Témata
Reklama

Zlatá hřivna českého průmyslu

Pandemie covid-19 nás nutí zamýšlet se nad smyslem a fungováním věcí ve všech oblastech. Katastrofické scénáře se střídají s nadějnými zprávami a nikdo neví, co přijde zítra, jak se budeme muset chovat v příštích dnech a týdnech a jaké vzniknou nové překážky, nová opatření proti šíření viru.

Situace není vůbec veselá a rychle se mění. To je zlé, ale ze zkušeností z jarní vlny je jasné, že české firmy i živnostníci v oblasti průmyslové výroby vykazují skvělou schopnost adaptability a vysokou míru resilience. Pokud se českému průmyslu podaří zvýšit přidanou hodnotu výrobků a k tomu lépe prodat svůj výzkumný a vývojový potenciál, mohli bychom dokonce z nepříznivé situace do budoucna dost vytěžit a profitovat z investic vložených v minulém období do výzkumu a vývoje.

Reklama
Reklama
Reklama
Problém představovali i dodavatelé – například elektromotorů z Dánska, výměníků či plechů. (Zdroj: Sci-line)

To je teoretický pohled – a jak to vypadá v reálu?

Třinecké železárny jsme kontaktovali přes LinkedIn, který zafungoval skvěle, na naše otázky odpověděla tisková mluvčí Petra Macková Jurásková.
„Třinecké železárny patří k průmyslovým podnikům s nejdelší tradicí hutní výroby v České republice – založeny v roce 1839. Dnes jsou největším českým hutním podnikem s domácím kapitálem, jediným vlastníkem je akciová společnost Moravia Steel. Ve skupině Třineckých železáren je v současnosti 28 společností v České republice, Polsku a Maďarsku,“ říká Petra Macková Jurásková.

Třinecké železárny ročně vyrábějí zhruba 2,5 milionu tun oceli, což je téměř polovina současné celkové produkce oceli v České republice. Více než polovina roční produkce směřuje k zákazníkům z více než 60 zemí celého světa.

Vztah k zaměstnancům se promítl i do opatření při pandemii – nepropouštělo se.

„S ohledem na ochranu zaměstnanců se musel mírně změnit způsob práce ve výrobních provozech, aby bylo možné zachovat rozestupy, zavedli jsme úpravu pracovní doby a rozdělení kolektivů tak, aby se lidé neshlukovali v šatnách a při příchodu či odchodu z práce, abychom minimalizovali riziko výpadku velkého množství lidí kvůli onemocnění,“ vysvětluje Macková Jurásková.

Automatické systémy řízení jsou dnes součástí prakticky každé investice směřující do technologie výroby. (Zdroj: Sci-line)

Po první vlně

Výroba se v Třineckých železárnách v první vlně zhruba do dubna až na drobné výjimky držela v plánovaných objemech. Poté byl, podle slov tiskové mluvčí, zjevný určitý pokles poptávky, dílčí potíže zde pocítili v dodávkách pro automobilový průmysl. Naopak v segmentu železničního průmyslu či větrné energetiky se dařilo výrobu držet na plánovaných objemech.

„Situace na trhu se vyvíjí každým dnem, nedá se říct, že by se zlepšila, nebo zhoršila, v dodávkách do rozličných odvětví se to různí. Co se týče kontaktu se zákazníky, pracujeme on-line i osobně, dle sortimentu a situace,“ konstatuje Petra Macková Jurásková. „Co se týče odbytu, v první vlně jsme zaznamenali vzhledem k opatřením na hranicích potíže i v logistice, ale řešili jsme je operativně dle aktuální situace. Vzhledem k tomu, že okolo 70 % naší produkce směřuje na export, je naše ekonomická situace z velké části závislá na dalším vývoji v Evropě.“

Další téma hovoru se týkalo inovací, především v oblasti digitalizace. Ta ruku v ruce s automatizací zde probíhá dlouhodobě bez ohledu na pandemii, a směřuje k odstranění fyzicky náročné práce, a tedy k zefektivnění výroby a zvýšení bezpečnosti. Automatické systémy řízení jsou dnes součástí prakticky každé investice směřující do technologie výroby.

„V současné době máme rozpracováno několik desítek automatizačních projektů, které povedou k optimalizaci výroby, zefektivnění výrobních procesů, shromažďování dat ve vztahu k zákazníkům, ale také k využití analytických či prediktivních metod. Zvýšeným stupněm automatizace se chceme soustředit na růst produktivity, a tím i zvýšení konkurenceschopnosti naší společnosti na trhu, a současně tak přispět k posílení České republiky na mezinárodních trzích,“ říká Macková Jurásková.

Podle jejích slov je pro další existenci zásadní udržet si konkurenceschopnost, k čemuž patří i dostatečná ochrana evropských hranic před přílivem levného importu do EU, který sráží ceny ocelových produktů na trhu a může ohrozit další fungování evropských výrobců.

Vzduchotechnika v současné situaci nabývá na smyslu. (Zdroj: Sci-line)

Pro čerstvý vzduch

Další společnost, na kterou jsme se zaměřili, je Alteko. Vyrábí zařízení pro vzduchotechniku a klimatizaci, vznikla v roce 1991 a má dnes asi 40 zaměstnanců.
Na krátký rozhovor si našel čas Radislav Krupa, spolumajitel společnosti.

„V podstatě jsem už v minulém roce předpokládal, že něco přijde, co zastaví ten nepřirozeně bujarý rozvoj, který ve společnosti panoval, a ono to přišlo. Nicméně, tohle opravdu nikdo nečekal,“ říká.

Podle jeho slov mnoho věcí záleží na náladách, atmosféře – na chuti do investic a rozvoje.

„Útlum samozřejmě bude,“ říká, „ale věřím, že se najde řešení.“

Zatím zde však zaznamenávají útlum poptávek jednoznačně, a to v rozmezí 25–30 %, nicméně podle jeho názoru současná situace ukazuje vzduchotechniku ve velmi pozitivním světle.

„Najednou je to všechno o odvětrávání, čistém vzduchu, pobytu lidí v prostorách, které potřebují být větrané, protože v uzavřených prostorách je vyšší pravděpodobnost nákazy. V tom já vidím šanci pro náš obor. Jakmile se zvedne nálada ve společnosti...,“ dodává s optimismem.

Nezanedbat investice

Již v březnu, na začátku první vlny, dostalo vedení strach z nepředvídatelného průběhu.

Tedy nepanikařili jsme, ale strach tu byl,“ vzpomíná Radislav Krupa. „Několikrát jsme se sešli v rouškách, báli jsme se kolem sebe projít. Hned jsme nastartovali dezinfikování všech věcí, se kterými přichází do styku větší počet lidí – kliky, baterie umyvadel, záchody, nádobí i počítačové myši, a protože pracujeme s filtračním materiálem, začali jsme si šít vlastní roušky. S pandemií samozřejmě souvisel přechod některých zaměstnanců na práci z domova. Pomohlo, že byli podporováni státem, a přitom i částečně fungovali. Docela dobře to do sebe zapadalo. Snížil se objem zakázek, ale současně se i mírně snížily mzdové náklady, takže to bylo docela vyvážené.“

Problém představovali i dodavatelé. Někteří měli zpoždění, bohužel zejména ti hlavní – což jsou v případě Alteka například elektromotory z Dánska, výměníky či plechy. Došlo k prodloužení dodávek o dva až tři týdny.

Nicméně i zde se rozhodli nepropouštět, což Radislav Krupa oznámil svým lidem hned na začátku první vlny a dodržel to i nadále.

„V centru našich úvah jsou samozřejmě investice,“ objasňuje Krupa, „Ziskovost je sice menší, nicméně Alteko je firma závislá na rozvoji, proto také máme svůj vlastní vývoj, a jakmile se situace jen trochu stabilizuje, budeme investovat. Chceme inovovat klasické ventilátory, vytváříme flexibilní systém, který bude schopen vyhovět co nejširším potřebám v oblasti ventilace vzduchu. Tím vlastně pomůžeme zjednodušení navrhování ventilátorů. To se týká i naší současné, docela velké, investice do nového návrhového softwaru, který poslouží jak našemu nabídkovému oddělení, konstruktérům, stavařům, architektům, tak i samotným zákazníkům. Část programu bude veřejně dostupná na webu a zákazník si sám bude moci vybírat nejen konstrukčně, ale i co do provozních parametrů (jako je třeba hlučnost) ten nejvhodnější typ ventilátoru.“

Vyřešit odkládané

František Hájek je zámečník s vlastní dílnou, bydlí na malém městě, je mu 66 let a mohl by už být v důchodu. Není, podniká od roku 1996 a nestíhá, poptávka po samonosných vratech, schodech, zábradlích a dalších kovových prvcích pro stavby domů i provozoven je stále velká.

Na otázku, jak na něj a jeho podnikání dopadla pandemie, odpovídá: „V podstatě vůbec nijak, protože na dílně jsem většinou sám, montáže, kde je potřeba víc lidí, byly převážně venku a pracovali jsme v rouškách. Dokonce si myslím, že bylo víc zakázek, protože lidi byli doma a rozhodli se řešit i to, co dlouho odkládali.“
Jistě, nedávno, navzdory covidu, investoval František Hájek do digitálního odměřování úhlů na pásové pile. Hlavní investice do zařízení dílny – pořízení sloupové vrtačky, horizontální frézy, soustruhu a dalšího vybavení – probíhaly již dříve, ale firmě se vracejí teprve v posledních letech.

Kdo má pravdu?

Co dodat? Všechny tři případy jsou tedy pozitivní, ačkoli v rozporu s tím jsou výsledky analýzy, kterou připravilo Národní centrum Průmyslu 4.0 ještě před nástupem druhé vlny pandemie, alarmující. (Zdroj ČTK, 3. září 2020)

…Třetina českých průmyslových firem plánuje propouštět, další vyčkávají, jak se vyvine na podzim situace kolem koronaviru a jeho dopadů. Výrobním společnostem výrazně klesl objem domluvených zakázek, což se projevilo v jejich nižším vytížení. Aktuálně mají zaměstnány kapacity na 65 % a ani koncem roku nebude situace o mnoho lepší – predikce vytíženosti je 75 %. Vyplývá to z analýzy českého průmyslu, která vychází z dat získaných během 253 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu od června do srpna letošního roku.

Propouštět podle analýzy plánuje třetina průmyslových firem (32,3 %), a to v průměru o 11,5 %. Naopak více než desetina firem (13,6 %) uvedla, že se bude snažit využít situaci, kdy se na pracovním trhu po dlouhé době ocitnou kvalitnější zaměstnanci, k navýšení svých zaměstnaneckých kapacit (v průměru o 5,9 %). Polovina společností (54,1 %) kapacity zatím měnit nebude.

„Většina zaměstnavatelů dělá maximum, aby nemusela propouštět. Firmy nechtějí hodit své zaměstnance přes palubu, a navíc vědí, že každá krize jednou odezní a pak bude zase velmi těžké sehnat kvalitní zaměstnance,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Leoš Kopecký

Reklama
Vydání #11&12
Kód článku: 201111
Datum: 09. 12. 2020
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Firmy
Související články
Promluvy Štefana Kassaye: Devalvace vědy vědeckou komunikací?

Užívání cizích slov v běžné řeči ještě nikoho neudělá vědcem ani to nepovýší jeho společenskou úroveň. Přesto má člověk, kromě běžné výměny názorů, svůj záměr, kterému odpovídá i příslušný komunikační styl. Pochopitelně, že vysoce uznávaná osobnost chce mít možnost být šiřitelem svých vlastních názorů.

Promluvy Štefana Kassaye: S novým rokem nové příležitosti

Milý úsměv již z dálky prozrazuje dobrou náladu Janka, mého přítele z dětství. Září radostí, z byť i náhodného setkání. „Štefane, víš, co všechno mě čeká? Tvrdá robota. Počínaje prvním pracovním dnem.“ Řekne mi hned na uvítanou. Jeníček toho má vždy dost na práci. Zlepšovací návrhy, inovace… A navíc, jako představitel podniku, svým dobře míněným posláním oplývá nesmírným zájmem o vše kolem. Chce šířit dobro, a pomáhat lidem realizovat jejich předsevzetí. Není to ale vždy tak jednoduché, vnější svět ovlivňuje ten náš vnitřní. Například, když byl prezentován vládní program, vyslechli jsme různá vyjádření, často i extrémní. Projevoval se určitý osobnostní intelekt. A jak dny plynou, až příliš často odkrývají znova rozdané karty. Do státní ekonomiky pronikají politické názory, a ekonomika je součástí podnikání.

Promluvy Štefana Kassaye: Sváteční gratulace ve znamení umělé inteligence

O průmyslových revolucích se toho již mnoho napsalo. Na toto téma jsme vyslechli na půdě Intercedu přednášku profesora Klause Mainzera, prezidenta Evropské akademie věd a umění, při příležitosti podepsání memoranda s vytyčením nosných bodů o šíření vědy a vzdělávání.

Související články
Promluvy Štefana Kassaye: Medializace není propagace

Ohniska nepokojů ve světě, nečekané politické zvraty, dokonce přeměny státních útvarů, nejenže mají dopady na podnikatelské prostředí, ale vyžadují zásadní změny i uvnitř podniků. Situace ovlivňuje navazování nových obchodně-ekonomických vztahů, a tím i přehodnocování stávajících a připravovaných kapacit podniku.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Promluvy Štefana Kassaye: Období ekonomické nestability

Budoucnost nedokážeme dokonale předvídat, ale získanými zkušenostmi jsme schopni rozpoznávat akceptovatelné, a naopak pro budoucnost nežádoucí, a orientovat se na jejich rozhraní. Můžeme přinášet nové podněty, můžeme se poučit ze světového bohatství, nových objevů, vynálezů a jejich aplikací pro lepší budoucnost. To samé predikuje možnosti zapojovat se do projektů mezinárodního vzdělávacího systému, který v různých profesionálních seskupeních představují prominentní lektoři, vědci a odborníci z praxe.

Promluvy Štefana Kassaye: Je možné se obejít bez léků?

Odpovědi na otázku v titulku tohoto podcastu by mohly být různorodé. Dosud nevíme o možnostech přesné definice zdraví. Ale předpokládám, že mnozí z nás by to i považovali za absurdní. Už jen proto, že zdraví každého jedince je odvislé od celé řady vlivů, které na něho neustále působí.

Promluvy Štefana Kassaye: Jak jen ty dny letí!

Skutečně. Každý má svůj čas vyměřený. Paralela jeho odpočtu na ciferníkových hodinkách mě vede k ohlédnutí po tom, co jsem udělal před několika lety, co jsem udělal dnes. Myšlenky se mi ubírají směrem k pokračující práci na díle Trilogie. Jak z jeho názvu vyplívá, rodí se tři knihy, které mi nedají spát. A čas letí! Bilancuji nad tím, jak tato časově náročná práce osloví čtenáře, kolik z nich si přečte tuto promluvu, kolik posluchačů vyslechne její zvukovou verzi.

Promluvy Štefana Kassaye: V „trmě vrmě“ není každý den stejný

Již brzké ráno ukáže, jaký by měl být dnešní den. Každopádně by neměl záviset pouze na počasí. Člověk by měl již večer myslet na to, co je nevyhnutelně nutné předem zvládnout a promyslet. Zda má vše po ruce, aby následující den přinesl požadované ovoce. S osobním důrazem na to, že je součástí týmu, za který je zodpovědný a jehož členové vytvářejí na sebe navazující dílčí cíle..

Promluvy Štefana Kassaye: Moudrost života

Podstata názoru uvedeného v tomto titulku se v různých souvislostech a za rozličných okolností opakuje od brzkého rána až do pozdních nočních hodin. Pro mnoho z nás je to nejen téma konverzací na způsob „aby řeč nestála“, ale je to i náplň naší práce.

Promluvy Štefana Kassaye: Pokrok hledejme v invenci a odvaze

Pokrok je stav vizuální či předmětný. Nebo se na něj můžeme dívat v rozmezí časového průběhu změn určité entity posuzované v daném okamžiku jako výsledný stav. Pokrok je tedy nasměrování, zaznamenávání vývojové cesty, ale dost často výmluvným způsobem.

Promluvy Štefana Kassaye: Potřeba znalostí

Znám mnoho lidí, kteří vystudovali několik univerzit, včetně zahraničních. Po absolutoriu získali vysokoškolské diplomy s příslušnými akademickými tituly, v řadě případů následně i vědeckými hodnostmi. Při setkáních v kampusech či jiných místech akt vzájemné výměny vizitek často promění smysl samotného setkání.

Príhovor Štefana Kassaya: O rok o krok vpred?

Ešte stále prichádzajú do môjho počítača desiatky novoročných želaní, mnohé v tradičnom rúchu, na Novoročnej pohľadnici, s peknými, majstrovsky zvládnutými grafikami. Omeškané novoročné želania človeka vedú k zamysleniu. Sú z úprimného srdca, alebo sú odosielateľom naprogramované v pamäti počítačov? Dnes sa už všetko automatizuje.

Príhovor Štefana Kassaya: Spoveď každodenná

Prezident vzdělávací instituce Intercedu, profesor Štefan Kassay, renomovaný podnikatel, vědec a diplomat připravuje pro čtenáře a posluchače strojírenského měsíčníku MM Průmyslové spektrum své prihovory, ve kterých se snaží upozorňovat na aspekty současného světa. Každý měsíc k vám promlouvá a nabízí vám svůj pohled na dané téma.

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit