Témata
Zdroj: NCKS

Nové výzvy pro Národní centrum kompetence Strojírenství

Národní centrum kompetence Strojírenství je jedním z úspěšných projektů Technologické agentury ČR zaměřených na podporu dlouhodobé spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou s cílem realizovat kvalitní aplikovaný výzkum a vytvářet poznatky s vysokým potenciálem pro přímé uplatnění v praxi.

Dr. Jaromír Ficek

Je zodpovědný na firemní rozvoj ve společnosti VÚTS Liberec. Celoživotně se věnuje výzkumu a vývoji, jeho řízení, financování, transferu a aplikaci výsledků. Tomu napomáhá jeho kombinované technické (Ing.) a ekonomické (PhD.) vzdělání, čímž může být prostředníkem mezi výzkumně–aplikační a ekonomickou sférou.

Reklama

Národní centrum kompetence Strojírenství (NCKS) tvoří v současné době konsorcium devíti výzkumných organizací a 24 průmyslových partnerů. Konsorcium bylo založeno v roce 2018 a od roku 2019 do roku 2022 realizovalo výzkumně-vývojové aktivity s podporou z programu Národní centra kompetence 1.

Zaměřeno na aplikaci výsledků do praxe

NCKS je zaměřeno na výzkum, vývoj a inovační aktivity nezbytné pro zvyšování konkurenceschopnosti českého strojírenského průmyslu v oblasti středního a lehkého strojírenství.

Konsorcium se v letech 2019 až 2022 zabývalo řešením témat významných pro budoucí inovace strojů, zařízení, technologií a materiálů. Jeho výzkumná agenda zahrnovala pět základních oblastí:

- Měření a analýza parametrů strojů, zařízení a technologií;

- Mechatronické systémy pracovních členů mechanismů, výrobních a manipulačních strojů;

- Virtuální modely strojů a technologií, matematické modelování strojů, technologií a fyzikálních procesů významných pro strojní celky;

- Rozvoj a aplikace metod a postupů při návrzích a realizaci nových koncepcí a provedení strojů, zařízení a technologií pro zpracovatelský průmysl, včetně prototypové realizace a jejich verifikace;

- Nové materiály a technologie jejich výroby a zpracování.

Výzkumně vývojové aktivity byly realizovány na úrovni dílčích projektů, do jejichž realizace se společně zapojovaly výzkumné organizace a průmyslové podniky. Ve vzájemné synergii byla také definována témata těchto projektů. Do konce roku 2022 bylo úspěšně zrealizováno 53 projektů. Konsorcium vytvořilo 135 výsledků: sedm užitných vzorů, 57 funkčních vzorků, 10 prototypů, jednu certifikovanou metodiku, dva softwary, 30 ověřených technologií a 28 ostatních výsledků, z větší části rovněž realizačních a aplikačních.

Tento výčet dokládá výrazné zaměření NCKS na realizaci výsledků s vysokým potenciálem využití v praxi.

Široké spektrum partnerů

Skladba průmyslových partnerů konsorcia NCKS je z pohledu oborového zaměření různorodá. Velkou část zastupují výrobci obráběcích strojů. Tento obor představuje jeden z významných segmentů českého strojírenství s výrazným exportním potenciálem, který je třeba intenzivně rozvíjet, čemuž NCKS významně přispívá jak nyní, tak i do budoucna. Působení výrobců obráběcích strojů v NCKS a vybrané výsledky byly představeny ve vydání MM Průmyslového spektra č. 6/2022.

Dále jsou v konsorciu zastoupeny firmy z různých průmyslových oborů, jejichž společným zájmem je inovovat své výrobky a výrobní postupy s cílem zvýšení konkurenceschopnosti. NCKS se zabývá řešením společných témat definovaných ve výzkumné agendě a jejich implementací do konkrétních aplikovaných výstupů. Podrobný výčet přesahuje rámec tohoto článku. Pro ilustraci dále uvádíme několik příkladů.

Vybrané výsledky

V rámci realizace projektu Pokročilá řešení ocelových komponent pro dopravní techniku průmyslový partner společnost Proinno společně s výzkumnými organizacemi COMTES FHT, SVÚM a ZČU v Plzni pracovali na snižování hustoty ocelí pro dynamicky namáhané komponenty a zvyšování korozní odolnosti. Výsledkem projektu jsou oceli vysoce legované hliníkem se sníženou hustotou až o 11 %, se zvýšenou korozní odolností v solném prostředí a se zvýšenou odolností proti tečení.

Cíl projektu: snížení hustoty ocelí. (Zdroj: NCKS)

Protikorozní ochraně se také věnovala firma ZEBRA GROUP, která společně s výzkumnou organizací SVÚM pracovala na projektu Kompozitní protikorozní organické povrchové úpravy, založené na neelektrolyticky nanášeném povlaku s mikrolamelami zinku poskytujícími katodickou ochranu, na který je nanesen funkční krycí (tzv. utěsňovací) povlak na bázi organické epoxy-fenolické vysoce zesíťované pryskyřice. Řešení je využíváno k ochraně dílů multifunkčního vozidla ZEBRA, které se mino jiné používá pro odklízení sněhu a posyp solí a je vystaveno agresivnímu prostředí.

Cíl projektu: povrchová ochrana dílů multifunkčního vozidla. (Zdroj: NCKS)

Příkladem další úspěšné realizace je spolupráce firmy Wikov Gear a výzkumného centra NTC Západočeské univerzity v Plzni na realizaci inovací vybraných uzlů průmyslových převodovek. Při řešení byl vytvořen unikátní software pro simulace axiálních kruhů a realizovány výpočty a testy pro zajištění vyšší spolehlivosti převodovek. Do provedených činností spadaly i analýzy vlivu tvarových odchylek zubů, výzkum možného úniku oleje labyrinty rychloběžných převodovek a simulace dvoufázového proudění popisující distribuci oleje.

Cíl projektu: inovace vybraných uzlů průmyslových převodovek. (Zdroj: NCKS)

Dalším zajímavým projektem byla Linka na výrobu plošných kompozitních nanovlákenných materiálů s využitím AC electrospinningu. Linka, vyvinutá ve spolupráci TU Liberec a firmy Nano Medical, umožňuje výrobu plošného nanovlákenného materiálu až do šířky 1,6 m. Jedná se o celosvětově novou technologii výroby nanovlákenných vrstev, které mají nové užitné vlastnosti. Linka byla např. využita v době covidové pandemie k produkci nanovlákenných materiálů, jež našly uplatnění při výrobě roušek a respirátorů. Do budoucna lze linku využít pro produkci filtračních médií, ochranných pomůcek a oděvů, nosičů biologicky účinné látky atd.

Cíl projektu: technologie výroby nanovlákenných vrstev s novými užitnými vlastnostmi. (Zdroj: NCKS)

Spolupráce výzkumné organizace VÚTS a firmy Modelárna Liaz měla multioborový charakter. Byla zaměřena na optimalizaci bezpilotního vrtulníku Skyspotter, který v podvěsu může nést nejrůznější přístroje. Standardně je vrtulník vybaven stabilizačním gyroskopem s kamerou s vysokým rozlišením a laserovým dálkoměrem, může nést například radar, magnetometr, spektrometr, ale také robotického průzkumníka, který se na místě přistání odpojí a pracuje samostatně. Během spolupráce byly navrženy a zrealizovány zkušební standy pro testování celého vrtulníku, testování převodovek, včetně metodik a SW, řešeno bylo antivibrační uložení autopilota atd. Aplikační potenciál vrtulníku je velmi široký díky schopnosti létat v obtížných podmínkách a provádět při tom řadu měření a monitoring pro civilní, záchranářské i bezpečnostní využití.

Cíl projektu: optimalizace bezpilotního vrtulníku, který v podvěsu může nést nejrůznější přístroje. (Zdroj: NCKS)

Zajímavých a perspektivních řešení vytvořených v NCKS je celá řada. Na závěr vybíráme projekt Návrh a zhotovení prototypů zařízení pro vertikální manipulaci s meziprodukty v automatizovaných výrobních systémech, zrealizovaný výzkumnou organizací VÚTS. Řešení reagovalo na současné trendy automatizace výrobních a montážních procesů spojených s nároky na minimalizaci ploch potřebných pro provoz výrobních technologií vedoucích k realizacím víceúrovňových výrobních linek. Během řešení vznikly prototypy několika vertikálních manipulátorů, které již našly uplatnění například v linkách na výrobu baterií pro elektromobily.

Cíl projektu: vertikální manipulace s meziprodukty v automatizovaných výrobních systémech. (Zdroj: NCKS)

Aplikační výzkum pokračuje

Úspěšná spolupráce byla motivací a výzvou pro konsorcium NCKS k přípravě výzkumné agendy pro další období. Konsorcium využilo možnosti plynoucí z vyhlášení TA ČR druhé veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Národní centra kompetence 2 a předložilo návrh projektu na roky 2023 až 2028. V rámci hodnoticího procesu návrh projektu obdržel kladná hodnocení a již pokračuje ve svých aktivitách a podílí se na řešení aktuálních výzev pro evropské strojírenství 21. století. Strategická výzkumná agenda reflektuje požadavky zákaznické a uživatelské, ekonomické, environmentální, společenské, a zejména pak technologické. Důraz je kladen hlavně na zvyšování výkonů a přesnosti strojů a zařízení, snižování jejich energetické náročnosti, automatizaci výrobních procesů, zkracování inovačních cyklů, snižování dopadů na životní prostředí, nákladovou optimalizaci a zohlednění trendů spadajících do oblasti Průmysl 4.0. NCKS se bude orientovat na návrhy a realizace pokročilé a udržitelné výrobní techniky a technologií, bude rozvíjet poznatky v oblasti digitální transformace a flexibilní automatizace. Současně se bude věnovat návrhům nových materiálů a oblasti nanotechnologií, viz níže uvedený přehled.

Strategická výzkumná agenda NCKS 2 pro období 2023 až 2028

Naplnění uvedené výzkumné agendy (viz tabulka) bude, tak jako v předchozím období, realizováno prostřednictvím dílčích projektů, do jejichž řešení se bude zapojovat širší spektrum partnerů. Další výzvou pro NCKS 2 je realizace rozšiřujících aktivit podpořených z Národního plánu obnovy. Konsorcium zareagovalo na aktuální trendy a potřeby a v letech 2023 až 2026 se bude věnovat realizaci dalších čtyř dílčích projektů:

- Technologie a nástroje pro zelenou transformaci ve strojírenství;

- Technologie a nástroje pro digitální transformaci ve strojírenství;

- Vývoj pokročilých cirkulárních procesů;

- Inteligentní systém aditivních technologií.

Konsorcium NCKS 2 bude do budoucna představovat významnou výzkumně vývojovou platformu pro rozvoj strojírenství a souvisejících oborů. Získané poznatky bude aplikovat do praxe formou jejich zavádění do výrobních programů zapojených průmyslových partnerů či formou jejich využití pro další výzkumně vývojové aktivity a technologický transfer dalším zájemcům mimo konsorcium.


Ing. František Kubelka
pověřený konzultant NCKS
Technologická agentura ČR

Následující pozitivní hodnocení projektu NCKS pramení z poznatků čtyřletého sledování průběhu plnění plánu výzkumu a vývoje. Cíl projektu NCKS vytvořit společným výzkumem a vývojem aplikační výsledky, kterými budou konkurenceschopné komerční produkty, byl splněn. Výstupy projektu jsou prezentovány 135 realizačními výsledky, které byly vytvořeny v 52 dílčích projektech, a 27 účastníky projektu. To vyžadovalo tvůrčí erudici řešitelských týmů a schopnost vedení centra koordinovat činnosti účastníků projektu, kontrolovat výzkum a vývoj dílčích projektů a plán realizace projektu, organizovat zasedání rady centra a valné hromady, průběžně zajišťovat administrativně technické záležitosti. Strategická výzkumná agenda byla determinována pěti výzkumnými tématy a bylo užitečné k nim určit odborné garanty. Jednání rady NCKS bylo vždy věcné a profesionální. Rozhodující pro splnění cílů projektu byl profesně odpovědný výběr dílčích projektů. Důslednost managementu projektu se projevila ve stanovení interních kontrol v roce 2020 a 2022. Informace z kontroly o stavu řešení a předpokladu realizace dílčích projektů byly vyhodnoceny a poskytnuty radě centra. Pozitivní vliv na řešení měl hlavní řešitel prof. Ing. Miroslav Václavík, CSc., který přirozenou autoritou a svými odbornými znalostmi a zkušenostmi ovlivnil směrování projektu, posuzování dílčích projektů a průběh plnění projektu. Manažer projektu Ing. Jaromír Ficek, Ph.D., vytvořil rozhodující organizační nástroje pro optimální řízení projektu. Průběžné zprávy a závěrečná zpráva přehledně a věcně prezentovaly stav plnění dílčích projektů v rámci výzkumných témat (měřicí metody strojů a technologií, mechatronika a řízení, virtuální modely strojů a technologií, stavba strojů, nové materiály a jejich zpracování). Je přínosné, že NCKS pokračuje v rámci 2. výzvy. České strojírenství je stále významným oborem průmyslu s výrobky s vysokou přidanou hodnotou a pro udržení konkurenceschopnosti je výzkum a vývoj nezbytný.


Akciová společnost VÚTS je výzkumná organizace s více než 70letou historií. Díky dlouholetým zkušenostem, erudovanému týmu, investicím a dlouhodobě úspěšné strategii je jednou z největších a nejvyspělejších výzkumně vývojových základen pro aplikovaný výzkum v ČR, a to zejména pro oblast strojírenství a zpracovatelský průmysl. Zkušenosti organizace s realizací aplikovaného výzkumu a vývoje a zaváděním výsledků do praxe byly využity při zakládání konsorcia a přípravě projektu NCKS, jehož je VÚTS hlavním řešitelem a koordinátorem.
www.vuts.cz


Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit