Témata

MM Podcast: Glosa - Když se země otřásají v základech

Krize vyvolaná pandemií koronaviru v řadě oborů působí jako urychlovač trendů patrných před jejím vypuknutím. Mnoho odvětví si prochází zásadní strukturální transformací, ale část z nich – které se stát snaží podpůrnými prostředky za každou cenu stále držet nad vodou, zanikne. 

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama


Již ani ten největší konzervativní snílek nemůže pochybovat o tom, že se po odeznění epidemie nevrátíme do původního komfortu a utržené šrámy se nám jen tak nezacelí. Jsme globálně provázaná, vnějšími vlivy destabilizovaná ekonomika, křehká a v podřízené roli nadnárodních korporací intenzivně napojená na dodavatelské řetězce. Jsme v pozici toho, kdo poslouchá, a pokud ne, musí z kola ven. Aktuálně nastala ideální příležitost se pokusit z této zóny povystoupit a začít systematicky posilovat lokální ekonomiku. Chybou by ale bylo s plnou vervou vyvíjet pohyb odvráceným směrem a snažit se za každou cenu s praporem konce levné ekonomiky tříštit globální strukturální vazby. Můžeme snížit poměr extrémní globalizace ku posílení místní produkce, a postupně tím dosáhnout výroby klíčových komodit Made in CZ na našem území. Decentralizované technologie umožňují customizovat výrobu, kde globalizace může hrát důležitou roli vzájemného sdílení poznatků a učení. Prostor by se měl primárně rozvolnit malým českým firmám, jejichž obrovská mobilizace podpory zdravotnického sektoru z kraje pandemie ukázala možné zárodky nové ekonomiky.

Pandemie koronaviru přišla v pravý čas, aby zbrzdila jízdu rozmařilosti západního světa a ukázala, že outsourcing výroby za každou cenu je tanečkem nad propastí. Zafungovala jako urychlovač událostí, které jsme sledovali v předchozích letech. Vidíme exponenciální posilování role Číny, resp. celé jihovýchodní Asie, naopak snaha USA být leaderem v otázce řešení globálních problémů umírá na úbytě. Evropa během pandemické doby ukázala, že jako celek nedokáže řešit nastalé komplikace, možná i proto, že nezvládla ani ty, které si předtím vyvolala sama – dluhová krize eurozóny, migrační krize… Již nikoho ani nepřekvapí, že aktuální situaci využívá k utahování šroubů klimatické neutrality pod záštitou dohody European Green Deal. Klíčové ekonomické subjekty velmi jasně vědí, jak tyto aktivity ohrožují jejich existenci, a v kontextu toho i celou řadu tradičních průmyslových odvětví, které tvoří páteře ekonomiky jednotlivých států, Německo či Francii nevyjímaje. Zelená ekonomika se v posledních letech stala rájem lobbistů. Jenom u nás budeme důsledky solárního boomu „podpory“ obnovitelných zdrojů splácet velmi dlouho.

Je třeba na cestě ke klimatické neutralitě vzít v potaz skutečnost, že Evropa nedisponuje silným sektorem technologických firem jako USA, Čína či Japonsko, které v nově rozdané hře můžou hrát prim. Historicky jsme prohlubovali kompetence v tradičních odvětvích, jako byl dopravní průmysl, především pak automobilový. A právě on se nyní ocitá mezi dvěma kameny – zeleným trendem, na který se snaží svojí produkcí reagovat, ale zároveň tuší, že ztrácí pevnou půdu pod nohama, nemluvě o riziku postupné likvidace celého výrobního řetězce a po generace nabytých znalostí. Nepodřezáváme si pod sebou větev, když všechny schvalované regulace směřujeme primárně právě proti automobilovému průmyslu? Spalovací motor aktuálně představuje nepřítele číslo 1, je nám do hlavy vtloukáno, jak znečišťuje životní prostředí. Kde ale budeme dobíjet baterie, likvidovat použité, vyrábět elektřinu? Pravděpodobně v tepelných elektrárnách, když přístup k jádru přesně vypovídá o akční laxnosti kompetentních orgánů. Někteří zástupci profesních asociací jsou dokonce tak slepí, že sedají na lep elektro propagandě a z neznalosti věci si vůbec (v tom lepším případě) neuvědomují, co tím u svých členských firem způsobují. Stále platí, že klasický průmysl je silnou stránkou Evropy, a nelze jej šmahem kompletně škrtnout a vydat se na „zelenou“ cestu. Automotive je velmi silný sektor tvořící obrovské množství pracovních míst; na výrobu spalovacích motorů a převodovek je navázáno mnoho dodavatelů disponujících štědře státem dotovanými high-tec technologiemi. V alternativních pohonech pro ně nebude příležitost. Elektromobilita není podle mě sázkou na jistotu. I když se na první pohled může zdát, že EU v tomto blackjacku dostane dobré karty, opak je pravdou a při závěrečném zúčtování nakonec hodně ztratí. Prohraná hra bude jak v sociální oblasti, tak i v pokřivení průmyslové páteře jako takové. Stůjme vzpřímeně pevnýma nohama na zemi a používejme selský rozum.

Buďte zdrávi na těle i na duchu.

Vydání #6
Firmy
Související články
MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak máte obsazeny výrobní kapacity pro druhé pololetí roku 2021 (příp. ve srovnání se stejným obdobím roku předešlého), co tento stav nejvíce ovlivňuje a jak odhadujete výhledy ohledně svých zakázek pro rok 2022?

Související články
Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vlastní liga, cizí pravidla

Poprvé od roku 1999 se 12. srpna nad Evropou zatmělo Slunce. Provozovatelé přenosových soustav se na to připravovali týdny, výkon fotovoltaiky mohl spadnout až o 9,7 gigawattu. Zatmění se dá spočítat na minuty dopředu. Horší je, že dorazilo do sítě, která už byla na hraně z jiných důvodů. V minulém příspěvku jsem psal, že si Česko jede vlastní ligu. Platí to dál. Jenže přes léto se změnila pravidla hry.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit