Témata

VaVaI a průmysl:
Znát budoucí potřebu zákazníka

Biochemik Vladimír Velebný je majitelem, generálním ředitelem, a současně i vedoucím výzkumu a vývoje ve společnosti Contipro. Jeho firma se zabývá biotechnologickou výrobou kyseliny hyaluronové, která má širokou škálu potenciálního využití v nejrůznějších oblastech medicíny a kosmetiky. O tom, jak ideálně propojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech, ví rozhodně mnohé.

Tento článek je součástí seriálu:
VaVaI a průmysl
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: V poslední době se často hovoří o významu vědy a výzkumu pro průmysl. V čem tento význam podle vašich zkušeností konkrétně spočívá?

V. Velebný: Všichni, kdo jsou na trhu, zkoumají potřeby zákazníků a snaží se na ně nasměrovat svoje výrobky. A protože to dělá každý, tak se o objevenou potřebu svádí konkurenční boj. Pokud však přijdete na trh s budoucí potřebou zákazníka, kterou konkurence neobjevila, máte konkurenční výhodu i patent, kterým chráníte své obchodní zájmy. Co to je budoucí potřeba zákazníka? Když zákazník na trhu objeví nový výrobek a dojde mu, že je to přesně to, co potřeboval. Budoucí potřebu zákazníka zjistíte jenom na úrovni výzkumu.

MM: Vaše firma provádí vlastní výzkum. V čem spočívá výhoda oproti tomu, když firma spolupracuje s externími výzkumnými subjekty?

V. Velebný: Tou největší je, že inovace vzniká přesně tak, jak potřebujeme. Když je třeba i zásadně změnit směr výzkumu, tak ho snadno změníme. To tak snadno nejde, když máte smlouvu s akademickým pracovištěm. Další výhodou je rychlost, s jakou inovace vznikají. Když se ukáže, že je třeba přidat, nasadíte další síly, jednoduše to uděláte. Další výhodou je, že výsledek patří jenom firmě a nemusí se komplikovaně domlouvat podíly ze zisku.

„Na rozdíl od většiny si nemyslím, že hlavní problém českého výzkumu je objem financí získaných od státu. Spíše si myslím, že je to neefektivní hospodaření s nimi,“ říká Vladimír Velebný. (Zdroj: Contipro)

MM: Na čem konkrétně nyní pracujete?

V. Velebný: Jsou to nové suroviny pro kosmetiku na bázi peptidů a biotransformovaných přírodních látek. Pro medicínu připravujeme nové přípravky a postupy pro regenerativní medicínu a systémy pro transport léčiva přes kůži a sliznice.

MM: Je možné porovnat způsob spolupráce průmyslových podniků a výzkumných subjektů v Česku se zahraničím?

V. Velebný: Určitě to možné je, ale v této oblasti se necítím být expertem. Pokud jsme spolupracovali se zahraničím, tak téměř výhradně s firmami. Spolupráce se realizuje na čistě komerční bázi, čímž je vše zjednodušené.

Reklama
Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich příčinou?

V. Velebný: Na rozdíl od většiny si nemyslím, že hlavní problém českého výzkumu je objem financí získaných od státu. Spíše si myslím, že je to neefektivní hospodaření s nimi. Navíc, akademická sféra si navykla natahovat ruku a již se moc nestará, co za ty peníze státu vrátí. Dalším problémem je, že akademický výzkum je značně roztříštěný. Každý výzkumný tým řeší několik grantů, a tak rozmělňuje svůj výzkumný potenciál. K tomu se přidává i nedotažené hledání excelence. Schopní zaměstnanci musí stoupat ve svých pozicích, neschopní musí z kola ven. Nekompromisně. Určitě je problémem většiny akademických pracovišť i transfer poznatků do realizační sféry. On se totiž dělá obráceně. Zkuste někomu nabízet salám, když touží po šunce. Nic z toho nebude, pouze si transferoví specialisté postěžují, že podniky nemají zájem. Není to pravda. Zájem mají, ale chtějí primárně vyřešit to, co potřebují řešit z pohledu trhu, a ne co jim kdo nabízí. A přitom se nemusí jednat o inovace nižších řádů, jak se požadavky podniků mnohdy prezentují. Na druhé straně, umí transferoví specialisté vzbudit zájem podniků o velké inovace?

MM: Podporuje podle vás stát českou oblast VaVaI dostatečně? Pokud ne, co by bylo potřeba především změnit?

V. Velebný: Stát výzkum a vývoj ve firmách (o akademické sféře si netroufám dělat závěry) podporuje přiměřeně. Samozřejmě, vždycky se najdou nespokojenci. Já si však myslím, že by si každý takový nespokojenec měl nejdříve udělat pořádek doma, udělat si analýzu efektivity vynaložených prostředků, a potom by měl dělat závěry.

Pokud přijdete na trh s budoucí potřebou zákazníka, kterou konkurence neobjevila, máte konkurenční výhodu i patent, kterým chráníte své obchodní zájmy. (Zdroj: Contipro)

MM: Existují v této oblasti příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

V. Velebný: Určitě existuje celá řada firem, které velmi úspěšně provozují či podporují výzkum a vývoj. Prakticky v každé firmě nějaké laboratoře či vývojové dílny jsou. Otázkou je, jací lidé v nich pracují, kdo je vede, co dělají a jak efektivně. Příkladem úspěšné firmy je Zentiva, která dělá nejenom kvalitní inovace, ale stará se i o mladé výzkumníky.

Reklama

MM: Jak tedy motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

V. Velebný: Z mladého člověka, který nebyl přirozeně zvídavý a hloubavý jako dítě, kvalitního výzkumníka neuděláte. Já si myslím, že vhodnou motivací ve vyšších třídách základní školy a na střední škole ho jenom můžete nasměrovat a utvrdit v tom, že profesní dráha výzkumníka je pro něj. Ale spoléhat jenom na motivaci, a to ještě na střední škole, to asi nebude to pravé ořechové. S dispozicemi výzkumníka se člověk rodí a dobrá výchova v mládí ho orientuje a utvrzuje.

Doc. RNDr. Vladimír Velebný, CSc., Contipro
Biochemik Vladimír Velebný (*1949) je majitelem, generálním ředitelem a vedoucím výzkumu a vývoje ve společnosti Contipro. Firmu založil v roce 1990 s vizí aplikovat své znalosti z oblasti pojivových tkání v moderní průmyslové výrobě. Firma nedlouho po svém založení spustila biotechnologickou výrobu kyseliny hyaluronové, o kterou setrvale roste zájem nejen v kosmetice, ale především ve farmacii. Nyní firma vyváží do více než 70 zemí světa a za rok 2021 překročila v tržbách jednu miliardu korun. Multifunkční kyselina hyaluronová, která se přirozeně nachází v lidském těle, má širokou škálu potenciálního využití v různých oblastech medicíny. Contipro proto samo provozuje špičkově vybavené výzkumné centrum o cca 150 pracovních, kteří převádějí potenciál kyseliny hyaluronové do konkrétních inovací.


Související články
Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Související články
Chceme se přiblížit průmyslové sféře, říká rektor Tomáš Zima

Před rokem založila nejstarší česká univerzita společnost Charles University Innovations Prague, s. r. o. Šlo o první počin, který se uskutečnil na české univerzitní půdě. O zkušenostech a prvním úspěchu z univerzitního podnikání jsme si povídali s rektorem Univerzity Karlovy profesorem Tomášem Zimou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Na co aspiruje umělá inteligence?

Profesor Michal Pěchouček patří ke světové špičce ve výzkumu umělé inteligence. Je nejen vynikajícím vědcem, ale byl i úspěšným podnikatelem. Ale jak sám říká, „je ČVÚT srdcařem“. Proto se naplno rozhodl věnovat výzkumu a vývoji umělé inteligence a propojovat tento zajímavý a perspektivní obor s byznysem.

Platforma pro kolaborativní návrh i výrobu

Každoroční uživatelské setkání společnosti Dessault Systèmes dostalo nové jméno 3DExperience World. Jde o pokračování pravidelné konference Solidworks World pro uživatele softwarových nástrojů Solidworks. Nové jméno odráží nový ekosystém tvořený celou řadou inovativních řešení od společnosti Dassault Systèmes. Akce 3DExperience World 2020 se konala začátkem února v americkém Nashvillu ve státě Tennessee a účastnilo se jí na 6 000 konstruktérů, inženýrů a prodejců z celého světa.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Současný vývoj v oblasti řezných nástrojů

Vývojové trendy v segmentu obráběcích řezných nástrojů jsou navázány na progresi ve strojírenské výrobě a reagují na aktuální potřeby průmyslu. Výzkum a vývoj již dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování, konstrukce moderních nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL, koncepty inovativních upínacích soustav. V současnosti jsou rozvíjeny technologie pro inteligentní výrobu s aplikací předností Průmyslu 4.0, včetně automatizace výrobního procesu, sběru dat o zařízeních, procesech a vyráběných dílcích. Na veletrhu EMO Hannover 2019 byly společnostmi představeny chytré technologie a řešení inteligentního řízení procesu obrábění. Digitalizace a konektivita jsou nyní důležitější než kdykoliv předtím.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Nové technologie osvětlení vozidel

Získat zkušenosti s novými zdroji světla bylo cílem jednoletého projektu Ideag, do něhož se na konci roku 2017 pustila mladoboleslavská společnost EDAG Engineering CZ. Výsledný prototyp zadní lampy navržené pro model Škoda Superb ukazuje možnosti využití tří moderních technologií: elektroluminiscenční fólie, OLED panelu a COB LED destiček.

Made in Česko - Aby mohli skutečně žít

O tom, že my Češi máme obrovskou invenci, nás mohou přesvědčit významné originální české produkty. V tomto případě z oblasti, která kombinuje medicínu a moderní technologie. V tomto díle našeho seriálu vám představíme revoluční miniinvazní rostoucí endoprotézu stehenní kosti, která může zajistit kvalitní budoucí život dětským pacientům s kostním tumorem.

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Obrábění těžkoobrobitelných materiálů

Stále rostoucí požadavky výrobců proudových motorů vyžadují kontinuální vývoj žárupevných materiálů. Klasické metody obrábění jsou zde na hranici svých možností, efektivní alternativou je elektroerozivní řezání drátovou elektrodou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit