Témata
Zdroj: Siemens

VaVaI a průmysl: Kde najít inspiraci?

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA, je nejen členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR se zodpovědností za oblast výzkumu, vývoje a inovací, ale také generálním ředitelem společnosti Siemens Česká republika. Vzhledem k této zajímavé kombinaci se redakce MM Průmyslového spektra rozhodla požádat jej o úvodní rozhovor pro nový seriál s názvem VaVaI a průmysl. V něm vám chceme přinášet především inspiraci k úvahám, jak spojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech.

Tento článek je součástí seriálu:
VaVaI a průmysl
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: V poslední době se často hovoří o významu vědy a výzkumu pro průmysl. V čem tento význam konkrétně spočívá?

E. Palíšek: Česko patří mezi nejprůmyslovější země Evropy. Ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi však stále nemáme dost firem, které by vyráběly finální produkty a nabízely na ně navázané služby. Výzkum a vývoj je základem dlouhodobé konkurenceschopnosti pro firmy na celém světě, bohužel u nás si tento fakt ne každá společnost uvědomuje. Výzkum a vývoj totiž umožňuje založit konkurenční výhody na vysoké přidané hodnotě, flexibilitě a kontinuálních inovacích. Ve Svazu průmyslu proto prosazujeme, aby měly firmy v Česku podmínky, které by jim zaměřit se na vývoj a inovace dlouhodobě usnadňovaly.

„Potenciál vidím například ve zdokonalení přenosu výsledků výzkumu a vývoje z akademické sféry směrem k podnikům,“ říká Eduard Palíšek.
(Zdroj: Siemens)

MM: A je možné porovnat přístup podniků samotných k oblasti výzkumu a také přístup vlády k této problematice s dalšími evropskými zeměmi? Co by se mohlo či mělo změnit?

E. Palíšek: Máme tady špičkové firmy, které si uvědomují význam výzkumu, vývoje, ale také inovací. Z mého pohledu by však takovou filozofii mělo v Česku za svou přijmout mnohem více firem. V programu nové vlády je oblast vývoje a výzkumu akcentována, doufám, že to předznamenává změnu k lepšímu a stát pro firemní výzkum, vývoj a inovace vytvoří lepší prostředí a podmínky. V roce 2020 se vyšplhaly celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku na 113 mld. Kč, což jsou 2 % HDP. Většinu těchto prostředků (58 %) investovaly právě firmy s tím, že dvě třetiny tohoto podílu připadají na dceřiné firmy zahraničních korporací. Chceme, aby Česká republika do roku 2025 investovala do výzkumu a vývoje 2,5 % HDP, čímž bychom se zařadili mezi silné inovátory EU. Jistě by pomohlo, kdyby přístup k inovativním firmám změnily i státní instituce. Například finanční úřady v Česku mnohdy firmy svým přístupem k využívání odpočtů na výzkum a vývoj spíš odrazovaly. Oproti tomu třeba v Nizozemí s uplatňováním takových odpočtů finanční úřady podnikům pomáhají. K takovému prostředí bychom měli směřovat.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich příčinou?

E. Palíšek: Pro mnoho firem není snadné najít pro výzkumné a vývojové pozice kvalifikované zaměstnance. Pro podniky, které nejsou tak kapitálově silné, může být výzkum a vývoj navíc relativně nákladnou investicí s dlouhou dobou návratnosti. Pokud si však uvědomí, že vývoj a inovace jsou pro jejich konkurenceschopnost zcela zásadní, a chtějí se mu věnovat, cesta k prostředkům se zpravidla najde. Programů na podporu výzkumu a vývoje je celá řada, např. program Trend, The Country for the Future a řada dalších. Co však podnikům v rozvoji vlastního výzkumu a vývoje někdy brání, je přílišná byrokracie. Ve Svazu průmyslu pracujeme také na tom, abychom do systému podpory státu prosadili především stabilitu a předvídatelnost. Často se měnící podmínky podpory brzdí jak rozvoj samotných firem a výzkumných organizací, tak jejich vzájemnou spolupráci.

MM: Co podle vás patří k nejvýznamnějším výsledkům českého výzkumu v poslední době a proč?

E. Palíšek: Jsem především rád, že stoupá počet firem, pro které jsou výzkum, vývoj a inovace základem jejich strategie i každodenního fungování. U takových podniků zpravidla rostou i investice do této oblasti. Český firemní vývoj pružně reagoval na koronavirovou pandemii, dokázali jsme potvrdit vedoucí pozici například v oblasti nanotechnologií, 3D tisku nebo biotechnologií. Z dlouhodobého hlediska považuji za velmi kvalitní projekty zaměřené na digitalizaci a udržitelnost. V této oblasti je český Siemens velmi aktivní, a to jak v sedmi vlastních závodech, tak u našich zákazníků, jimž jsme partnerem v realizaci digitální transformace. Dekarbonizace a ochrana životního prostředí bude v následujících letech zásadní, český Siemens dokázal snížit CO2 stopu svých aktivit o 70 %, oceňuji také například výrobu dicyklopentadienu, klíčové suroviny pro výrobu pryskyřic, kterou vyvinul Orlen Unipetrol ve spolupráci s VŠCHT. Inspirativních projektů bychom ale našli daleko více.

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA, zastává pozici generálního ředitele skupiny Siemens v České republice od roku 2010, od roku 2015 je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR zodpovědným za oblast výzkumu, vývoje a inovací a vedoucím expertního týmu VaVaI Svazu průmyslu. V roce 2016 byl zvolen do Rady pro výzkum, vývoj a inovace vlády České republiky.

Eduard Palíšek je absolventem Vysokého učení technického v Brně, oboru Ekonomika a management průmyslových firem, titul MBA získal na Nottingham Trent University a titul Ph.D. na Vysokém učení technickém v Brně. Je členem správních a vědeckých rad řady českých univerzit.

Medailonek v tomto případě nikoli Simensu, ale Svaz průmyslu a dopravy ČR

MM: Jsou výsledky výzkumu u nás využívány skutečně tak, jak by být mohly? Pokud ne, jaký je důvod?

E. Palíšek: Vždycky je co zlepšovat. Potenciál vidím například ve zdokonalení přenosu výsledků výzkumu a vývoje z akademické sféry směrem k podnikům. Přestože se spolupráce komerčních subjektů a akademické obce v posledních letech zlepšila, stále ještě máme ve srovnání s dalšími rozvinutými ekonomikami co dohánět.

MM: Existují v této oblasti příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

E. Palíšek: Zajímavou oblastí je například kariérní cesta těch největších odborníků. Především v Severní Americe a Západní Evropě je obvyklé, že takoví odborníci svoji kariéru realizují jak v akademické sféře, například na univerzitách, tak v podnikovém sektoru. Díky přecházení z jedné oblasti do druhé umožňují optimální výměnu zkušeností a porozumění oběma těmto světům, což je pro oba velmi přínosné. Věřím, že takových špičkových odborníků bude přibývat i u nás.

Reklama

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

E. Palíšek: Za zásadní považuji kvalitní pedagogy, kteří svým studentům předají potřebu být zvídavý a nadšení pro objevování. Každý rok, když udělujeme Ceny Wernera von Siemense, mě potěší, že takových pedagogů máme opravdu hodně. Důležité je, aby mladí výzkumníci a vývojáři byli dostatečně společensky i materiálně oceněni a měli před sebou jasnou perspektivu kariérního růstu v České republice. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat ženám ve vývoji, které u nás mají výrazně ztíženou pozici ve chvíli, kdy musí skloubit kariéru ve výzkumu s rodinou. V tomto směru by se řada akademických institucí u komerčního sektoru mohla inspirovat.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry, zejména s ohledem na tu část, která je provázána s průmyslem?

E. Palíšek: Věřím, že nadále poroste podíl firem, které si uvědomují význam výzkumu, vývoje a inovací nejen pro zajištění své konkurenceschopnosti, ale i prosperity celé naší země. Podle průzkumu Svazu průmyslu bude pro skoro třetinu dotázaných podniků výzkum a vývoj nejdůležitější položkou jejich investičního rozpočtu. A to mi dělá radost.

Související články
Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Související články
Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Průmysl je pro Evropu požehnáním

Během roku 2023 hrozí evropské ekonomice recese. Český průmysl, podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje, se na rozdíl od jiných západních zemí potýká s markantním nárůstem cen energií, nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců, růstem cen práce a zdlouhavým čekáním na cílené dotace. Přestože situace není jednoduchá, Jan Rafaj věří v sílu a odhodlání českých firem diverzifikovat a transformovat svůj byznys a doufá, že Evropa konečně pochopila důležitost lokálního průmyslu na starém kontinentě.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit