Témata
Zdroj: archiv redakce

Můj úvodní editorial v minulém, březnovém vydání MM Průmyslového spektra vyvolal mimořádně živý ohlas. Diskuse jasně potvrdily, že transformace českého průmyslu a nová Hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0 je tématem, které pálí každého, kdo buduje naši ekonomickou stabilitu. Tato nová vize by přitom neměla vznikat ve vakuu; nominálně navazuje na ambice vládního programu The Country for the Future (2020–2027). Jenže právě zde narážíme na první vážný problém: pokud má být nová strategie úspěšná, musí se kriticky vypořádat s dědictvím svých předchůdců, které v mnoha ohledech zůstaly jen u drahého marketingu a u loga v dotačních výzvách.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Reakce z praxe totiž ukazují, že zatímco na papíře vypadá vládní vize jako lákavá cesta k high-tech budoucnosti, v halách českých fabrik dominuje skepse. Průmyslníci se oprávněně ptají, zda máme skutečně dost sil na radikální odklon od tradičního automotive směrem k výrobě čipů a obrannému průmyslu, aniž bychom přitom de facto nepohřbili dekády pečlivě budovaného know-how v oblasti spalovacích motorů, převodovek a přesného strojírenství. V tomto článku se proto podíváme pod povrch oněch 160 konkrétních opatření, která má Strategie 2.0 přinést. Budeme zkoumat, zda slibovaný Delivery tým na Ministerstvu průmyslu a obchodu dokáže skutečně proměnit slova v činy a zbořit bariéry zdlouhavé byrokracie – anebo zda se tento ambiciózní projekt stane pouhým dalším „šuplíkovým dokumentem“, jehož životnost skončí s posledním bruselským požadavkem na reportování.

Zdroj: archiv redakce

Digitální lídři, nebo dotační administrativa?

Program The Country for the Future, spuštěný s velkou pompou v roce 2019, měl být hlavním nástrojem, jak dostat inovace a robotizaci do českých malých a středních podniků. Sliboval miliardové investice do startupů, digitálních služeb a AI. Jaký byl ale reálný význam pro firmy v halách?

Při pohledu na dosavadní implementaci vidíme spíše fragmentované výzvy s omezenou alokací, které se často utopily v přísných binárních kritériích a složitém vykazování. Místo aby program vytvořil „digitální lídry“, stal se pro mnohé firmy jen dalším byrokratickým cvičením. Pokud se podíváme na statistiky, zjistíme, že Česká republika stále postrádá skutečně inovativní startupy s vysokou valuací (tzv. jednorožce), kterých mají srovnatelně velké země typu Švédska desítky.

Zkušenost z let 2020–2027 ukazuje, že pouhé „vypsání dotace“ na nákup ERP systému nebo jednoho robotu zemi pro budoucnost nepostaví. Skutečný význam pro firmy byl často marginální – program spíše hasil největší požáry digitální zaostalosti, než aby strategicky měnil strukturu ekonomiky. Pro novou Strategii 2.0 z toho plyne zásadní ponaučení: pokud opět zůstaneme jen u přejmenovávání starých dotačních titulů, budeme se v roce 2030 ptát na totéž – kde jsou ty slibované inovace?

Na co se v analýze zaměřujeme?

• technologický pivot: je reálné nahradit metalurgii a strojírenství produkcí munice a radarů?

• energetická past: jak chce stát zajistit „férové ceny elektřiny“, když realitou dneška je pro průmysl spíše „podvýživa“?

• implementační deficit: máme šanci vymanit se z role světových šampionů v psaní strategií a stát se konečně šampiony v jejich žití?

Technologický pivot: Riziko ztráty průmyslové identity

Vládní strategie otevřeně mluví o nutnosti „pivotu“ – tedy zásadního obratu od tradičního automotive k high-tech oborům, jako jsou polovodiče, umělá inteligence nebo moderní obranný průmysl. Na papíře to zní jako logická reakce na dravou asijskou konkurenci a dekarbonizační tlaky. Strategie 2.0 například cílí na zapojení českých firem do globálních čipových řetězců a navrhuje motivovat firmy k vlastnímu výzkumu skrze nepřímou podporu, tedy daňové odpisy. Součástí vize je rovněž ambice přilákat do Česka zahraniční investory z oblasti obranných technologií a podpořit domácí startupy v segmentu průmyslové automatizace.

Otázkou zůstává, zda motivační nástroje – byť sofistikované – dokážou samy o sobě překlenout propast mezi dnešní strukturou ekonomiky a vysněnou high-tech budoucností. Existuje totiž legitimní obava, že v honbě za inovacemi vědomě upozadíme kompetence v mechanických oborech, které jsme pilovali po celé generace. Pokud se pokusíme bleskově nahradit strojírenskou tradici zbrojní výrobou a elektronikou, můžeme tvrdě narazit na absenci základních metalurgických procesů a surovinové nezávislosti. Naším cílem nesmí být role pouhých montážníků, kteří kompletují cizí nápady v lokálních halách. Smysluplná cesta vede přes postupnou transformaci – ne přes rušení, ale přes rozvoj stávající průmyslové základny směrem k vyšší přidané hodnotě. Česko by mělo využít svou tradici v precizním strojírenství jako odrazový můstek pro vstup do pokročilých technologií, ne ji považovat za zátěž, které je nutné se co nejrychleji zbavit.

Energetika: Výroba bez proudu nestartuje

Druhým pilířem strategie je energetická suverenita, kde stát sází na masivní rozvoj jádra a obnovitelných zdrojů. Dokument mluví o dosažení „férových a konkurenceschopných cen“, které mají být srovnatelné s těmi u našich sousedů. Konkrétně strategie počítá s urychlením výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech a rozvojem tzv. průmyslových energetických komunit, které by firmám umožnily sdílet vlastní výrobní kapacity a snížit závislost na volatilním velkotrhu. To je pro průmysl naprosto klíčové, protože bez cenově dostupné a stabilní energie jsou veškeré sny o high-tech výrobě jen prázdnou frází.

Reklama
Reklama
Reklama

Dnešní situace však nevykazuje stabilitu, podobá se spíše energetickému ustrnutí. Naše podniky se ocitají v roli běžce, po němž se žádá světový výkon na globálním trhu, zatímco mu kvůli drahým energiím a všeobecné nejistotě docházejí síly. Pokud stát nezaručí stabilní a předvídatelné dodávky v řádu měsíců, hrozí, že se z nás stane nekonkurenceschopné teritorium, které v zakázkách snadno přeskočí dravější regiony. Klíčovým testem strategie bude právě schopnost státu přejít od deklaratorního závazku k viditelným výsledkům na faktuře – tedy k cenám elektřiny, jež budou skutečně srovnatelné s těmi, které panují v německém nebo francouzském průmyslu, tam dnes platí za megawatthodinu výrazně méně než čeští výrobci. Bez tohoto předpokladu je jakýkoliv technologický skok pouhou iluzí.

Implementace: Překonáme národní diagnózu?

Možná největší novinkou Strategie 2.0 je snaha o její reálné prosazení skrze tzv. Delivery tým při MPO. Ten má hlídat plnění 160 konkrétních opatření a zajistit, aby procesy nepohřbila byrokracie. Inspirací je britský model tzv. Delivery Unit, který za vlád Tonyho Blaira prokazatelně zrychlil reformy ve školství a zdravotnictví. Otázkou je, zda přenesení tohoto přístupu do českého prostředí – s jeho specifickou kulturou koaličně-politického vyjednávání – přinese srovnatelné výsledky. Stát si tím chce pojistit, že dokument nevznikl jen jako splněná povinnost vůči EU pro čerpání evropských peněz.

Reklama

Zde narážíme na naši chronickou potíž: v plánování jsme na světové špičce, ale v uvádění vizí do života tragicky pokulháváme. Máme archivy plné koncepcí, které upadly v zapomnění ve chvíli, kdy zhasly kamery po jejich představení. Aby tento dokument skutečně ožil, neobejde se bez širšího politického konsensu, který překlene střídání vlád u kormidla. Pokud nedojde k celospolečenskému smíru nad těmito prioritami, riskujeme, že strategie zastará dříve, než se podaří schválit první prováděcí zákony.

Tentokrát doopravdy – nebo znovu jen na papíře?

Představená strategie má ambiciózní parametry, ale pro průmyslníky řešící denní operativu může působit jako další teorie. Má-li se naše republika transformovat v moderní technologický stát, musí aparát přestat zatěžovat tvůrce hodnot zbytečným úřadováním a začít slibovanou vizi reálně naplňovat v každodenní praxi. Strategie 2.0 má lepší architekturu než její předchůdci – má Delivery tým, konkrétní KPI, časový horizont. Ale ani nejlepší architektura nespasí dům, který nikdo nestaví. Tentokrát bude měřítkem úspěchu jediné: zda se někdo v roce 2027 bude moci postavit k mikrofonu a říct – tady je důkaz, že to vyšlo.

Plné znění Hospodářské strategie naleznete zde.

Vydání #4
Kód článku: 260423
Datum: 01. 04. 2026
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Související články
Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních manažerů

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

MM Podcast: Glosa - Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky

Krize je selektivním očistným procesem. Je to její zákon a řád, po generace prověřený a v důsledku vždy přijímaný. Není jiné možnosti. Někdy přijde v menší vlně, jindy s větší vervou, než bychom si přáli. Je na světě jiné spravedlnosti?

MM Podcast: Glosa - S koulí u nohy

Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Tvoje ekonomie: Magické slovo – konkurence

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme se na to, proč je člověk alfa a omega tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „Goodmanismus“.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit