Témata
Zdroj: Siemens

VaVaI a průmysl: Kde najít inspiraci?

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA, je nejen členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR se zodpovědností za oblast výzkumu, vývoje a inovací, ale také generálním ředitelem společnosti Siemens Česká republika. Vzhledem k této zajímavé kombinaci se redakce MM Průmyslového spektra rozhodla požádat jej o úvodní rozhovor pro nový seriál s názvem VaVaI a průmysl. V něm vám chceme přinášet především inspiraci k úvahám, jak spojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech.

Tento článek je součástí seriálu:
VaVaI a průmysl
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: V poslední době se často hovoří o významu vědy a výzkumu pro průmysl. V čem tento význam konkrétně spočívá?

E. Palíšek: Česko patří mezi nejprůmyslovější země Evropy. Ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi však stále nemáme dost firem, které by vyráběly finální produkty a nabízely na ně navázané služby. Výzkum a vývoj je základem dlouhodobé konkurenceschopnosti pro firmy na celém světě, bohužel u nás si tento fakt ne každá společnost uvědomuje. Výzkum a vývoj totiž umožňuje založit konkurenční výhody na vysoké přidané hodnotě, flexibilitě a kontinuálních inovacích. Ve Svazu průmyslu proto prosazujeme, aby měly firmy v Česku podmínky, které by jim zaměřit se na vývoj a inovace dlouhodobě usnadňovaly.

„Potenciál vidím například ve zdokonalení přenosu výsledků výzkumu a vývoje z akademické sféry směrem k podnikům,“ říká Eduard Palíšek.
(Zdroj: Siemens)

MM: A je možné porovnat přístup podniků samotných k oblasti výzkumu a také přístup vlády k této problematice s dalšími evropskými zeměmi? Co by se mohlo či mělo změnit?

E. Palíšek: Máme tady špičkové firmy, které si uvědomují význam výzkumu, vývoje, ale také inovací. Z mého pohledu by však takovou filozofii mělo v Česku za svou přijmout mnohem více firem. V programu nové vlády je oblast vývoje a výzkumu akcentována, doufám, že to předznamenává změnu k lepšímu a stát pro firemní výzkum, vývoj a inovace vytvoří lepší prostředí a podmínky. V roce 2020 se vyšplhaly celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku na 113 mld. Kč, což jsou 2 % HDP. Většinu těchto prostředků (58 %) investovaly právě firmy s tím, že dvě třetiny tohoto podílu připadají na dceřiné firmy zahraničních korporací. Chceme, aby Česká republika do roku 2025 investovala do výzkumu a vývoje 2,5 % HDP, čímž bychom se zařadili mezi silné inovátory EU. Jistě by pomohlo, kdyby přístup k inovativním firmám změnily i státní instituce. Například finanční úřady v Česku mnohdy firmy svým přístupem k využívání odpočtů na výzkum a vývoj spíš odrazovaly. Oproti tomu třeba v Nizozemí s uplatňováním takových odpočtů finanční úřady podnikům pomáhají. K takovému prostředí bychom měli směřovat.

Reklama
Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich příčinou?

E. Palíšek: Pro mnoho firem není snadné najít pro výzkumné a vývojové pozice kvalifikované zaměstnance. Pro podniky, které nejsou tak kapitálově silné, může být výzkum a vývoj navíc relativně nákladnou investicí s dlouhou dobou návratnosti. Pokud si však uvědomí, že vývoj a inovace jsou pro jejich konkurenceschopnost zcela zásadní, a chtějí se mu věnovat, cesta k prostředkům se zpravidla najde. Programů na podporu výzkumu a vývoje je celá řada, např. program Trend, The Country for the Future a řada dalších. Co však podnikům v rozvoji vlastního výzkumu a vývoje někdy brání, je přílišná byrokracie. Ve Svazu průmyslu pracujeme také na tom, abychom do systému podpory státu prosadili především stabilitu a předvídatelnost. Často se měnící podmínky podpory brzdí jak rozvoj samotných firem a výzkumných organizací, tak jejich vzájemnou spolupráci.

MM: Co podle vás patří k nejvýznamnějším výsledkům českého výzkumu v poslední době a proč?

E. Palíšek: Jsem především rád, že stoupá počet firem, pro které jsou výzkum, vývoj a inovace základem jejich strategie i každodenního fungování. U takových podniků zpravidla rostou i investice do této oblasti. Český firemní vývoj pružně reagoval na koronavirovou pandemii, dokázali jsme potvrdit vedoucí pozici například v oblasti nanotechnologií, 3D tisku nebo biotechnologií. Z dlouhodobého hlediska považuji za velmi kvalitní projekty zaměřené na digitalizaci a udržitelnost. V této oblasti je český Siemens velmi aktivní, a to jak v sedmi vlastních závodech, tak u našich zákazníků, jimž jsme partnerem v realizaci digitální transformace. Dekarbonizace a ochrana životního prostředí bude v následujících letech zásadní, český Siemens dokázal snížit CO2 stopu svých aktivit o 70 %, oceňuji také například výrobu dicyklopentadienu, klíčové suroviny pro výrobu pryskyřic, kterou vyvinul Orlen Unipetrol ve spolupráci s VŠCHT. Inspirativních projektů bychom ale našli daleko více.

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA, zastává pozici generálního ředitele skupiny Siemens v České republice od roku 2010, od roku 2015 je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR zodpovědným za oblast výzkumu, vývoje a inovací a vedoucím expertního týmu VaVaI Svazu průmyslu. V roce 2016 byl zvolen do Rady pro výzkum, vývoj a inovace vlády České republiky.

Eduard Palíšek je absolventem Vysokého učení technického v Brně, oboru Ekonomika a management průmyslových firem, titul MBA získal na Nottingham Trent University a titul Ph.D. na Vysokém učení technickém v Brně. Je členem správních a vědeckých rad řady českých univerzit.

Medailonek v tomto případě nikoli Simensu, ale Svaz průmyslu a dopravy ČR

MM: Jsou výsledky výzkumu u nás využívány skutečně tak, jak by být mohly? Pokud ne, jaký je důvod?

E. Palíšek: Vždycky je co zlepšovat. Potenciál vidím například ve zdokonalení přenosu výsledků výzkumu a vývoje z akademické sféry směrem k podnikům. Přestože se spolupráce komerčních subjektů a akademické obce v posledních letech zlepšila, stále ještě máme ve srovnání s dalšími rozvinutými ekonomikami co dohánět.

MM: Existují v této oblasti příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

E. Palíšek: Zajímavou oblastí je například kariérní cesta těch největších odborníků. Především v Severní Americe a Západní Evropě je obvyklé, že takoví odborníci svoji kariéru realizují jak v akademické sféře, například na univerzitách, tak v podnikovém sektoru. Díky přecházení z jedné oblasti do druhé umožňují optimální výměnu zkušeností a porozumění oběma těmto světům, což je pro oba velmi přínosné. Věřím, že takových špičkových odborníků bude přibývat i u nás.

Reklama

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

E. Palíšek: Za zásadní považuji kvalitní pedagogy, kteří svým studentům předají potřebu být zvídavý a nadšení pro objevování. Každý rok, když udělujeme Ceny Wernera von Siemense, mě potěší, že takových pedagogů máme opravdu hodně. Důležité je, aby mladí výzkumníci a vývojáři byli dostatečně společensky i materiálně oceněni a měli před sebou jasnou perspektivu kariérního růstu v České republice. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat ženám ve vývoji, které u nás mají výrazně ztíženou pozici ve chvíli, kdy musí skloubit kariéru ve výzkumu s rodinou. V tomto směru by se řada akademických institucí u komerčního sektoru mohla inspirovat.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry, zejména s ohledem na tu část, která je provázána s průmyslem?

E. Palíšek: Věřím, že nadále poroste podíl firem, které si uvědomují význam výzkumu, vývoje a inovací nejen pro zajištění své konkurenceschopnosti, ale i prosperity celé naší země. Podle průzkumu Svazu průmyslu bude pro skoro třetinu dotázaných podniků výzkum a vývoj nejdůležitější položkou jejich investičního rozpočtu. A to mi dělá radost.

Související články
Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Související články
Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

VaVaI a průmysl:
Znát budoucí potřebu zákazníka

Biochemik Vladimír Velebný je majitelem, generálním ředitelem, a současně i vedoucím výzkumu a vývoje ve společnosti Contipro. Jeho firma se zabývá biotechnologickou výrobou kyseliny hyaluronové, která má širokou škálu potenciálního využití v nejrůznějších oblastech medicíny a kosmetiky. O tom, jak ideálně propojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech, ví rozhodně mnohé.

Deset zastavení s JK, Fraunhofer & IPA

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Smysl a úspěch podnikání

Český podnikatel Leon Jakimič věří, že pokud byznysmen dobře chápe smysl svého podnikání a obklopí se kvalitními lidmi, tak se úspěch dostaví. O hodnotách, budování a vedení globální firmy, která si umí najít koncového zákazníka po celém světě, je rozhovor se zakladatelem nadnárodní společnosti Lasvit.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Moje osobní spotřeba je menší než leckterého mého zaměstnance

Kvido Štěpánek založil před 30 lety prosperující společnost. Dnes je její majetek odhadován na dvě miliardy korun. Za dobu své existence věnoval na dobročinnost více než 100 milionů korun. Tento nenápadný a skromný člověk inspiroval naši redakci, která ho požádala, aby se s ní podělil o své názory na filantropii, životní hodnoty a tradici dobročinnosti v Čechách.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit