Témata
Reklama

Efektivita koncentrovaná v Crystalu

Londýn je město doslova nabité architektonickými skvosty, a to jak těmi z dávné historie, tak těmi nejmodernějšími. Koncem září letošního roku se veřejnosti otevřela další budova, jež výrazně vystupuje z šedi průměru nejen díky svému odvážnému architektonickému řešení, ale i vzhledem k použitým technologiím a nadstandardnímu pojetí ekologických aspektů. Řeč je o budově s názvem Crystal, kterou vybudovala společnost Siemens jako své centrum pro udržitelný rozvoj moderních měst.

Reklama
Reklama
Reklama
Efektivita koncentrovaná v Crystalu_01.jpg: Vnější plášť budovy s množstvím ostrých hran a hrotů není pouze designovým prvkem, ale také jedním ze strůjců energetické efektivity budovy. Je totiž navržen tak, aby byly vnitřní prostory, stejně jako fotovoltaické panely a solární kolektory maximálně osvětleny denním světlem. Ty části budovy, kde je vysoká intenzita slunečního světla nežádoucí, jsou naopak efektivně stíněny.

Výstavba komplexu ve tvaru krystalu, který lze bez nadsázky označit jako jednu z „nejzelenějších“ staveb na světě, trvala jeden a půl roku a společnost Siemens do projektu investovala zhruba 35 miliónů eur. V objektu, který navrhla mezinárodní architektonická kancelář Wilkinson Eyre Architects, se nachází konferenční centrum s kapacitou 270 míst a také největší světová výstava věnovaná trvale udržitelnému rozvoji městských aglomerací.

Interaktivní výstava na ploše 2 000 m2 představuje nejmodernější způsoby uspořádání městské infrastruktury a pokročilé technologie v oblasti integrované dopravy, technologie budov, dodávky energií a vody a dostupnosti zdravotní péče. Cílem je ukázat návštěvníkům městskou infrastrukturu blízké budoucnosti, která pomáhá zvyšovat kvalitu života ve městech a současně je maximálně ohleduplná vůči životnímu prostředí.

Zdání klame. I přes futuristický vzhled a tmavou barvu je Crystal jednou z „nejzelenějších“ budov na světě. Budova je navržena s ohledem na efektivní provoz, v úvahu se však brala i výstavba objektu a jeho případná demontáž. Tvůrci se u všech prvků snažili minimalizovat množství použitého materiálu, velká část budovy je navíc recyklovatelná.

Jedním z vystavených exponátů by mohl být samotný Crystal, protože budova o rozloze přes 6 300 m2 je vzorem v oblasti hospodaření s energií. Oproti srovnatelným kancelářským komplexům totiž spotřebovává o 50 % méně energie a produkuje o 65 % méně oxidu uhličitého. Výjimečných výsledků v oblasti energetické efektivity bylo dosaženo zejména díky inteligentní správě tepelného a vodního hospodářství. Energie potřebná na vytápění, chlazení a ohřev vody pochází z obnovitelných zdrojů. O výrobu části elektrické energie se stará fotovoltaický systém umístěný na střeše, solární kolektory a geotermální tepelná čerpadla ohřívají vodu pro topný systém, sociální zařízení a kuchyně. I takto získané teplo je ovšem nutné využívat účelně, každá místnost je proto vybavena senzory, jež detekují počet lidí v daném prostoru a automaticky podle něj nastavují intenzitu vytápění a ventilace.

Budova Crystal se nachází v londýnských docích Royal Victoria Docks. Ne náhodou tak z některých úhlů může připomínat loď.

V Crystalu nepřijde nazmar ani kapka vody. Značnou část používané životodárné tekutiny totiž představuje upravená dešťová voda, která se shromažďuje v podzemní nádrži. Sbírá se i voda odpadní, jež se čistí a znovu využívá, například na splachování či zavlažování zeleně.

Skleněná fasáda budovy evokuje podobu černého krystalu, jehož rozličné plochy jsou vůči sobě nasměrovány tak, aby se do budovy dostalo maximální množství denního světla a současně bylo zamezeno jeho přístupu do těch částí interiéru, kde je nežádoucí. Inteligentní osvětlovací technologie značky Osram se starají o ideální světelné podmínky a v případě potřeby aktivují zdroje umělého světla. Architekti a technici navrhli řadu součástek a prvků v Crystalu tak, aby se při jejich výrobě spotřebovalo co nejméně materiálu a byly recyklovatelné.

-js-

Reklama
Firmy
Související články
Budoucnost stavebnictví: Odpadní termoplasty

Různé polymerní typy odpadů, pro které zatím není širší uplatnění. To je vedlejší produkt, vznikající při výrobě a zpracování plastů. Čeští výzkumníci se proto pustili do studia jejich klíčových vlastností, aby umožnili jejich následné zpracování. Výsledkem jejich práce je vytvoření uceleného přehledu možností využití odpadních termoplastů ve výrobě kompozitních materiálů pro stavebnictví. Z odpadu lze tedy nyní vyrábět různé stavební prvky z polymerbetonu nebo například odolné dlaždice.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit