Zdroj: Siemens

VaVaI a průmysl: Kde najít inspiraci?

09. 02. 2022

Výzkum, vývoj a inovace, Výroba a technologie

Přidat do záložek

Odstranit záložku

Po registraci (zdarma) a přihlášení bude stránka přidána do záložek

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA, je nejen členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR se zodpovědností za oblast výzkumu, vývoje a inovací, ale také generálním ředitelem společnosti Siemens Česká republika. Vzhledem k této zajímavé kombinaci se redakce MM Průmyslového spektra rozhodla požádat jej o úvodní rozhovor pro nový seriál s názvem VaVaI a průmysl. V něm vám chceme přinášet především inspiraci k úvahám, jak spojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech.

Tento článek je součástí seriálu:

VaVaI a průmysl

Díly

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: V poslední době se často hovoří o významu vědy a výzkumu pro průmysl. V čem tento význam konkrétně spočívá?

E. Palíšek: Česko patří mezi nejprůmyslovější země Evropy. Ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi však stále nemáme dost firem, které by vyráběly finální produkty a nabízely na ně navázané služby. Výzkum a vývoj je základem dlouhodobé konkurenceschopnosti pro firmy na celém světě, bohužel u nás si tento fakt ne každá společnost uvědomuje. Výzkum a vývoj totiž umožňuje založit konkurenční výhody na vysoké přidané hodnotě, flexibilitě a kontinuálních inovacích. Ve Svazu průmyslu proto prosazujeme, aby měly firmy v Česku podmínky, které by jim zaměřit se na vývoj a inovace dlouhodobě usnadňovaly.

*„Potenciál vidím například ve zdokonalení přenosu výsledků výzkumu a vývoje z akademické sféry směrem k podnikům,“* říká Eduard Palíšek.
(Zdroj: Siemens)

MM: A je možné porovnat přístup podniků samotných k oblasti výzkumu a také přístup vlády k této problematice s dalšími evropskými zeměmi? Co by se mohlo či mělo změnit?

E. Palíšek: Máme tady špičkové firmy, které si uvědomují význam výzkumu, vývoje, ale také inovací. Z mého pohledu by však takovou filozofii mělo v Česku za svou přijmout mnohem více firem. V programu nové vlády je oblast vývoje a výzkumu akcentována, doufám, že to předznamenává změnu k lepšímu a stát pro firemní výzkum, vývoj a inovace vytvoří lepší prostředí a podmínky. V roce 2020 se vyšplhaly celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku na 113 mld. Kč, což jsou 2 % HDP. Většinu těchto prostředků (58 %) investovaly právě firmy s tím, že dvě třetiny tohoto podílu připadají na dceřiné firmy zahraničních korporací. Chceme, aby Česká republika do roku 2025 investovala do výzkumu a vývoje 2,5 % HDP, čímž bychom se zařadili mezi silné inovátory EU. Jistě by pomohlo, kdyby přístup k inovativním firmám změnily i státní instituce. Například finanční úřady v Česku mnohdy firmy svým přístupem k využívání odpočtů na výzkum a vývoj spíš odrazovaly. Oproti tomu třeba v Nizozemí s uplatňováním takových odpočtů finanční úřady podnikům pomáhají. K takovému prostředí bychom měli směřovat.

Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich příčinou?

E. Palíšek: Pro mnoho firem není snadné najít pro výzkumné a vývojové pozice kvalifikované zaměstnance. Pro podniky, které nejsou tak kapitálově silné, může být výzkum a vývoj navíc relativně nákladnou investicí s dlouhou dobou návratnosti. Pokud si však uvědomí, že vývoj a inovace jsou pro jejich konkurenceschopnost zcela zásadní, a chtějí se mu věnovat, cesta k prostředkům se zpravidla najde. Programů na podporu výzkumu a vývoje je celá řada, např. program Trend, The Country for the Future a řada dalších. Co však podnikům v rozvoji vlastního výzkumu a vývoje někdy brání, je přílišná byrokracie. Ve Svazu průmyslu pracujeme také na tom, abychom do systému podpory státu prosadili především stabilitu a předvídatelnost. Často se měnící podmínky podpory brzdí jak rozvoj samotných firem a výzkumných organizací, tak jejich vzájemnou spolupráci.

MM: Co podle vás patří k nejvýznamnějším výsledkům českého výzkumu v poslední době a proč?

E. Palíšek: Jsem především rád, že stoupá počet firem, pro které jsou výzkum, vývoj a inovace základem jejich strategie i každodenního fungování. U takových podniků zpravidla rostou i investice do této oblasti. Český firemní vývoj pružně reagoval na koronavirovou pandemii, dokázali jsme potvrdit vedoucí pozici například v oblasti nanotechnologií, 3D tisku nebo biotechnologií. Z dlouhodobého hlediska považuji za velmi kvalitní projekty zaměřené na digitalizaci a udržitelnost. V této oblasti je český Siemens velmi aktivní, a to jak v sedmi vlastních závodech, tak u našich zákazníků, jimž jsme partnerem v realizaci digitální transformace. Dekarbonizace a ochrana životního prostředí bude v následujících letech zásadní, český Siemens dokázal snížit CO2 stopu svých aktivit o 70 %, oceňuji také například výrobu dicyklopentadienu, klíčové suroviny pro výrobu pryskyřic, kterou vyvinul Orlen Unipetrol ve spolupráci s VŠCHT. Inspirativních projektů bychom ale našli daleko více.

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA, zastává pozici generálního ředitele skupiny Siemens v České republice od roku 2010, od roku 2015 je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR zodpovědným za oblast výzkumu, vývoje a inovací a vedoucím expertního týmu VaVaI Svazu průmyslu. V roce 2016 byl zvolen do Rady pro výzkum, vývoj a inovace vlády České republiky.

Eduard Palíšek je absolventem Vysokého učení technického v Brně, oboru Ekonomika a management průmyslových firem, titul MBA získal na Nottingham Trent University a titul Ph.D. na Vysokém učení technickém v Brně. Je členem správních a vědeckých rad řady českých univerzit.

Medailonek v tomto případě nikoli Simensu, ale Svaz průmyslu a dopravy ČR

MM: Jsou výsledky výzkumu u nás využívány skutečně tak, jak by být mohly? Pokud ne, jaký je důvod?

E. Palíšek: Vždycky je co zlepšovat. Potenciál vidím například ve zdokonalení přenosu výsledků výzkumu a vývoje z akademické sféry směrem k podnikům. Přestože se spolupráce komerčních subjektů a akademické obce v posledních letech zlepšila, stále ještě máme ve srovnání s dalšími rozvinutými ekonomikami co dohánět.

MM: Existují v této oblasti příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

E. Palíšek: Zajímavou oblastí je například kariérní cesta těch největších odborníků. Především v Severní Americe a Západní Evropě je obvyklé, že takoví odborníci svoji kariéru realizují jak v akademické sféře, například na univerzitách, tak v podnikovém sektoru. Díky přecházení z jedné oblasti do druhé umožňují optimální výměnu zkušeností a porozumění oběma těmto světům, což je pro oba velmi přínosné. Věřím, že takových špičkových odborníků bude přibývat i u nás.

Reklama

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

E. Palíšek: Za zásadní považuji kvalitní pedagogy, kteří svým studentům předají potřebu být zvídavý a nadšení pro objevování. Každý rok, když udělujeme Ceny Wernera von Siemense, mě potěší, že takových pedagogů máme opravdu hodně. Důležité je, aby mladí výzkumníci a vývojáři byli dostatečně společensky i materiálně oceněni a měli před sebou jasnou perspektivu kariérního růstu v České republice. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat ženám ve vývoji, které u nás mají výrazně ztíženou pozici ve chvíli, kdy musí skloubit kariéru ve výzkumu s rodinou. V tomto směru by se řada akademických institucí u komerčního sektoru mohla inspirovat.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry, zejména s ohledem na tu část, která je provázána s průmyslem?

E. Palíšek: Věřím, že nadále poroste podíl firem, které si uvědomují význam výzkumu, vývoje a inovací nejen pro zajištění své konkurenceschopnosti, ale i prosperity celé naší země. Podle průzkumu Svazu průmyslu bude pro skoro třetinu dotázaných podniků výzkum a vývoj nejdůležitější položkou jejich investičního rozpočtu. A to mi dělá radost.

Výzkum/ vývoj Green Deal/ESG Inovace

Seriál

VaVaI a průmysl

Další seriály

Firma

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Největší zaměstnavatelský svaz v České republice. Zastřešuje 32 svazů a asociací a 150 individuálních členských firem. Celkově hájí zájmy 11 tisíc firem, které zaměstnávají 1,3 milionu pracovníků. Je nestátní organizací, nezávislou na vládě, politických stranách a odborech, ovlivňující hospodářskou a sociální politiku vlády a působící na vytváření optimálních podmínek pro podnikání. Jako oficiální připomínkové místo komentuje průměrně 140 zákonů či vládních předpisů ročně. Hájí zájmy zaměstnavatelů v evropských a světových organizacích, zejména jako člen Konfederace evropského podnikání BusinessEurope.

Číst dál

Související články