Témata
Zdroj: archiv T. Duby

Když se puzzle skládá: od Mercosuru přes Indii k budoucnosti

Před měsícem jsem psal o dohodě s Mercosurem jako o šanci pro evropské sebevědomí. Tehdy jsem netušil, že to byl jen první dílek skládačky. Brusel totiž v lednu uzavřel další megadohodu – tentokrát s Indií. A vyjednává dál s Austrálií. Začíná se z toho rýsovat něco většího než jen série náhod.

Reklama

Co se vlastně děje

Mercosur, Indie, možná Austrálie – tři kontinenty, miliardy zákazníků. A hlavně: signál, že Evropa nehází flintu do žita. Zatímco americký prezident Trump zavádí cla, kam se podívá, a Čína buduje vlastní sféry vlivu, Brusel jde opačným směrem a otevírá trhy.

Von der Leyenová to nenazývá náhodou, ale strategií. Dohoda s Indií přišla měsíc po Mercosuru, s Austrálií se podle Financial Times jedná horečně a mohlo by být hotovo už v únoru. Vypadá to spíš jako choreografie než improvizace.

Autorem příspěvku je Tomáš Duba, sales executive s 30letou praxí v průmyslové automatizaci. Své zkušenosti z vedení obchodních týmů čerpal v renomovaných společnostech jako Siemens, Danfoss či Innomotics. Už příští měsíc se můžete těšit na jeho další komentář k aktuálnímu dění v průmyslu. (Zdroj: archiv T. Duby)

Automobilky jásají

Šéfové Volkswagenu, BMW a Mercedesu vítají indickou dohodu s nadšením. A nejde jen o slova. Indie má třetí největší automobilový trh světa, cla tam jsou dnes až 110 % a postupně klesnou na 10 %. Pro Škodu Auto, která tam už vyrábí, skvělá zpráva.

Ale nejde přece jen o auta. České strojírenství, které dodává obráběcí stroje a automatizační technologie, získává přístup na rychle rostoucí trhy. Brazílie potřebuje modernizovat továrny. Indie buduje infrastrukturu. Austrálie těží suroviny a potřebuje techniku. To všechno jsou obory, kde Češi tradičně umějí dodávat kvalitu.

Tady ale přichází realita. Jeden ekonom to v podcastu řekl naplno: funguje tady „gravitační vztah“ a dopady těchto vzdálených dohod na české firmy budou v průměru menší, než si představujeme. Má pravdu – naši hlavní obchodní partneři jsou a budou v Evropě. Vzdálené trhy jsou příležitost, ale ne zázračná záchrana.

Reklama
Reklama
Reklama

A my? Připraveni nejsme

Tady je ten problém. Zatímco Brusel otevírá trhy, české firmy zaostávají v robotizaci. Zatímco průměr EU je 219 robotů na 10 tisíc zaměstnanců, Česko se drží na 101. Jižní Korea jich má přitom přes 1 000. Vzpomínám si, jak šéf Nvidie Jensen Huang říkal v Davosu evropským průmyslníkům: „Nekopírujte Silicon Valley, soustřeďte se na to, v čem jste silní.“ Měl na mysli přesně tohle. Evropa má průmysl, inženýrství, výrobní tradici. Ale musí ji modernizovat, a to rychle.

České firmy, které chtějí na nových trzích uspět, musejí být konkurenceschopné. To znamená investovat do automatizace teď, ne až budou čínské firmy o krok napřed. „Okno příležitosti se rychle zavírá,“ napsal v lednu partner poradenské skupiny Moore CR. Tvrdá slova, ale pravdivá.

Reklama

Nástroj, ne zázrak

Mercosur, Indie, Austrálie – ano, jsou to velké dohody. Otevírají dveře. Ekonom Vilém Semerák se však k tomu vyjádřil jasně: prospěje to firmám, které jsou připravené a mají co nabídnout. A připravenost neznamená jen nízké ceny. Brazilské továrny nezajímá, že jsme levnější než Němci – zajímá je, jestli dodáme robotizovanou linku, která zvýší produktivitu. Indické automobilky nezajímá naše historie – zajímá je, jestli držíme krok s vývojem.

Puzzle se skládá. Evropa si buduje exportní platformu pro příští desetiletí. Česko v ní může mít své místo – pokud nezaspí. První dílek byl Mercosur, druhý Indie, třetí možná Austrálie. Otázka zní: budeme připraveni, až se obrázek dokončí?

Vydání #3
Kód článku: 260331
Datum: 04. 03. 2026
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Firmy
Související články
MM Glosa: Když kýchne soused, odskáčeme to horečkou

Existuje staré přísloví, že když kýchne soused, měli bychom se obléknout. My jsme se však neoblékli. Stáli jsme v rozhalence u otevřeného okna a skrze růžové brýle sledovali, jak soused kýchá. Rok co rok jsme přesvědčovali sami sebe, že ho to nakonec stejně vždy přejde a na nás nic nepřenese. Nepřešlo. Přenesl.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Mercosur: Šance pro evropské sebevědomí

Slavnostní podpis obchodní dohody mezi EU a zeměmi Mercosuru v polovině ledna vyvolal bouřlivé reakce. Vidíme traktory v ulicích a protesty zemědělců. Jejich obavy o férové podmínky rozumím a nemůžeme je brát na lehkou váhu. Ale v této emotivní debatě zcela zaniká hlas, který je pro budoucnost České republiky existenční – hlas průmyslu a exportérů. Jako manažer s třicetiletou zkušeností v technickém B2B obchodu tuto dohodu nevnímám jako hrozbu, ale jako strategickou příležitost.

Související články
MM Glosa: Tatra není dědictví. Tatra je závazek.

Jsou příběhy, které se staly inspirací. A pak jsou příběhy, které se inspirací stát mohly – ale místo toho se proměnily ve varování. Příběh Tatry patří bohužel stále více do té druhé kategorie. Ne proto, že by kopřivnická legenda ztratila svůj technologický potenciál, nyní ještě více zabarvený do zelena než kdy dříve. Ale proto, že ji dusí něco mnohem prozaičtějšího: vlastnický spor dvou třicátníků, kteří po svých otcích zdědili podíly – avšak nikoliv jejich spojenectví, natož schopnost domluvit se, dokud to bylo ještě možné.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Na cestě ke zrození stroje: Část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit