Témata
Zdroj: Siemens

VaVaI a průmysl: Kde najít inspiraci?

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA, je nejen členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR se zodpovědností za oblast výzkumu, vývoje a inovací, ale také generálním ředitelem společnosti Siemens Česká republika. Vzhledem k této zajímavé kombinaci se redakce MM Průmyslového spektra rozhodla požádat jej o úvodní rozhovor pro nový seriál s názvem VaVaI a průmysl. V něm vám chceme přinášet především inspiraci k úvahám, jak spojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech.

Tento článek je součástí seriálu:
VaVaI a průmysl
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: V poslední době se často hovoří o významu vědy a výzkumu pro průmysl. V čem tento význam konkrétně spočívá?

E. Palíšek: Česko patří mezi nejprůmyslovější země Evropy. Ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi však stále nemáme dost firem, které by vyráběly finální produkty a nabízely na ně navázané služby. Výzkum a vývoj je základem dlouhodobé konkurenceschopnosti pro firmy na celém světě, bohužel u nás si tento fakt ne každá společnost uvědomuje. Výzkum a vývoj totiž umožňuje založit konkurenční výhody na vysoké přidané hodnotě, flexibilitě a kontinuálních inovacích. Ve Svazu průmyslu proto prosazujeme, aby měly firmy v Česku podmínky, které by jim zaměřit se na vývoj a inovace dlouhodobě usnadňovaly.

„Potenciál vidím například ve zdokonalení přenosu výsledků výzkumu a vývoje z akademické sféry směrem k podnikům,“ říká Eduard Palíšek.
(Zdroj: Siemens)

MM: A je možné porovnat přístup podniků samotných k oblasti výzkumu a také přístup vlády k této problematice s dalšími evropskými zeměmi? Co by se mohlo či mělo změnit?

E. Palíšek: Máme tady špičkové firmy, které si uvědomují význam výzkumu, vývoje, ale také inovací. Z mého pohledu by však takovou filozofii mělo v Česku za svou přijmout mnohem více firem. V programu nové vlády je oblast vývoje a výzkumu akcentována, doufám, že to předznamenává změnu k lepšímu a stát pro firemní výzkum, vývoj a inovace vytvoří lepší prostředí a podmínky. V roce 2020 se vyšplhaly celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku na 113 mld. Kč, což jsou 2 % HDP. Většinu těchto prostředků (58 %) investovaly právě firmy s tím, že dvě třetiny tohoto podílu připadají na dceřiné firmy zahraničních korporací. Chceme, aby Česká republika do roku 2025 investovala do výzkumu a vývoje 2,5 % HDP, čímž bychom se zařadili mezi silné inovátory EU. Jistě by pomohlo, kdyby přístup k inovativním firmám změnily i státní instituce. Například finanční úřady v Česku mnohdy firmy svým přístupem k využívání odpočtů na výzkum a vývoj spíš odrazovaly. Oproti tomu třeba v Nizozemí s uplatňováním takových odpočtů finanční úřady podnikům pomáhají. K takovému prostředí bychom měli směřovat.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich příčinou?

E. Palíšek: Pro mnoho firem není snadné najít pro výzkumné a vývojové pozice kvalifikované zaměstnance. Pro podniky, které nejsou tak kapitálově silné, může být výzkum a vývoj navíc relativně nákladnou investicí s dlouhou dobou návratnosti. Pokud si však uvědomí, že vývoj a inovace jsou pro jejich konkurenceschopnost zcela zásadní, a chtějí se mu věnovat, cesta k prostředkům se zpravidla najde. Programů na podporu výzkumu a vývoje je celá řada, např. program Trend, The Country for the Future a řada dalších. Co však podnikům v rozvoji vlastního výzkumu a vývoje někdy brání, je přílišná byrokracie. Ve Svazu průmyslu pracujeme také na tom, abychom do systému podpory státu prosadili především stabilitu a předvídatelnost. Často se měnící podmínky podpory brzdí jak rozvoj samotných firem a výzkumných organizací, tak jejich vzájemnou spolupráci.

MM: Co podle vás patří k nejvýznamnějším výsledkům českého výzkumu v poslední době a proč?

E. Palíšek: Jsem především rád, že stoupá počet firem, pro které jsou výzkum, vývoj a inovace základem jejich strategie i každodenního fungování. U takových podniků zpravidla rostou i investice do této oblasti. Český firemní vývoj pružně reagoval na koronavirovou pandemii, dokázali jsme potvrdit vedoucí pozici například v oblasti nanotechnologií, 3D tisku nebo biotechnologií. Z dlouhodobého hlediska považuji za velmi kvalitní projekty zaměřené na digitalizaci a udržitelnost. V této oblasti je český Siemens velmi aktivní, a to jak v sedmi vlastních závodech, tak u našich zákazníků, jimž jsme partnerem v realizaci digitální transformace. Dekarbonizace a ochrana životního prostředí bude v následujících letech zásadní, český Siemens dokázal snížit CO2 stopu svých aktivit o 70 %, oceňuji také například výrobu dicyklopentadienu, klíčové suroviny pro výrobu pryskyřic, kterou vyvinul Orlen Unipetrol ve spolupráci s VŠCHT. Inspirativních projektů bychom ale našli daleko více.

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA, zastává pozici generálního ředitele skupiny Siemens v České republice od roku 2010, od roku 2015 je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR zodpovědným za oblast výzkumu, vývoje a inovací a vedoucím expertního týmu VaVaI Svazu průmyslu. V roce 2016 byl zvolen do Rady pro výzkum, vývoj a inovace vlády České republiky.

Eduard Palíšek je absolventem Vysokého učení technického v Brně, oboru Ekonomika a management průmyslových firem, titul MBA získal na Nottingham Trent University a titul Ph.D. na Vysokém učení technickém v Brně. Je členem správních a vědeckých rad řady českých univerzit.

Medailonek v tomto případě nikoli Simensu, ale Svaz průmyslu a dopravy ČR

MM: Jsou výsledky výzkumu u nás využívány skutečně tak, jak by být mohly? Pokud ne, jaký je důvod?

E. Palíšek: Vždycky je co zlepšovat. Potenciál vidím například ve zdokonalení přenosu výsledků výzkumu a vývoje z akademické sféry směrem k podnikům. Přestože se spolupráce komerčních subjektů a akademické obce v posledních letech zlepšila, stále ještě máme ve srovnání s dalšími rozvinutými ekonomikami co dohánět.

MM: Existují v této oblasti příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

E. Palíšek: Zajímavou oblastí je například kariérní cesta těch největších odborníků. Především v Severní Americe a Západní Evropě je obvyklé, že takoví odborníci svoji kariéru realizují jak v akademické sféře, například na univerzitách, tak v podnikovém sektoru. Díky přecházení z jedné oblasti do druhé umožňují optimální výměnu zkušeností a porozumění oběma těmto světům, což je pro oba velmi přínosné. Věřím, že takových špičkových odborníků bude přibývat i u nás.

Reklama

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

E. Palíšek: Za zásadní považuji kvalitní pedagogy, kteří svým studentům předají potřebu být zvídavý a nadšení pro objevování. Každý rok, když udělujeme Ceny Wernera von Siemense, mě potěší, že takových pedagogů máme opravdu hodně. Důležité je, aby mladí výzkumníci a vývojáři byli dostatečně společensky i materiálně oceněni a měli před sebou jasnou perspektivu kariérního růstu v České republice. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat ženám ve vývoji, které u nás mají výrazně ztíženou pozici ve chvíli, kdy musí skloubit kariéru ve výzkumu s rodinou. V tomto směru by se řada akademických institucí u komerčního sektoru mohla inspirovat.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry, zejména s ohledem na tu část, která je provázána s průmyslem?

E. Palíšek: Věřím, že nadále poroste podíl firem, které si uvědomují význam výzkumu, vývoje a inovací nejen pro zajištění své konkurenceschopnosti, ale i prosperity celé naší země. Podle průzkumu Svazu průmyslu bude pro skoro třetinu dotázaných podniků výzkum a vývoj nejdůležitější položkou jejich investičního rozpočtu. A to mi dělá radost.

Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Související články
Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Průmysl je pro Evropu požehnáním

Během roku 2023 hrozí evropské ekonomice recese. Český průmysl, podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje, se na rozdíl od jiných západních zemí potýká s markantním nárůstem cen energií, nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců, růstem cen práce a zdlouhavým čekáním na cílené dotace. Přestože situace není jednoduchá, Jan Rafaj věří v sílu a odhodlání českých firem diverzifikovat a transformovat svůj byznys a doufá, že Evropa konečně pochopila důležitost lokálního průmyslu na starém kontinentě.

Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Jan Rafaj: Průmysl je připravený, potřebujeme ale odvážnou vládu

Tradičně vám ve veletržním vydání MM Průmyslového spektra, v „předvečer“ konání Sněmu Svazu průmyslu a dopravy, přinášíme komentář jeho prezidenta Jana Rafaje, k sumarizaci stavu, ve kterém se dané oblasti nacházejí, a k nastínění cest nápravy s apelem na konání vlády.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit