Témata
Reklama

Optimalizace soustružení korozivzdorných ocelí

Použití korozivzdorných ocelí pro inženýrské aplikace vždy do určité míry vedlo k technickému paradoxu. Zatímco konstruktéři jsou nadmíru spokojeni s tím, jaké pevnostní vlastnosti a korozní odolnost tyto běžně používané materiály nabízejí, výrobní inženýři už jsou asi méně okouzleni jejich typickým deformačním zpevňováním a všeobecně špatnou obrobitelností. Avšak průmyslovými odvětvími, jako jsou výroba čerpadel a ventilů, výroba zařízení pro ropný a plynárenský průmysl, automobilový a letecký průmysl, jsou součásti z korozivzdorných ocelí výslovně požadovány i nadále.

Náročným úkolem pro výrobce obráběcích nástrojů je dodat řešení, která mohou nabídnout ještě delší životnost nástroje a/nebo vyšší produktivitu, aby strojírenským podnikům pomohli uspět na silně konkurenčním globálním trhu. Velkou naději najít jedno takové nové řešení má společnost Sandvik Coromant.

Reklama
Reklama

Problémy

Materiály klasifikované jako korozivzdorné oceli se v rámci skupiny ISO M dále dělí do celé řady různých podskupin. Dvě nejběžnější jsou však austenitické korozivzdorné oceli a duplexní korozivzdorné oceli.

Mezi austenitické korozivzdorné oceli spadají dobře známé třídy jako 304 a 316. I když v žíhaném stavu jsou tyto materiály relativně měkké a mají velmi dobrou tažnost, při všech způsobech obrábění dochází u těchto tříd ke značnému mechanickému zpevňování. V důsledku mechanického zpevňování se vytváří tvrdý povrch a tvrdé třísky, což je zase příčinou opotřebení ve tvaru vrubu a poklesu kvality obrobené plochy součásti.

Při všech způsobech obrábění austenitické korozivzdorné oceli dochází ke značnému mechanickému zpevňování. V důsledku toho dochází k vytváření tvrdého povrchu a tvrdých třísek, což je příčinou opotřebení ve tvaru vrubu a poklesu kvality obrobené plochy součásti.

Také vysoká tažnost austenitických korozivzdorných ocelí představuje překážku pro úspěšné soustružení. Tyto materiály tvoří dlouhé, tuhé, spojité třísky, které se jen obtížně dělí, přičemž může docházet i k ulpívání kovu na břitu nástroje (tzv. tvorbě nárůstku – BUE). Tepelná vodivost austenitických korozivzdorných ocelí je ve srovnání s jinými typy oceli nízká, takže teplo se může na čelní ploše obráběcího nástroje snadno hromadit. V takovém případě může vést vysoký stupeň tepelné roztažnosti těchto ocelí ke zkroucení, případně špatné kontrole tolerancí během soustružení.

Pokud jde o duplexní korozivzdorné oceli, mezi něž patří např. třída 2205, struktura těchto materiálů je směsí feritu a austenitu. Mají vyšší pevnost v tahu než austenitické korozivzdorné oceli, a zatímco mechanické zpevňování není tak výrazné jako u austenitických tříd, v důsledku vyšší pevnosti v tahu jsou zapotřebí vyšší řezné síly (výkon) a nižší řezné rychlosti. Relativní obrobitelnost duplexních korozivzdorných ocelí v důsledku vysoké pevnosti v tahu a meze kluzu bývá obecně považována za skutečně špatnou. Při soustružení duplexních korozivzdorných ocelí vznikají pevné třísky a může docházet k jejich zasekávání a k nárůstu působících řezných sil. Navíc vzniká velké množství tepla, které vede k plastické deformaci a opotřebení ve tvaru žlábku.

Dosažení zlepšení při soustružení korozivzdorných ocelí je přímo spojeno s volbou vhodné břitové destičky.

Řešení

Pokud jde o soustružení korozivzdorných ocelí, existuje celá řada osvědčených rad a triků. Například při obrábění austenitických korozivzdorných ocelí, zejména při zachování konstantní hloubky řezu, velmi dobře funguje použití ostrých břitů, které mohou řezat až pod mechanicky zpevněnou vrstvou. Pro obrábění duplexních korozivzdorných ocelí jsou vhodnější malé úhly nastavení, které brání opotřebení ve tvaru vrubu a tvorbě otřepů, a rozhodující je také stabilita upnutí nástrojů a upnutí obrobku v upínacím přípravku.

Břitové destičky GC2220 jsou vyrobeny z nové nástrojové třídy, kde je využit optimalizovaný substrát se sníženým obsahem kobaltu, který zajišťuje její tepelnou odolnost v kombinaci s vnitřním MT-TiCN povlakem se sloupcovitou (kolumnární) strukturou.

Navzdory těmto poznatkům je dosažení skutečného zlepšení při soustružení korozivzdorných ocelí přímo spojeno s volbou vhodné břitové destičky. Až doposud však platilo, že nalezení nástrojové třídy pro aplikace při hrubovacím až středním obrábění, která by měla správnou tvrdost pro vysokorychlostní soustružení korozivzdorných ocelí za stabilních podmínek, je poměrně náročnější. Aby strojírenské podniky, které se zabývají soustružením součástí z austenitických a/nebo duplexních korozivzdorných ocelí, dosáhly zvýšení počtu obrobených součástí na řeznou hranu, a tudíž snížení nákladů na vyrobenou součást, potřebují břitové destičky, které jsou schopny odolat plastické deformaci a otěru.

Naslouchání odezvám, které na toto téma společnost Sandvik Coromant získala od zákazníků, ji přivedlo k vývoji třídy břitových destiček GC2220. U této nové nástrojové třídy je využit optimalizovaný substrát se sníženým obsahem kobaltu, který zajišťuje její tepelnou odolnost, v kombinaci s vnitřním MT-TiCN povlakem se sloupcovitou (kolumnární) strukturou, který je tvrdý a odolný proti abrazivnímu opotřebení. Snad nejdůležitější ze všeho je, že dlouhé životnosti je u třídy GC2220 dosaženo díky využití patentově chráněné technologie povlakování Inveio. Těsně uspořádané pakety jednosměrně orientovaných krystalů vytvořených technologií Inveio fungují jako pevná a odolná bariéra poskytující maximální tepelnou ochranu proti podmínkám působícím v místě řezu.

Prodloužení životnosti nástrojů, zaznamenané při soustružení součástí z austenitických a duplexních korozivzdorných ocelí při použití GC2220, je výsledkem zvýšení odolnosti proti plastické deformaci o 25 % až 30 % ve srovnání s předchozí generací nástrojových tříd a přináší snížení nákladů na nástroje a zmenšení objemu skladových zásob, jakož i snížení nákladů na obrobenou součást. Menší počet výměn břitových destiček také zvýšuje produktivitu, což je zárukou rychlejší návratnosti investic.

Břitové destičky GC2220 lze použít pro obrábění za mokra i za sucha a vhodné jsou i při obrábění dalších materiálů, jako jsou martenzitické korozivzdorné oceli nebo nízkouhlíkové oceli.

Výsledky

Pokud jde o řezné podmínky, nejlepší výsledky jsou patrné při obrábění za stabilních podmínek se spojitým nebo lehkým přerušovaným řezem a při středních až vysokých řezných rychlostech, což potvrdila i řada případových studií prováděných u zákazníků působících v oblasti výroby čerpadel a ventilů.

Například v případě ventilu vyrobeného z austenitické korozivzdorné oceli (200 HB) vykazovala konkurenční nástrojová třída při podélném soustružení a provádění čelních operací rozsáhlou plastickou deformaci po celé délce ostří po obrobení 230 součástí (12 sekund v řezu na obrobenou součást). Hodnoty řezných parametrů byly následující: řezná rychlost 107 m.min-1, rychlost posuvu 0,3 mm.ot.-1 a hloubka řezu 1,3 mm.

Zatímco u konkurenční nástrojové třídy bylo v tomto okamžiku nutné provést výměnu, společností Sandvik Coromant vyvinutá třída GC2220 nevykazovala prakticky žádné poškození ostří a byla schopna pokračovat dál a nakonec dokončit 522 součástí před tím, než bylo nutné provést její výměnu, což představuje prodloužení životnosti nástroje o 127 %.

Při podobné zkoušce, prováděné tentokrát v oblasti výroby čerpadel a ventilů při vnějším podélném soustružení příruby z austenitické korozivzdorné oceli (200 HB), dosáhla konkurenční břitová destička trvanlivosti pouhých sedm obrobených součástí, než bylo nutné provést její výměnu (47 sekund v řezu na obrobenou součást). Řezná rychlost byla 160 m.min-1, rychlost posuvu 0,2 mm.ot.-1 a hloubka řezu 2 mm.

Hlavním důvodem výměny břitové destičky byla rozsáhlá plastická deformace, která byla zjištěna po celém ostří. Naopak GC2220 vykazovala mnohem menší plastickou deformaci a byla schopna pokračovat dál a obrobit dalších 12 součástí, což představuje prodloužení životnosti nástroje o 71 %.

Za zmínku stojí také to, že třídu GC2220 lze použít jak pro obrábění za mokra, tak i pro obrábění za sucha a je vhodná i při obrábění dalších materiálů, jako jsou martenzitické korozivzdorné oceli nebo nízkouhlíkové oceli.

Sandvik Coromant

Nevena Rasic

nevena.rasic@publitek.com

www.sandvik.coromant.com/uk

Reklama
Související články
Pohodlné upínání magnetem

Pokud jde o úsporu času při seřízení a upnutí obrobků bez deformace, je elektricky aktivovaná technologie permanentních magnetů považována za špičkový systém. S trochou konstrukční zručnosti mohou být během sekundy a bez deformace upnuty a z pěti stran obrobeny především velkoformátové díly. Ani v oblasti standardních modulů nezůstává vývoj bez odezvy. Moderní magnetické upínací desky umožňují optické nebo automatizované monitorování upínacího procesu.

Nový rekord v HPC frézování

Společnosti Chiron a Gühring, výrobce strojů a specialista na nástroje, společně dosáhly významného rekordu v oblasti vysokovýkonného frézování: 1 000 cm3 oceli (16MnCr5) bylo obrobeno za 60 sekund. To představuje úběr osmi kilogramů oceli za minutu. A také extrémní třískový objem v čase a enormní posuv.

Alternativa k aditivním technologiím

Kdo rychle potřebuje nějaký prototyp, tomu doporučuje výrobce strojů Röders z německého Soltau místo výroby s následným leštěním vyfrézovat model z celého bloku hliníku. "To jde mnohem rychleji," říká vedoucí prodeje Dr.-Ing. Oliver Gossel. Jak lze tímto způsobem vyrobit držák na mobil za 30 minut - a to dokonce s vysoce lesklým povrchem - demonstruje Röders na svém stroji RXP601 s použitím 6 mm diamantové frézy od firmy Horn.

Související články
Nástroje ve znamení podnikové mantry

Tento článek si klade za cíl představit zajímavé nástroje, z nichž některé se dokážou sami ohlásit k údržbě, některé se dokážou třeba i samostatně nastavit. Vše je inspirováno dnešní podnikovou mantrou jednoduché obsluhy, procesní spolehlivosti a úspory vedlejších časů a tím i nákladů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Současný vývoj v oblasti řezných nástrojů

Vývojové trendy v segmentu obráběcích řezných nástrojů jsou navázány na progresi ve strojírenské výrobě a reagují na aktuální potřeby průmyslu. Výzkum a vývoj již dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování, konstrukce moderních nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL, koncepty inovativních upínacích soustav. V současnosti jsou rozvíjeny technologie pro inteligentní výrobu s aplikací předností Průmyslu 4.0, včetně automatizace výrobního procesu, sběru dat o zařízeních, procesech a vyráběných dílcích. Na veletrhu EMO Hannover 2019 byly společnostmi představeny chytré technologie a řešení inteligentního řízení procesu obrábění. Digitalizace a konektivita jsou nyní důležitější než kdykoliv předtím.

Vítejte v továrně budoucnosti

Závod na výrobu nástrojů, který provozuje společnost Sandvik Coromant ve švédském městě Gimo, byl Světovým ekonomickým fórem zařazen mezi vyspělá zařízení Průmyslu 4.0.

Československá stopa u nového rekordu

Nový rekord počtu návštěvníků jsme zaznamenali na letošním technologickém setkání WFL Millturn Technologies.

Novinka z varnsdorfské líhně

Přední evropský výrobce obráběcích strojů, TOS Varnsdorf, letos představil nečekanou novinku, která významně rozšiřuje nabídku výkonných obráběcích strojů z varnsdorfské líhně.

Nová buňka

Schwäbische Werkzeugmaschinen, expert v podnětných, obrobkově zaměřených výrobních systémech, rozšiřuje své portfolio třetí výrobní buňkou systému „Instaluj a pracuj“.

Pro větší efektivitu ve výrobě

Spolupráce mezi výrobcem obráběcích strojů Hurco a dodavateli automatizovaných nakládacích systémů má za následek vyšší produktivitu a větší výnosy. Automatizované nakládání umožňuje rozšíření kapacity v kusové a malosériové výrobě bez potřeby dalšího personálu pro obsluhu strojů. Nakládací roboty je možno také využít v bezobslužných směnách nebo o víkendech.

Optimalizované obrábění tvrdokovů

Tvrdokovy se skládají z jemných zrn velmi tvrdých materiálů - zpravidla karbidu wolframu - s kovovým pojivem, jako je např. kobalt. Jsou vytvářeny metodou práškové metalurgie a po sintrování dosahují vysokých hodnot pevnosti a tvrdosti. Tvrdokovy se přednostně používají pro výrobu obráběcích nástrojů, přesto také u řezných a tvářecích nástrojů vede jejich vynikající životnost k rostoucí poptávce. Pro tento účel vyžadované třískové obrábění přináší vysoké náklady. V rámci semináře u jednoho výrobce obráběcích strojů prezentují odborníci z oblasti technologií, obráběcích strojů, nástrojů a softwaru CAD-CAM své zkušenosti i řešení využitelná v praxi.

Vyvrtávání hlubokých otvorů

V současné době jsou kladeny stále vyšší nároky na nástroje pro obrábění. Čím dál více se obrábí těžkoobrobitelné a různé nestandardní materiály. K tomu jsou obrobky po konstrukční stránce čím dál složitějšími.

Více pružnosti pro rozšířenou koncepci obrábění

Zásadní změny do automobilového průmyslu i nové výzvy pro německý systém stavby obráběcích strojů představuje současný rozvoj e-mobility.

Simultánní pětiosé obrábění na nejvyšší úrovni

Jako logický důsledek úspěchu frézovacích center Umill 1800 a Umill 1500 na trhu nyní společnost EMCO rozšiřuje svůj sortiment o nový stroj Umill 750 – o délce osy X = 750 mm.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit