syntetických vláken s biologickou odbouratelností a možností chemické recyklace bez vzniku mikroplastů. Pro automobilový průmysl vyvinula společnost NUO materiál NUO FlexHolz, což je dřevěná dýha spojená s konopnou tkaninou pomocí ligninu, která je díky laserové mikrosegmentaci pružná jako látka. V oblasti stavebnictví zaujala umělou inteligencí řízená fasáda FlectoLine z univerzity ve Stuttgartu, která se v reálném čase přizpůsobuje slunci a dokáže snížit teplotu v interiéru až o 8 °C bez potřeby další energie.

Technologický pokrok ve výrobě reprezentuje britská firma Fibre Extrusion Technology, které se povedlo nahradit toxická rozpouštědla při zvlákňování vysoce pevných vláken pomocí superkritického oxidu uhličitého (sCO2). Recyklační technologie zažívají revoluci díky umělé inteligenci, jak ukazuje projekt EosEco společnosti Samsara Eco využívající enzymy navržené AI k rozkladu polyesteru a nylonu, nebo elektrochemicky asistovaná hydrolýza od firmy re.solution, která umožňuje recyklaci polyesteru ze směsného odpadu s minimální chemickou stopou.

Australská firma Samsara Eco využívá enzymy navržené umělou inteligencí, které dokážou „požírat“ plasty a rozkládat polyester i odolný nylon na základní stavební kameny. Výsledkem je recyklovaný materiál identické kvality jako primární surovina, což umožňuje nekonečnou cirkulární ekonomiku v textilním průmyslu. (Foto: G. Jedličková)

Ocenění Texprocess Innovation Award se zaměřilo na automatizaci a digitální transformaci. Mezi oceněnými byla i společnost Robotextile, která představila proudové chapadlo pro spolehlivé oddělování vrstev textilií. Společnost TH Wildau uspěla s mrazicím chapadlem CryoTec, které k šetrnému uchopení látky využívá adhezi ledu a AI řízení. Kvalitu výroby v reálném čase hlídá technologie WiseEye od AiDLab, využívající AI k detekci vad s přesností až 90 %. Ekologický rozměr šití posunula firma Amann s nití AeoniQ Fil z celulózy, která umožňuje vytvářet plně recyklovatelné monomateriálové oděvy. Digitalizaci procesů pak završují nástroj Cast od firmy Vizoo pro 3D vizualizaci materiálů pomocí AI a robotická buňka Citeve, která díky počítačovému vidění automatizuje výrobu triček.

Přehled vítězných projektů odhaluje tři dominantní technologické vektory, které v roce 2026 určují směřování odvětví. Prvním z nich je udržitelnost a cirkularita, prioritou se stává totální eliminace „věčných chemikálií“ (PFAS) a přechod k biodegradabilitě; inovace se zde zaměřují na molekulární modifikace a enzymatickou recyklaci, což umožňuje recyklaci i u dříve nerecyklovatelných směsí. Druhým klíčovým směrem je digitalizace a implementace umělé inteligence do výrobních procesů, zejména pak autonomní kontrola kvality s přesností přesahující lidské kapacity. Tento vývoj uzavírá automatizace, jež v reakci na globální nedostatek pracovní síly přináší náhradní technologická řešení.

Reklama

Česká a slovenská účast

I český a slovenský průmysl technických textilií a textilních strojů představil ve Frankfurtu svá špičková řešení kombinující tradici s nejmodernějšími technologiemi. V oblasti aktivní bezpečnosti se prezentovala společnost Sunfibre se svými světlovodivými kabely integrovanými přímo do ochranných oděvů. K této kategorii patří i inteligentní hasičský oblek vyvinutý Západočeskou univerzitou v Plzni, který využívá textilní senzory a IoT monitoring pro ochranu života hasičů, a antistatické textilie CleverTex od výzkumného ústavu VÚB.

Světový unikát v nanotechnologiích reprezentovala firma Elmarco s linkou Nanospider pro průmyslovou výrobu nanovlákenných membrán. Inovacemi v tkaní vyniká liberecký VÚTS, jehož tryskový stav produkuje unikátní 3D distanční tkaniny DIFA (Distance Fabrics). Pro extrémní zátěž jsou určena vysokopevnostní lana Lanex s aramidovým opletem nebo speciální tkaniny Gumotex Coating, odolávající agresivním chemikáliím i teplotním extrémům. Ochranu proti sálavému žáru zajišťují reflexní fólie Sofal a tepelně odolné nitě od BTTO.

I český a slovenský průmysl technických textilií a textilních strojů představil ve Frankfurtu svá špičková řešení kombinující tradici s nejmodernějšími technologiemi. (Foto: G. Jedličková)

Stavebnictví a inženýrské sítě využívají hydroizolační geomembrány vystavující firmy JUTA či kompozitní výztuže a mříže od vystavovatele Saint-Gobain Adfors. Významným a rostoucím trendem je udržitelnost, kterou reprezentovaly firmy KOBE-cz, SK-TEX a Tesil Fibres. Tyto společnosti vyrábějí vysoce funkční izolace a vlákna z recyklovaných oděvů, skla a PET lahví, čímž naplňují principy cirkulární ekonomiky.

Specializaci českých výrobců doplnily medicínské materiály Silk & Progress (chirurgické nitě a cévní protézy) či high-tech komponenty Unique Textiles pro kompozitní díly. Robustní strojírenskou základnu pak tvoří vysoce výkonné stroje firem GF Machinery, Henghui Braiding Europe pro splétání lan a automatizované dělicí systémy Trima. Všechny tyto inovace, zastřešené klastrem Clutex, demonstrovaly schopnost českého průmyslu dodávat komplexní high-tech řešení pro globální trh.

Další ročník se bude ve Frankfurtu konat opět za dva roky, a to na začátku dubna 2028.

Vydání #7,8
Kód článku: 260730
Datum: 24. 06. 2026
Rubrika: Redakce / Reportáž
Firmy
Happy Materials

V roce 2008 se společnost Happy Materials stala oficiálním obchodním partnerem veletržní společnost Messe Frankfurt pro Českou a Slovenskou republiku. Poskytuje servis českým a slovenským vystavovatelům a návštěvníkům k veletrhům pořádaným jak ve Frankfurtu nad Mohanem, tak i k veletrhům organizovaným veletržní společností a jejími dceřinými společnosti v mnoha zemích světa.  

Dále Happy Materials zastřešuje tyo aktivity: Matério, Material Times, Šumná Bibliothéka, Galerie Kuzebauch.

Číst dál
Messe Frankfurt Exhibition

Společnost Messe Frankfurt je největším světovým organizátorem veletrhů, konferencí a eventů s vlastními výstavními prostorami. Společnost zaměstnává kolem 2300* lidí přímo ve Frankfurtu nebo ve třiceti pobočkách po celém světě. V roce 2021 se společnost již druhý rok po sobě potýkala s problémy způsobenými pandemií koronaviru. Tržby za rok 2021 budou přibližně 140 milionů eur*, zatímco před pandemií, konkrétně v roce 2019, dosahovaly až 736 milionů eur. I v těžkých časech způsobených pandemií koronaviru dokázala Messe Frankfurt zůstat globálně propojena se svými zájmovými průmyslovými odvětvími. Díky pevným a širokým vazbám s relevantními sektory a široké, ale pevně provázané mezinárodní obchodní síti dokáže celá skupina poskytovat vysoce efektivní podporu svým zákazníkům a jejich obchodním zájmům v oblastech Fairs & Events, Locations a Services. Jednou z hlavních korporátních výhod je robustní globální obchodní síť. Naše komplexní nabídka služeb, poskytovaných fyzicky i online, zajišťuje, že se naši zákazníci po celém světě mohou spolehnout na trvale vysokou kvalitu a flexibilitu při plánování, organizaci a provozování svých akcí. Neustále rozšiřujeme své digitální odborné znalosti o nové obchodní modely a naše široká nabídka služeb zahrnuje pronájem výstavních prostor, realizaci veletržních staveb, marketing, lidské zdroje a catering. Společnost Messe Frankfurt sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. 60 procent jejích akcií vlastní město Frankfurt a zbývajících 40 procent drží spolková země Hesensko. 

* Předběžné údaje pro rok 2021

Číst dál
Související články
EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Související články
Textilní inovační duo

Opět po dvou letech se ve Frankfurtu nad Mohanem konaly dvě souběžné akce - mezinárodní veletrh technických a netkaných textilií Techtextil a mezinárodní veletrh strojů a zařízení pro textilní průmysl Texprocess. K vidění byly výrobky a inovace celého hodnotového řetězce, nejnovější stroje i technologie pro výrobu oděvů a textilních a pružných materiálů - od navrhování, stříhání, šití, pletení a vyšívání až po dokončovací práce, IT a logistiku. Dále nové materiály od přízí a vláken přes funkční textilie až po konečné výrobky v segmentech technických textilií, bytového textilu, funkčních oděvů a módy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

MM Glosa: Jízdní řád k prosperitě: Cesta, nebo jen proklamace?

Český průmysl se nachází v bodě zlomu. Energetická křeč, dekarbonizační diktát a dravá asijská konkurence nám vystavily účet za léta, kdy jsme usnuli na vavřínech „montovny Evropy“. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní přichází s Hospodářskou strategií 2.0 – dokumentem, který má ambici udělat z nás tzv. zemi pro budoucnost. Pochopitelně se nabízí logická otázka: Máme na tuto transformaci ještě dost sil, nebo stavíme jen další papírový zámek?

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Textilní veletrhy - nové materiály a inovační koncepty

Předposlední červnový týden se otevřely brány výstaviště ve Frankfurtu nad Mohanem, aby uvítaly účastníky souběžných akcí - Techtextilu, mezinárodního veletrhu technických a netkaných textilií, a Texprocessu, mezinárodního veletrhu strojů a zařízení pro textilní průmysl, které vhodně doplnil veletrh bytového textilu Heimtextil. Po tříleté nucené přestávce si návštěvníci mohli osobně prohlédnout exponáty a setkat se tváří v tvář s vystavovateli. K vidění byly výrobky a inovace celého hodnotového řetězce, nejnovější stroje i technologie pro výrobu oděvů a textilních a pružných materiálů - od navrhování, stříhání, šití, pletení a vyšívání až po dokončovací práce, IT a logistiku. Dále nové materiály od přízí a vláken přes funkční textilie až po konečné výrobky v segmentech technických textilií, bytového textilu, funkčních oděvů a módy.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit