V lednu 2007 bylo poškozené palivo vyjmuto z čistící nádrže a po usušení bylo uloženo do hermetického obalu. Palivo bylo od té doby až do jeho transportu do Ruska uloženo v bazénu pro skladování vyhořelého paliva vedle reaktoru.
Další etapa odstranění důsledků havárie spočívala ve výběru odpovídajícího kontejneru pro transport. Úlohou speciálního kontejneru bylo zabránit úniku radiace do okolního prostředí a zajistit chlazení pro prevenci řetězové reakce.
Poškozené palivo bylo v neporušeném stavu dopraveno po železnici ve speciálních kontejnerech do Ruska přes Ukrajinu. Transport byl schválen maďarskými, ruskými, ukrajinskými i evropskými úřady (EU), uskutečnil se v souladu s předpisy a regulemi IAEA. Tato akce se stala příkladem koordinované spolupráce expertů a odpovědných úřadů Ruska, Maďarska, Ukrajiny a mezinárodních agentur.
Generální ředitel energetické společnosti MVM Csaba Baj na tiskové konferenci zdůraznil, že kultura bezpečnosti na JE Pakš může být pro ostatní jaderné elektrárny příkladem. Maďarský státní dozor nad jadernou a radiační bezpečností povolil v roce 2012 prodloužení provozu prvního bloku na JE Pakš o 20 let. V současné době probíhá proces získávání povolení také na prodloužení provozu druhého bloku, a to také o 20 let. Na JE Pakš se zároveň uskutečňují přípravné práce na výstavbu dvou nových bloků s ruskými reaktory VVER.
Průběh havárie: K havárii došlo 10. dubna 2003 po úspěšném chemickém vyčištění paliva od korozních produktů. Palivové kazety byly ponechány v nádrži, v níž čištění proběhlo, protože kvůli probíhající údržbě vnitřních zařízení reaktoru během plánované odstávky bloku nebyl k dispozici jeřáb a zavážecí stroj. Protože nebyly dostatečné chlazené, soubory se začaly přehřívat.