Asi nejkomplexnější pohled na celý materiálový i hodnotový tok nám umožňuje metoda VSM. Jedná se zároveň o jeden z celosvětově nejpoužívanějších a zároveň nejrozšířenějších nástrojů používaných v této oblasti.
VSM (Value Stream Mapping – Mapování toku hodnot) je analytický nástroj pro mapování hodnotového toku především ve výrobních (ale i administrativních) procesech. Tento grafický nástroj vycházející z konceptu štíhlé výroby nám znázorňuje obraz současného stavu procesů, díky kterému jsme schopni odkrýt veškeré abnormality vznikající při realizaci produktu. Hodnotový tok představuje zaměření se nejen na materiálové toky, ale také na toky informační. Výstupem tohoto nástroje je ucelený pohled na hodnotový tok vybraného výrobku nebo výrobkové řady. Při mapování daného výrobku v gembě (přímo ve výrobě, na pracovišti) odhalíme možné ztráty, úzké místo a důvody neefektivního toku v procesech, na pracovišti, v systému či skladech. Mapa toku hodnot je nástrojem vizuálním, mnohdy slouží k hlubšímu pochopení celého toku produktu výrobou s návazností na systém řízení a plánování výroby, kapacitu průtoku procesy a výši zásob s ohledem na požadavek zákazníka. Cílem mapování toku hodnot je popsat stávající stav a navrhnout budoucí „ideální“ stav tvorby produktu bez plýtvání.
VSM mapa přináší následující výstupy:
VA index (Value-added index) – index přidané hodnoty – poměr celkové doby, za kterou je produktu přidávána hodnota, k celkové průběžné době, po kterou produkt vzniká. Tento index se udává v procentech. V současných podmínkách se hodnota tohoto ukazatele pohybuje kolem 1 %, pokud bychom byli idealističtí, tvoří přidaná hodnota na celkové době 5 %. Vždy však záleží na konkrétních podmínkách podniku.
PVD (Průběžná doba výroby, Lead Time) – doba po kterou produkt vzniká, tzn. od dodání vstupní položky na sklad po odeslání hotového produktu zákazníkovi. V administrativních procesech od přijetí zakázky po její vyřízení. Zkrácením průběžné doby dochází ke zvyšování VA indexu.
Přidaná hodnota – VA time, value added – čas, kdy jsou na produktu realizovány takové aktivity, které zapříčiní přeměnu produktu do stavu vycházejícího z požadavku zákazníka, a ten je za ně ochoten zaplatit. Jedná se především o změnu fyzických, chemických či jiných vlastností výrobku.
Nepřidaná hodnota – NVA time, non value added – čas, který je potřebný při tvorbě daného produktu, ale náklady na jeho realizaci zákazník neplatí. Např. manipulace, čekání pracovníka na dodávku suroviny, kontrola apod.
Výše všech zásob – zásob surovin, rozpracované výroby (za předcházejícím procesem, zásob na skladě a před daným procesem) a hotových výrobků přepočítaných na požadavek zákazníka.
Vizuální nástroj sloužící jako komplexní pohled na výrobní procesy i s jejich parametry (cyklové časy, časy pro přetypování, směnnost, počty pracovníků v procesu, vzdálenost apod.), informační toky zaměřené na zmapování způsobu zjišťování a zadávání požadavku zákazníka do systému, systém plánování a řízení výroby a způsob objednání vstupních surovin.
Jedním z klíčových výstupů tvorby mapy toku hodnot je především identifikace úzkých míst a procesů, kterým je třeba se věnovat detailněji v následující fázi a jejichž zlepšení přinese cílené zkrácení průběžné doby výroby a zvýšení indexu přidané hodnoty. Takové oblasti bývají označovány jako tzv. „Kaizen Blitz“ a jsou klíčové pro další zlepšení při navrhování budoucího štíhlého a efektivního toku.