Témata

MM Podcast: Glosa - Když se země otřásají v základech

Krize vyvolaná pandemií koronaviru v řadě oborů působí jako urychlovač trendů patrných před jejím vypuknutím. Mnoho odvětví si prochází zásadní strukturální transformací, ale část z nich – které se stát snaží podpůrnými prostředky za každou cenu stále držet nad vodou, zanikne. 

Tento článek je součástí seriálu:
MM Podcast
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama


Již ani ten největší konzervativní snílek nemůže pochybovat o tom, že se po odeznění epidemie nevrátíme do původního komfortu a utržené šrámy se nám jen tak nezacelí. Jsme globálně provázaná, vnějšími vlivy destabilizovaná ekonomika, křehká a v podřízené roli nadnárodních korporací intenzivně napojená na dodavatelské řetězce. Jsme v pozici toho, kdo poslouchá, a pokud ne, musí z kola ven. Aktuálně nastala ideální příležitost se pokusit z této zóny povystoupit a začít systematicky posilovat lokální ekonomiku. Chybou by ale bylo s plnou vervou vyvíjet pohyb odvráceným směrem a snažit se za každou cenu s praporem konce levné ekonomiky tříštit globální strukturální vazby. Můžeme snížit poměr extrémní globalizace ku posílení místní produkce, a postupně tím dosáhnout výroby klíčových komodit Made in CZ na našem území. Decentralizované technologie umožňují customizovat výrobu, kde globalizace může hrát důležitou roli vzájemného sdílení poznatků a učení. Prostor by se měl primárně rozvolnit malým českým firmám, jejichž obrovská mobilizace podpory zdravotnického sektoru z kraje pandemie ukázala možné zárodky nové ekonomiky.

Pandemie koronaviru přišla v pravý čas, aby zbrzdila jízdu rozmařilosti západního světa a ukázala, že outsourcing výroby za každou cenu je tanečkem nad propastí. Zafungovala jako urychlovač událostí, které jsme sledovali v předchozích letech. Vidíme exponenciální posilování role Číny, resp. celé jihovýchodní Asie, naopak snaha USA být leaderem v otázce řešení globálních problémů umírá na úbytě. Evropa během pandemické doby ukázala, že jako celek nedokáže řešit nastalé komplikace, možná i proto, že nezvládla ani ty, které si předtím vyvolala sama – dluhová krize eurozóny, migrační krize… Již nikoho ani nepřekvapí, že aktuální situaci využívá k utahování šroubů klimatické neutrality pod záštitou dohody European Green Deal. Klíčové ekonomické subjekty velmi jasně vědí, jak tyto aktivity ohrožují jejich existenci, a v kontextu toho i celou řadu tradičních průmyslových odvětví, které tvoří páteře ekonomiky jednotlivých států, Německo či Francii nevyjímaje. Zelená ekonomika se v posledních letech stala rájem lobbistů. Jenom u nás budeme důsledky solárního boomu „podpory“ obnovitelných zdrojů splácet velmi dlouho.

Je třeba na cestě ke klimatické neutralitě vzít v potaz skutečnost, že Evropa nedisponuje silným sektorem technologických firem jako USA, Čína či Japonsko, které v nově rozdané hře můžou hrát prim. Historicky jsme prohlubovali kompetence v tradičních odvětvích, jako byl dopravní průmysl, především pak automobilový. A právě on se nyní ocitá mezi dvěma kameny – zeleným trendem, na který se snaží svojí produkcí reagovat, ale zároveň tuší, že ztrácí pevnou půdu pod nohama, nemluvě o riziku postupné likvidace celého výrobního řetězce a po generace nabytých znalostí. Nepodřezáváme si pod sebou větev, když všechny schvalované regulace směřujeme primárně právě proti automobilovému průmyslu? Spalovací motor aktuálně představuje nepřítele číslo 1, je nám do hlavy vtloukáno, jak znečišťuje životní prostředí. Kde ale budeme dobíjet baterie, likvidovat použité, vyrábět elektřinu? Pravděpodobně v tepelných elektrárnách, když přístup k jádru přesně vypovídá o akční laxnosti kompetentních orgánů. Někteří zástupci profesních asociací jsou dokonce tak slepí, že sedají na lep elektro propagandě a z neznalosti věci si vůbec (v tom lepším případě) neuvědomují, co tím u svých členských firem způsobují. Stále platí, že klasický průmysl je silnou stránkou Evropy, a nelze jej šmahem kompletně škrtnout a vydat se na „zelenou“ cestu. Automotive je velmi silný sektor tvořící obrovské množství pracovních míst; na výrobu spalovacích motorů a převodovek je navázáno mnoho dodavatelů disponujících štědře státem dotovanými high-tec technologiemi. V alternativních pohonech pro ně nebude příležitost. Elektromobilita není podle mě sázkou na jistotu. I když se na první pohled může zdát, že EU v tomto blackjacku dostane dobré karty, opak je pravdou a při závěrečném zúčtování nakonec hodně ztratí. Prohraná hra bude jak v sociální oblasti, tak i v pokřivení průmyslové páteře jako takové. Stůjme vzpřímeně pevnýma nohama na zemi a používejme selský rozum.

Buďte zdrávi na těle i na duchu.

Související články
Svět zpoza volantu zatraceně rychlého náklaďáku

Sednout za volant, nastartovat, přidat plyn a ten držet na podlaze, pokud to jde. Šílená rychlost, mraky prachu za autem, to jsou atributy závodění, jak jej vidí spousta příznivců Rallye Dakar. V něm drží nepřehlédnutelnou roli klan Lopraisů. Ti starší si budou pamatovat na Karla Lopraise, Monsignora Dakar, který výrazně vstoupil do davu kamionů a dokázal pokořit i firemní flotily.

Automatizace je neskutečný fenomén

Když se na nás František Zimmermann poprvé obrátil jako věrný čtenář, myslela jsem, že jde jen o milou pochvalu a zpětnou vazbu, která vždy potěší a kterých si velmi vážíme. V naší vzájemné komunikaci však byla schovaná také nabídka na pomoc se zpracováním aktuálních témat z naší branže. Poté, co jsem pana Františka vyzpovídala, vyšlo najevo, že má opravdu bohaté zkušenosti nejen v oblasti vývoje, zavádění automatizace a robotizace, ale také s vedením týmů operátorů i vývojových pracovníků. V průběhu roku se s vámi, čtenáři, bude dělit o vlastní zkušenosti formou desetidílného seriálu o různých aspektech zavádění automatizace. Prosím, seznamte se s Františkem Zimmermannem.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Související články
Dělejte to, co chcete vy, a nenechte se řídit blbci!

Paní Markéta Šichtařová je ředitelkou společnosti Next Finance, ve které spolupracuje se svým mužem Vladimírem Pikorou, hlavním ekonomem Next Finance, například na tvorbě ucelených zpráv pro odběratele jejich denního zpravodajství.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Velké výzvy pro malé společnosti

Automatizace je fenomén, který je výsledkem přirozené lidské touhy posouvat technologický pokrok kupředu ve snaze ulehčit si vlastní život. Byť je automatizace skloňována v mnoha odvětvích, je stále v počátcích svého vývoje. To, co určuje stupeň technologické evoluce, je náročnost člověka jako uživatele a zákazníka. Automatizovat se dá prakticky jakýkoli proces. Například i koupě chytrého telefonu je ve své podstatě automatizace určitého procesu. Chytrý telefon dokáže nahradit běžný telefon, diář, hudební přehrávač a mnoho dalších aplikací. To vše lze nosit v jedné malé krabičce, která se vejde do kapsy.

Kvalita v automobilovém průmyslu

Co znamená, když se řekne kvalita v automobilovém průmyslu? Proč se na ni tolik dbá zrovna v tomto oboru? To byly otázky, na něž odpovědi zazněly z úst odborníků v rámci webináře Kvalita v automobilovém průmyslu. Ten uspořádala 9. listopadu Česká společnost pro jakost.

Příležitosti a hrozby pro všechny firmy

Covidová pandemie je jednou jedinou izolovanou událostí, která má obrovský dopad na život lidí na celém světě. Jaký? Závažný dopad do ekonomiky (pokles HDP většiny zasažených zemí); změna životního stylu lidí (zastavení cestování a setkávání se); změna způsobu vzdělávání (online distanční vzdělávání); velmi se všude omezuje doprava; podstatně se mění organizace zdravotních systémů; uspíšilo se rozšiřování umělé inteligence (hledání vhodných kombinací látek na léčbu) a 3D tisku - masivně se vyvíjí a tisknou ochranné pomůcky. Ze dne na den přišli o příjmy z pronájmu bytů skrze Air-bnb všichni vlastníci investičních bytů. Lidé se nenavštěvují, jsou závislí na chytrých telefonech a internetu. Sociální sítě chrlí fake news a balamutí lidi.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

CzechTrade pomáhá strojařům, Francie

Agentura CzechTrade na stránkách MM Průmyslového spektra představuje zajímavé, potenciálně vhodné destinace pro export teritoriálně konkurenceschopné strojírenské produkce. Dnes se podíváme na francouzský trh.

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Jak předcházet krizím podniků

Každé lidské konání s sebou přináší možná rizika, a to jak v osobní, tak i profesní rovině. Ti, jež jsou osvíceni, však dokáží volit takové kroky svého počínání, které je do případných problémů nepřivedou. Náš seriál, který pro vás po celý rok připravoval renomovaný krizový manažer Petr Karásek, si kladl za cíl formou edukace a osvěty předat své zkušenosti jak začínajícím, tak i renomovaným podnikatelům, aby svůj byznys provedli po rozbouřeném moři podnikání bezpečně do přístavu bez zásadních šrámů a újmy. Věříme, že byl pro vás přínosným.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit