Témata
Reklama

Sto let elektromotorů z Mohelnice

16. 07. 2004

Sté výročí zahájení elektrotechnické výroby a zároveň desetileté výročí působení společnosti Siemens Elektromotory v České republice nás zavedlo do Mohelnice, kde se 12. června otevřela brána výrobního závodu SEM, dříve MEZ, široké veřejnosti.

Ing. Ivo Pavelec
ředitel závodu a jednatel firmy Siemens Elektromotory, s. r. o.
Po absolvování VUT v Brně, kde studoval obor stavba elektrických strojů a přístrojů, nastoupil jako konstruktér do závodu MEZ Drásov. Po krátké době pracoval jako skupinář a v roce 1991 nastoupil v MEZ Drásov na ředitelskou pozici. Tento post vykonával do roku 1996, kdy přešel do německého výrobního závodu Bad Neustadt, kde působil 1,5 roku opět jako ředitel. Od roku 1997 je ředitelem závodu SEM Mohelnice
Historie závodu se začala psát v roce 1904, kdy byla založena společnost Ludwig Doczekal & Comp. V roce 1926 byla provedena fúze závodu s firmou Siemens Praha, o 19 let později byl pak podnik zestátněn a vznikla značka MEZ. V roce 1994 do podniku opět kapitálově vstoupil koncern Siemens AG a byla založena společnost SEM. V roce 2001 se ze závodu stalo evropské kompetenční centrum v oblasti elektromotorů.

MM: Od vstupu naší země do EU uplynul již více než měsíc a půl. Co pro vás tento vstup znamenal? ptáme se ředitele a jednatele společnosti Siemens Elektromotory ing. Ivo Pavelce.

I. Pavelec: Naše produkce na tuzemský trh činí 5 - 6 %, kterými pokrýváme zhruba 80 % poptávky v ČR, a zbytek jde na vývoz do celého světa. Stěžejním trhem je celá Evropa, jihovýchodní Asie, jižní Amerika a část jižní Austrálie. Proto jsme již v rámci EU museli fungovat a členstvím naší republiky se pro nás nic zásadního nezměnilo, kromě dopadu změny legislativy v proclívání a zkrácení dodací lhůty motorů k zákazníkovi odstraněním čekací doby na hranicích.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Pod uvedenými procenty si lze jen těžko představit skutečný objem výroby. Jaké množství elektromotorů vyrobíte denně a kolik máte zaměstnanců?

I. Pavelec: Denní výroba dosahuje přibližně 5000 ks elektromotorů, o které se stará asi 1800 zaměstnanců. Přitom 41 % z nich jsou ženy. Kromě výroby celých elektromotorů ovšem dodáváme denně dalších 1000 různých komponentů do sesterského závodu v německém Bad Neustadtu a nezapomínáme ani na výrobu náhradních dílů.

MM: Kolik různých typů vyrobíte ze zmiňované denní produkce a kolik z toho je jednofázových a kolik třífázových motorů?

I. Pavelec: Odpověď na tuto otázku bude asi lepší z pohledu roční produkce. Celková roční produkce činí 1 150 000 až 1 200 000 elektromotorů, z toho je 90 až 92 % motorů třífázových v hliníkovém provedení kostry s osovou výškou 56 až 160 mm. Dále vyrábíme elektromotory v provedení kostry z šedé litiny v osové výšce 100 až 160 mm, které se na naší produkci podílejí zhruba třemi procenty. Pak je to přibližně po jednom procentu u jednofázových motorů, brzdových motorů a speciálních motorů pro různé zákazníky. Dá se říci, že náš závod vyrábí téměř 9000 různých provedení.

MM: Široké uplatnění vašich motorů v celosvětovém měřítku vyžaduje neustálý rozvoj společnosti, ale i vlastní konstrukci a vývoj nových elektromotorů. Jak zajišťujete tuto oblast činnosti výrobní společnosti?

I. Pavelec: Vývojové oddělení divize Elektromotory je ve společnosti Siemens samostatný útvar, který má centrální řízení. Vývojové a konstrukční kanceláře se ovšem nacházejí v každém z výrobních závodů (Mohelnice, Frenštát, Bad Neustadt), aby každá pracovní skupina mohla pracovat na svých úkolech.

MM: Když už mluvíme o vývoji, máte nějakou vizi, kam a jakým způsobem se budete dál ubírat?

I. Pavelec: Naším produktem je asynchronní elektromotor, vyráběný především podle IEC normy - to znamená, že motory jsou zaměnitelné za konkurenční produkty. Při výrobě se proto musíme pohybovat v rámci mantinelů, které tyto normy definují. Tím je dána skutečnost, že ve vývoji elektromotorů nelze očekávat žádnou výraznou změnu. Jediná změna, kterou lze očekávat v konstrukci těchto elektromotorů, je spolupráce elektromotoru se zabudovanou elektronikou, řídicími systémy, frekvenčním měničem nebo logickými systémy, protože princip funkce elektromotoru měnit nelze a zůstává stále stejný.

MM: Chystáte nějaké novinky v oblasti elektromotorů nebo další typ či výrobní řadu?

I. Pavelec: V současné době jsme začali vývoj nové řady elektromotorů. I když jsme teprve na začátku, předpokládáme, že do dvou až tří let by měla být běžně dostupná na trhu a výkonová třída by se měla pohybovat do 18,0 kW.

MM: Dobré jméno výrobce i skvělá pozice na trhu vyžaduje kromě spousty dalších náležitostí i vysokou kvalitu výroby. Jaká je z vašeho pohledu nejproblematičtější výrobní operace?

I. Pavelec: Těžko říci, co je neproblematičtější, ale co se týká výstupních parametrů, je to určitě tlakové lití jak rotoru, tak ostatních dílců, kdy musíme hlídat veškeré parametry již při tavení hliníku nebo šedé litiny, dále teplotu forem i správné nastavení tlakových licích strojů, které mají při odlevu tři fáze, přičemž každá probíhá s jinou rychlostí posuvu pístu licího stroje.

MM: Používáte na kontrolu odlitků nějakou speciální technologii?

I. Pavelec: Protože se nejedná o takové odlitky, které by mohly způsobit nějakou zásadní havárii elektromotoru, tak odlitky nerentgenujeme ani nepoužíváme žádnou podobnou technologii. Kontrola odlitků ale samozřejmě probíhá při dalším zpracování. Dále pak provádíme statistické vyhodnocení a měření na 3D měřicím zařízení. Navíc sledujeme vícenáklady před dodáním a po dodání. V této oblasti jsme se za poslední roky dostali na přední místo v rámci celé společnosti. Vícenáklady po dodání se totiž v našem výrobním závodě pohybují na úrovni 0,2 % z celkového obratu.

MM: Veškeré komponenty, které se používají na výrobu elektromotoru, vyrábíte sami, nebo jejich část nakupujete od dodavatelů?

I. Pavelec: Výrobní závod v Mohelnici pokrývá výrobu ve velmi široké míře a dodávky komponent jsou minimální. Jedná se především o nakupovaný materiál, např. ložiska, spojovací materiál a tyče pro výrobu hřídelí. Z komponent nakupujeme jen odlitky kostry motorů osové výšky 160 mm, protože nedisponujeme tak velkým tlakovým licím strojem.
MM: Poslední otázka, spíše jen pro zajímavost. Kolik metrů vinutí je uloženo v elektromotoru dejme tomu výkonové třídy 11 kW?
I. Pavelec: Doopravdy zajímavá otázka. Vezmu to ovšem trošku jinak - hmotnostně. U malých motorů osové výšky 56 až 63 mm, které jsou stejně veliké, ale mají jinak ofrézované patky, je to několik dekagramů. U "stošedesátky" je to zhruba 8 až 10 kg.

MM: Děkuji za rozhovor a přeji vám mnoho dalších úspěchů.

Jiří Čumpelík
Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 40723
Datum: 16. 07. 2004
Rubrika: Výroba / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Začneme u sebe. Co má pro nás smysl?

Václava Cílka lákají všechny průsečíky humanitních a přírodovědných oborů. Ukazuje se, že hledání nových oborových souvislostí má smysl a že jako jediné dokáže dát odpověď na otázky, které před člověka klade komplikovaná, někdy nepředvídatelná, turbulentní doba. Vždycky dokázal skoro šokovat tím, kolik toho o světě věděl a ví. Kde všude byl a co všechno přečetl. Díky tomu, že se nikdy nespokojil s jednooborovým přístupem ke skutečnosti a snažil se ji zřít celostně jako za časů J. A. Komenského, měl navzdory názorům některých současných profesorů nesporně pravdu. Zastává názor, že expert v oblasti přírodních věd nemůže být spokojen sám se sebou, dokud nemá hluboké znalosti z historie, filozofie, antropologie, sociologie a dalších humanitních věd. Tvrdí, že znalost dějin pomáhá číst krajinu, a naopak, znalost přírodních věd pomáhá k pochopení toho, co se v minulosti dělo.

Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit