Témata
Foto: archiv M. Dosedly

Umělá inteligence ve strojírenství: Michal Dosedla

Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktu a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

Tento článek je součástí seriálu:
Umělá inteligence ve strojírenství
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Prvky umělé inteligence a strojového učení jsou postupně integrovány do výrobních technologií. Avšak mezi odbornou veřejností stále není dobře chápán jejich pravý smysl a význam. Naše redakční anketa si proto klade za úkol provádět osvětu v této oblasti a oslovujeme jak vývojáře nových technologií, tak i jejich uživatele, aby se podělili o své zkušenosti.

Dnes jsme o reference z využívání nástrojů AI ve výrobní praxi požádali Michala Dosedlu, vedoucího konstrukce společnosti Fermat CZ, výrobce horizontálních vyvrtávaček.

Foto: archiv M. Dosedly

Podobně jako většina výrobních společností se i Fermat snaží hledat způsoby, jak efektivně pracovat s nástroji umělé inteligence napříč procesy ve firmě, ale i směrem k funkcionalitě strojů a jejich využití u zákazníků. Zavedení AI do procesů výrobní společnosti naráží na mnoho překážek, ať už se jedná o lidský faktor (nedůvěra v nové technologie), nutnou změnu přístupu a myšlení zaměstnanců, roztříštěnost a nejednotnost dat ve společnosti, samotná funkční omezení AI atd. Avšak i přes všechna „ale“ se nám daří postupnými krůčky integrovat AI do každodenní práce, a postupně i do funkcionality našich strojů.

Reklama
Reklama
Reklama

Podobně jako většina firem i my využíváme nástroje AI pro marketingové účely. Každý zaměstnanec Fermatu má neomezený přístup k placenému chatbotu společnosti Google AI Gemini, v rámci něhož se nám osvědčila zejména funkce deep research, která je schopna do 15 minut zpracovat hloubkovou rešerši na jakékoliv technické téma. Součástí našeho CAD softwaru je již standardně funkce generativního navrhování, která na základě hlavních vstupních parametrů navrhne tvar a vnitřní strukturu dílu tak, aby splňoval zadané požadavky. Dále máme vyvinutý tzv. konstrukční automat, jenž opět na základě vstupních parametrů sám poskládá stroj ve 3D prostředí, který je pak velmi rychle připravený na export do ERP systému.

Poměrně novou funkcionalitou našich strojů je automatizované zabraňování kolizí. Data z osazených senzorů se používají pro „učení“ stroje, za jakých podmínek je obrábění pro stroj a nástroj ideální, a kdy již dochází k přetížení nebo třeba poškození nástroje. To zabraňuje nevratnému poškození nejen stroje, ale také často velmi drahého obrobku. Dlouhodobě shromažďujeme data o kondici jak našich nových, tak i relativně starých vřeteníků, která nám AI pomáhá vyhodnocovat. Tato data plánujeme využít pro funkci headstock self diagnostic function.

Přesto, že je AI s námi poměrně krátkou dobu, postupně si nachází své pevné místo v naší společnosti. Osobně se těším, kde všude bude AI, a to nejen ve Fermatu, nasazena za pět až 10 let.

Michal Dosedla
Vedoucí konstrukce, Fermat CZ

Umělá inteligence (Artificial Intelligence) je inteligence (dispozice pro myšlení, učení a adaptaci projevující se intelektuálním výkonem) projevovaná stroji, zejména počítači s vhodným programovým vybavením, a zároveň je to obor informatiky zabývající se tvorbou počítačových systémů. Ty řeší komplexní úlohy, jako je rozpoznávání či klasifikace, např. v oblastech zpracování obrazu, psaného textu či mluveného jazyka, nebo plánování či řízení na základě zpracování velkých objemů dat.


Umělá inteligence ve strojírenství: Michal Vašát

Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktů a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

Umělá inteligence ve strojírenství: Martin Machálka

Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktu a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Související články
Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Na cestě ke zrození stroje: Část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 5. Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

MM Glosa: Nekonečný příběh promarněných příležitostí

Průmysl, zejména strojírenství, stojí před obrovskými výzvami. Mluvíme o digitální transformaci, automatizaci a nutnosti přesunu k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. Abychom obstáli v globální konkurenci, musíme investovat do moderních technologií, efektivních procesů a používat špičkové nástroje a materiály. Všechny tyto modernizační kroky vyžadují jedno - dostatek spolehlivé a dostupné energie. A kdo ji nemá, zadělává si na problém.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

MM Glosa: Wake up, baby!

Zdánlivě poklidné vody Evropy jsou čeřeny vlnou tsunami valící se přes Atlantik z východního pobřeží USA. Ti, kterých se dotýkají Trumpovy volební sliby, ihned od prvního dne v úřadě přetavované v realitu, najednou bijí na poplach. Jako by zapomněli, čím před čtyřmi lety při obhajobě postu navracel Američanům jejich ztracenou hrdost… Následně shodné signály pak ve svých heslech vysílal na loňských předvolebních mítincích.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit