Témata
Reklama

Trendy v automatizaci z pohledu dodavatele robotů

Tématem aktuálního vydání je automatizace, robotizace a digitalizace. Právě s nimi má co do činění společnost FANUC. Tu založil v roce 1956 v Japonsku Dr. Seiuemon Inaba, jenž se následně stal spolutvůrcem technologie číslicového řízení. V 70. letech pak firma přišla s počítačovým CNC řízením, vlastními obráběcími centry a také průmyslovými roboty.

O tématech automatizace, robotizace a digitalizace a o tom, jak se nové technologie prosazují v praxi, jsme si proto popovídali s Ing. Danielem Havlíčkem, marketingovým manažerem společnosti FANUC Czech.

Reklama
Reklama
Daniel Havlíček, marketingový manažer společnosti FANUC Czech

MM: Pane Havlíčku, jaký je z vašeho pohledu stav robotizace a digitalizace ve výrobních firmách?

D. Havlíček: Řekl bych, že tahounem automatizace je v dnešní době robotizace. Ani bych neřekl, že digitalizace, která je sice mediálně populární, ale fyzicky není nasazena v tolika případech. Podobně se hodně mluví o kolaborativní robotice, která přišla před nějakými třemi čtyřmi roky, ale pokud budete kolaborativní aplikace chtít fyzicky vidět, bude jich jen pár. A většinou je vám nebudou chtít ukázat, protože je nebudou mít nasazené dlouho.

Existují však výjimky – jedna je čerstvá novinka z loňského roku, kdy v Německu firma Still, která mj. vyrábí řetězové pily, nasadila do výroby kolaborativní robot. Společnost má dokonce své vlastní automatizační oddělení, které jeho nasazení po technické stránce připravilo a zrealizovalo. Tomu ovšem předcházel rok intenzivní přípravy, kdy se robotáři bavili s lidmi z dílny, aby věděli, jak nejlépe robot začlenit do procesu. Výsledkem bylo, že již za tři dny po nasazení pracoval na plný výkon. Robot zde vykonává tzv. protřepávací test. Dříve musel pracovník každou hotovou pilu vzít do rukou a zatřepat s ní, aby věděl, že všechny díly jsou správně nasazeny. Uvážíme-li, že pila váží asi 10 kg, je to významné ulehčení a zaměstnanci mohou dělat něco sofistikovanějšího.

Tím chci říct, že všechno má svůj přirozený vývoj. Některá témata jsou sice populární, všichni o nich mluví, ale to ještě neznamená, že tyto novinky jsou hned nasazené ve výrobě. V rámci ČR máme v evropském měřítku dost vysoký stupeň robotizace, což je dáno i tím, že je zde spousta subdodavatelů pro automobilový průmysl, kteří to samozřejmě táhnou. Ti také bývají mezi prvními, kteří zkoušejí novinky, ať už jde o robotiku, nebo digitalizaci, kdy si výrobní zařízení propojí přes cloud a kontrolují všechny stroje, aby zamezili výpadkům ve výrobě. Ano, jsou zde firmy, které budou mít zavedenou digitalizaci, ale nemyslím si, že v tuto chvíli to bude „masovka“.

Roboty LR Mate 200iD ve školicím středisku firmy

MM: Co vlastně máme rozumět pod pojmem „digitalizace“? Vždyť NC řídicí systémy byly už od začátku digitální…

D. Havlíček: To je právě ono. Pro někoho digitalizace začíná s prvními „encéčky“, pro jiného je to nástup internetu, pro dalšího propojování strojů a využití cloudů. Nechtěl bych být tím, kdo to definuje, ať si to každý přebere po svém. Pokud bych měl mluvit za sebe, pojem „digitalizace“ se zde objevuje asi rok a půl, maximálně dva. To znamená, že většina lidí si to bude spojovat s propojováním výrobních zařízení do nějakých kontrolních mechanismů pomocí internetu, cloudu a podobně.

MM: Co se dnes od řídicích systémů očekává?

D. Havlíček: To se liší případ od případu. Máme firmy, které mají CNC stroje a dnes přistupují k další etapě a pořizují roboty například pro zakládání dílů do stroje, paletizaci, bezobslužný provoz a podobně. Nebo může jít o požadavky na rychlejší obrábění, na vysokou přesnost atd.

Kolaborativní robot CR-4iA, v pozadí LR Mate 200iD

MM: Co například propojování strojů do sítě nebo napojení na podnikový řídicí systém?

D. Havlíček: Tyto požadavky překvapivě zatím tolik nepociťujeme, je to stále na počátku. Není standardním požadavkem, aby si firma pořídila deset CNC strojů a chtěla k tomu cloudový systém, přes který by si je propojila do ERP nebo CRM s možností sledování a řízení na dálku. Jedná se navíc i o nákladnou záležitost.

MM: Co si myslíte o fenoménu Průmyslu 4.0 a jak se na něj dívají v Japonsku?

D. Havlíček: Osobně termín Průmysl 4.0 rád nemám, je to pro mě prázdný marketingový pojem, stejně jako čtvrtá průmyslová revoluce. Proč by se tu mělo jednat o revoluci? Jde o běžný vývoj, něco, k čemu by stejně došlo, bez ohledu na to, jak by se to pojmenovalo. Japonci jako takoví tím zasaženi nejsou, je to spíš evropská, možná evropsko-americká záležitost. Pod ten pojem se dá schovat cokoliv, co se komu hodí.

Japonci jsou svým způsobem konzervativní a mají nastaveny své plány vývoje, které přizpůsobují tomu, co vyhodnotí jako trend, který má pro ně smysl. Například už předtím, než přišel pojem kolaborativní robot, tak na vývoji takového robota pracovali. Nebyli jsme sice první, kdo uvedl kolaborativní robot na trh, protože firma chtěla mít jistotu, že až je bude sériově vyrábět, budou fungovat naprosto spolehlivě. Právě tak vyvíjí systémy sledování výroby, ale když se podíváte do Japonska, nebudou vás tam zahrnovat letáky s nápisem Industry 4.0. Vždycky to budete hledat pod pojmy jako inteligentní řešení pro chytré továrny a podobně.

Obecně s pojmem Průmysl 4.0 moc nepracujeme. Raději pracujeme s pojmy, které označují věci, jež fyzicky existují a něco někam posouvají, jako například kolaborativní robotika nebo internet věcí.

MM: Ovlivnila určitá „masáž“ tímto termínem chování vašich zákazníků?

D. Havlíček: Nemyslím si, že by je ovlivnil až tak samotný termín Průmysl 4.0, protože oni také mají problém jej uchopit, i když ho používají. Ale řada z nich si Průmysl 4.0 spojila s kolaborativní robotikou a všichni pak chtěli nasazovat kolaborativní roboty. Ovšem často se jednalo o snahu nasazovat kolaborativní roboty do nekolaborativních aplikací. V jednom případě se management firmy chtěl posunout v Průmyslu 4.0 a požadoval nasazení kolaborativního robota do výroby. Dnes tam mají zaklecované pracoviště s kolaborativním robotem, a přitom tam mohli mít mnohem levnější řešení se standardním robotem. Zde termín Průmysl 4.0 ovlivnil zákazníky spíše negativně.

Máme sice definovanou státní politiku Průmyslu 4.0, ale nemyslím si, že se tím někdo řídí. Každá firma se řídí svými potřebami. Pokud zjistí, že potřebuje automatizovat, či spíše že má nedostatek pracovníků, protože chce například zavést další směnu, začne hledat uzly, které může zautomatizovat. Nedostatek zaměstnanců je v dnešní době velkým tahounem automatizace.

Kolaborativní robot CR-35iA, v pozadí štíhlý průmyslový robot M-20iA

MM: Jak se mohou kolaborativní roboty uplatnit například při obsluze a zakládání dílů do strojů?

D. Havlíček: Zde záleží na konkrétních podmínkách, na typu produkční linky. Jsou možná obě řešení – tradiční i kolaborativní. To druhé je ideální, pokud potřebujeme, aby operátor vstupoval do pracovního prostoru robota, ať už z jakéhokoliv důvodu. Pokud by naopak vstup operátora daný výrobní cyklus nějakým způsobem narušoval, bude výhodnější řešení se standardními roboty. Pak tedy budeme mít dva typy pracovišť – s obslužným robotem, který může být umístěn i někde nad strojem, zabezpečeným tak, aby se nestal žádný úraz, anebo to bude otevřené pracoviště na kolaborativní bázi, kde se bude pohybovat řada operátorů. V dnešní době je možné obojí, záleží jen na požadavcích dané firmy. Může jít i o kombinaci kolaborativního a nekolaborativního pracoviště vedle sebe.

MM: Jaký je tedy potenciál kolaborativní robotiky? Myslíte, že už pro ni nazrála doba?

D. Havlíček: Těžko říci. Nemáme patent na rozum, ale vždy se snažíme na každou aplikaci dívat tak, aby řešení mělo pro zákazníka smysl. Někdy však zákazník trvá na tom, co si vymyslel, a my to musíme akceptovat, i když si myslíme, že by se to technicky dalo řešit vhodněji, jindy je to na partnerské bázi, kdy každá strana si k tomu řekne své a společně najdeme ideální řešení pro danou aplikaci. Prostor tu tedy je, jak pro růst automatizace jako takové, tak i robotizace, kolaborativní robotizace i digitální automatizace. Záleží samozřejmě i na dalším ekonomickém vývoji. Pokud by se opakovala krize podobná té z roku 2008, dojde k určitému zbrzdění automatizace. Ale to ukáže čas.

MM: Fanuc roboty vyrábí více než 40 let. Jak se za tu dobu změnily jejich vlastnosti?

D. Havlíček: To je dáno neustálým vývojem podle požadavků trhu. Na první pohled jsou roboty stále stejné, změnily se však jejich technické parametry, například se zvětšil jejich dosah při stejné nosnosti, ramena jsou osazována výkonnějšími motory s lepší funkčností, prodloužily se intervaly údržby atd. Nyní probíhají změny ve směru k digitální automatizaci. Za 40 let se roboty samozřejmě změnily i po designové stránce, ale rozhodně to není taková změna, jako kdybyste se podíval, jak vypadala třeba televize před 40 lety a jak vypadá dnes. Když představíme nějakou novinku, je to obvykle nástupce předchozího modelu s vylepšenými vlastnostmi. Naše roboty proto mají svůj kvalitní základ, který se stále vyvíjí. To ukazuje zpátky na konzervativnost Japonců – proč něco předělávat, když to funguje? Nebo proč dělat vizuálně high-endový výrobek, který nebude dostatečně funkční?

Samotné portfolio robotů máme velmi široké, a přesto je stále doplňováno. Letos jsme do něj jako novinku zařadili SCARA roboty, které sice již na trhu nějakou dobu existují, ale my jsme upřednostňovali jiné typy robotů, a proto do našeho portfolia přicházejí až nyní, protože máme pocit, že tak dokážeme vyhovět současným požadavkům zákazníků, kteří tento typ robota pro svoji výrobu potřebují.

MM: Děkujeme za rozhovor.

Pavel Marek
foto: autor

pavel.marek@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #3
Firmy
Související články
Prostor pro laserovou automatizace je stále obrovský

Česká společnost Lascam systems se zabývá zejména dodávkami laserových zařízení pro obrábění kovů a plastů. Byla včas u rozvoje moderních laserových technologií a dnes pomáhá firmám s integrací laserových aplikací do výrobních procesů. Podle slov obchodního ředitele společnosti Karola Flimela se považují spíše za dodavatele řešení než distributora jednotlivých zařízení a za největší výzvu považují složité inovativní projekty, které přinášejí nový způsob výroby.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Soustředit se na jednu věc a dotáhnout ji do konce

"Bylo důležité, aby zaměstnanci uvěřili, že se podnik vydal správným směrem, protože v roce 2016 byl ve velmi těžké pozici," dodává Ing. Libor Kuchař k nelehké situaci po svém nástupu do vedení společnosti Kovosvit MAS v roce 2017. Podle posledních zpráv společnost ustálila soustružnický program a soustředí se na multifunkční obrábění. Jaké jsou vyhlídky na další období? Podaří se společnosti udržet krok s nelehkou konkurencí? Čtěte, jaké jsou plány jihočeského výrobce obráběcích strojů.

Související články
Nechte si poradit

Nákup nové technologie je důležité a často nezbytné rozhodnutí k zajištění konkurenceschopnosti výrobní firmy. Dostupných technologií je dnes plný trh a správné rozhodnutí vyžaduje důkladné analýzy a rozsáhlé technologické znalosti. Na to ve chvíli, kdy nestačí výrobní kapacity, jen málokdo má opravdu čas. Stále častěji se proto firmy obracejí na poradenské společnosti, které výběr vhodné technologie mají přímo v popisu práce.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

Upínače jsou stejně důležité jako stroj nebo nástroj

Výrobní zařízení pro třískové obrábění s nástupem CNC řízení a víceosých technologií významně změnily požadavky na složitost obrobků, řezné nástroje a v konečném důsledku také na automatizaci a robotizaci. Čemu se však často nevěnuje tolik pozornosti, jsou upínací technologie i přesto, že mohou mít zásadní vliv na výslednou kvalitu obráběného dílu, ale i na náklady.

"Příběh, jak jsme úspěšní, je jen z části pravdivý," říká přední český manažer Libor Witassek

S Liborem Witasskem jsme si povídali nejen o hledání ekonomické rovnováhy a Průmyslu 4.0, ale i o nebezpečí českých montoven, řešení nedostatku odborníků a zaspaném technickém vzdělávání.

Špičkové technologie dnes i zítra

Společnost Trumpf je renomovaný výrobce technologií na zpracování plechů a profilů a laserů pro průmysl. Výrobní historie se pomalu blíží celé stovce let a česká pobočka s obratem zhruba sto milionů eur za rok patří k důležitým průmyslovým hráčům nejen na českém trhu. Bylo proto jasnou volbou požádat ředitele společnosti Trumpf Praha Romana Haltufa, aby čtenářům MM Průmyslového spektra prozradil, kam se vývoj v tomto nepostradatelném oboru za minulá léta posunul.

Hezký design, ale také vysoká přidaná hodnota

Od letošního roku má společnost Prima Power přímé zastoupení také na českém trhu. Kompletní technologie zpracování plechu, servis a poradenství zprostředkovává jihlavská servisní kancelář. V následujícím rozhovoru se dozvíte, jaká je základní filozofie výrobce a hlavní přednosti strojů.

Projekt snů 2

Významnost roku 2017 pro firmu Okuma – výrobce CNC obráběcích strojů – neznamená pouze oslavy 120. výročí založení společnosti, ale i uvedení do provozu v pořadí druhého nejmodernějšího automatizovaného závodu, firmou označovaného jako Projekt snů (Dream Site 2 – dále PS2) v místě japonské centrály.

Oboroví vystavovatelé MSV v Brně

V minianketě k tématu vydání oslovujeme ve spolupráci s Veletrhy Brno zástupce klíčových oborových vystavovatelů na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně (MSV). Na otázky odpovídají obchodní zástupce pro ČR a SR společnosti Maximator Hochdrucktechnik GmbH Ing. Lukáš Starý a Sales Engineer společnosti Renold Gears Jaroslav Edlinger, M.A.

Oboroví vystavovatelé MSV v Brně

V minianketě k tématu vydání oslovujeme ve spolupráci s Veletrhy Brno zástupce klíčových oborových vystavovatelů na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně (MSV). Na otázky odpovídají ředitel divize Manurhin Tajmac-ZPS Ing. Tomáš Dederle a manažer marketingu Kovosvit MAS Jan Hruška.

Měření ruku v ruce s automatizací

S příchodem automatizace, která umožňuje produktivní velkosériovou výrobu, se značně zvýšila potřeba kontroly výrobního procesu a především potřeba kontroly finálních výrobků. Jistě si každý umí představit tu pohromu, kdy automatický provoz vyrábějící stovky výrobků za hodinu selže a během chvilky vyrobí celou řadu zmetků. Předcházet tomu lze pravidelnou kontrolou a proměřováním jak stavu výrobních zařízení, tak kontrolou obrobků mezi jednotlivými výrobními kroky a konečných výrobků.

Zapalovací svíčky z jihu Čech dobývají celý svět

V letošním roce oslaví táborský Brisk osmdesát dva let své existence. Již od svého vzniku měla firma světové ambice. Na veletrhu Automechanika 2016 ve Frankfurtu je opět potvrdila. O zapalovací svíčky z jihočeského Tábora je velký zájem. „Aktuálně vyvážíme do více než 70 zemí a každý rok nám přibývají nová teritoria. Loni to byl například Mauricius, Zimbabwe a Malajsie. Nyní očekáváme první objednávky z Indonésie a Thajska,“ říká majitel společnosti Brisk Ing. Mojmír Čapka.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit