Témata
Zdroj: VUT v Brně

Využití virtuální reality při návrhu automobilové požární plošiny

Rok 2022 je posledním, kdy probíhá řešení projektu vývoje automobilové požární plošiny nové generace s pracovní výškou přesahující 30 metrů (označení APP 30), která bude vybavená nejmodernějšími technologiemi pro podporu hasičského záchranného sboru. Vývoj nové požární plošiny má za cíl rozšířit možnosti obnovy dosluhujících zařízení nacházejících se v inventáři ISZ HSZ ČR vysoce inovativním českým produktem.

doc. Michal Holub

Je absolventem Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně a Professur für Werkzeugmaschinenkonstruktion und Umformtechnik, Fakultät für Maschinenbau, Technische Universität Chemnitz. Ve výzkumné a pedagogické činnosti je zaměřen především na zvyšování přesnosti obráběcích strojů (geometrickou, volumetrickou, pracovní a výrobní) a dále na téma on-machine measurement. Je členem redakční rady vědeckého titulu MM Science Journal. 

Zdeněk Tůma

Je absolventem Ústavu procesního inženýrství a Ústavu výrobních strojů, systémů a zařízení FSI VUT. Ve výzkumné a pedagogické činnosti je zaměřen především na aplikace virtuální reality a využití pneumatických systémů.

Jiří Kroupa

Je absolventem Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Ve výzkumné činnosti se zaměřuje především na problematiku Průmyslu 4.0 (digitální dvojče, sběr dat, využití virtuální a rozšířené reality v průmyslových aplikacích)

Reklama

Záměr uvést na trh inovativní automobilové požární plošiny pod značkou SUB (Slovácké strojírny Uherský Brod) byl podpořen z dotačního programu OP PIK Aplikace VII, MPO ČR. Na vývoji nové požární plošiny spolupracují Slovácké strojírny, Hydroma a VUT v Brně.

Obr. 1. Vizualizace nové automobilové požární plošiny v prostředí CAD. (Zdroj: Slovácké strojírny)

Jedna z progresivních technologií, které byly při vývoji požární automobilové plošiny APP 30 použity, byla virtuální realita. Prvky virtuální reality se využily převážně v návrhové části projektu, kdy je zejména nutné řešit aspekt budoucího uživatele nově vznikající plošiny. Další etapou, při níž byla virtuální realita (VR) nasazena, bylo řešení ergonomie pracovních míst obsluhy pomocí vložení virtuálního manekýna. Ten byl proporčně definován tak, aby odpovídal průměrnému 30letému muži. Cílem této etapy nasazení VR bylo vyzkoušet, jak bude vypadat pracoviště obsluhy a jestli se v návrhu nenachází nebezpečná místa. Na obrázku 2 je znázorněno pracoviště obsluhy (vedoucího zásahu HZS) požární plošiny, které je součástí otoče plošiny.

Obr. 2. Analýza pracoviště vedoucího zásahu ve virtuální realitě. Vlevo je zobrazena analýza ergonomie a vpravo pohled na ovládací panel. (Zdroj: VUT v Brně)

Na obrázku 3 je zobrazen pracovní prostor pracovního koše a ovládacího panelu. Opět byly provedeny analýzy ergonomie pracoviště. Součástí studií jsou nejen analýzy provedené ze statických nastavení jednotlivých poloh plošiny, ale také celé animace, které simulují vybrané činnosti APP 30.

Obr. 3. Analýza ergonomie pracovního koše ve virtuální realitě. Vlevo je zobrazena analýza ergonomie a vpravo pohled na ovládací panel. (Zdroj: VUT v Brně)

Na obrázku 4 je zobrazen pohled při využití navrženého žebříku, který je součástí teleskopických ramen.

Obr. 4. Vlevo je zobrazena analýza ergonomie při stoupání na požárním žebříku a vpravo pohled obsluhy z požárního žebříku. (Zdroj: VUT v Brně)

Pro vizualizaci modelu automobilové požární plošiny byla využita mimo jiné i mobilní virtuální stěna tzv. Powerwall, která umožňuje pomocí 3D stereoskopie a trackovacího zařízení zprostředkovat pohled na prostorový model v měřítku 1 : 1. Největší výhodou tohoto zařízení je možnost jej kompletně rozložit, sestavit na požadovaném místě a analyzovat například řešení jednotlivých konstrukčních uzlů nebo prezentovat výsledek práce širšímu týmu či potenciálnímu zákazníkovi. U projekce APP 30 na mobilní platformě VR byly realizovány pravidelní schůzky všech zúčastněných partnerů (Slovácké strojírny, Hydroma, VUT v Brně). Na obrázku 5 je zobrazena vizualizace automobilové požární plošiny v Powerwall v prostorách VUT v Brně, Fakulty strojního inženýrství, Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky.

Obr. 5. Ukázka z prezentace automobilové plošiny v Powerwall. (Zdroj: VUT v Brně)

Dalším zařízením využitým pro vizualizaci byl herní headset Oculus Quest 2. Jeho největší výhodou je cenová dostupnost a také jeho hloubka vizuálního vjemu. Je to dáno tím, že headset po nasazení na hlavu uživatele snímá pozici hlavy včetně natočení. Uživatel si v tomto případě připadá, jako by se ocitnul přímo uprostřed uměle vytvořeného prostředí, ve kterém se může pohybovat a prohlížet si jej, což dále prohlubuje hloubku jeho vjemu ohledně nově vznikajícího zařízení. Na obrázku 6 je znázorněn headset Oculus Quest 2.

Obr. 6. Ukázka z prezentace automobilové plošiny v Oculus Quest 2. (Zdroj: VUT v Brně)

Největším dilematem v případě řešení tohoto projektu pomocí VR bylo rozhodnutí, zda zprostředkovat uživateli naprosto detailní model, který obsahuje stíny a světla, ale velice razantně zpomaluje výslednou vizualizaci pomocí headsetu, nebo model, který je oproštěn od stínů a dalších vizualizačních efektů, ale umožní uživateli plynule se pohybovat v okolí požární plošiny. Výhodou prvního jmenovaného je realističtější vjem, což umocní hloubku vnoření uživatele do virtuálního světa, výhodou druhého je plynulost. V tomto případě bylo nutné jít formou kompromisu směřujícího spíše k plynulosti, jelikož v případě nedostatečně frekvence snímkování v headsetu by docházelo k nevolnosti uživatele. Dalším problémem, který do značné míry ovlivňuje kvalitu vizualizace, je velikost modelu. V tomto případě byl model přibližně 30x za limitem vhodného použití na Oculus Quest 2, které by odpovídalo plynulé vizualizaci. Model musel být redukován, avšak tak, aby nedošlo k ovlivnění celkové funkčnosti a vzhledu. Ukázka rozdílu kvality vizualizace je zobrazena na obrázku 7.

Obr. 7. Ukázka vizuální interpretace modelu. Vlevo zjednodušený model, vpravo model včetně podpory vizuálních efektů. (Zdroj: VUT v Brně)

Největší výhodou využití virtuální reality je její nasazení v předvýrobních etapách projektu, kdy dochází k častým změnám. Díky vizualizaci v měřítku 1 : 1 a možnosti přítomnosti ve VR celého vývojového týmu přináší nesčetné množství možností diskuze nad technickými řešeními již ve fázi konstrukce. Pomocí vizualizace si lze okamžitě představit rozměrnost modelů, což v případě použití standardních CAD modelářů není úplně možné.

Projekt zaměřený na aplikace výzkumu a vývoje nové generace požárních plošin má být uzavřen v roce 2022, jeho výstupem by měl být prototyp moderní požární automobilové plošiny APP 30 (obrázek 8) splňující i ty nejnáročnější požadavky HZS.

Obr. 8. Vizuální interpretace předního pohledu na kabinu APP 30 ve VR. (Zdroj: VUT v Brně)

Na projekt byla poskytnuta finanční podpora od EU. Požární automobilová plošina byla vyvinuta za podpory dotačního projektu „Nová generace požárních plošin v přímé spolupráci s MSP“ operačního programu OP PIK Aplikace VII, CZ.01.1.02/0.0/0.0/19_262/0020086.

Vydání #10
Firmy
VUT v Brně, FSI

Fakulta strojního inženýrství je druhou nejstarší a druhou největší fakultou Vysokého učení technického v Brně. K otevření prvních strojírenských oborů došlo na vysoké škole v roce 1900. V minulosti byl na fakultě strojní vyučován také obor energetický, ze kterého později vznikla samostatná fakulta elektrotechniky. Sídlo fakulty je umístěno ve třetí nejvyšší budově v Brně v areálu kampusu Pod Palackého vrchem. V současné době na fakultě studuje více než 4 500 studentů.

Číst dál
Slovácké strojírny

Jedna z nejvýznamnějších průmyslových společností Zlínského kraje s více než šedesátiletou tradicí vyspělé strojírenské výroby. Do nového tisíciletí společnost vstoupila jako moderní firma plně adaptovaná na konkurenční prostředí tržního hospodářství. Po roce 2000 se rozvoj společnosti zaměřil i na proniknutí do jiných oblastí podnikání, a tak společnost vstoupila kapitálově do společnosti MEP Postřelmov a následně proběhla fúze obou společností.Výrazným impulzem pro další rozvoj společnosti byl rok 2006, kdy došlo nejprve ke 100% ovládnutí akcií společnosti NH Zábřeh s následnou fúzí v  listopadu 2006. Výrazně se tak rozšířily výrobní kapacity společnosti a  její výrobně-technologické možnosti. V roce 2011 společnost koupila vlastnická práva k zadluženému podniku v konkurzu TOS se sídlem v  Čelákovicích, a rozšířila tak výrobkové portfolio o výrobu a dodávky CNC soustruhů, brusek a ozubárenských strojů. V roce 2012 pokračovala expanze společnosti koupí 100 % akcií společnosti Krušnohorské strojírny Komořany se sídlem v Mostě a následně proběhla i fúze obou společností. 

Číst dál
Související články
Management rizik při návrhu automobilové požární plošiny

V roce 2022 finišuje řešení projektu vývoje automobilové požární plošiny nové generace s pracovní výškou přesahující 30 metrů (označení APP 30), která je vybavená nejmodernějšími technologiemi pro podporu hasičského záchranného sboru. Vývoj nové požární plošiny má za cíl rozšířit možnosti obnovy dosluhujících zařízení nacházejících se v inventáři ISZ HSZ ČR vysoce inovativním českým produktem. Důležitým aspektem vývoje tohoto zařízení bylo plnění požadavků na bezpečnost automobilové požární plošiny při současném zahrnutí důvodně předpokládaného nesprávného použití tohoto zařízení. Na vývoji nové požární plošiny spolupracují Slovácké strojírny, Hydroma a VUT v Brně.

Tradice výroby pracovních plošin pokračuje

V roce 2021 byl úspěšně dokončen projekt vývoje automobilové montážní plošiny nové generace s pracovní výškou přesahující 31 metrů a vybavené nejmodernější technologií. Tato modernizace a následné obnovení výroby navazuje na dlouhodobou tradici výroby montážních a požárních plošin ve společnosti Slovácké strojírny. Záměr znovu začít vyrábět automobilové plošiny byl podpořen z dotačního programu OP PIK Aplikace VI Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Související články
V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Dvacet let ve výrobě ocelových konstrukcí

Moravská firma Motor Lučina je předním exportérem ocelových konstrukcí ve střední Evropě. Svůj úspěch majitelé postavili na zkušenostech z krize. „Rok 2010 byl pro nás nejhorší v historii firmy. V době celosvětové krize, kdy jsme bojovali o zachování firmy, jsme zjistili, že nás okrádá náš vlastní generální ředitel. Ztráty byly ohromné. Dnes, po letech, nám to paradoxně několik desítek milionů zase přineslo, jelikož jsme se poučili. Pro firmu není nic horšího, než když se ji dvacet let daří. Dokud nepoznáte dno, tak se od něho nemůžete odrazit,“ říká jeden z majitelů společnosti Motor Lučina Tomáš Polach, který se s redakcí MM Průmyslového spektra podělil o své zkušenosti s podnikáním.

Snění o možné budoucnosti Tatry

Podnikatelská vize může znamenat i popuštění uzdy fantazie, ale měla by být vždy spojená s pocitem smysluplnosti a užitečnosti. Představy a fantazii však může mít každý, nemusí k tomu být zrovna majitelem podniku. Často si představuji, jak bych řešil nějaké technické problémy, někdy fantazíruji i o tom, jak bych uspořádal určitou organizaci, aby dobře a efektivně plnila svůj účel. Protože jsem strávil hodně času krizovou záchranou Tatry a protože se snažím skloubit manažerské znalosti a zkušenosti s technickými dovednostmi, tak jsem si během covidové karantény v roce 2020 vysnil, jak by továrna Tatra mohla vypadat třeba v roce 2030. Jsou to mé představy, byť vycházejí i z řady diskuzí s různými kolegy nebo dalšími lidmi.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 7. Realizace

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 5. Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 2. Koncepce

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit