Témata
Reklama

Nový vrták pro medicínské aplikace

Výroba komponent pro medicínské využití klade vysoké nároky na přesnost i efektivitu obrábění. Projekt společnosti Rotana realizovaný s vědci z Fakulty strojní ČVUT v Praze přinesl zajímavé řešení v podobě pilotního vrtáku, který umožňuje vrtání do tvarových ploch bez nutnosti předchozích technologických operací.

V medicínském průmyslu se často obrábějí dílce s prostorově složitými geometriemi, kde jsou otvory umístěny na nakloněných nebo zakřivených plochách. V kombinaci s obtížně obrobitelnými materiály, zejména titanovými slitinami, to vede ke zvýšenému riziku nestability nástroje při vstupu do materiálu. Standardní vrtáky v těchto podmínkách vykazují nerovnoměrné zatížení břitů a zvýšený radiální tlak vedoucí k následnému vychýlení nástroje.

„Z tohoto důvodu se v praxi běžně používají přípravné operace, například navrtání nebo frézování rovné plochy kolmé k ose nástroje. Tyto kroky však znamenají prodloužení výrobního cyklu a zvyšují riziko kumulace geometrických nepřesností,“ podotýká Jan Skryja, vedoucí sekce Vývoje a výzkumu společnosti Rotana.

Detaily v rozdílu mezi 3D modelem (šedá barva, průhledná) a reálně naskenovaným 3D modelem nástroje (žlutá barva) pilotního vrtáku o průměru 2,95 mm se zaměřením na rozdíly v ostří a příčném ostří mikronástroje. (Zdroj: Rotana)

Cíl projektu a role průmyslového zadavatele

Vývojový projekt byl iniciován společností Rotana, která dlouhodobě působí v oblasti vývoje a výroby specializovaných nástrojů pro náročné aplikace. Cílem projektu bylo vytvořit pilotní vrták – mikronástroj do průměru 3 mm – schopný plynulého vstupu do tvarové plochy bez nutnosti přípravných operací, a to při zachování vysoké přesnosti a procesní stability.

Vědci z Fakulty strojní ČVUT v Praze, konkrétně Ústavu výrobních strojů a zařízení (RCMT), se na projektu podíleli zejména v oblasti experimentálního výzkumu, měření a analýzy dat. Projekt tak spojil praktické konstrukční know-how výrobce a poskytovatele nástrojových řešení ze slinutých karbidů, diamantu a kubického nitridu bóru s akademickým zázemím v oblasti experimentálního obrábění.

Pilotní vrták s upraveným břitem uzpůsobený k testování vrtání do křivé plochy, tvarová plocha je z titanového polotovaru Ti6Al4V. (Zdroj: Rotana)

Konstrukční návrh pilotního vrtáku

Zásadní konstrukční výzvou bylo navržení geometrie čela nástroje tak, aby byl zajištěn plynulý a kontrolovaný kontakt s obrobkem již v počáteční fázi vrtání. Specifická geometrie pilotního vrtáku umožňuje rozložení řezných sil tak, aby nedocházelo k silovému rázu a ke vzniku nadměrných radiálních složek.

Vedle makrogeometrie byla velká pozornost věnována mikrogeometrii řezné hrany. Právě u mikronástrojů se i velmi malé změny v řádu jednotek mikrometrů výrazně projevují na chování nástroje v řezu, stabilitě procesu i životnosti. „Pilotní vrták nevznikal jako jednorázový návrh. Geometrie se vyvíjela interativně na základě reálných měření a testů, nikoliv pouze podle CAD modelu,“ upozorňuje Jan Skryja.

Experimentální metodika a měření

Experimentální část projektu, realizovaná na pracovištích RCMT, zahrnovala měření silového zatížení, testy životnosti nástrojů a detailní geometrickou analýzu pomocí 3D skenování.

Naměřená data potvrdila, že hlavní předností navržené geometrie je schopnost výrazně omezit radiální složky řezných sil a zvýšit podíl zatížení v axiálním směru osy nástroje. Zatímco radiální síly působící kolmo na osu způsobují nežádoucí vybočení nástroje, v axiálním směru vykazuje vrták maximální tuhost.

Tato vlastnost je klíčová zejména při zavrtávání pilotního vrtáku do tvarových ploch, kde dochází k nesymetrickému kontaktu nástroje s obrobkem. Při kontaktu s tvarovou plochou dochází k pozvolnému a plynulému nárůstu silového zatížení, což zamezuje vzniku rázů. Tím se minimalizuje riziko vylomení břitu a zajišťuje přesné navedení nástroje pro následné operace.

Fotodokumentace opotřebení pilotních vrtáků s různými variantami úprav břitu na konci jejich trvanlivosti. (Zdroj: Rotana)

Mikrogeometrie břitu a životnost nástroje

Součástí výzkumu bylo také testování vlivu úpravy řezné hrany na životnost nástroje. Experimenty potvrdily, že extrémně ostrý břit není v případě mikronástrojů obrábějících titanové slitiny optimálním řešením.

Naopak se ukázalo, že vhodně zvolená úprava mikrogeometrie břitu vede ke zvýšení stability řezu a výraznému prodloužení životnosti nástroje. V rámci testů bylo dosaženo nárůstu životnosti až o 140 % ve srovnání s referenčním komerčně dostupným nástrojem. Zásadním přínosem byla i vysoká opakovatelnost těchto výsledků, zatímco u referenčního nástroje byla trvanlivost nekonzistentní. Požadovaná kvalita obrábění byla přitom plně zachována.

Přínos pilotního vrtáku pro průmyslovou praxi

„Výsledky projektu jednoznačně ukazují, že pilotní vrták umožňuje efektivní sdružování operací při vrtání do tvarových ploch. Pro naše zákazníky to v praxi znamená eliminaci přípravných operací, zkrácení výrobního času a zvýšení procesní stability,“ zdůrazňuje Jan Skryja z Rotany.

Tyto přínosy jsou obzvláště významné v medicínském průmyslu, kde je stabilita procesu úzce svázána s validačními a certifikačními požadavky a kde každá technologická operace navíc znamená zvýšenou administrativní i výrobní zátěž.

Počet vyvrtaných otvorů v závislosti na úpravě břitu. Testováno při vrtání slitiny Ti6Al4V pilotním vrtákem o průměru 3 mm do hloubky 6,3 mm při vc = 70 m/min a fot = 0,018 mm. (Zdroj: Rotana)

Vývoj pilotního vrtáku realizovaný českou společností Rotana ve spolupráci s odborníky z ústavu RCMT potvrzuje, že systematický, daty podložený přístup k vývoji nástrojů může vést k výraznému zjednodušení výrobních procesů i v technologicky velmi náročných aplikacích. Projekt ukazuje, že skutečný přínos nevzniká pouze návrhem nové geometrie, ale především hlubokým pochopením chování nástroje v reálném řezu.

Komerční článek

Související články
Odlehčovací optimalizace 3D tištěné frézy

Vývoj v oboru obrábění se tradičně potýká s mimořádným dynamickým zatížením soustavy na straně jedné a požadavky na přesnost a produktivitu obrábění na straně druhé. Nalezení takové konstrukce nástroje, která odolá extrémním provozním podmínkám, a přitom umožní proces obrábění urychlit, může vést k zefektivnění výrobního procesu. Příkladem toho může být vývoj odlehčené frézovací hlavy. Dosavadní konstrukce obráběcích nástrojů vycházely z jednolitých plných tvarů zaručujících vysokou tuhost na úkor dynamických vlastností nástroje. Změnou vnitřní struktury je však možné najít optimum mezi těmito protichůdnými požadavky.

Aditivní výroba unikátních řezných nástrojů

Aditivní technologie jsou jedním z nosných pilířů Průmyslu 4.0. Od roku 2014, kdy v ČR 3D tisk kovů odstartoval „ve velkém“, byla o této problematice napsána celá řada publikací, díky nimž je tato technologie považována za poměrně známou. Jedním z průkopníků 3D tisku v ČR je firma Innomia, která přinášela informace o technologii DMLS do povědomí českého průmyslu již několik let před tímto zmiňovaných boomem.

Horké komory pro práci s radioaktivním materiálem

V Řeži u Prahy bylo vybudováno nové výzkumné centrum, jehož součástí byla také výstavba kom-plexu horkých komor. Účelem výstavby bylo vytvořit pracoviště pro bezpečnou práci s vysoce radi-oaktivním materiálem. Po pěti letech budování se na začátku roku 2017 podařilo úspěšně zahájit aktivní provoz laboratoří, které jsou schopné zpracování, mechanického testování a mikrostrukturní analýzy radioaktivních materiálů (tlakové nádoby, vnitřní vestavby reaktorů, pokrytí paliva) s aktivi-tou až 300 TBq 60Co, materiálů pro reaktory III. a IV. generace a fúzní reaktory.

Související články
Budoucnost nástrojových materiálů bez kritických kovů

V současné době jsou nejrozšířenějšími nástrojovými materiály slinuté karbidy a nástrojové oceli. Slinuté karbidy, tedy cermety tvořené vysokým podílem karbidů, převážně karbidu wolframu, a dále TiC, TaC a NbC, a kobaltem jako pojivem jsou využívány především pro výrobu výměnných břitových destiček pro strojní obrábění, případně vrtáků do zdiva a betonu. Díky výborné otěruvzdornosti a velmi dobré lomové houževnatosti jsou v poslední době tyto materiály využívány pro různé aplikace, jako je obrábění ocelí, litin i neželezných kovů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Řezný nástroj s inovativním chlazením

Experti ze společnosti Rotana spojili své síly s vědeckými pracovníky Fakulty strojní ČVUT v Praze v rámci projektu z programu Trio IV na podporu výzkumu a vývoje. Cílem byl vývoj řezných nástrojů, které by disponovaly výrazně vyššími užitnými vlastnostmi. Jedním z nejvýznamnějších výsledků spolupráce je nový způsob rozvodu chladiva v nástrojích se supertvrdou řeznou částí. Řešení je vhodné pro všechny aplikace, u nichž dochází k vysokým mechanickým a tepelným zatížením břitu.

Vývoj UHT nástrojů
v plném proudu krizi navzdory

Hlavním motivem založení VaV centra Rotana byla připravenost na nové trendy v automobilovém a leteckém průmyslu a výroba vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou – konkrétně ultratvrdých (UHT) nástrojů pro speciální aplikace. Centrum je vybaveno nejmodernějšími technologiemi a stále se rozrůstá. Na kontě má několik úspěšně zakončených projektů v podobě prototypových nástrojů a užitných vzorů. O tom, na jakých projektech v centru pracují nyní a jaké mají plány do budoucna, jsme si povídali se třemi hlavními osobnostmi celého projektu vývoje a výroby UHT nástrojů.

Výkonné nástroje z ultratvrdých materiálů

Použití nových konstrukčních materiálů, neustále se zvyšující tlak na růst objemu produkce, zkracování výrobních časů, snižování výrobních nákladů na dílec a zvyšování kvality výrobku jsou požadavky, které vedou na nové výzvy i pro technologie třískového obrábění. Jedním z možných směrů jak dosáhnout uvedených požadavků patří i použití nástrojů z nejtvrdších řezných materiálů.

Individualizace jako klíč k efektivitě: Rotana vyvinula karbidový závitník pro Tokoz

Katalogová řešení často narážejí na své limity. Především v momentě, kdy výrobní proces vyžaduje specifickou shodu materiálu a geometrie. Spolupráce dvou špičkových českých firem ukazuje, že přenesení potřebného know-how do sériové výroby může radikálně zvýšit stabilitu procesu a eliminovat případné nedostatky.

Místo drahého karbidu zvolte PKD

Pokračující růst cen strategických surovin významným způsobem proměňuje ekonomiku obrábění. Zkušenosti společnosti Rotana, českého výrobce a poskytovatele nástrojových řešení, ukazují, že nástroje z polykrystalického diamantu (PKD) pomalu přestávají být doménou specializovaných operací a v běžné výrobní praxi stále častěji nahrazují jiné typy nástrojů, včetně karbidových.

Příklady táhnou: Strojařina, selský rozum i digitální logika

Když se setkáte s Pavlem Smejkalem, vedoucím sekce technické přípravy výroby ve společnosti Rotana, rychle pochopíte, že moderní strojařina už dávno není jen o hlučných halách a šponách. Je o datech, lidech, vizích a schopnosti vidět firmu jako jeden živý, propojený organismus.

Senzory a stroje pro monitoring obrábění

Efektivní sledování řezného procesu v reálném čase je klíčem k vyšší produktivitě a přesnosti obrábění. Výzkumníci z pražského pracoviště RCMT při ČVUT se komplexně zabývají současnými možnostmi inprocesní diagnostiky. Tento příspěvek analyzuje cestu od laboratorních senzorických břitových destiček přes inteligentní nástrojové držáky až po koncept využití samotného stroje jako senzoru s využitím dat z řídicího systému.

Výzkum a budoucnost přesného obrábění

Dne 2. dubna 2026 se prostory Fakulty strojní ČVUT v Praze v Horské ulici staly centrem setkání předních odborníků z akademické sféry i průmyslové praxe. Ústav výrobních strojů a zařízení (RCMT) ve spolupráci se Společností pro obráběcí stroje zde uspořádal odborný seminář s názvem „Aktuální výzkumná témata ve strojírenské výrobní technice a přesném strojírenství“. Akce nabídla ucelený pohled na nejnovější trendy výzkumu v oblasti přesnosti strojů, řezných sil a progresivních technologií obrábění.

Řezné nástroje: trendy a výzvy v průmyslu

Základní funkce a podstata řezných nástrojů jsou stejné už od doby kamenné. Ale také platí, že se kontinuálně vyvíjejí spolu s požadavky na obrábění nových materiálů a na vyšší produktivitu a kvalitu obrobeného povrchu. Moderní nástroje jsou vyráběny vedle tradičních i moderními a nekonvenčními metodami. Na významu nabývá také monitoring řezných operací a management nástrojů, obojí s přihlédnutím k ekonomicko-ekologickým aspektům.

Kolébka českého inženýrství: Ústav výrobních strojů a zařízení (RCMT)

Ústav výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze je přední pracoviště aplikovaného výzkumu s rozsáhlými vazbami na průmyslovou praxi v oblasti výrobní techniky. Dlouhodobě se zaměřuje na výzkum progresivních témat, která vycházejí z průběžné identifikace hlavních hybných sil v průmyslové výrobě a zájmu průmyslových partnerů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit