EMO Hannover - Part 1. Obecná retrospektiva

Po dvou ekonomicky nestabilních letech se na výstavišti ve městě Hannover konal mezinárodní veletrh výrobních strojů a zařízení Exposition Mondiale de la Machine Outil 2011. Letošní ročník EMO byl velmi očekáván zejména proto, že svět byznysmanů, akcionářů, technické veřejnosti i koncových spotřebitelů strojů chtěl vidět, jak hospodářské problémy globální ekonomiky i jednotlivých firem působí motivačně na výrobce a zda a jak stimulovaly technický pokrok, vývoj a inovace výrobků jednotlivých firem i celého oboru.

Veletrh s jasnými pravidly

Letošní veletrh EMO měl velké ambice. Minimálně chtěl soupeřit s výstavou v Miláně, kdy před dvěma lety hospodářský pokles západní polokoule ovlivňoval mnohé oblasti lidské činnosti. Máme rok 2011 a i přes nepříliš optimistické zprávy ze států souhrnně nazývaných PIGS (nebo také PIIGS – Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko, Španělsko) či z USA proběhlo EMO 2011 přece jen v mnohem lépe vnímané době než před dvěma lety (minimálně není svět pod tak drastickým tlakem médií). A tak to byl souboj nerovný díky nerovným podmínkám. Bez ohledu na jakousi „řevnivost“ či ambice pořadatelské země (pramenící samozřejmě ze snahy ukázat hospodářskou sílu a organizační schopnosti té či oné země), EMO 2011 lze považovat minimálně ve všech směrech za velmi zajímavé.
EMO je na rozdíl od brněnského MSV pod přísným dohledem a diktátem organizace Cecimo i VDW. Pravidla výstavy EMO jednoznačně určují, že výstavy se smí zúčastnit pouze výrobci. Brány mají otevřené i některé finanční instituce, oborové svazy, softwarové firmy, ale rozhodně se na EMO nepotkáte s obchodními firmami zastupující mnohdy až desítky prvovýrobců. Z toho plyne, že lidé, kteří na stáncích jsou, reprezentují svou firmu, svého zaměstnavatele a svůj produkt. A tak pokud chce návštěvník vyrazit na veletrh za sličnými hosteskami, musí navštívit strojírenský veletrh v Brně nebo jakýkoli autosalon ve světě. Neodbornost, i když je ukrytá za příjemným úsměvem a ve sličném těle, se na EMO v podstatě nenosí (možná rovnou lépe řečeno netrpí).

Milán i Hannover na stejných plochách

Celková obsazená plocha vystavovateli na EMO 2011 byla 175 293 m2, což je překvapivě naprosto srovnatelné s předchozím milánským ročníkem v r. 2009 (autor vycházel z oficiálních statistik italského spolupořadatelského svazu Ucimu). Avšak vystavujících bylo 2 037 firem ze 41 zemí – tedy jejich počet v letošním roce vzrostl oproti roku 2009 přibližně o 40 procent. Tento nezanedbatelný nárůst vystavovatelů při totožné výstavní ploše vedl k tomu, že vystavovatelé byli na sebe hodně namačkaní a stánky nemohly být přespříliš veliké. Je zřejmé, že nikdy nelze představit celý výrobní program, na omezeném prostoru lze ukázat omezené množství exponátů. Stánky byly velmi efektní a z produkce firem bylo ukázáno především to podstatné. To platilo i u takových gigantů, jako je HAAS, Fanuc, Siemens či Mazak. Výjimku tvořila dvojice firem DMG-Mori Seiki (jsou majetkově provázané a nákupy akcií stále probíhají), které si pronajaly rovnou celou halu číslo 2. Na ploše 7 600 m2 vystavovaly 97 strojů, z nichž 25 byly novinky představované zákazníkům.
Z hlediska počtu vystavovatelů byly na EMO 2011 zastoupeny nejvíce firmy z Německa. Rovných 819 firem s výstavní plochou 74 986 m2, což představuje 40,1 procenta z celkového počtu vystavovatelů a 42,8 procenta z celkové vystavovatelské plochy. Německo, Itálie, Tchaj-wan, Švýcarsko, Čína, Japonsko, Španělsko a USA – těchto 8 zemí tvořilo 80 procent všech vystavovatelů jak z hlediska počtu, tak obsazené plochy. Další země (viz přiložený graf) až po Českou republiku (která se o stejnou pozici dělí s Velkou Británií) tvořily 90 procent všech vystavovatelů. Z tohoto čísla je zřejmé, že i přes malost našeho státního útvaru patří Česká republika do patnáctky světově významných producentů výrobní techniky, v rámci Evropy pak do významné desítky. Pro zajímavost – ze Slovenska na EMO byli dva výrobci, z Polska dvanáct, Maďarska jeden a z Ruska šest.

Krajánek na každém kroku

Nejen díky 35 českým firmám byla mezi vystavovateli i v uličkách mezi stánky hojně slyšet i čeština. Vedle reprezentantů firem přímo na stáncích velkou část návštěvníků z České republiky typicky tvoří zaměstnanci firem stroje vyrábějících, ať už ti, kdož jsou nějak přímo spojeni s veletrhem, nebo jiní z oddělení konstrukce či nákupu. Nemalou skupinu návštěvníků tvoří studenti a vyučující z vysokých škol a neposlední v řadě jsou samozřejmě koncoví uživatelé výrobních technologií, kteří rovněž přišli zhlédnout aktuální stav oboru nebo rozjednat či rovnou dojednat nákup již konkrétních zařízení. Čeština byla slyšet i na mnohých stáncích ryze nečeských výrobců, kteří si právě pro EMO pozvali lokální prodejce především z důvodu zajištění velmi dobré komunikace mezi zákazníkem a výrobcem. Své zástupce na stáncích měly například firmy Renishaw, ATI, Walter, Horn, Brevetti Stendalto a další.
Statistiky uvádějí, že se na veletrh zavítalo přes 138 tisíc návštěvníků ze sta zemí. Český podíl činí dle svazu VDW 3 %, tedy přesněji 4 159 českých návštěvníků. Jak vystavovatelé tak i pořadatelé jsou s počtem a úrovní návštěvníků spokojeni. Dle vyjádření Dr. Wilfrieda Schäfera, ředitele svazu VDW, se na výstavě realizovaly objednávky strojů a zařízení minimálně v objemu 4,5 miliardy eur. Německý ředitel německého svazu zajisté v prohlášení nehovořil o jiných než domácích firmách, a tak doufejme, že i čeští výrobci získali nové zakázky a navázali ekonomicky prospěšné kontakty. Za vystavené vzorky se stydět rozhodně nemuseli. O světově úrovni mnohých českých exponátů není pochyb.

Veletrh výrobních strojů a zařízení (takto nekonkrétně definovaná oblast vystavovatelů) je zaměřen na technologie zejména třískového obrábění, nekonvenční výrobní technologie a komponenty pro stavbu strojů. Hojně jsou vystavovány také výrobní přípravky, výrobní příslušenství a dominují nástroje. Každý vystavovatel je se svým stánkem a výrobním programem zařazen do některé a pouze jediné kategorie. Problém nastává tehdy, když je portfolio výrobce velmi široké, pak příslušnost v dané kategorii nemusí být vypovídající. Následně se výrobce ocitne v hale, kde nemusí být zrovna ta nejlepší „živná půda“ – nejsou ti „praví“ návštěvníci.
Na EMO bylo 308 výrobců nabízející obráběcí nástroje (nejsou tím myšleny pouze konvenční vrtáky, frézy apod.). Druhou nejpočetnější skupinou byly stroje provádějící soustružnické operace – soustruhy. Celkem 156 vystavovatelů. V této skupině se ocitli i někteří výrobci vyrábějící obráběcí centra na rotační součásti, zatímco jiný výrobce s obdobným programem (typem strojů) byl ve skupině výrobců obráběcích center. Těch bylo 143. Následovaly frézovací stroje 87 vystavovatelů, brousicí stroje 76. Na pomyslném chvostu seznamu je jeden výrobce strojů pro rapid prototyping – což také korektně nevypovídá o nabízených nekonvenčních výrobních technologiích na EMO 2011. V každém případě díky stále rostoucí multiprofesnosti současných obráběcích strojů řazení výrobců do těchto kategorií nepříliš odpovídá výrobním možnostem současných obráběcích strojů.
Na veletrhu bylo možné vysledovat oborové členění z hlediska cílové spotřebitelské skupiny, na kterou se vystavovatelé zaměřují. Jako dominující je automobilový a transportní průmysl, letectví a kosmonautika, energetika, výroba pro offshore a pro námořní dopravu a samozřejmě samotní výrobci obráběcích strojů jsou významnými a náročnými uživateli obráběcích strojů. Od posledního ročníku EMO lze zaznamenat markantní nárůst, byl zřejmý například i na veletrhu AMB ve Stuttgartu, v oblasti medicíny a výrobních technologií pro zdravotní účely (implantáty, protézy, stomatologie…). Se všemi těmito obory je obvykle spojeno obrábění těžce obrobitelných materiálů, kompozitu, plastů a dalších – dovednost v obrobení konstrukční ocel již zejména marketingově neoslňuje. Prakticky ocel a slitiny železa stále dominují konstrukčním materiálům.

Německý svaz výrobců obráběcích strojů VDW (Verein Deutscher Werkzeugmaschinenfabriken) u příležitosti EMO 2011 uspořádal společnou výstavu členských firem shromážděných ve sdružení nazývaném Blue Competence. Nejedná se však o aktivitu zcela novou. První představení proběhlo již na EMO 2009 v Miláně, kde zejména díky zprávám popisujícím problematickou hospodářskou situaci informace o rozjezdu Blue Competence poněkud zapadla. Předmětem zájmu členů Blue Competence je ekodesign strojů, jak aplikovaný, tak i „mimoděk“ při působení na tvorbu legislativy EU. Aktuálně se k této iniciativě hlásí více než dvacet firem z Německa a připojují se i signatáři ze Švýcarska a Finska. Součástí sdružení jsou známá jména, například Bosch Rexroth, Dörries Scharmann Technologie, Trumpf Werkzeugmaschinen, tak i například technická univerzita z Cách i samotný svaz VDW. Souhrnná expozice Blue Competence byla situována do haly 16.
Součástí každého nějakým způsobem významného veletrhu by mělo být udělování ocenění exponátům, osobnostem apod. Na brněnském Mezinárodním strojírenském veletrhu pořadatelé na doporučení odborné komise udělují Zlaté medaile, exponáty v Německu oceňuje MM MaschinenMarkt z vydavatelství Vogel Business Media. Zatím co v České republice tuto událost veřejnost nikterak neprožívá, v souladu s českým nepříliš pozitivním vztahem k autoritám (jenž je mnohdy oprávněně založen na jejich mizivé důvěryhodnosti a naneštěstí se dlouhodobě přenáší i do oblastí, které by si respekt zasloužily), v Německu je získané ocenění řádně zviditelněno jak na výstavišti, tak i v mediálních kruzích. I fyzické rozměry samotné ceny jsou patřičně velké.
Na EMO 2011 ocenění získala firma MAG za technologii kryogenního chlazení (pozn.: firma vznikla „gigantickým“ nákupem amerických a německých firem Cincinnati, Lamb, Cross Hüller, Ex-Cell-O, Giddings & Lewis, Hüller Hille, Fadal, Witzig & Frank, Hessapp Boehringer). Dalšími z dvanácti oceněných je obráběcí centrum od firmy GROB, brousicí centrum Multicell firmy Weisser-Kapp a například speciální sklíčidlo-upínač firmy MPC Automation Systems AB. Podrobněji o oceněných exponátech viz samostatný následující článek.

Ze zákulisí konání veletrhu lze vyzdvihnout organizační schopnosti pořadatelů při zvládnutí hladkého průběhu, kdy pravidla jsou jasně dána před veletrhem a ve dnech určených pro veřejnost se pořadatelé pohybují především v zákulisí. Součástí veletrhu jsou konference a večerní neformální setkání vystavovatelů a veletrhem EMO žije celé město Hannover. Navíc mimo další doprovodné aktivity je každé ráno návštěvníkům u vstupních bran věnován výtisk veletržních novin EMO Daily. Ty připravuje rovněž tým redaktorů MM MaschinenMarkt. Na přibližně 70 tiskových stranách se příchozí čtenář v německém jazyce dočte (občas anglicky a okolo čtyř stran je psáno ve standardní čínštině), co se událo nebo co se bude dít v nejbližších veletržních dnech. Za periodikum takového rozsahu by se nemuselo stydět žádné novinové vydavatelství s celostátní působností. EMO Daily bylo každý den distribuováno po celém Německu, na nádražích, letištích, v byznys centrech atd.

EMO 2011 z pohledu počtu vystavovatelů a představených exponátů nemohlo být žádným zklamáním. Revoluce ve výrobních technologiích se nekonala, evoluce postupuje mílovými kroky. Smutnou realitou veletržních dní je, že návštěvníkovo plesající srdce a oči rozzářené nad lidskou dovedností a při pohledu na sofistikované výrobní zařízení a technologie záhy vyhasínají, jak přímo na výstavišti, pak zejména po návratu do hotelových pokojů a domácností. Zklamání zažil například ten, kdo na EMO 2011 chtěl nalézt například irského, islandského či řeckého výrobce, a posléze snad každý při sledování ve večerních zprávách těch, co nikdy nic smysluplného nevymyslí nebo nevyrobí.
Moudrý návštěvník si zajisté z výstaviště přinesl řadu prospektů, kterými se mohl do noci opájet s vědomím, že EMO je tím nejlepším místem pro cestu za špičkovou technikou. Protože pořád platí, že do výrobních hal výrobců letadel, automobilů a dalších se jen tak nedostanete. Oblastem a tématům zmíněným v tomto textu se budeme postupně věnovat ve volně navazujících článcích.

Lubomír W. Novotný

lubomir.novotny@toshulin.cz

.............

Pokud vstoupil návštěvník EMO Hannover do prostoru výstaviště hlavní branou na severu areálu, nemohl minout prezentaci firem DMG a Mori Seiki, která vyplňovala prakticky celou halu 2 hned za vstupními turnikety. Firmy představily celkem 97 strojů (většinou v živém provozu), z toho 25 novinek ve světové premiéře. K bližšímu popisu nových strojů se vrátíme v některém z dalších čísel. Hned první den veletrhu firma uspořádala tiskovou konferenci, kde představila své budoucí plány.

Tiskovou konferenci zahájila společná prezentace Dr. Rüdigera Kapitzi, předsedy představenstva firmy Gildemeister AG, a Dr. Masahiko Mori, prezidenta Mori Seiki Co. Ltd. Na úvod oba pánové zveřejnili údaje německého sdružení VDW o růstu prodeje strojů v prvním pololetí tohoto roku. Růst v celém evropském regionu vzrostl o 65 % a táhly ho především zvýšené nákupy strojů v Německu (o 103 %). Německo tak potvrzuje pozici nejvýznamnějšího evropského odběratele výrobní techniky a tomu také odpovídá prezentované posílení prodeje a zákaznické podpory firem DMG/Mori Seiki v této zemi. Firmy zde budou mít šest společných výrobních firem a osm technologických center s 279 techniky, 120 aplikačními inženýry a 78 zaměstnanci prodeje. Ve zbytku Evropy by mělo dojít k plnému propojení firem DMG a Mori Seiki v oblasti obchodu a zákaznické podpory od 1. 1. 2012. V tomto regionu vznikne 24 společných technologických center s 240 techniky, 80 aplikačními inženýry a 146 zaměstnanci prodeje.

Propojení aktivit obou firem bude v pěti hlavních oblastech. První je společná výroba komponent a uzlů obráběcích strojů s cílem snížit náklady a zvýšit spolehlivost. Druhou je společný nákup komponent opět s cílem snížit náklady. Třetí je výzkum a vývoj. Na EMO byly mj. prezentované jako výsledky společného vývoje vertikální frézovací centrum MILLTAP 700, horizontální frézovací centrum NHX4000 (bude dostupné se řídicími systémy Siemens 840D nebo MAPPS IV) a pět inovovaných strojů v řadě Ecoline (dva soustružnické a tři frézovací stroje) s novým jednotným designem. Čtvrtou oblastí, ve které budou propojeny aktivity, je servis a zákaznická podpora. Ty budou založeny na výše uvedených společných technologických centrech a dále společným skladem náhradních dílů s více než 95 000 položek a zákaznickou hot line pracující v režimu 24/7. Poslední oblastí spolupráce je financování prodeje strojů. Byla představena společnost MG finance, ve které má podíl 33 % firma Gildemeister, 33 % Mori Seiki a 34 % finanční skupina Mitsui & Co, Ltd. U každého vystaveného stroje proto byly kromě hlavních technických údajů uvedené možnosti financování nákupu společností MG finance.
Firma Gildemeister dále na tiskové konferenci prezentovala rozšíření portfolia svých výrobků o obnovitelné zdroje energie. Vystaveny byly solární články, větrné elektrárny a boxy na uskladnění energie.

Petr Kolář

p.kolar@rcmt.cvut.cz