Témata
Zdroj: Alpha Czech

VaVaI a průmysl: Změnit byrokratickou zátěž

Společnost Alpha Czech se specializuje na vývoj a výrobu reflexně izolačních nátěrů. K tomu, aby byla v tomto oboru konkurenceschopná, je pochopitelně nutný výzkum a vývoj. Na to, jak ideálně propojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu, jsme se proto tentokrát zeptali Petera Vavrdy, zakladatele a současného CEO této společnosti.

Tento článek je součástí seriálu:
VaVaI a průmysl
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: V poslední době se často hovoří o významu vědy a výzkumu pro průmysl. V čem tento význam podle vašich zkušeností konkrétně spočívá?

P. Vavrda: Jedno bez druhého by nedokázalo fungovat, pokud máme naslouchat potřebám svých zákazníků. Je třeba jim nabídnout více, než co je běžně dostupné na trhu. Proto je třeba hledat nové věci v aplikovaném výzkumu. Každý takový výzkum začíná vždy přáním nebo pokusem, kde až by mohl být bod zlomu. Například v současné době řešíme v potravinářském segmentu, zda dokážeme aplikovat na různá potrubí antikondenzační nátěry, aby nedocházelo v čisté technologii k úkapům kondenzované vody, bez odstávky provozu. Tedy takové mokré na mokré. V průmyslové oblasti jsme již ale poměrně daleko. Naše reflexně izolační nátěry lze již nyní aplikovat na horké povrchy bez odstávky provozu. Zatím máme vyzkoušenou a otestovanou aplikaci do teplot +220 °C. Bez výzkumu a vědy bychom o podobných řešeních tepelných izolací pouze snili.

Náš výzkum a vývoj je spíše základem myšlenky, kudy se vydat v hledání řešení, jak minimalizovat tepelnou vodivost natíratelných izolačních materiálů. Proto velice úzce spolupracujeme s vysokými školami, kde je potřebné vybavení a špičkové týmy odborníků,“ říká Peter Vavrda. (Zdroj: Alpha Czech)

MM: Vaše firma provádí vlastní výzkum a vývoj. V čem je výhoda oproti tomu, když firma spolupracuje s externími výzkumnými subjekty?

P. Vavrda: Náš výzkum a vývoj je spíše základem myšlenky, kudy se vydat v hledání řešení, jak minimalizovat tepelnou vodivost natíratelných izolačních materiálů. Proto velice úzce spolupracujeme s vysokými školami, kde je potřebné vybavení a špičkové týmy odborníků. Spatřujeme obrovskou výhodu v tom, že se výzkumníci mohou vzájemně ovlivňovat a upravovat směry dalších postupů. Akademická sféra, pokud pro projekt nalezne prostor, dokáže nasadit další odborníky a vyhledat či čerpat informace z jiných pracovišť u nás i v zahraničí. Stejně to funguje s výsledky aplikovaného výzkumu, pokud je potřeba zpracovat či posoudit požadavky z trhu v krátkém časovém horizontu. Tady spatřujeme vysokou přidanou hodnotu v externích institucích.

MM: Na čem konkrétně nyní pracujete?

P. Vavrda: Jsme společnost, která vyrábí reflexně izolační nátěry. Naše nátěry dokážou například izolovat vysoké teploty či chlad v tloušťce již od několika milimetrů. Při použití v interiéru budov rovnoměrně rozloží teplo po celé ploše objektu, a tím významně uspoří náklady na vytápění. Energie a životní prostředí dokážeme ale významně šetřit i v létě. Nanesením na střechy a fasády budov naše nátěry úspěšně omezují prostup slunečních paprsků a akumulaci tepla ve hmotě, což má za následek téměř nulovou teplotní setrvačnost. Vytváříme tak chladné ostrůvky, které po západu slunce již netopí a není potřeba v takových budovách tolik klimatizovat. V současnosti řešíme potřebu aplikace na mokré povrchy technologií, aby nedocházelo ke kondenzaci vody jejím srážením na chladivých potrubích. Výzvou a zadáním je, dokázat to bez odstávky provozu.

Při použití v interiéru budov barvy rovnoměrně rozloží teplo po celé ploše objektu, a tím významně uspoří náklady na vytápění. (Zdroj: Alpha Czech)

MM: Je možné porovnat způsob spolupráce průmyslových podniků a výzkumných subjektů v Česku se zahraničím?

P. Vavrda: Pokud bych se držel našeho oboru, tak v oblasti reflexně izolačních nátěrů jsme v České republice spíše osamoceni. My si spolupráce s univerzitami vážíme díky jejím přínosům pro rozvoj tohoto nového oboru tepelných izolací. V zahraničí, ať už v USA, nebo Rusku, probíhá vývoj a testování použití reflexních nátěrů zejména ve zbrojním průmyslu. A to je oblast, kde se k výsledkům, a tím i k porovnání spoluprací, spíše nedostaneme.

Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich důvodem?

P. Vavrda: Můžeme mít někdy pocit, že se akademická veřejnost občas zaměřuje na oblasti, které nemají na první pohled využití a zůstanou vždy jen v teoretické rovině. Na druhou stranu je spousta pracovišť, kde naslouchají trhu a přicházejí s vizí, co bude za 10 či 15 let. Problém spíše vidím v tom, že je zde málo českých společností, které mají vlastní výzkum a vývoj. Nemají tedy ten první impulz pro svůj rozvoj. To ale jde ruku v ruce s byrokratickou zátěží následného samotného procesu výzkumu, s jeho náklady a potřebou být v zisku.

MM: Podporuje podle vás stát českou oblast VaVaI dostatečně? Pokud ne, co by bylo potřeba především změnit?

P. Vavrda: Myslím si, že finanční podpora je poměrně v dobré kondici. Spíše by stát měl změnit byrokratickou zátěž pro získávání těchto prostředků. Ve většině případů pak samotná byrokratická zátěž zaměstná více lidí než výzkum samotný.

Bez podpory státu vytváří Alpha Czech nátěry, které chrání životní prostředí, zlevňují a usnadňují procesy tepelných izolací nebo zabezpečují bezpečnost práce v provozech, kde hrozí popáleniny a není možnost běžné tepelné izolace. (Zdroj: Alpha Czech)

MM: Existují v této oblasti příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

P. Vavrda: Zde budeme zcela neskromní. Bez podpory státu vytváří naše společnost jednoduše použitelné nátěry, které dokážou uspořit energie, chrání životní prostředí, zlevňují a usnadňují procesy tepelných izolací nebo zabezpečují bezpečnost práce v provozech, kde hrozí popáleniny a není žádná podobná možnost běžné tepelné izolace.

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu/vývoje?

P. Vavrda: Je třeba motivovat mladé lidi již na základních školách. Výzkum a vývoj nepředstavuje zavřenou laboratoř s odborníkem v bílém plášti. Žáci a studenti by měli mít možnost poznat výzkumná pracoviště v běžném provozu. Vidět, jak probíhá aplikace těchto poznatků do praxe, a následně jak novinky pomáhají v kvalitě života, v ochraně životního prostředí a podobně. Myslím, že snem mnoha studentů je přinést něco takového se svým podpisem.


Související články
Cyklické zkoušky pro reálnější simulace

Životnost, trvanlivost, odolnost, ale i třeba degradace jsou důležitými pojmy, pokud se bavíme o životním cyklu jakékoliv součásti. Kupující nebo odběratel požaduje záruky, že právě obdržený díl, zařízení či konstrukce bude fungovat předem stanovenou dobu, navíc je-li ve hře také otázka bezpečnosti. Udělení certifikace či určení doby trvanlivosti často předcházejí různé zkoušky. Důležitou skupinou z nich jsou urychlené korozní zkoušky. Nejen jimi se v úzké spolupráci s průmyslem zabývají ve vědecko-technickém parku v Kralupech nad Vltavou.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Vezměme rozum do hrsti a bojujme

Pavel Sobotka, zakladatel a ředitel firmy Frentech Aerospace. Základy technických a technologických schopností získal v Tesle Brno, kde pracoval 27 let. Již tehdy byl přesvědčen, že přesná mechanika bude stále atraktivním oborem, jelikož se podílí absolutně na všem, co používáme. Brýle, zdravotnická technika, auta, letadla, kosmické rakety, obranný průmysl, tiskařina, výroba mikročipů, počítačů a mnoho dalšího.

Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jak ušetřit za energie: Reflexně izolační nátěry

Jedním ze způsobů, jak účinně snížit náklady na energie, je tepelná izolace povrchů zařízení a budov v místech, kde dochází k tepelným ztrátám, a také tam, kde je třeba zabránit přehřívání konstrukcí, na jejichž povrch v horkých letních měsících působí sluneční záření. Novinkou v oblasti termoizolací je reflexně izolační nátěr, který je díky svým vlastnostem vhodný pro použití nejen ve stavebnictví, ale též v průmyslu a v domácnostech.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Deset zastavení s JK, Fraunhofer & IPA

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Síla společnosti tkví v chytrých lidech a vědecké základně

Nadační fond Neuron vznikl na podporu české vědy v období hospodářské krize po roce 2009. Jeho mecenáši rozdali za dobu jeho existence více než 110 milionů korun. Není závislý na státních financích, ale přesto, pokud by se současný státní rozpočet vydal cestou škrtání výdajů na vědu, byl by to pro jeho členy signál pro to, aby své aktivity zesílili a nedovolili, aby česká věda upadla v zapomnění a čeští vědci odcházeli do zahraničí. Hovoříme s Monikou Vondrákovou, která Nadační fond Neuron od jeho vzniku řídí.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit