Témata
Zdroj: Emag

Laserové svařování komponent hnacího ústrojí

Normy omezující vliv motorových vozidel na životní prostředí se již řadu let zpřísňují po celém světě. Tato omezení vyvíjejí obrovský tlak na výrobce automobilů, aby neustále snižovali spotřebu a emise svých výrobků. Pokud jde o pohonné ústrojí, byla již přijata řada opatření, např. snižování objemu motorů, přeplňování turbodmychadlem, hybridní koncepce, deaktivace válců, převodovky s více převodovými stupni nebo přechod od automatických převodovek s měniči točivého momentu k účinnějším převodovkám dvouspojkovým.

Reklama

Takto se však výrobci vozidel dostávají mezi dva „mlýnské kameny“: Aby bylo možné snížit spotřebu, a tedy i emise CO2, je třeba nejprve instalovat další komponenty, což znamená zvýšit hmotnost. Například devítistupňová převodovka bude obsahovat více samostatných dílů než převodovka šestistupňová, a proto bude těžší. Aby výhody devítistupňové převodovky nebyly degradovány dodatečnou hmotností, jako nezbytný se ukazuje pokrok v oblasti lehkých konstrukcí. Dalším aspektem, který je třeba vzít v úvahu, je dodatečný prostor potřebný pro další komponenty, jako jsou např. baterie pro hybridní pohon, které nesmí být na úkor interiéru vozidla, a proto vyžadují mimořádně kompaktní konstrukci.

Typické laserem svařované součásti hnacího ústrojí. (Zdroj: Emag)

Technika spojování – v tomto případě především svařování – se stává technologií, která je často nezbytným předpokladem pro dosažení lehčích a kompaktnějších součástí vozidla. Důležitou roli přitom hraje laserové svařování.

Srovnání CO2 laseru a laseru (systému) pevnolátkového. (Zdroj: Emag)

Laserové svařování součástí hnacího ústrojí

CO2 lasery pro svařování součástí hnacích ústrojí se začaly používat v polovině 80. let 20. století. Jejich vynikající fokusovatelnost a vyspělost technologie vedly k tomu, že se CO2 lasery začaly kolem roku 2010 používat pro veškeré laserové svařování součástí hnacích ústrojí. Od té doby však došlo k pozoruhodně rychlému přechodu na kratší vlnové délky.

Reklama
Reklama
Reklama

Vysoce svítivé pevnolátkové lasery (SSL) nabízejí oproti tradičním CO2 laserům několik výhod: Jejich výrazně lepší účinnost vede ke snížení spotřeby energie a výkonu potřebného k jejich chlazení. Ve většině případů nejsou potřeba stínicí plyny, jako je argon, nebo dokonce helium, a laserové plyny jsou tak díky koncepci konstrukce eliminovány. To může často snížit provozní náklady na polovinu ve srovnání se svařovacími zařízeními, která používají CO2 lasery.

Použití optických kabelů namísto pevných zrcadlových systémů nejen zvyšuje odolnost systému vůči vlivům okolního prostředí, ale také umožňuje použití nových, vylepšených uspořádání systému s decentralizovaným umístěním svařovacích stanic v montážních linkách, které lépe vyhovuje toku jednotlivých dílů.

Laserový svařovací systém EMAG ELC160 pro svařování jednotlivých součástí hnacího ústrojí. (Zdroj: Emag)

Pevnolátkové lasery nabízejí rovněž technické výhody

Výhody jsou i z technického hlediska: Vysoce svítivé pevnolátkové lasery umožňují vyšší rychlost svařování, a tím i redukci tepla (teplotní příkon na jednotku délky) působícího na svarový šev. To je důležité, aby bylo možné vyrábět drobnější (lehké) součásti bez výrazných deformací.

Laserová čisticí stanice. (Zdroj: Emag)

Součásti pohonných jednotek se svařují pomocí CW laserů (CW = continuous wave, tj. lasery s nepřetržitým výstupním výkonem) s nominálním výkonem mezi 2 kW a 6 kW; průměr ohniska se obvykle volí v rozmezí přibližně 150 µm až 600 µm.

Použití optických kabelů s různými průměry vláken spolu s vysokou flexibilitou moderních, pevnolátkových laserů umožňuje použití relativně dlouhých ohniskových vzdáleností. Představují také velmi jednoduchý a robustní způsob optimalizace optických podmínek pro proces svařování (jako je průměr ohniska a Rayleighova délka).

Reklama

Nespornou nevýhodou pevnolátkových laserů je problém rozstřiku při svařování. Proti poměrně vysokému množství rozstřiku bojují přední výrobci svařovacích systémů optimalizovanými přípravky a optimalizovaným odsáváním. Jiné, odvážnější techniky, jako je např. svařování ve vakuu, vyžadují dražší vybavení, což brání tomu, aby se více rozšířily. Požadavky na „periferní“ laserové vybavení by se však neměly podceňovat. Potenciálních výhod, jako jsou extrémně úzké a hluboké svary bez deformací, lze dosáhnout pouze tehdy, pokud je systém vedení paprsku a upnutí obrobku přesný. Moderní výrobní laserové svařovací systémy, jako je Emag ELC 160, které splňují výše uvedené požadavky, mají proto mnohem více společného s obráběcími stroji než s typickými svařovacími zařízeními.

Laserové svařování synchronizátoru na převodovku. Vláknový laser v systému ELC 160 umožňuje dosáhnout o polovinu nižších provozních nákladů. (Zdroj: Emag)

K výrobě bezchybných svarů je stále nutná pečlivá příprava obrobků: Při svařování pevnolátkovým laserem jsou vysoké požadavky na čistotu obrobků. Zbytky, například z chladicích kapalin, vedou k vadám, jako jsou póry nebo dutiny ve svaru, a je třeba je před svařováním odstranit spolehlivými postupy. Po mnoha letech, kdy se obrobky standardně omývaly v tunelové průtokové myčce, nabízí čištění laserem novou alternativu. Jedná se o tzv. ablační proces, při kterém se na povrch obrobku aplikují krátké, ale velmi silné (> 10 kW) laserové pulzy. Při správném řízení je výsledkem vyleštěný kovový povrch jednotlivých dílů, aniž by se změnily jejich geometrické nebo tepelné vlastnosti. Díky velmi nízkému výkonu použitého laseru, přibližně 100 W, se jedná o velmi ekologickou a energeticky účinnou alternativu k tradiční metodě mytí. Integrace čisticích a spojovacích procesů spolu s laserovým svařováním umožňuje výrobu velmi efektivních moderních výrobních systémů.

Související články
Tvrdý povlak brzdových kotoučů nanášený laserem

Norma Euro 7 výrazně mění automobilový průmysl: poprvé budou regulovány nejen emise ze spalovacích motorů, ale mimo jiné také otěr brzd. Prvotním závěrem je, že množství pevných částic produkovaných mnoha modely musí být výrazně sníženo. Výrobci proto hledají nová řešení pro brzdový systém, přičemž v současné době se jako ideální řešení ukazují brzdové kotouče s povlakem. Jak však lze v rámci velkosériové výroby aplikovat různé povlaky spolehlivě a efektivně? Společnost Emag nabízí kompletní řešení připravené pro sériovou výrobu. Jde o povlakování brzdových kotoučů laserovým depozičním svařováním, které se již osvědčilo ve výrobě.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Uzavřené smyčky v kovoprůmyslu

Navzdory sebevětšímu úsilí o maximální efektivitu zůstává produkce odpadu v průmyslu kovovýroby nedílným doprovodným faktorem. Recyklace třísek, emulzí a olejů je proto, zvláště pro malé a střední podniky, moudrým krokem do budoucna - šetří peníze i planetu, zefektivňuje ekonomickou stránku provozu a přispívá k dobrému jménu v očích potenciálních zákazníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

MM Podcast: Glosa - Made in Germany: Richtig oder falsch?

Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.

Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit