Témata
Reklama

Hráze pod dohledem

Nizozemsko je země spjatá s celou řadou typických symbolů – stačí zmínit větrné mlýny, pestrou škálu sýrů nebo tulipány. Charakteristické je i tím, že se relativně velká část jeho území nachází pod úrovní hladiny moře. Takzvané poldery, tedy uměle vysušené a ohrazené oblasti u pobřeží, představují úrodnou krajinu obydlenou miliony obyvatel. Není tedy divu, že hráze polderů jsou pravidelně kontrolovány a jejich údržbě je věnována náležitá péče. V budoucnu by s monitorováním stavu hrází mohl pomáhat i inteligentní systém společnosti Siemens, který je schopný detekovat narušení hrází v tom nejranějším stádiu.

Reklama
Reklama
Reklama
Komunikace mezi senzory a kontrolním centrem probíhá prostřednictvím služby GPRS, běžně používané pro přenos dat mobilními telefony.

Hráze procházejí pravidelnou údržbou přibližně každých pět až třicet let, mimo jiné v závislosti na typu materiálu, ze kterého jsou postaveny. Jejich kontrola pak probíhá pomocí speciálních podzemních senzorů v intervalu několik měsíců až let. Teoreticky je tak hráz mezi jednotlivými prohlídkami v podstatě bez dozoru, což nový systém, který zkracuje časové rozpětí mezi kontrolami na minimum, zásadně mění.

Neunikne ani skulinka

V hrázi jsou zhruba každých sto metrů umístěny senzory, které v jejím nitru měří vlhkost, teplotu a tlak i hloubku a teplotu okolní vody. Data ze senzorů jsou každou hodinu odesílána do centrály, přičemž v případě výskytu neočekávaných hodnot je interval zkrácen na minutu. V centrále jsou data následně porovnávána s dlouhodobými trendy a vyhodnocována pomocí softwaru pracujícího na principu neuronových sítí. Systém díky tomu může velmi spolehlivě rozhodnout, zda jsou naměřené hodnoty v pořádku nebo hrozí nebezpečí, a to i v případě, když se do výsledku měření promítnou nepředvídatelné faktory. Příkladem může být třeba déšť, který má vliv na míru vlhkosti uvnitř hráze. Systém bez znalosti aktuálního počasí by mohl považovat vyšší vlhkost za nadměrné prosakování vody do hráze a podobně.

Jen v Nizozemsku se nachází přes tisíc kilometrů hrází, jež je třeba pravidelně kontrolovat. Dle odhadů by mohl automatizovaný monitorovací systém přinést nejen větší bezpečnost, ale i úspory mezi 10 – 20 % nákladů vynakládaných na údržbu hrází.

Hráze všude kolem nás

První úspěšný test systému byl uskutečněn na pětikilometrovém úseku hráze v Amsterdamu. Budování a následná údržba hrází zabraňujících vniknutí (zejména mořské) vody do obydlených oblastí ovšem není výsadou pouze Nizozemska. Dle statistik si povodně v roce 2013 připsaly na vrub téměř 40 % z veškerých celosvětových škod způsobených přírodními živly. Vzhledem ke stoupající úrovni hladiny vody ve světových oceánech i obecně extrémnějšímu počasí s větším množstvím prudkých bouřek nelze očekávat, že by se situace příliš lepšila. Stavění hrází je tak asi to jediné, co může v budoucnu města a obydlené lokality před velkou vodou ochránit.

-vb-

Zdroj: tisková zpráva

Redakčně upraveno

Reklama
Firmy
Související články
Nenaleťte kyberzločincům o dovolené – bezpečnostních tipy

Stále více lidí nedává svůj počítač, tablet nebo mobilní telefon z ruky ani na dovolené. Kyberzločinci si ale volno neberou, i na cestách je proto potřeba dávat pozor na bezpečnost dat i elektronických zařízení. Pokud se vám dovolená nemá prodražit o ztráty způsobené nenechavci v kyberprostoru, ani si ji nechcete zkazit nepříjemnými události, buďte opatrní na své přístroje i data.

Pneumatiky pro tradiční Velkou cenu Británie v Silverstone

Tento závodní víkend zavede týmy F1 na jeden z nejstarších okruhů závodního kalendáře. Trať na bývalém letišti v Silverstone je s přestávkami jeho součástí již od roku 1950. Charakteristické jsou pro ni rychlé zatáčky, které kladou extrémní nároky na vozy i pneumatiky. Správnou volbou tu tak budou nejtvrdší tři směsi z nabídky Pirelli.

Budoucnost stavebnictví: Odpadní termoplasty

Různé polymerní typy odpadů, pro které zatím není širší uplatnění. To je vedlejší produkt, vznikající při výrobě a zpracování plastů. Čeští výzkumníci se proto pustili do studia jejich klíčových vlastností, aby umožnili jejich následné zpracování. Výsledkem jejich práce je vytvoření uceleného přehledu možností využití odpadních termoplastů ve výrobě kompozitních materiálů pro stavebnictví. Z odpadu lze tedy nyní vyrábět různé stavební prvky z polymerbetonu nebo například odolné dlaždice.

Související články
Technologické trendy 2021 #2 Revitalizace core systémů

Transformace stávajících technologií a vznik nových je tak rozsáhlý a rychlý, že ten, kdo chce držet krok a sledovat veškeré změny, se stává v podstatě celoživotním lovcem nových objevů a poznání. Technologický pokrok jde ruku v ruce s růstem ekonomickým a v některých případech stojí za průlomovými změnami. Společnost Deloitte každoročně připravuje studii Deloitte Tech Trends. Nejinak tomu i letos. Pojďme tentokráte nahlédnout do druhého trendu a to Revitalizace core systémů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Technologické trendy 2021 #1 Vliv technologií na obchodní strategie

Transformace stávajících technologií a vznik nových je tak rozsáhlý a rychlý, že ten, kdo chce držet krok a sledovat veškeré změny, se stává v podstatě celoživotním lovcem nových objevů a poznání. Technologický pokrok jde ruku v ruce s růstem ekonomickým a v některých případech stojí za průlomovými změnami. Společnost Deloitte každoročně připravuje studii Deloitte Tech Trends. Nejinak tomu i letos. Pojďme postupně nahlédnout na vybrané trendy 2021.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit