Témata

VaVaI a průmysl: Znát budoucí potřebu zákazníka

Biochemik Vladimír Velebný je majitelem, generálním ředitelem, a současně i vedoucím výzkumu a vývoje ve společnosti Contipro. Jeho firma se zabývá biotechnologickou výrobou kyseliny hyaluronové, která má širokou škálu potenciálního využití v nejrůznějších oblastech medicíny a kosmetiky. O tom, jak ideálně propojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech, ví rozhodně mnohé.

Tento článek je součástí seriálu:
VaVaI a průmysl
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: V poslední době se často hovoří o významu vědy a výzkumu pro průmysl. V čem tento význam podle vašich zkušeností konkrétně spočívá?

V. Velebný: Všichni, kdo jsou na trhu, zkoumají potřeby zákazníků a snaží se na ně nasměrovat svoje výrobky. A protože to dělá každý, tak se o objevenou potřebu svádí konkurenční boj. Pokud však přijdete na trh s budoucí potřebou zákazníka, kterou konkurence neobjevila, máte konkurenční výhodu i patent, kterým chráníte své obchodní zájmy. Co to je budoucí potřeba zákazníka? Když zákazník na trhu objeví nový výrobek a dojde mu, že je to přesně to, co potřeboval. Budoucí potřebu zákazníka zjistíte jenom na úrovni výzkumu.

MM: Vaše firma provádí vlastní výzkum. V čem spočívá výhoda oproti tomu, když firma spolupracuje s externími výzkumnými subjekty?

V. Velebný: Tou největší je, že inovace vzniká přesně tak, jak potřebujeme. Když je třeba i zásadně změnit směr výzkumu, tak ho snadno změníme. To tak snadno nejde, když máte smlouvu s akademickým pracovištěm. Další výhodou je rychlost, s jakou inovace vznikají. Když se ukáže, že je třeba přidat, nasadíte další síly, jednoduše to uděláte. Další výhodou je, že výsledek patří jenom firmě a nemusí se komplikovaně domlouvat podíly ze zisku.

„Na rozdíl od většiny si nemyslím, že hlavní problém českého výzkumu je objem financí získaných od státu. Spíše si myslím, že je to neefektivní hospodaření s nimi,“ říká Vladimír Velebný. (Zdroj: Contipro)

MM: Na čem konkrétně nyní pracujete?

V. Velebný: Jsou to nové suroviny pro kosmetiku na bázi peptidů a biotransformovaných přírodních látek. Pro medicínu připravujeme nové přípravky a postupy pro regenerativní medicínu a systémy pro transport léčiva přes kůži a sliznice.

MM: Je možné porovnat způsob spolupráce průmyslových podniků a výzkumných subjektů v Česku se zahraničím?

V. Velebný: Určitě to možné je, ale v této oblasti se necítím být expertem. Pokud jsme spolupracovali se zahraničím, tak téměř výhradně s firmami. Spolupráce se realizuje na čistě komerční bázi, čímž je vše zjednodušené.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich příčinou?

V. Velebný: Na rozdíl od většiny si nemyslím, že hlavní problém českého výzkumu je objem financí získaných od státu. Spíše si myslím, že je to neefektivní hospodaření s nimi. Navíc, akademická sféra si navykla natahovat ruku a již se moc nestará, co za ty peníze státu vrátí. Dalším problémem je, že akademický výzkum je značně roztříštěný. Každý výzkumný tým řeší několik grantů, a tak rozmělňuje svůj výzkumný potenciál. K tomu se přidává i nedotažené hledání excelence. Schopní zaměstnanci musí stoupat ve svých pozicích, neschopní musí z kola ven. Nekompromisně. Určitě je problémem většiny akademických pracovišť i transfer poznatků do realizační sféry. On se totiž dělá obráceně. Zkuste někomu nabízet salám, když touží po šunce. Nic z toho nebude, pouze si transferoví specialisté postěžují, že podniky nemají zájem. Není to pravda. Zájem mají, ale chtějí primárně vyřešit to, co potřebují řešit z pohledu trhu, a ne co jim kdo nabízí. A přitom se nemusí jednat o inovace nižších řádů, jak se požadavky podniků mnohdy prezentují. Na druhé straně, umí transferoví specialisté vzbudit zájem podniků o velké inovace?

MM: Podporuje podle vás stát českou oblast VaVaI dostatečně? Pokud ne, co by bylo potřeba především změnit?

V. Velebný: Stát výzkum a vývoj ve firmách (o akademické sféře si netroufám dělat závěry) podporuje přiměřeně. Samozřejmě, vždycky se najdou nespokojenci. Já si však myslím, že by si každý takový nespokojenec měl nejdříve udělat pořádek doma, udělat si analýzu efektivity vynaložených prostředků, a potom by měl dělat závěry.

Pokud přijdete na trh s budoucí potřebou zákazníka, kterou konkurence neobjevila, máte konkurenční výhodu i patent, kterým chráníte své obchodní zájmy. (Zdroj: Contipro)

MM: Existují v této oblasti příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

V. Velebný: Určitě existuje celá řada firem, které velmi úspěšně provozují či podporují výzkum a vývoj. Prakticky v každé firmě nějaké laboratoře či vývojové dílny jsou. Otázkou je, jací lidé v nich pracují, kdo je vede, co dělají a jak efektivně. Příkladem úspěšné firmy je Zentiva, která dělá nejenom kvalitní inovace, ale stará se i o mladé výzkumníky.

Reklama

MM: Jak tedy motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

V. Velebný: Z mladého člověka, který nebyl přirozeně zvídavý a hloubavý jako dítě, kvalitního výzkumníka neuděláte. Já si myslím, že vhodnou motivací ve vyšších třídách základní školy a na střední škole ho jenom můžete nasměrovat a utvrdit v tom, že profesní dráha výzkumníka je pro něj. Ale spoléhat jenom na motivaci, a to ještě na střední škole, to asi nebude to pravé ořechové. S dispozicemi výzkumníka se člověk rodí a dobrá výchova v mládí ho orientuje a utvrzuje.

Doc. RNDr. Vladimír Velebný, CSc., Contipro
Biochemik Vladimír Velebný (*1949) je majitelem, generálním ředitelem a vedoucím výzkumu a vývoje ve společnosti Contipro. Firmu založil v roce 1990 s vizí aplikovat své znalosti z oblasti pojivových tkání v moderní průmyslové výrobě. Firma nedlouho po svém založení spustila biotechnologickou výrobu kyseliny hyaluronové, o kterou setrvale roste zájem nejen v kosmetice, ale především ve farmacii. Nyní firma vyváží do více než 70 zemí světa a za rok 2021 překročila v tržbách jednu miliardu korun. Multifunkční kyselina hyaluronová, která se přirozeně nachází v lidském těle, má širokou škálu potenciálního využití v různých oblastech medicíny. Contipro proto samo provozuje špičkově vybavené výzkumné centrum o cca 150 pracovních, kteří převádějí potenciál kyseliny hyaluronové do konkrétních inovací.


Související články
Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Související články
Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Chceme se přiblížit průmyslové sféře, říká rektor Tomáš Zima

Před rokem založila nejstarší česká univerzita společnost Charles University Innovations Prague, s. r. o. Šlo o první počin, který se uskutečnil na české univerzitní půdě. O zkušenostech a prvním úspěchu z univerzitního podnikání jsme si povídali s rektorem Univerzity Karlovy profesorem Tomášem Zimou.

Na co aspiruje umělá inteligence?

Profesor Michal Pěchouček patří ke světové špičce ve výzkumu umělé inteligence. Je nejen vynikajícím vědcem, ale byl i úspěšným podnikatelem. Ale jak sám říká, „je ČVÚT srdcařem“. Proto se naplno rozhodl věnovat výzkumu a vývoji umělé inteligence a propojovat tento zajímavý a perspektivní obor s byznysem.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Materiály z hub, ananasu i skleníkových plynů

Nejen v módním průmyslu se objevují moderní alternativy k tradičním materiálům s důrazem na udržitelnost. Mezi tyto materiály patří například aircarbon vyráběný ze skleníkových plynů, rostlinná tkanina Piñatex z listů ananasu či myceliová „kůže“ z hub. Tyto inovace nabízejí ekologičtější řešení pro výrobu oblečení i doplňků.

Výherci Zlaté medaile MSV 2024

Součástí 65. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se i letos stalo udělování cen Zlaté medaile. Tyto ceny byly předány za celkem šest veletržních exponátů, které komisi oslovily inovativním provedením, a v sedmém případě také za celoživotní přínos oboru. Tradice této soutěže sahá až do roku 1964.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit