Sledování, hodnocení a využívání drsnosti povrchu pro zvyšování kvality, a tedy i efektivnosti průmyslových výrobků je jedním ze základních úkolů současného rozvoje strojírenské výroby [1]. Výškové parametry textury povrchu, které představují charakteristiky výšky posuzované plochy, jsou definovány v normě ČSN EN ISO 25178-2. Jejich české názvy se postupně zavádějí do praxe podniků, úřadů, firem a organizací. Navržené zjednodušené názvosloví jednotlivých parametrů vzniklo na základě využití analogie názvů profilových parametrů definovaných v ČSN EN ISO 4287.
Autoři věří, že uvedený článek vyvolá diskusi, která by měla přispět k postupnému úspěšnému zavedení plošných parametrů textury povrchu do praxe.
Použitá literatura
[1] BUMBÁLEK, B., ODVODY, V. a OŠTÁDAL B. Drsnost povrchu. Praha: SNTL, 1989.
[2] ČSN EN ISO 4287. Geometrické požadavky na výrobky (GPS) – Struktura povrchu: Profilová metoda – Termíny, definice a parametry struktury povrchu. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1999.
[3] ČSN EN ISO 25178-2. Geometrické specifikace produktu (GPS) – Textura povrchu: Plocha – Část 2: Termíny, definice a parametry textury povrchu. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2012.
[4] De CHIFFRE, L. et al. Quantitative Characterisationof Surface Texture. CIRP Annals – Manufacturing Technology, 2000. Vol. 49, No. 2, s. 635–651.
[5] WHITEHOUSE, D. J. Surface metrology. Measurement Science and Technology. 1997-09-01, vol. 8, issue 9, s. 955–972.
[6] WHITEHOUSE, D. J. Handbook of Surface Metrology. Leicester: Rank Taylor Hobson Ltd, 1994.
[7] PÍŠKA, M., METELKOVÁ, J. On the comparison of contact and non-contact evaluations of a machined surface. MM Science Journal. Vol. 7, (2014), No. 6, s. 1–5.
Doc. Ing. Róbert Jankových, CSc.
Prof. Ing. Bohumil Bumbálek, CSc.
jankovych@fme.vutbr.cz