Témata
Zdroj: Siemens

VaVaI a průmysl: Kde najít inspiraci?

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA, je nejen členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR se zodpovědností za oblast výzkumu, vývoje a inovací, ale také generálním ředitelem společnosti Siemens Česká republika. Vzhledem k této zajímavé kombinaci se redakce MM Průmyslového spektra rozhodla požádat jej o úvodní rozhovor pro nový seriál s názvem VaVaI a průmysl. V něm vám chceme přinášet především inspiraci k úvahám, jak spojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech.

Tento článek je součástí seriálu:
VaVaI a průmysl
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: V poslední době se často hovoří o významu vědy a výzkumu pro průmysl. V čem tento význam konkrétně spočívá?

E. Palíšek: Česko patří mezi nejprůmyslovější země Evropy. Ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi však stále nemáme dost firem, které by vyráběly finální produkty a nabízely na ně navázané služby. Výzkum a vývoj je základem dlouhodobé konkurenceschopnosti pro firmy na celém světě, bohužel u nás si tento fakt ne každá společnost uvědomuje. Výzkum a vývoj totiž umožňuje založit konkurenční výhody na vysoké přidané hodnotě, flexibilitě a kontinuálních inovacích. Ve Svazu průmyslu proto prosazujeme, aby měly firmy v Česku podmínky, které by jim zaměřit se na vývoj a inovace dlouhodobě usnadňovaly.

„Potenciál vidím například ve zdokonalení přenosu výsledků výzkumu a vývoje z akademické sféry směrem k podnikům,“ říká Eduard Palíšek.
(Zdroj: Siemens)

MM: A je možné porovnat přístup podniků samotných k oblasti výzkumu a také přístup vlády k této problematice s dalšími evropskými zeměmi? Co by se mohlo či mělo změnit?

E. Palíšek: Máme tady špičkové firmy, které si uvědomují význam výzkumu, vývoje, ale také inovací. Z mého pohledu by však takovou filozofii mělo v Česku za svou přijmout mnohem více firem. V programu nové vlády je oblast vývoje a výzkumu akcentována, doufám, že to předznamenává změnu k lepšímu a stát pro firemní výzkum, vývoj a inovace vytvoří lepší prostředí a podmínky. V roce 2020 se vyšplhaly celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku na 113 mld. Kč, což jsou 2 % HDP. Většinu těchto prostředků (58 %) investovaly právě firmy s tím, že dvě třetiny tohoto podílu připadají na dceřiné firmy zahraničních korporací. Chceme, aby Česká republika do roku 2025 investovala do výzkumu a vývoje 2,5 % HDP, čímž bychom se zařadili mezi silné inovátory EU. Jistě by pomohlo, kdyby přístup k inovativním firmám změnily i státní instituce. Například finanční úřady v Česku mnohdy firmy svým přístupem k využívání odpočtů na výzkum a vývoj spíš odrazovaly. Oproti tomu třeba v Nizozemí s uplatňováním takových odpočtů finanční úřady podnikům pomáhají. K takovému prostředí bychom měli směřovat.

Reklama
Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich příčinou?

E. Palíšek: Pro mnoho firem není snadné najít pro výzkumné a vývojové pozice kvalifikované zaměstnance. Pro podniky, které nejsou tak kapitálově silné, může být výzkum a vývoj navíc relativně nákladnou investicí s dlouhou dobou návratnosti. Pokud si však uvědomí, že vývoj a inovace jsou pro jejich konkurenceschopnost zcela zásadní, a chtějí se mu věnovat, cesta k prostředkům se zpravidla najde. Programů na podporu výzkumu a vývoje je celá řada, např. program Trend, The Country for the Future a řada dalších. Co však podnikům v rozvoji vlastního výzkumu a vývoje někdy brání, je přílišná byrokracie. Ve Svazu průmyslu pracujeme také na tom, abychom do systému podpory státu prosadili především stabilitu a předvídatelnost. Často se měnící podmínky podpory brzdí jak rozvoj samotných firem a výzkumných organizací, tak jejich vzájemnou spolupráci.

MM: Co podle vás patří k nejvýznamnějším výsledkům českého výzkumu v poslední době a proč?

E. Palíšek: Jsem především rád, že stoupá počet firem, pro které jsou výzkum, vývoj a inovace základem jejich strategie i každodenního fungování. U takových podniků zpravidla rostou i investice do této oblasti. Český firemní vývoj pružně reagoval na koronavirovou pandemii, dokázali jsme potvrdit vedoucí pozici například v oblasti nanotechnologií, 3D tisku nebo biotechnologií. Z dlouhodobého hlediska považuji za velmi kvalitní projekty zaměřené na digitalizaci a udržitelnost. V této oblasti je český Siemens velmi aktivní, a to jak v sedmi vlastních závodech, tak u našich zákazníků, jimž jsme partnerem v realizaci digitální transformace. Dekarbonizace a ochrana životního prostředí bude v následujících letech zásadní, český Siemens dokázal snížit CO2 stopu svých aktivit o 70 %, oceňuji také například výrobu dicyklopentadienu, klíčové suroviny pro výrobu pryskyřic, kterou vyvinul Orlen Unipetrol ve spolupráci s VŠCHT. Inspirativních projektů bychom ale našli daleko více.

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA, zastává pozici generálního ředitele skupiny Siemens v České republice od roku 2010, od roku 2015 je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR zodpovědným za oblast výzkumu, vývoje a inovací a vedoucím expertního týmu VaVaI Svazu průmyslu. V roce 2016 byl zvolen do Rady pro výzkum, vývoj a inovace vlády České republiky.

Eduard Palíšek je absolventem Vysokého učení technického v Brně, oboru Ekonomika a management průmyslových firem, titul MBA získal na Nottingham Trent University a titul Ph.D. na Vysokém učení technickém v Brně. Je členem správních a vědeckých rad řady českých univerzit.

Medailonek v tomto případě nikoli Simensu, ale Svaz průmyslu a dopravy ČR

MM: Jsou výsledky výzkumu u nás využívány skutečně tak, jak by být mohly? Pokud ne, jaký je důvod?

E. Palíšek: Vždycky je co zlepšovat. Potenciál vidím například ve zdokonalení přenosu výsledků výzkumu a vývoje z akademické sféry směrem k podnikům. Přestože se spolupráce komerčních subjektů a akademické obce v posledních letech zlepšila, stále ještě máme ve srovnání s dalšími rozvinutými ekonomikami co dohánět.

MM: Existují v této oblasti příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

E. Palíšek: Zajímavou oblastí je například kariérní cesta těch největších odborníků. Především v Severní Americe a Západní Evropě je obvyklé, že takoví odborníci svoji kariéru realizují jak v akademické sféře, například na univerzitách, tak v podnikovém sektoru. Díky přecházení z jedné oblasti do druhé umožňují optimální výměnu zkušeností a porozumění oběma těmto světům, což je pro oba velmi přínosné. Věřím, že takových špičkových odborníků bude přibývat i u nás.

Reklama

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

E. Palíšek: Za zásadní považuji kvalitní pedagogy, kteří svým studentům předají potřebu být zvídavý a nadšení pro objevování. Každý rok, když udělujeme Ceny Wernera von Siemense, mě potěší, že takových pedagogů máme opravdu hodně. Důležité je, aby mladí výzkumníci a vývojáři byli dostatečně společensky i materiálně oceněni a měli před sebou jasnou perspektivu kariérního růstu v České republice. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat ženám ve vývoji, které u nás mají výrazně ztíženou pozici ve chvíli, kdy musí skloubit kariéru ve výzkumu s rodinou. V tomto směru by se řada akademických institucí u komerčního sektoru mohla inspirovat.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry, zejména s ohledem na tu část, která je provázána s průmyslem?

E. Palíšek: Věřím, že nadále poroste podíl firem, které si uvědomují význam výzkumu, vývoje a inovací nejen pro zajištění své konkurenceschopnosti, ale i prosperity celé naší země. Podle průzkumu Svazu průmyslu bude pro skoro třetinu dotázaných podniků výzkum a vývoj nejdůležitější položkou jejich investičního rozpočtu. A to mi dělá radost.

Související články
Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Poklona českému průmyslu

Tradičně vám ve veletržním vydání MM Průmyslového spektra v „předvečer“ konání sněmu Svazu průmyslu a dopravy, přinášíme komentář jeho prezidenta Jaroslava Hanáka k předchozímu období, kterým si český průmysl prošel. Tentokráte jsou jeho slova směřovaná podnikatelům a průmyslníkům plna obdivu a respektu.

Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

VaVaI a průmysl: Aby know-how zůstalo ve firmě

Ryze česká společnost Lavat se sídlem v Chotuticích vyrábí a dodává přesné strojírenské součásti, vakuové zařízení a komponenty a také výrobky z oboru laboratorní techniky. A aby toho nebylo málo, intenzivně se věnuje vlastnímu výzkumu a vývoji, na který vynakládá více než 15 % z celkového obratu. Na zkušenosti s propojením vědy a výzkumu s oblastí průmyslu, tak aby bylo prospěšné oběma stranám, jsme se zeptali Ing. Tomáše Chaloupky, technického ředitele a vedoucího zdejšího výzkumně vývojového oddělení.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

VaVaI a průmysl:
Znát budoucí potřebu zákazníka

Biochemik Vladimír Velebný je majitelem, generálním ředitelem, a současně i vedoucím výzkumu a vývoje ve společnosti Contipro. Jeho firma se zabývá biotechnologickou výrobou kyseliny hyaluronové, která má širokou škálu potenciálního využití v nejrůznějších oblastech medicíny a kosmetiky. O tom, jak ideálně propojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech, ví rozhodně mnohé.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit