Témata
Foto: I. Heisler

Společnost Innomotics, která vznikla vyčleněním výroby a vývoje elektromotorů z koncernu Siemens, patří k předním evropským výrobcům elektrických pohonů. V jejích českých závodech se však motory nejen vyrábějí, ale také vyvíjejí. Sešli jsme se s Michalem Strakou, vedoucím vývoje nízkonapěťových motorů v Mohelnici a v Brně, a Igorem Majerem, který vede vývoj nízkonapěťových motorů ve Frenštátě pod Radhoštěm a v Ostravě, abychom se dozvěděli, kam se obor posouvá v éře umělé inteligence, tlaku na extrémní účinnost a hledání nových materiálů.

Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

MM: Naše setkání začneme aktuálním tématem vyhledávání mladých talentů a jejich výchovy a motivace. Jak se vám daří propojovat svět reálného vývoje s akademickou půdou a jak spolupracujete se školami?

I. Majer: Myšlenka užší spolupráce se studenty vznikla kolem roku 2017, kdy jsme v Ostravě otevřeli nové vývojové centrum. Cílem bylo kompetenčně a kapacitně posílit naše vývojové týmy v Mohelnici a Frenštátě. Ukázalo se, že mladí lidé, kteří studují ve velkých městech, jako je Ostrava nebo Brno, tam často chtějí zůstat. Proto jsme v Ostravě zřídili „student office“, kde studenti pracují už od bakalářského studia. Je to skvělá praxe – my je poznáme a oni zjistí, zda je práce v našem oboru skutečně baví. Kolem 70 % studentů zapojených do tohoto programu u nás zůstává i po ukončení studia.

M. Straka: Důležité je v nich probudit „jiskru“. Často se na škole hledají, ale u nás vidí práci, která dává smysl. Měli jsme tu studenta, jehož bakalářská práce spočívala v tom, že u nás měl odpracovat určitý počet dní. Naučil se pracovat na špičkovém pracovišti, kde provádíme PDIV testy izolačních systémů, a teď už pro nás prakticky pracuje v rámci své diplomky a má u nás místo jisté. Aktuálně jsme studentskou kancelář otevřeli i v Brně, protože odtud je to do Mohelnice blíž.

I. Majer: V Brně se zaměřujeme na studenty VUT, v Ostravě na studenty VŠB. Zadáváme jim konkrétní témata bakalářských a diplomových prací šitá na míru našim potřebám, nejde o žádná akademická témata ani o projekty „do šuplíku“. Aktuálně máme vypsáno asi deset výzkumných a vývojových témat: od výpočtů přes simulace a optimalizace až po témata z oblasti zkušebnictví.

MM: Pojďme k technice. Motory s permanentními magnety (PM) jsou dnes velkým tématem. V čem spočívá jejich největší přínos a kde naopak stále vítězí klasický, tedy asynchronní motor?

M. Straka: Hlavní výhodou PM motorů je obrovská výkonová hustota a přetížitelnost. Dokážeme díky nim zmenšit motor o dvě až tři osové výšky při zachování stejného výkonu. To je klíčové pro aplikace, jako jsou například kompresory nebo pumpy, u nichž zákazník řeší zástavbové rozměry. Navíc mají tyto motory vysokou účinnost v celém spektru otáček.

I. Majer: Je to o fyzikálních limitech. U asynchronních strojů se u třídy účinnosti IE5 už dostáváme na hranici možného konstrukčního řešení. U synchronních PM motorů je dosažení IE5 a možná i IE6 reálné, protože mají menší ztráty v rotoru. Asynchronní motory ale stále dominují tam, kde není potřeba měnit otáčky, takže motor je možné připojit přímo ze sítě. Asynchronní motory navíc vynikají jednoduchou a robustní konstrukcí, nižšími pořizovacími náklady a vysokou spolehlivostí.

Motory s permanentními magnety tvoří zatím poměrně malou část naší výroby, ale jejich podíl roste a prognózy naznačují, že tento nárůst bude v příštích desetiletích pokračovat.

Vedoucí vývoje nízkonapěťových elektromotorů ve společnosti Innomotics Michal Straka (vlevo) a Igor Majer na brněnském veletrhu Amper 2026. Jejich elektromotor s permanentními magnety získal prestižní ocenění Zlatý Amper. (Foto: I. Heisler)

MM: Technologie motorů s permanentními magnety je stará dvě stě let. Dá se na ní ještě něco zásadně vylepšovat?

M. Straka: Ano, optimalizovali jsme design s ohledem na naši stávající technologii výroby vinutí a na naše výrobní stroje. Pokud bychom stavěli na zelené louce, možná bychom zvolili jiné typy vinutí, ale museli bychom pořídit novou technologii. Co se týče vylepšování, dnes se hodně řeší geometrie magnetů, jejich segmentace a kvalita. Vždy však hledáme takové řešení, které je zároveň nákladově přijatelné.

I. Majer: Velkým tématem je nevýhoda neodymových magnetů, spočívající v závislosti na vzácných zeminách původem z Asie. To pro Evropu není dobrá zpráva, a to nejen kvůli vysokým cenám těchto materiálů. Abychom snížili naši závislost na Číně, hledáme vhodné alternativní materiály. Zabýváme se například feritovými magnety, které se sice vyrábějí v Evropě, ale kvůli horším elektromagnetickým vlastnostem zatím nesplňují požadavky na účinnost ani na další parametry.

MM: Jak probíhá vývoj nové konstrukční řady? Co stojí na prvním místě – cena, účinnost, nebo vyrobitelnost?

M. Straka: Na začátku dostaneme od produktového managementu „requirement specification“ – co trh chce, tedy jakou účinnost, životnost a cílovou cenu, včetně elektrických a mechanických parametrů, zákazníci požadují. Pak nastupuje náš projektový manažer, elektrikáři, mechanici a výpočtáři. V rámci vývojového projektu musíme mezi požadavky, které jdou často proti sobě, najít rovnováhu. Dnes pracujeme v režimu „Speed up culture“, jednotlivé projekty máme hotové do roka, ty největší do dvou let. Součástí každého velkého projektu je i investice do nákupu výrobních strojů, rozjezd výroby a také plán na ukončení životního cyklu produktu – jeho výběh z výroby v okamžiku, kdy přestane být perspektivní, zastará a zákazníci přestanou produkt objednávat.

I. Majer: Vyvinout se dá cokoliv, ale důležitý je vždy konkrétní obchodní případ. Dokážeme nabídnout dokonalý produkt pro každý požadavek – technologie i know-how na to máme. Otázka je, zda ho zákazník zaplatí. Pro největší zákazníky vyvíjíme speciální zákaznická provedení přesně pro jejich aplikaci.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Zvyšování účinnosti o desetiny procenta je dnes nesmírně těžké. Kde ještě lze najít rezervy?

M. Straka: U asynchronních motorů už „škrábeme dno“ a složitě bojujeme o každý watt. Hledáme rezervy v mechanických ztrátách, optimalizujeme ventilační uzly, používáme ložiska s nižším třením od prémiových dodavatelů, používáme kvalitnější plechy s menším ztrátovým číslem. U malých motorů však například zmíněná kvalita plechu nemá tak velký vliv jako u velkých strojů.

I. Majer: Velký pokrok jsme udělali například při optimalizaci ventilačních uzlů, a to díky simulaci proudění vzduchu pomocí CFD simulačních nástrojů. U motorů s proměnlivými otáčkami se dříve stávalo, že při určité frekvenci vznikalo turbulentní proudění, které zvyšovalo ztráty a také hluk. Dnes díky počítačovým simulacím a s využitím bohatých zkušeností našich expertů optimalizujeme tvar ventilátoru a jeho krytu tak, aby k těmto nežádoucím vlivům nedocházelo. Zákazníci jsou na hluk velmi citliví, často víc než na samotnou účinnost. Je důležité zmínit také to, že nejde jen o účinnost samotného elektromotoru, ale i o to, že pro zákazníka je důležitá účinnost celého systému včetně zapojení s měničem a dalších navazujících součástí dané aplikace, například převodovky a kompresoru. Do hry pak vstupují další parametry, které je třeba při návrhu motoru zohlednit.

MM: Jak moc dnes konstrukci ovlivňují numerické simulace? Nahradí časem prototypy?

M. Straka: Změnilo to naši práci od základu. Dříve jsme na základě požadavků analyticky spočítali jeden návrh, ten jsme fyzicky postavili, změřili jeho parametry, a pokud požadavkům vyhověl, bylo hotovo. Dnes používáme optimalizační nástroje jako např. nástroj Optislang: zadáme parametry a systém vygeneruje třeba 100 000 variant. Konstruktér už pak nehledá jen první variantu, která funguje, ale vybírá ten nejlepší návrh. Jsme tak daleko, že bychom vyrobené motory už v podstatě ani nemuseli měřit, výpočty sedí naprosto přesně.

I. Majer: Simulace nám rozhodně výrazně šetří čas hlavně ve fázi prototypových zkoušek. Dříve jsme ve zkušebně občas zjistili, že nám nevyšly účinnosti nebo že se motor příliš zahříval anebo byl moc hlučný, a museli jsme proto udělat konstrukční změny a stavět nový prototyp. Dnes klademe větší důraz na výpočty a simulace a namísto fyzických prototypů tvoříme digitální dvojče motoru, takže vytvoříme multifyzikální model v MKP programu, zvolíme vhodné okrajové podmínky a zkoumáme chování motoru ve skutečných podmínkách. Takový přístup vyžaduje bohaté zkušenosti našich vývojářů a konstruktérů. Fyzický prototyp pak potřebujeme jen pro finální ověření požadovaných parametrů a také kvůli certifikacím.

Tento exponát, nazvaný „motor v motoru“, názorně ukazuje, o kolik lze zmenšit zástavbové rozměry elektromotoru s PM. Oba elektromotory mají stejný výkon 5,5 kW, avšak zelený motor s PM je o 3 osové výšky menší než asynchronní motor. (Zdroj: Innomotics)

MM: A co umělá inteligence? Už vám pomáhá s návrhy?

M. Straka: AI využíváme především jako pomocníka při digitalizaci a automatizaci různých firemních procesů. Ale například také při programování v jazyku Python, když vytváříme aplikace, jimiž propojujeme různé simulační nástroje. Skvělým příkladem je aplikace kolegy Petra Chrobáka, která analyzuje napěťové špičky. Máme miliony dat z měření v poli a AI v nich dokáže najít přesně ten fragment, kde vzniká například problém vedoucí k závitovému zkratu.

I. Majer: AI a metody strojového učení nasazujeme také při analýze dat v oblasti diagnostiky. Vytváříme databázi „živých dat“ naměřených ve zkušebnách a při mezioperačních zkouškách a také databázi dat z reklamací. Když se objeví problém, systém dokáže na základě historie velmi rychle určit pravděpodobnou příčinu – zda je problém v materiálu, ve výrobě, u zákazníka v jeho instalaci, anebo zda je konstrukční návrh pro danou aplikaci nevhodný. To, co dříve trvalo týdny, díky AI vyřešíme za pár hodin.

MM: Trh je zaplaven levnými motory z Asie. V čem spočívá skutečná přidaná hodnota značky Innomotics?

M. Straka: My prodáváme prémiový produkt. Kvalita materiálů, ložisek a izolačního systému je u nás na prvním místě a přes to nejede vlak. Zákazník od nás navíc dostane kompletní dokumentaci, digitální nástroje pro zobrazení křivek motoru online a servis po celém světě.

I. Majer: U malých motorů je tlak na cenu obrovský, lidé si je mohou koupit skoro „v hypermarketu“ a často neřeší, zda zařízení vydrží déle než půl roku. Ale u velkých strojů za desetitisíce eur už zákazník přemýšlí o kvalitě, bezpečnosti, servisovatelnosti a udržitelných nákladech. Dnes se zákazníci čím dál častěji ptají i na uhlíkovou stopu motoru. Přidaná hodnota našich motorů spočívá i v široké nabídce různých opcí, například speciálních brzd, snímačů otáček, různých barevných provedení apod.

MM: Kde vidíte budoucnost oboru za deset let? Co je váš inženýrský sen?

I. Majer: Chtěl bych se zaměřit na softwarová řešení spojená například s prediktivní údržbou. Chtěl bych zákazníkovi dodávat motor, který je sám schopný přes interaktivní nástroje nahlásit: „Pozor, zvyšuje se mi teplota na ložisku anebo ve vinutí. Je nutný servisní zásah, než se zničím.“

Reklama

M. Straka: Mým snem je skutečné multifyzikální digitální dvojče. Nejen izolované modely pro hluk nebo teplotu, ale jeden „master model“, u něhož uvidíme, jak se konkrétní vibrace přeměňuje na akustický tlak. Zkušebna pak bude už jen potvrzením toho, co jsme virtuálně vyvinuli.

MM: Na závěr – společnost Innomotics se prezentuje nejen jako výrobce, ale i jako centrum excelence. Jak rozvíjíte své experty?

M. Straka: Kromě manažerského programu máme i tzv. expert program. Technici u nás mohou růst po expertní dráze, sbírat kredity za náročné úkoly a dosáhnout na stejné platové podmínky jako manažeři. Máme pět úrovní: od specialisty až po country experta.

I. Majer: Jsem hrdý na to, že nejsme jen levná montovna, ale že u nás probíhá i reálný vývoj a výzkum. To, že jsme letos získali cenu Zlatý Amper za PM motory vyvinuté právě v Česku, je jasným důkazem, že naše inženýrské know-how patří ke světové špičce. Kromě budování talentů v oblasti mechanické a elektrické konstrukce se zaměřujeme i na kompetence v oblasti datových analýz a cloudových řešení a na automatizaci vývojových a inženýrských procesů.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Související články
Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

66. MSV v Brně – živoucí dějiště velkých věcí

Letošní, už 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu je za námi. Věříme, že málokdo z našich čtenářů si jeho návštěvu nechal ujít, a řada z nich jej dokonce spoluvytvářela v roli vystavovatelů. Zdaleka ne všichni návštěvníci však měli celé čtyři dny na to, aby mohli zhlédnout stánky ve všech pavilonech. Jednodennímu návštěvníkovi mohlo leccos uniknout, a vystavovatelé, ač na výstavišti strávili třeba celý týden, měli zpravidla povinnosti v rámci svých expozic a na prohlídku celého veletrhu jim čas nezbyl. Jestliže patříte do některé z těchto dvou skupin nebo jste se na veletrh vůbec nedostali, možná uvítáte tento článek.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit