Témata
Zdroj: Botticelli

Nová auta až za 15 měsíců

Na nový vůz čekají tuzemští zákazníci od března letošního roku průměrně o dva měsíce déle. Vyplývá to z dostupných údajů oslovených automobilek. Na nový Volkswagen budou řidiči u vybraných modelů čekat až deset měsíců. Hyundai má u některých modelů čekací dobu až rok a s vybranými konfiguracemi vozů Toyota budou moci zákazníci odjet až za rok a čtvrt. Prodloužení dodacích lhůt souvisí podle zástupců oslovených automobilek s nedostatkem komponentů i s omezením výroby v přidružených závodech v souvislosti s válkou na Ukrajině. 

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Dodací lhůty se prodlužují u všech značek a dopadají i na dealery, kterým rychle ubývají skladové zásoby. Dostupnou možností, jak přijít k novému vozu představují leasingové společnosti. Například společnost Arval stihla podle slov jejího generálního ředitele Aleše Poláka objednat nové vozy s dostatečným předstihem a dlouhé doby dodání se jejich zákazníků netýkají. „Aktuálně máme k dispozici přes tisíc vozů, které jsme schopni našim zákazníkům po podpisu smlouvy ihned předat. Auta jsme objednali v běžných skladových konfiguracích, máme ale také k dispozici nejvyšší specifikace modelů od různých automobilek. Dostupné jsou u nás také plug-in hybridy a elektromobily. V případě, že by si chtěl zákazník počkat na konkrétní konfiguraci vozu, máme připravená auta pro okamžitou mobilitu, která mohou klienti užívat při čekání na vůz s vybranou specifikací. Rychlá dostupnost aut se projevuje na zvýšení poptávky po operativním leasingu. Ta meziročně narostla v prvním čtvrtletí letošního roku o 31 %,“ vysvětluje generální ředitel Aleš Polák z Arvalu. 

Volkswagen omezuje výrobu některých modelů

Automobilka aktuálně pozastavila výrobu Touaregu s šestiválcovým motorem v bratislavském závodě. „Na nové modely jako T-Roc a Sharan je čekací doba dva až tři měsíce, na Golf, Golf Variant a Touran může být až rok. Obecně se dodací lhůty pohybují mezi šesti a desíti měsíci. Na některé plug-in hybridní verze jsme museli pozastavit objednávky. Navíc byla omezena zhruba do konce června výroba Touaregu s motorem TDI V6, a to z důvodu výpadku klíčového dodavatele na Ukrajině,“ popisuje současnou situaci mluvčí Volkswagenu Česká republika David Valenta. Největší problém přitom automobilce dělají chybějící komponenty. Koncern hledá alternativní dodávky především kabelových svazků a čipů, u kterých se s nedostatkem a výpadky v dodavatelském řetězci potýkají nejvážněji.

Reklama
Čekací lhůty na nová auta dále rostou. Od března 2022 se prodloužily v průměru o dva měsíce. Na některé modely budou Češi čekat až rok a čtvrt. Automobilky navíc kvůli nedostatku některých dílů, především čipů a kabelových svazků, pozastavují výrobu. Zejména u vozů nižších tříd a u dealerů tak rychle mizí skladové vozy. (Zdroj: Botticelli)

Některé modely Toyoty až v srpnu 2023

Lokace výrobního závodu má vliv na dodání vozů Hyundai. Modely z Turecka mohou obdržet Češi dříve, než modely z Koreje. Průměrně se u nich však čekací lhůty od března prodloužily o dva měsíce. „Nyní obecně platí, že modely značky Hyundai vyráběné v Turecku, tedy i 10, i20, i20 N a Bayon, mají dodací lhůtu šest až osm měsíců. U modelů z Koreje, Kony se spalovacími motory, Kony N, Santa Fe, Ioniqu 5 a Starie, je to spíše deset až dvanáct měsíců. Jde ale o hrubý odhad, vždy záleží na tom, jaká je momentální situace ve výrobě a jaká je konkrétní specifikace vozu. Podle toho se dodací lhůta může průběžně měnit,“ říká David Pavlíček z Hyundai Česká republika. Dříve již automobilka uvedla, že na domácí nošovické modely – tedy i30, i30 N, Kona Electric a Tucson – si zákazník počká zhruba tři až pět měsíců.

Na vozy Toyota čekají čeští řidiči také o přibližně dva měsíce déle než v březnu. V některých případech mohou mít nové auto až příští rok v srpnu. „Aktuálně je nejkratší čekací doba šest měsíců, na některé modely se čeká sedm až devět měsíců, nejdelší lhůty jsou pak dvanáct až patnáct měsíců. Situace je způsobena především obrovskou poptávkou po našich modelech v celé Evropě,“ uvádí Jitka Jechová z Toyota Česká republika. Kolem roku čekání se pohybují také dodací lhůty domácí automobilky Škoda Auto, která už dříve uvedla, že v závislosti na modelech a prvcích výbavy je čekací doba na novou škodovku šest až třináct měsíců.

Stárnutí vozového parku

Rostoucí dodací lhůty budou mít vliv i na sekundární trh. Čeští řidiči budou své vozy obměňovat ještě méně častěji než doposud, a vozový park bude dále stárnout. „Zánovní ojeté vozy budou na českém trhu chybět, protože je po nich výrazná poptávka v zahraničí. V Česku naopak končí starší a na západě hůře prodejná auta. V důsledku toho bude vozový park dále stárnout. V porovnání s celkovými údaji o stáří českých vozů probíhá nejrychleji obměna vozových parků ve firmách, které auta provozují na operativní leasing. Průměrně je obměňují již po šesti letech,“ říká generální ředitel Arvalu Aleš Polák.   


Zpracováno redakcí dle podkladů agentury Botticelli.

Firmy
Související články
Insolvence subdodavatelů automobilového průmyslu

Automobilový průmysl zaměstnává více než 6 % všech evropských pracovníků. Rostoucí ceny energií, inflace a další aspekty současné krize však ohrožují především subdodavatele tohoto odvětví. Již se vyskytly první případy insolvence. Jaká budoucnost očekává tuto branži? A jak se ve složité době může vyplatit nákup použitých strojů od zkrachovalých podniků?

Samořízené i létající vozy

Masové rozšíření elektromobilů a v menší míře i samořízených a dokonce létajících aut. Takové a ještě další převratné změny čekají automobilové odvětví v příštích pěti až deseti letech. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti KPMG, která v 31 zemích vyzpovídala přes 1 100 manažerů autoprůmyslu, včetně těch působících v České republice. Respondenti se nejvíc obávali problémů v dodavatelských řetězcích, které válka na Ukrajině dále prohloubila. Oslovení vesměs předpovídají, že elektromobily budou do roku 2030 tvořit přibližně polovinu nově prodaných vozů v USA, západní Evropě, Japonsku i Číně. V Brazílii a Indii by to mohlo být 40 procent. Údaj za Česko průzkum neobsahuje.  

Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

MM Podcast: Glosa - Made in Germany: Richtig oder falsch?

Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.

Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Sektor obráběcích a tvářecích strojů doma i ve světě

Výroba obráběcích a tvářecích strojů představuje tradiční obor, který se po dlouhá desetiletí u nás těší velké oblibě a zastává zde jednu ze zásadních rolí inovačních procesů. Zároveň je to ale i obor (zejména sériově vyráběné stroje), který s minimálním zpožděním kopíruje celosvětový vývoj ekonomiky. 

To byl Hannover Messe 2024

Letošní hannoverský veletrh opět přilákal do hlavního města Dolního Saska mnoho lidí. Jak to vypadalo na místě? Byly vystavující firmy spokojené?

Vezměme rozum do hrsti a bojujme

Pavel Sobotka, zakladatel a ředitel firmy Frentech Aerospace. Základy technických a technologických schopností získal v Tesle Brno, kde pracoval 27 let. Již tehdy byl přesvědčen, že přesná mechanika bude stále atraktivním oborem, jelikož se podílí absolutně na všem, co používáme. Brýle, zdravotnická technika, auta, letadla, kosmické rakety, obranný průmysl, tiskařina, výroba mikročipů, počítačů a mnoho dalšího.

MM Glosa: Evangelizace tak trochu jinak

Když jsme před 13 lety pod rouškou Průmyslu 4.0 začali pojmenovávat přirozený nástup digitalizace do výrobních procesů jako období průmyslové revoluce, byli jsme opiti mocí z pocitu uspokojení, jak máme vše pod kontrolou a tvoříme dějiny. Ani v nejmenším. Záhy jsme prozřeli, a později i ti největší propagátoři přiznali, že se jednalo o přirozenou inovační evoluci, nikoliv revoluci. Ale nyní skutečně zažíváme období průmyslové revoluce, a to v kontextu radikální změny výroby. 

Začneme u sebe. Co má pro nás smysl?

Václava Cílka lákají všechny průsečíky humanitních a přírodovědných oborů. Ukazuje se, že hledání nových oborových souvislostí má smysl a že jako jediné dokáže dát odpověď na otázky, které před člověka klade komplikovaná, někdy nepředvídatelná, turbulentní doba. Vždycky dokázal skoro šokovat tím, kolik toho o světě věděl a ví. Kde všude byl a co všechno přečetl. Díky tomu, že se nikdy nespokojil s jednooborovým přístupem ke skutečnosti a snažil se ji zřít celostně jako za časů J. A. Komenského, měl navzdory názorům některých současných profesorů nesporně pravdu. Zastává názor, že expert v oblasti přírodních věd nemůže být spokojen sám se sebou, dokud nemá hluboké znalosti z historie, filozofie, antropologie, sociologie a dalších humanitních věd. Tvrdí, že znalost dějin pomáhá číst krajinu, a naopak, znalost přírodních věd pomáhá k pochopení toho, co se v minulosti dělo.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit