Témata
Zdroj: Slovácké strojírny

Tradice výroby pracovních plošin pokračuje

V roce 2021 byl úspěšně dokončen projekt vývoje automobilové montážní plošiny nové generace s pracovní výškou přesahující 31 metrů a vybavené nejmodernější technologií. Tato modernizace a následné obnovení výroby navazuje na dlouhodobou tradici výroby montážních a požárních plošin ve společnosti Slovácké strojírny. Záměr znovu začít vyrábět automobilové plošiny byl podpořen z dotačního programu OP PIK Aplikace VI Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Doc. Michal Holub

Je absolventem Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně a Professur für Werkzeugmaschinenkonstruktion und Umformtechnik, Fakultät für Maschinenbau, Technische Universität Chemnitz. Ve výzkumné a pedagogické činnosti je zaměřen především na zvyšování přesnosti obráběcích strojů (geometrickou, volumetrickou, pracovní a výrobní) a dále na téma on-machine measurement. Je členem redakční rady vědeckého titulu MM Science Journal. 

Reklama
3D model návrhu automobilové montážní plošiny AP30. (Zdroj: Slovácké strojírny)

Projekt vývoje byl zaměřen na získávání nových poznatků a znalostí potřebných pro výrobu montážních plošin špičkových parametrů. Cílem bylo dosáhnout mezinárodně konkurenceschopných parametrů a vlastností v oblasti spolehlivosti, bezpečnosti, rychlosti, dostupnosti, pracovního rozsahu a ceny. Na projektu společně se Slováckými strojírnami spolupracovaly společnosti Hydroma a Vysoké učení technické v Brně, FSI, Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky a Ústav automobilního a dopravního inženýrství.

Vyrobený prototyp automobilové montážní plošiny AP30. (Zdroj: Slovácké strojírny)

Koncepce montážní plošiny je řešena jako kloubový systém dvou ramen s pracovní klecí, která se v transportní poloze nachází na podlaze rámu. Touto konstrukcí bylo dosaženo především snížení transportní délka a výšky. Dolní rameno je dvojnásobně teleskopicky výsuvné. Uzavřené nosníky obdélníkového průřezu ramen vznikly svařením ohnutých „U“ profilů. Uvnitř dolního teleskopického ramene je dále umístěn výsuvný hydraulický válec a energetické nosiče. Jednotlivé díly teleskopu jsou vysouvány a zasouvány Flyerovými řetězy. Kratší horní rameno je otočné o 180° a je umístěno vedle teleskopického ramene. Pohyby obou ramen jsou ovládány přímočarými hydromotory, každé rameno samostatně. Natáčecí pracovní klec, která je svařena z tenkostěnných hliníkových profilů, je uchycena na konci kratšího ramene. Podlaha je protismyková. Pracovní klec se vyrovnává do vodorovné roviny pomocí kinematického mechanismu s přímočarým hydromotorem. Tento mechanismus umožnil lepší využití místa pro transportní polohu a zároveň v pracovní poloze zvyšuje pracovní dosah. Vyrovnávání pracovní klece je provedeno nezávislým hydraulickým okruhem s řídicí elektronikou.

Reklama
Reklama
Reklama

Rámová základna je tvořena dvěma páry stabilizačních podpěr, podélníky rámu (svařovaný truhlík), přírubou pro ložisko točnice, podlahou, olejovou nádrží a ovládacím stanovištěm pro ovládání stabilizačních podpěr. Stabilizační podpěry se vysouvají vodorovně do strany a pak svisle. Opření o zem je signalizováno koncovým spínačem. Po obou stranách rámu jsou umístěny skříně pro uložení pomocného materiálu. Čtyři skříně obsahují zvedací víka s plynovými vzpěrami a dvě skříně jsou opatřeny stahovacími roletkami. Ovládací stanoviště rámové základny je vpravo a vlevo na zadní části rámu. Jednotlivé hydromotory jsou osazeny bezpečnostními brzdicími ventily pro zamezení nežádoucích pohybů. Řízení jednotlivých pohybů je buď automatické, nebo ruční pomocí ovladačů na jednotlivých stanovištích. Automatické řízení pohybů se využívá především při automatické stabilizaci vozidla před započetím práce s nástavbou. Hlavní zdroj energie pro pohon plošiny je PTO automobilového podvozku. Dále lze plošinu pohánět elektromotorem 400 V, a konečně jako nouzový zdroj energie lze hydraulický systém pohánět elektromotorem 24V DC.

Provozní zkoušky prototypu montážní automobilové plošiny AP30. (Zdroj: Slovácké strojírny)

Řídicí systém pracovní plošiny zásadně ovlivňuje nejen bezpečnost, ale i komfort obsluhy. Je proto navržen tak, aby splňoval také požadavky náročných zákazníků. Řídicí systém plošiny je vybaven počítači, které umožňují bezpečné ovládání pracovní plošiny a rovněž provádějí diagnostiku jednotlivých ovládacích a bezpečnostních prvků.

Řídicí a senzorický systém splňuje nejnáročnější požadavky zákazníků a umožňuje pohodlné a bezpečné ovládání pracovní plošiny. (Zdroj: Slovácké strojírny)

Pracovní klec je doplněna kamerami pro monitorování pracovního prostoru a senzory, které brání kolizi pracovní klece s okolními předměty. Výstupy z kamer v pracovní kleci se zobrazují na ovládacích stanovištích v pracovní kleci a na točnici. Točnice umožňuje otáčení soustavy ramen s pracovní klecí kolem vertikální osy v obou směrech bez omezení a je uložena na přírubě rámové základny. V ose točnice je umístěna rotační ucpávka pro převod pracovní kapaliny a kroužkový sběrač pro převod elektrického napětí. Na levé boční straně točnice se nachází křeslo ovládacího stanoviště.

Využití technologie virtuální reality při posuzování konstrukčních návrhů. Pracovníci VUT v Brně, Hydroma a Slováckých strojíren během společných kontrolních dnů. (Zdroj: VUT v Brně)

Během vývoje montážní plošiny byla na pracovišti VUT v Brně pravidelně využívána technologie virtuální reality (CAVE, Powerwall, VR brýle) s cílem odladit všechny konstrukční detaily a zajistit vhodnou ergonomii jednotlivých uzlů plošiny. Zde byly také společně realizovány potřebné pevnostní výpočty a na jejich základě byla dle potřeb upravována konstrukce. Dále byly prováděny simulace dynamického chování celého stroje s využitím 3D modelů montážní plošiny zaměřené především na stabilitu plošiny a zatížení jednotlivých hydromotorů.

Reklama

Součástí vývoje montážní plošiny bylo také komplexní zpracování analýzy rizik a bezpečnosti pojízdné zdvihací montážní plošiny AP-30. Tento úkol zaštiťoval Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky VUT. Montážní automobilová plošina splňuje požadavky norem ČSN EN 280+A1, ČSN EN ISO 13849-1, včetně dalších navazujících, a byla úspěšně certifikována Strojírenským zkušebním ústavem.

Pracovní diagram montážní plošiny AP30. (Zdroj: Slovácké strojírny)

Technické parametry prototypu
montážní automobilové plošiny AP30

Nosnost pracovní plošiny 400 kg
Maximální počet pracovníků na pracovní plošině 4
Vlastní hmotnost MEWP 12 000 kg
Napájecí napětí 400 VAC / 24 VDC
Pracovní prostředí Vnější
Teplota pracovního prostředí -20 až +50 °C
Maximální rychlost větru 25 km.h-1
Maximální vodorovná síla vyvolaná osobami v kleci400 N
Počet opěrných prvků 4
Max. pracovní výška (±3 %) 31 400 mm
Max. výška zdvihu podlahy (±3 %) 29 600 mm
Max. boční dosah 15 000 mm
Rozměry pracovní klece 2 000 x 900 x 1 100 mm
Celková délka MEWP 9 850 mm
Celková šířka MEWP 2 500 mm
Celková šířka MEWP s výsuvnými opěrami 6 270 mm
Celková výška MEWP 3 580 mm

(Zdroj: Slovácké strojírny)


Na projekt byla poskytnuta finanční podpora od EU. Montážní automobilová plošina byla vyvinuta za podpory dotačního projektu „Aplikace výsledků výzkumu montážních plošin v přímé spolupráci s MSP“ operačního programu OP PIK Aplikace VI, CZ.01.1.02/0.0/0.0/17_176/0014554.

Vydání #3
Firmy
VUT v Brně, FSI

Fakulta strojního inženýrství je druhou nejstarší a druhou největší fakultou Vysokého učení technického v Brně. K otevření prvních strojírenských oborů došlo na vysoké škole v roce 1900. V minulosti byl na fakultě strojní vyučován také obor energetický, ze kterého později vznikla samostatná fakulta elektrotechniky. Sídlo fakulty je umístěno ve třetí nejvyšší budově v Brně v areálu kampusu Pod Palackého vrchem. V současné době na fakultě studuje více než 4 500 studentů.

Číst dál
Slovácké strojírny

Jedna z nejvýznamnějších průmyslových společností Zlínského kraje s více než šedesátiletou tradicí vyspělé strojírenské výroby. Do nového tisíciletí společnost vstoupila jako moderní firma plně adaptovaná na konkurenční prostředí tržního hospodářství. Po roce 2000 se rozvoj společnosti zaměřil i na proniknutí do jiných oblastí podnikání, a tak společnost vstoupila kapitálově do společnosti MEP Postřelmov a následně proběhla fúze obou společností.Výrazným impulzem pro další rozvoj společnosti byl rok 2006, kdy došlo nejprve ke 100% ovládnutí akcií společnosti NH Zábřeh s následnou fúzí v  listopadu 2006. Výrazně se tak rozšířily výrobní kapacity společnosti a  její výrobně-technologické možnosti. V roce 2011 společnost koupila vlastnická práva k zadluženému podniku v konkurzu TOS se sídlem v  Čelákovicích, a rozšířila tak výrobkové portfolio o výrobu a dodávky CNC soustruhů, brusek a ozubárenských strojů. V roce 2012 pokračovala expanze společnosti koupí 100 % akcií společnosti Krušnohorské strojírny Komořany se sídlem v Mostě a následně proběhla i fúze obou společností. 

Číst dál
Související články
Management rizik při návrhu automobilové požární plošiny

V roce 2022 finišuje řešení projektu vývoje automobilové požární plošiny nové generace s pracovní výškou přesahující 30 metrů (označení APP 30), která je vybavená nejmodernějšími technologiemi pro podporu hasičského záchranného sboru. Vývoj nové požární plošiny má za cíl rozšířit možnosti obnovy dosluhujících zařízení nacházejících se v inventáři ISZ HSZ ČR vysoce inovativním českým produktem. Důležitým aspektem vývoje tohoto zařízení bylo plnění požadavků na bezpečnost automobilové požární plošiny při současném zahrnutí důvodně předpokládaného nesprávného použití tohoto zařízení. Na vývoji nové požární plošiny spolupracují Slovácké strojírny, Hydroma a VUT v Brně.

Využití virtuální reality při návrhu automobilové požární plošiny

Rok 2022 je posledním, kdy probíhá řešení projektu vývoje automobilové požární plošiny nové generace s pracovní výškou přesahující 30 metrů (označení APP 30), která bude vybavená nejmodernějšími technologiemi pro podporu hasičského záchranného sboru. Vývoj nové požární plošiny má za cíl rozšířit možnosti obnovy dosluhujících zařízení nacházejících se v inventáři ISZ HSZ ČR vysoce inovativním českým produktem.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit