Témata

MSV 2026: Sněm SP ČR - Průmysl volá po odvaze k reformám a konci regulatorní zátěže

Tradiční zahájení 67. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se opěr neobešlo bez klíčové události českého byznysu – Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Letošní setkání přineslo nekompromisně jasný apel vládě i evropským institucím: bez stabilních cen energií, rychlé výstavby infrastruktury, dramatického snížení byrokracie a cílené podpory inovačního potenciálu ztrácí český průmysl v globálním měřítku drahocenný čas.

Tento článek je součástí seriálu:
MSV – Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně 2026
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Brněnské výstaviště bylo odjakživa spolehlivým barometrem stavu české ekonomiky. A Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR, který veletrh tradičně otevírá, představuje nejdůležitější platformu pro přímý dialog mezi zástupci reálné ekonomiky a nejvyššími představiteli státu.

Pokud bychom měli atmosféru letošního Sněmu shrnout do jediné věty, pak český průmysl již nechce poslouchat pouhé deklarace a další záchranné balíčky – požaduje reálné rozvolnění rukou pro investice a výrobu.

Česká republika drží mírně pozitivní trend – podzimní predikce Svazu průmyslu počítá pro letošní rok s růstem HDP o 2,0 % a v roce nadcházejícím s mírným zrychlením k 2,7 %. Hlavním tahounem však zůstává spotřeba domácností, zatímco investiční aktivita firem naráží na bariéry, které leží mimo kontrolu podnikových manažerů.

Reklama
Reklama
Reklama
Nahlédněte do atmosféry tradičního zahajovacího sněmu MSV v Brně, který přilákal přední představitele českého průmyslu, vlády i akademické sféry. Klíčovými tématy letošního ročníku byly ceny energií, podpora výzkumu a vývoje, odstraňování byrokratických překážek a transformace trhu práce. (Zdroj: archiv Svazu průmyslu a dopravy ČR)

Šest kroků pro silnější Česko

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj ve svém vystoupení formuloval šest klíčových priorit, které musí tvořit základ dlouhodobé hospodářské politiky státu:

  • Energie za konkurenceschopné ceny: Průmysl potřebuje předvídatelné a cenově dostupné zdroje. Bez nich budou české firmy jen ztěžka konkurovat zámořským výrobním kapacitám či asijským dravcům.
  • Rychlá výstavba a chytré investice: Klíčové je radikální zrychlení schvalovacích i stavebních procesů u strategické transportní a energetické infrastruktury.
  • Reformovaný stát bez byrokratické zátěže: Efektivnější státní správa, stabilní legislativa a redukce administrativních překážek, které odčerpávají lidské i finanční zdroje firem.
  • Cílený výzkum, vývoj a inovace: Bez propojování aplikovaného výzkumu s podnikovou praxí se česká ekonomika neposune směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou.
  • Sázka na vlastní finální produkt a technologie: Český průmysl musí vystoupit ze stínu subdodavatelského modelu a více se prosazovat vlastními značkami, finálními výrobky a vlastním know-how.
  • Flexibilní trh práce a vzdělávání: Modernizace vzdělávacího systému spojená se systematickým zvyšováním kvalifikace (upskilling/reskilling) stávajících zaměstnanců pro potřeby automatizace a AI.
    Reklama

    Past přebujelé regulace a propad výdajů na výzkum

    Jedním z nejvýraznějších témat Sněmu se stala narůstající regulatorní zátěž přicházející z Evropské unie. Jak upozornila viceprezidentka SP ČR Milena Jabůrková, jen v letech 2019–2024 vzniklo v EU přibližně 13 tisíc právních aktů. Firmy dnes namísto vývoje a výroby alokují rozsáhlé kapacity na reporting, sledování emisí v dodavatelských řetězcích, plnění požadavků ESG či novou datovou regulaci.

    „Evropa nemůže jednou rukou pravidla zjednodušovat a druhou přidávat nové povinnosti. Firmy nepotřebují další balíčky opatření nazvané 'zjednodušování'. Potřebují, aby jejich celková regulatorní zátěž skutečně klesala,“ zaznělo jasně z úst Mileny Jabůrkové.

    Podobně alarmující je i vývoj financování vědy a výzkumu. Z dat prezentovaných na Sněmu vyplývá, že intenzita státního financování výzkumu a vývoje mezi roky 2020 a 2027 klesla o 28 %. Pokud by státní výdaje v této oblasti ustrnuly na hranici 45 miliard korun, dosáhl by propad do roku 2029 až 34 %. V době, kdy konkurenční teritoria (USA, Východní Asie) masivně dotují své inovační ekosystémy, si Česko takový hazard s budoucností nemůže dovolit.

    Kritika opět chyběla

    Pozorný účastník si však nemohl nevšimnout, že tón I letošního Sněmu byl vůči vládě nezvykle smířlivý. Zástupci Svazu v panelové diskuzi Jak udržet Česko konkurenceschopné se členy vlády převážně oceňovali přijaté kroky, a pokud zazněly výhrady, pak v obecné rovině – výzva „přidat tempo“ je spíše povzbuzením než kritikou. Na Sněmech za působení předchozího prezidenta Jaroslava Hanáka přitom bývalo zvykem pojmenovat nedostatky vládní politiky přímo a adresně. Pochvala má samozřejmě své místo tam, kde je za co chválit. Svaz jako hlas průmyslu by ale měl umět stejně zřetelně ukázat i na to, co nefunguje – a právě toho se I letos v Brně nedostávalo. Přitom témat by se našlo dost, ostatně sám Svaz upozorňuje na dlouhodobě klesající financování výzkumu a vývoje.

    Od slov ke konkrétním činům

    Z mého redakčního pohledu je zřejmé, že tuzemské strojírenské a výrobní podniky udělaly obrovský kus práce. Veletržní haly na MSV 2026 ukázaly pokročilou automatizaci, integraci umělé inteligence, aditivní výrobu i pokročilou robotiku. Český inženýrský rozum a manažerská odvaha nechybí.

    Problém leží na straně systémového prostředí. O tom, zda Česká republika zůstává atraktivním místem pro investice s vysokou přidanou hodnotou, nerozhodne počet schválených koncepcí a vládních strategií, ale realita v podnikatelské praxi: jak rychle firma získá stavební povolení, za jakou cenu nakoupí megawatthodinu elektřiny a kolik formulářů bude muset vyplnit před spuštěním nové linky.

    Požadavky Sněmu SP ČR 2026 tak nepředstavují žádný „seznam přání“ průmyslové lobby, ale pragmatický návod na přežití a růst národního hospodářství. Nyní je míč jednoznačně na straně vlády.

    Seriál
    Související články
    AI + leadership = ekonomická transformace

    Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

    IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

    V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

    Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

    Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

    Související články
    Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

    Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Role technické univerzity v průmyslovém partnerství

    V naší veletržní expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, jsme realizovali rozhovor s jeho magnificencí, profesorem Igorem Ivanem, rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který se primárně zaměřili na rol univerzity v inovačním ekosystému, zejména ve vztahu k přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe a podpoře spolupráce s průmyslem..

    Co zaměstnavatelé očekávají od příští vlády?

    Svaz průmyslu a dopravy ČR v průběhu prázdninového období představil zástupcům všech politických stran (vyjma sociálním demokratům, kteří o to neprojevili zájem) prioritní oblasti pro podporu ekonomiky a životní úrovně, na které by se měla zaměřit budoucí vláda. Od ní mj. očekává, že připraví zemi k přechodu na nízkoemisní ekonomiku a dobře využije předsednictví v Radě Evropské unie. 

    Kyberbezpečnost začíná osvětou

    Je známo, že nejslabším článkem zabezpečení dat je neznalý uživatel, kterého lze snadno zmást a podvést. Útočníci se proto často zaměřují právě na něj. První linií obrany každé firmy před počítačovou kriminalitou by tedy měla být osvěta v řadách zaměstnanců. S tímto úkolem vám naštěstí významně pomůže nejvyšší tuzemská autorita – Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

    Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

    V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

    Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

    Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

    Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

    Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

    MM Glosa: Dva světy, jedna nepříjemná pravda

    Jeden z nejpřímějších hlasů českého průmyslu to nedávno perfektně vystihl: „Je to jako mít kouli na noze, svázané tkaničky od bot a do kalhot nalitý beton. Jak s tímhle můžeme běžet závod na 100 metrů? To nejde. To musíme prohrát.“ Tuto větu si zapamatujme. Je to nejvýstižnější diagnóza stavu evropského průmyslu, jakou jsem v poslední době slyšel.

    Umělá inteligence ve strojírenství: Adéla Čekalová

    Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktu a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

    CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

    V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

    Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

    Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
    Předplatit