Revoluce v měření přišla s analogovým signálem

Na světovém trhu je jen několik málo výrobců, kteří ze zabývají vývojem a výrobou měřicích zařízení. Společnost Blum-Novotest je renomovaný výrobce inovativních měřicích a testovacích technologií, jehož měřicími sondami je osazeno mnoho obráběcích strojů po celém světě. Jednatelem české pobočky Blum-Novotest je Ing. Slavomír Štoll. Jeho jsme se ptali, jaké jsou nové trendy v měřicích zařízeních a jakým směrem předpokládá společnost další vývoj této komodity.

MM: Ověřování kvality vyráběných produktů je nezbytným krokem v každém výrobním procesu. Kontrola jakosti výrobku pouhým okem dnes již není dostačující (nicméně často stále nezbytná). Jak se obor měřicích technologií vzhledem k současné průmyslové situaci (zrychlení výrobních procesů, velkosériová výroba a v neposlední řadě Průmysl 4.0) vyvíjí? Změnily se také měřicí sondy?

S. Štoll: Když budu mluvit za společnost Blum, tak ten trend je zejména v rozšíření spektra měřených veličin. Ze začátku jsme měřili opravdu jen geometrické rozměry obrobku. Pak přicházely další měřené veličiny, jako kontrola zlomení či poškození nástroje. V nedávné době jsme svým zákazníkům nabídli měření drsnosti povrchu obrobku, což je z pohledu měření přímo v obráběcím stroji zcela unikátní záležitost jak po stránce matematického zpracování výsledků měření, tak i veškeré komunikace se strojem.

Dalším trendem je zvyšování rychlosti měření z logického důvodu, kdy sériové provozy jsou tlačeny do co nejkratších výrobních taktů. Třetím směrem je zvyšování přesnosti. Měření samotná jsou prováděná s čím dál většími přesnostmi, což umožňuje lepší stabilitu a kontrolu výrobního procesu.

MM: Na webových stránkách společnosti uvádíte, že společnost Blum je renomovaný výrobce inovativní měřicí a testovací technologie. V čem jsou podle vás nejzásadnější inovace v oboru měřicí techniky?

S. Štoll: V inovacích považuji společnost Blum za naprostou špičku, která udává trendy. Tím posledním je použití analogového signálu. Skenovací sondy, sondy na měření drsnosti a v neposlední řadě nový laser LC_50 Digilog jsou přístroje, které pracují na principu vyhodnocení analogového signálu. Analogová křivka poskytuje mnohem preciznější informace o měřené veličině než klasické digitální sepnuto/rozepnuto. Tímto směrem přinejmenším společnost Blum se chce dále ubírat, protože zde vidí velkou perspektivu a inovativní potenciál.

MM: Jak myslíte, že se budou tyto technologie dále vyvíjet vzhledem k požadavkům na stále modernější výrobní procesy (robotizace, automatizace, digitalizace)?

S. Štoll: Přestože jsou to velmi složitá zařízení, jejich připojení a aplikace musejí být rychlé a směšně jednoduché, jinak to nedává smysl. Blum už teď nastoupil na cestu modulárních řešení na platformě Profibus/Profinet a dalších. Předpokládáme, že by u řídicích systémů mohl proběhnout podobný vývoj jako např. USB u počítačů, který by přinesl nějaké unifikované rozhraní, přes které by se jednoduchým způsobem ke strojům připojovaly složitější periferie, jako tyto typy sond, roboty či chytré přípravky a další prostředky automatizace. Výrobci těchto periferií by se rádi a rychle přizpůsobili. To úsilí, které je nyní potřeba pro vytvoření funkčního automatizovaného pracoviště, je zatím příliš veliké.

MM: Měřicí sondy jsou již ze své podstaty jedním z důležitých prvků či požadavků moderních výrobních postupů a chytrých továren. Jaký máte názor na cyber factory?

S. Štoll: Myslím si, že takové továrny v některých oborech již existují, např. výroba IT produktů apod. Jsou to provozy, které se dají zautomatizovat od A do Z. Pokud se budeme bavit o naší strojařině – třískovém obrábění –, tak jsou k tomu nejblíže obory s vysokou sériovostí, jako automotive apod. Tam to dává i ekonomicky smysl, protože pracnost, respektive náklady související s rozběhem dávky v automatickém cyklu se vrátí. Směrem k menším výrobním dávkám je úplná automatizace složitější. Ale je tady logická snaha automatizovat alespoň část procesu. Pro firmy, které se na tuto cestu daly, jsou pojmy jako cyber factory či Industry 4.0 nepochybnou motivací.

MM: Jak hodnotíte potenciál moderních měřicích technologií na českém trhu? Je Česká republika dobrým prostředím pro podnikání v tomto oboru?

S. Štoll: Procento osazenosti CNC strojů sondami je v České republice a okolních zemích hodně vysoké a většina zákazníků si uvědomuje přidanou hodnotu, kterou sondy a měření ve stroji představují. Sondy se staly samozřejmou součástí strojařského života a nové stroje jsou obvykle objednávány s měřicí sondou.

MM: Jak si na českém trhu stojí společnost Blum-Novotest?

S. Štoll: Blum je globální společnost aktivní ve všech zemích, kde se vyskytuje třískové obrábění a kde se vyrábějí obráběcí stroje. Třeba pobočky na Tchaj-wanu nebo v Číně jsou sice obratově větší než česká pobočka – my máme na starosti visegrádskou čtyřku a Rumunsko –, ale i tak tvoříme důležitou součást skupiny Blum. Živí nás zejména vlastní silný prodej, ale neméně důležitý je kompetentní servis a podpora k Blum produktům, které jsou do našeho teritoria importovány na strojích našich globálních partnerů.

MM: Kde probíhá hlavní vývoj – v Německu, nebo také u nás?

S. Štoll: Veškerý vývoj je soustředěn v Německu. Z hlediska koordinace a rizika úniku know-how je to rozumná a typicky německá strategie. Firma do vývoje investuje obrovské prostředky. Například jen na vývoji NC softwaru pracuje 15 inženýrů. Všechny pobočky ale mají možnost reportovat návrhy, kterým směrem software nebo hardware vyvíjet.

MM: Jaké jsou poslední novinky ve společnosti Blum?

S. Štoll: Poslední novinka z loňského roku, která byla poprvé představena na EMO 2017 v Hannoveru, je sonda LC50-Digilog. Laser je náš vlajkový produkt, který patentovala firma Blum už v roce 1987. V loňském roce doznal skutečně revoluční inovace. Je to prakticky nový produkt, jehož vývoj probíhal zhruba šest let a oficiálně byl uvolněný teprve před několika měsíci, takže se teprve nyní začíná dostávat vůbec do povědomí veřejnosti. V České republice jsme ho začali nabízet od začátku letošního roku.

MM: Produkt LC50-Digilog byl v loni na EMO 2017 v Hannoveru oceněn cenou MM Awards. Povězte mi více o tomto zařízení. Jak se odráží používání laserů oproti běžným dotykovým sondám například na ceně produktu?

S. Štoll: LC_50 Digilog je laserová sonda na měření nástroje. Konkurenčním produktem k laseru je nástrojová dotyková sonda, často nazývaná hříbek. Cena laseru může být dvakrát až třikrát vyšší, ale disponuje vyšší funkcionalitou oproti hříbku. Dotykové sondy jsou ovšem v mnoha aplikacích naprosto dostačující, ekonomičtější řešení a také je rádi nabízíme.

MM: Kdo je pro společnost Blum nejdůležitějším zákazníkem?

S. Štoll: Asi to bude znít jako klišé, ale každý zákazník je důležitý. Snažíme se o osobní přístup nezávisle na velikosti zákazníka. Být kompetentní a naplnit či předčit jeho představy, to jsou jednoduchá pravidla, která platí napříč obory.

MM: Čím se produkty společnosti Blum zejména odlišují od konkurence? Ohrožuje vás např. často levnější asijská produkce?

S. Štoll: V našem oboru je možné spočítat konkurenci na prstech jedné ruky. Nejhodnotnější je know-how, tradice značky a lidé. Samotné výrobní náklady nejsou ve finální ceně výrobku tak podstatné. Jakýkoliv nový hráč na globálním trhu by to měl nesmírně složité. Strojařina je konzervativní a musíte dlouhodobě prokazovat kvalitu. Blum nemá ambice drtit mainstream cenou. Nenabízíme kus hardwaru, nabízíme řešení. Nás zajímá náročný zákazník, který má konkrétní představy a docení jedinečné parametry co do rychlosti a přesnosti měření.

MM: Také letos se bude konat hned několik světově významných strojírenských veletrhů. Na jakých se budete prezentovat a na co se mohou návštěvníci letos těšit?

S. Štoll: Skupina Blum se účastní všech důležitých světových strojírenských veletrhů od Japonska až po západní pobřeží USA. Česká pobočka Blum standardně jezdí na čtyři veletrhy. Dva v Polsku, jeden na Slovensku a na MSV v Brně. Každé dva roky také vystavujeme na veletrhu v Budapešti. Rok 2018 se určitě ponese ve znamení LC_50 Digilog. To je produkt, který není ještě dostatečně promovaný a známý u odborné veřejnosti. Na MSV bude tedy pro českého návštěvníka premiérou.

MM: Již dříve jsem zmiňovala, že měřicí sondy jsou jedním z nezbytných předpokladů propojených výrobních systémů, které pomalu spějí až k tzv. cyber factory. Jak myslíte, že budou v budoucnu vypadat výrobní procesy? Nahradí stroje lidi a ti už nebudou mít kde pracovat?

S. Štoll: Ve spoustě profesí nepochybně. Ovšem není důvod mít strach z nezaměstnanosti kvůli vyšší automatizaci výroby. Je to logický a přirozený vývoj. Nemůžeme se uměle zakonzervovat v určitém vývojovém stadiu. Věřím, že pracovní síla se přesune do služeb orientovaných na zvýšení kvality života, zmizí úmorná práce a vzniknou profese úplně nové. Důležitější proměna, která nás čeká, bude ta duchovní. Aniž si to uvědomujeme, žijeme v krásné době. Přál bych si, abychom si uměli výdobytky moderních technologií lépe užít.

MM: Děkuji za rozhovor.

Eva Buzková

Eva.buzkova@mmspektrum.com