Témata
Reklama

Aspekty Investičního plánu pro Evropu

Jakým způsobem lze využít podporu pro financování investičních projektů průmyslových podniků z Evropské investiční banky, jaké možnosti mají malé a střední podniky a co se nabízí velkým projektům – to jsou jen některá témata, která byla diskutována v rámci doprovodného programu letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně na semináři k Investičnímu plánu pro Evropu. Akci pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR.

O Investičním plánu přinášíme informace našim čtenářům již od jeho oficiálního představení v Praze na jaře 2016. V krátkosti připomeňme důvod vyhlášení tohoto programu. Po roce 2008 došlo v rámci Evropy ke znatelnému investičnímu propadu jako následku ekonomické krize, která náš kontinent zasáhla. Evropská komise na tuto situaci zareagovala a v roce 2015 spustila Investiční plán pro Evropu, jenž má za cíl povzbudit dlouhodobý ekonomický růst a vytvořit nová pracovní místa. Jedná se o systém bankovních půjček a záruk určených pro projekty s vyšší mírou rizika, které by na běžné financování od bank nedosáhly.

Reklama
Reklama
Reklama

Příklady úspěšných projektů

Seminář, který proběhl na brněnském výstavišti v rámci MSV, měl za úkol znovu připomenout možnosti financování investičních příležitostí v rámci Investičního plánu a shrnout dosavadní zkušenosti. Zdeněk Čech ze Zastoupení Evropské komise v ČR, který seminář zahájil, uvedl, že za více než dva roky fungování Investičního plánu se podařilo podpořit celou řadu úspěšných projektů po celé Evropě, např. větrnou farmu ve Švédsku, nová zdravotní střediska napříč Irskem či nový úsek dálnice D4, který je součástí obchvatu Bratislavy. Celkem bylo zatím proinvestováno 236 miliard eur, což činí zhruba 75 % plánovaného objemu investic. „Je nutné si uvědomit, že po roce 2020 bude podstatně méně dotačních zdrojů a očekává se výrazný odklon od využívání dotací k systému spolufinancování,“ připomněl Zdeněk Čech.

Zajímavou možnost zviditelnění projektů napříč Evropou představuje „seznamka pro investory“ neboli Evropský portál investičních projektů, kam lze bezplatně přihlásit projekt od 1 mil. eur. Cílem této on-line platformy, o níž jsme podrobně informovali v minulém vydání časopisu, je propojit navrhovatele projektů z EU s investory z celého světa (více na http://ec.europa.eu/eipp).

Zdeněk Čech ze Zastoupení Evropské komise v ČR upozornil, že po roce 2020 dojde ke změně financování investic v rámci EU.

Praxe v České republice

Českým subjektům se zdroje z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) čerpat daří, ale zatím pouze v relativně malém objemu. Jedná se převážně o zprostředkované obchody přes české banky (např. ČS, KB, ČSOB, ČMZRB, Equa Bank apod.) zaměřené na podporu malých a středních podniků. Od roku 2015 do současnosti Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF) podepsaly úvěrové a záruční dohody s různými českými bankami na podporu malých a středních podniků v celkové hodnotě 390 milionů eur, které by měly přilákat další investice v celkové hodnotě 1,27 miliardy eur.

Kromě několika málo nadnárodních transakcí, jako např. Gorenje (1,5 mil. eur), Arcelor Mittal (21 mil. eur), Tieto (7,65 mil. eur), Maier Automotive (7,75 mil. eur) či Benteler Lighweighting (36 mil. eur), kde má Česká republika pouze menší podíl na celkové transakci (viz čísla v závorkách), nám ještě stále chybí nějaká vlajková loď přímého úvěru financující důležitou investici v infrastruktuře – podobně jako projekt obchvatu Bratislavy na Slovensku, který EIB se zárukou z EFSI spolufinancuje. Takový projekt se neobejde bez politické podpory a tu u nás bohužel postrádáme,“ uvedla Hana Nylander-Kaloudová, vedoucí zastoupení Evropské investiční banky v Praze.

Dlouhodobou zkušenost s financováním ze zdrojů EIB a se zapojením do fondů EFSI mají tuzemské komerční banky. Michal Pluta z Českomoravské záruční a rozvojové banky představil program Záruka 2015 až 2023. V rámci této podpory je možné získat záruku za úvěr do výše 4 mil. Kč určenou malým podnikatelům a též individuální záruku pro sociální podnikatele. Jakub Tomaštík z ČSOB přiblížil jednotlivé nástroje financování růstu a konkurenceschopnosti, financování investic do energetických úspor či financování rostoucích a inovačních firem.

Zkušenost společnosti Raptech

O svoji osobní zkušenost s čerpáním úvěrů z evropských peněz se přišel na seminář podělit Stanislav Němeček, jednatel západočeské společnosti RAPTECH, která se věnuje obrábění, aditivní výrobě a využití laserových technologií. Svoji první společnost založil v roce 2005 a na její rozjezd využil úvěr od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Během dalších let mohl svoji činnost výrazně rozšířit, a to za pomoci dalších úvěrů a záruk zprostředkovaných tuzemskými komerčními bankami. Uvedl, že bez poskytnutého financování by nemohl své podnikání nastartovat ani dále rozvíjet. Poslední výraznou investici se podařilo realizovat právě prostřednictvím výše zmíněného programu Záruka od Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Jednatel Raptech Stanisla Němeček doložil na příkladu svého podnikání, že využívání zvýhodněných úvěrů a záruk funguje.Více informací naleznete na
Reklama
Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Český podnikatel pod tíhou bruselské legislativy

Podporuje Evropská unie svoji evropskou ekonomiku, potažmo národní ekonomiky jednotlivých zemí, nebo je to moloch, který je brzdou dalšího rozvoje? Jaký je aktuální stav a co můžeme ještě od bruselské legislativy očekávat? Na názor jsme se zeptali prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR RNDr. Jiřího Hynka.

Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od oprav ke špičkovým portálovým obráběcím strojům

Strojírna Tyc se v současné době zabývá produkcí a vývojem vlastních portálových multifunkčních center. Jedná se o plně řízená obráběcí centra a brusky na rovinné a tvarové plochy. Jako vedlejší činnost společnost nabízí firma modernizaci a generální opravy různých strojů.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Dvacet let ve výrobě ocelových konstrukcí

Moravská firma Motor Lučina je předním exportérem ocelových konstrukcí ve střední Evropě. Svůj úspěch majitelé postavili na zkušenostech z krize. „Rok 2010 byl pro nás nejhorší v historii firmy. V době celosvětové krize, kdy jsme bojovali o zachování firmy, jsme zjistili, že nás okrádá náš vlastní generální ředitel. Ztráty byly ohromné. Dnes, po letech, nám to paradoxně několik desítek milionů zase přineslo, jelikož jsme se poučili. Pro firmu není nic horšího, než když se ji dvacet let daří. Dokud nepoznáte dno, tak se od něho nemůžete odrazit,“ říká jeden z majitelů společnosti Motor Lučina Tomáš Polach, který se s redakcí MM Průmyslového spektra podělil o své zkušenosti s podnikáním.

Podpora výzkumu a vývoje v podnicích: Kapitálové investice

V první části našeho třídílného seriálu jsme se věnovali různým možnostem podpory operativních výdajů na výzkum a vývoj, ve druhé části jsme se pak detailně zaměřili na daňový odpočet způsobilých výdajů. V tomto, třetím a závěrečném díle bychom se rádi podrobněji věnovali možnosti podpory investičních výdajů vynaložených v souvislosti s prováděním nebo využíváním výsledků výzkumu a vývoje. Blíže si povíme o možnostech využití investičních pobídek a vybraných programů Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK).

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit