Témata

MM Glosa: Svět, který jsme si přáli nemít

Ještě nedávno byl člověk, který veřejně hovořil o zbrojení jako o příležitosti pro český průmysl, považován za kontroverzního. Obranný průmysl byl na okraji zájmu, dnes ale zažívá boom. Zájemci o zbrojařinu plní sály konferencí, akcie defence firem prakticky válcují vše ostatní. Svět se změnil. Otázka je, zda jsme připraveni tuto změnu přijmout s otevřenýma očima – nebo zda budeme opět pouze přihlížet, jak ji využijí jiní.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Ruská agrese na Ukrajině otevřela první trhlinu v evropském pacifismu. Americké a izraelské údery v Íránu ji rozšířily v propast. Hormuzský průliv – úzké hrdlo, jímž „proteče“ až pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu – se ocitl v ohrožení, jaké svět dlouho nezažil. Analytici, kteří ještě před měsícem mluvili o výpadku v řádu týdnů, dnes hovoří o možných opravách kritické infrastruktury trvajících až pět let. Evropa, která se sotva vzpamatovala z plynové krize roku 2022, stojí před dalším energetickým šokem. A znovu nepřipravená. Bylo by snadné (a tradiční) propadnout pesimismu. Ale právě zde se začíná psát kapitola, která pro nás může být přelomová; pokud ji však dokážeme správně přečíst, a poté jednat.

Český zbrojní průmysl má něco, co velcí hráči ze západní Evropy paradoxně postrádají: pověst, rychlost a důvěru tam, kde na tom nejvíce záleží – ve východní Evropě, v blízkosti samotného konfliktu. Zatímco obří korporace s tisíci zaměstnanci těžkopádně přezbrojují zastaralé technologie, naši zbrojaři jsou schopni reagovat rychle, inovovat a dodávat. Armády východního bloku za nimi chodí samy – zvou je na cvičení, žádají představení technologií. Toto není marketingová brožura. To je realita, za kterou stojí lidé, kteří v oboru každý den pracují.

Přidejme k tomu klíčovou strukturální výhodu – české zbrojovky jsou převážně v soukromých rukou. Jsou to draví byznysmeni, jak říkají sami o sobě. Vracejí zisky do kapacit, akvizic a růstu. Srovnejme to s Polskem, kde zbrojní průmysl ovládá stát a kde tato dynamika jednoduše nefunguje. Česká republika v tomto kontextu nabírá na geopolitickém a průmyslovém významu rychleji, než si většina z nás uvědomuje.

Válečné technologie se přitom proměňují způsobem, který přímo volá po průmyslovém inženýrském myšlení. Drony, electronic warfare, autonomní systémy, umělá inteligence v bojovém prostředí – toto nejsou témata ze sci-fi. Jsou to reálné zakázky, reálné investice a reálná příležitost pro firmy, které mají odvahu vstoupit do prostoru, jenž byl ještě nedávno tabu. Jeden z českých zbrojařů to pojmenoval lapidárně: kdo chce vědět, jak bude vypadat válka zítřka, ať si pustí Terminátora. A pak ať začne přemýšlet, co z toho umí vyrobit. Naši bruselští stratégové ale Terminátora zřejmě nesledují. Pokud ano, vyvodili z něj závěr, že je třeba sepsat dalších několik směrnic o etice AI ve zbrojním průmyslu, zřídit pracovní skupinu a výsledky prezentovat za dva roky na konferenci. Zatímco ostatní staví, unie reguluje. Zatímco ostatní dodávají, ona konzultuje. A až bude hotovo, přijde s výborně formulovaným stanoviskem, že to vlastně celou dobu podporovala (…).

Zbývá ale palčivá otázka, kterou si musíme sami sobě položit: jsme jako stát a jako průmyslová komunita schopni tuto příležitost uchopit? Nebo ji opět popíšeme ve strategii, projednáme na panelu a necháme vyvanout? Konsolidační hra v obranném průmyslu probíhá právě teď. Akvizice se dějí. Kapitál proudí. Za tři roky bude hotovo – a kdo nebyl u stolu, ocitne se na jídelníčku.

Buďme zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si i nadále uchovávejme naději, že tentokrát příležitost nepromarníme a že český průmysl prokáže, že umí nejen vyrábět pro mír, ale obstát i v době, kdy mír musí být tvrdě bráněn.




Vydání #4
Kód článku: 260445
Datum: 01. 04. 2026
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

MM Glosa: Tatra není dědictví. Tatra je závazek.

Jsou příběhy, které se staly inspirací. A pak jsou příběhy, které se inspirací stát mohly – ale místo toho se proměnily ve varování. Příběh Tatry patří bohužel stále více do té druhé kategorie. Ne proto, že by kopřivnická legenda ztratila svůj technologický potenciál, nyní ještě více zabarvený do zelena než kdy dříve. Ale proto, že ji dusí něco mnohem prozaičtějšího: vlastnický spor dvou třicátníků, kteří po svých otcích zdědili podíly – avšak nikoliv jejich spojenectví, natož schopnost domluvit se, dokud to bylo ještě možné.

Související články
MM Glosa: Jízdní řád k prosperitě: Cesta, nebo jen proklamace?

Český průmysl se nachází v bodě zlomu. Energetická křeč, dekarbonizační diktát a dravá asijská konkurence nám vystavily účet za léta, kdy jsme usnuli na vavřínech „montovny Evropy“. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní přichází s Hospodářskou strategií 2.0 – dokumentem, který má ambici udělat z nás tzv. zemi pro budoucnost. Pochopitelně se nabízí logická otázka: Máme na tuto transformaci ještě dost sil, nebo stavíme jen další papírový zámek?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

MM Glosa: Sviť slunéčko a ty větře duj!

Drahé energie jsou pro naše podniky v provozních nákladech stále zátěží, která se propisuje do kalkulací jejich cenových nabídek a předem je diskvalifikuje z vypisovaných tendrů. Evropský trh s energiemi se dosud nedostal z šoku, za nímž primárně nestojí válečný konflikt na Ukrajině, jak bylo donekonečna papouškováno, ale řada fatálních rozhodnutí v energetické politice evropských států, zejména pak Německa.

MM Glosa: Král je mrtev, ať žije král!

Green Deal = lepší životní prostředí? Nikoliv. Cílem tohoto ideologického projektu bylo změnit chování nás Evropanů, se životním prostředím to bohužel nemělo primárně nic společného. Nechat auta doma v garážích a přesedlat na hromadnou dopravu, nebo v lepším případě na kola, instalovat si drahé a provozně náročné zdroje vytápění, změnit volnočasové aktivity, a tím vším si snížit svoji životní úroveň, aby se vyrovnaly rozdíly ve světě. A co je výsledkem? Drahé energie, jejich nedostatek a další fáze zhoršování životního prostředí. Finance směřují všude možně, jen ne do projektů vedoucích například k zadržení vody v krajině, zabývajících se nakládáním s plastovým odpadem a podobně. Stále jsme poslouchali o potřebě snižovat CO2 pro záchranu planety. Tyto věty ukazovaly elementární neznalost a byly výsměchem všem vědcům, kteří se enviromentálním otázkám věnují. Konsekvenčním důsledkem je současný stav Evropy.

MM Glosa: Wake up, baby!

Zdánlivě poklidné vody Evropy jsou čeřeny vlnou tsunami valící se přes Atlantik z východního pobřeží USA. Ti, kterých se dotýkají Trumpovy volební sliby, ihned od prvního dne v úřadě přetavované v realitu, najednou bijí na poplach. Jako by zapomněli, čím před čtyřmi lety při obhajobě postu navracel Američanům jejich ztracenou hrdost… Následně shodné signály pak ve svých heslech vysílal na loňských předvolebních mítincích.

MM Glosa: Kam kráčíš, ekonomiko? A komu vlastně patříš?

Na rychlejší růst ekonomiky můžeme v následujících letech zapomenout. Stagnace může trvat až desetiletí. Dvou, resp. tříprocentní roční růsty, které jsme brali jako samozřejmost, jsou minulostí. Těchto výsad se následující generaci nedostane. V podobném duchu se nesou vyjádření renomovaných ekonomů k realitě příštích měsíců a let. Pokud v tomto roce porosteme o jedno procento, můžeme to slavit a považovat za úspěch. Jak vykročíme a po jaké cestě se vydáme, je z velké části v kompetenci této vlády a těch budoucích. Je třeba začít táhnout za jeden provaz a nedělat alibistické povolební úkroky a zvraty.

MM Podcast: Glosa - Potěmkinovy vesnice současnosti

Položme si otázku, zdali dokáže evropský průmysl snížit své emise tak, abychom dle dohody Green Deal byli v roce 2050 uhlíkově neutrální.Odpověď zní – nikoliv. Nastavované limity jsou naprosto technicky nereálné. Podle stávající legislativy musíme plyn v průmyslu nahradit do roku 2030 minimálně z poloviny zeleným vodíkem, který ale stále neexistuje. A nemluvě o tom, že na jeho výrobu potřebujeme 10krát více zelené elektřiny, kterou neumíme ani vyrobit, ani uchovat a distribuovat.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

MM Podcast: Glosa - Zoufalý amaterismus a ignorace potřeb

Plán REPowerEU s přívlastkem cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie pro Evropu, je cestovní mapou, která má náš kontinent do pěti let vyvézt ze závislosti na ruském plynu. Mj. zde nalezneme mapy, dle nichž je solární potenciál jižní Moravy vyšší než španělské Andalusie a vítr kolem Prahy prý fouká intenzivněji než na Baltu. Prostě ideální země pro obnovitelný život.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží na chodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak i každodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit