Témata
Reklama

Implementaci senzorického systému do železobetonové předepjaté mostní konstrukce na podzim loňského roku úspěšně dokončilo ČVUT UCEEB. Celkově bylo osazeno sedm příčných řezů, z nichž každý obsahuje strunové tenzometry a optovláknové senzory přetvoření, které budou sloužit ke sledování chování mostu během jeho výstavby i následného provozu.

Senzorický systém pro mostní konstrukce plní klíčovou roli v monitorování stavu objektu jak v průběhu výstavby, tak v následném provozu. Během fáze betonáže umožňuje sledování optimálního chladnutí betonu a změn přetvoření v důsledku smršťování. Tuto fázi následuje proces předepnutí, při kterém je možné získaná data pečlivě porovnat s výpočty projektantů.

V dalších etapách bude senzorický systém využit k monitorování zátěžových zkoušek mostní konstrukce. Po uvedení do provozu bude sloužit ke sledování dlouhodobého chování konstrukce za působení očekávaného provozu se zvýšenou zátěží. Celý systém je vybaven kontinuálním monitorováním stavu s integrovanou funkcí alarmu, jenž okamžitě upozorní na možný kritický stav, například v důsledku přetížení či jiného rizikového faktoru.

Monitoring mostní konstrukce probíhá pomocí optovláknových FBG senzorů, které jsou integrovány přímo do nosných železobetonových prvků mostu. (zdroj: UCEEB)

Aby se to již nestalo

Jedním z podnětů k výzkumu, jehož je implementace senzorů aktuálním výsledkem byla tragédie v severoitalském Janově, způsobená zřícením dálničního mostu. Ta zvedla vlnu otázek o bezpečnosti českých mostů. Na důležitosti tak nabývají jejich běžné prohlídky a monitoring nosné konstrukce v pravidelných intervalech a jejich včasné opravy. Touto problematikou se zabývají i odborníci z Laboratoře vláknové optiky v ČVUT UCEEB, v té době prováděli testování senzorů pro měření mechanického namáhání přímo zabudovaných do konstrukce mostu přes Moravskou Dyji.

Monitoring mostní konstrukce probíhá pomocí optovláknových FBG senzorů, které jsou integrovány přímo do nosných železobetonových prvků mostu. Díky tomu je možné sledovat chování konstrukce již v průběhu výstavby (zrání betonu, předpínání nosné konstrukce). Po dokončení stavby a uvedení mostu do provozu odborníci z Laboratoře vláknové optiky monitorují kromě mechanického namáhání kritických průřezů například i intenzitu dopravy nebo deformace konstrukce způsobené teplotními změnami.

Reklama
Reklama
Reklama

Včas odhalit slabá místa

Testovaná technologie dokáže zajistit dlouhodobé kontinuální měření mostní konstrukce a díky své odolnosti vůči elektromagnetickým jevům je využitelná i v nebezpečném prostředí. Umístění snímačů do nové mostní konstrukce již v průběhu její výstavby může do budoucna přispět k jednoduššímu zhodnocení jejího technického stavu, k odhalení případných konstrukčních vad nebo k diagnostice míry degradace jednotlivých prvků. Systém zároveň umožňuje v průběhu životnosti mostu sledovat míru jeho zatěžování a při vysokém zvýšení intenzity dopravy může varovat před případným přetížením.

_____________________________________________________________________________________________________

Zdroj: Tiskové zprávy UCEEB. Zpracováno redakcí.

Související články
Nanovlákna odhalí viry a bakterie

Možnosti využití nanovláken při rozpoznávání drobných cizorodých částic v plynu, jako jsou například viry nebo bakterie v lidském dechu, vyzkoušelo ve svých laboratořích Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT. Testování proběhlo na zakázku společnosti ProNanoTech, která získané poznatky využije pro vývoj nového produktu. Ta projekt realizovala s podporou z programu Jihočeské podnikatelské vouchery, který vyhlásil Jihočeský vědecký park.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Dalších 17,5 miliardy korun z Národního plánu obnovy

Evropská komise vydala kladné předběžné hodnocení splnění 28 dílčích milníků a cílů. Po schválení členskými státy Evropské unie tak Česká republika obdrží dalších více než 17,5 miliardy korun ve formě grantů z celkové částky 228,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy.

Výstava Volty v Ostravě již podruhé

Výstavy a veletrhy se v Ostravě pořádají (v jiné podobě než dnes, samozřejmě) již od roku 1362, kdy král Karel IV. vydal ostravským měšťanům povolení pořádat dobytčí trhy. První pavilon pro skutečné výstavy a veletrhy se zde otevřel v roce 1958. Druhý ročník Elektrotechnické výstavy Volty.cz, kterou Ostrava zažila letos začátkem října, se hlásí k tradici technických výstav v Ostravě.

Implementace inovací napříč obory

Tradiční způsoby práce se mění zejména kvůli stále většímu zapojení moderních technologií a inovačních řešení. Mnoho odvětví se v současnosti nachází na prahu nové éry – dokazují to i nejnovější průzkumy. Podle těch se v Česku chystá v dalších letech investovat do digitalizace 53 % firem a do inovací až 65 %, nejvíce těch průmyslových. Slibují si od toho nejen jejich další růst a udržení kroku s dobou, ale také zvýšení efektivity a produktivity ve spojení se snížením nákladů. Budoucnost českých firem tedy spočívá v inovacích, níže uvádíme několik z nich z různých oblastí podnikání, které se nebály využít příležitosti a nabízí zajímavá řešení.

Domy z vyřazených lodních kontejnerů

Společnost Stav Kont development, jež působí v jihomoravské Lednici, renovuje vyřazené lodní kontejnery a vyrábí z nich stavební moduly. Z nich sestavuje levné a moderní rodinné domy, samostatné obytné jednotky, ale také kavárny nebo technické stavby (např. čističky vody). Firma nyní díky úspěšné emisi dluhopisů v hodnotě 5 milionů korun otevřela novou výrobní provozovnu. Financování rozvoje zajistilo dluhopisové tržiště Zainvestuj.to.

Chytré sítě pro obnovitelné zdroje

Šetrný přístup k získávání elektřiny bez produkce škodlivých znečišťujících látek nabízejí obnovitelné zdroje energie. Jejich slabinou je však částečná nestabilita výroby závislá z velké části na počasí. Zvyšování jejich podílu v neprospěch méně čistých zdrojů se tak neobejde bez modernizace stávající infrastruktury.

Využívání obnovitelných zdrojů v ČR a na Slovensku

Česká republika i Slovensko z pohledu využívání obnovitelných zdrojů energie patří na chvost Evropské unie. V souladu se schválenými klimatickými plány by se však měl podíl takzvaných zelených zdrojů na celkové spotřebě energie v obou zemích postupně zvyšovat. Výraznější zapojení obnovitelných zdrojů je ale podmíněno patřičnou modernizací distribučních soustav. 

Výroba BMW i3 již minulostí

Elektrické BMW i3 nedostalo přímého nástupce, jelikož v elektrifikační strategii BMW není prostor pro výstřední městské miniauto. Mnichovská automobilka se loučí se svým výrazným městským elektromobilem, který odstartoval novou éru. Výroba i3 byla nákladná. Auto má karbonové konstrukční díly a máloco sdílí s ostatními modely BMW. Původně i3 byla tahák, poutač pozornosti na něco tak výjimečného, jako je elektromobil. Což již ale dnes není potřeba, protože EV se postupně stávají „běžným“ dopravním prostředkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit