Témata
Reklama

Zkoušky první plovoucí jaderné elektrárny pokračují

V Petrohradě se ke svému uvedení do provozu připravuje plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov, která bude zásobovat elektřinou, teplem a vodou odlehlé oblasti východní Sibiře. Do letošního listopadu mají probíhat zkoušky samotného plavidla i dvojice malých reaktorů. Komerční provoz by měl začít v roce 2019, poté co plavidlo urazí téměř 8 000 kilometrů na své místo určení.

Spuštění plovoucí elektrárny Akademik Lomonosov je spojeno s ukončením provozu Bilibinské jaderné elektrárny, která je nejsevernější jadernou elektrárnou na světě a představuje základní zdroj elektřiny a tepla na Čukotce. Zdejší osídlení je příliš vzdálené na to, aby bylo propojeno s jednotnou ruskou přenosovou soustavou, takže pracuje samostatně. O dodávku elektřiny a tepla se zde stará několik málo tepláren, které spalují místní nebo dovážené uhlí, avšak jejich průměrné stáří činí bezmála 60 let.

Nejnovějším energetickým zdrojem je teplárna spalující místní zemní plyn, která byla dokončena v roce 2005. I přesto Bilibinská elektrárna se svými čtyřmi reaktory EGP-6 o celkovém výkonu 44 MWe a 66 Gcal.h-1 pokrývá asi osmdesát procent spotřeby elektřiny. Tato jaderná elektrárna pochází ze 70. let a počítalo se s tím, že její reaktory budou v provozu 45 let. Jejich provozovatel společnost Rosenergoatom (součást ruské korporace pro atomovou energii Rosatom) ji tedy bude v letech 2019 až 2021 postupně odpojovat od sítě.

Reklama
Reklama
Reklama
Plovoucí jaderná elektrárna v petrohradské loděnici Baltského závodu

Nejen pouhá náhrada

Reaktory Akademika Lomonosova nebudou instalovány v pozemní elektrárně, ale v námořním plavidle, které bude zakotveno u břehu města Pevek. Tím jsou sníženy nároky na lokalitu (hrozba zemětřesení a tsunami, snadnější dochlazování reaktoru v případě havárie), ale pochopitelně to přináší nové inženýrské výzvy.

Oproti původní elektrárně má Akademik Lomonosov vyšší výkon (70 MWe a 50 Gcal.h-1), a navíc bude napájet stanici pro odsolování mořské vody, která zajistí technickou a pitnou vodu pro elektrárnu i pro okolní obce. K elektrárně patří pobřežní infrastruktura, která se bude starat právě o vyvedení výkonu z elektrárny a dodávku elektřiny a tepla do rozvodné sítě. Výstavba této infrastruktury byla zahájena v říjnu loňského roku u Peveku.

Srdce elektrárny představuje dvojice reaktorů KLT-40S vyvinutých konstrukční kanceláří OKBM Afrikantov (součást struktury Rosatomu), která vyvíjí ruské reaktory pro jaderné ponorky a ledoborce. Jde o upravenou verzi reaktorů, které jsou desítky let provozovány na palubě flotily jaderných ledoborců zajišťující nákladní přepravu po Severní mořské cestě. Tyto reaktory tak mají stejné kořeny jako energetické reaktory typu VVER, které vycházejí z tlakovodních reaktorů vyzkoušených na prvních ruských jaderných ponorkách.

Vizualizace plovoucí jaderné elektrárny u těžební plošiny

Rozdíl je také v provozu a údržbě. Zatímco v pozemních elektrárnách se palivo mění jednou za 12 až 24 měsíců (podle typu reaktoru a paliva), Akademik Lomonosov bude měnit své palivo jednou za tři až čtyři roky. Použité palivo bude skladováno na palubě lodi nejdříve v bazénu a poté v kontejnerech, podobně jako v případě pozemní elektrárny. Vždy po 12 letech bude plavidlo odtaženo do speciálního závodu, který odebere použité palivo, doplní čerstvé a provede celkovou roční údržbu elektrárny, a poté se elektrárna vrátí zpět na místo. Celkem by měla projít třemi 12letými výrobními cykly.

Další potenciál plovoucích elektráren

Při zahájení projektu elektrárny Akademik Lomonosov se uvažovalo o celé řadě plovoucích elektráren a zatím probíhá realizace jen jedné z nich. O další mají zájem těžařské společnosti, které hledají vhodné energetické zdroje pro těžbu plynu a nerostů v odlehlých oblastech. Uvažuje se o uranových dolech v Jakutsku a zájem projevil také Gazprom pro těžební plošiny na moři a pro nové projekty na Kolském a Jamalském poloostrově.

Náklady na výstavbu pilotní plovoucí elektrárny jsou odhadovány na 21,5 miliardy rublů (v přepočtu zhruba 9,6 miliardy korun) a Rosenergoatom očekává, že další vyjdou na 18 miliard rublů (asi 8 miliard korun).

O plovoucích jaderných elektrárnách uvažuje také Čína, která v nich vidí potenciál pro zajištění dodávek elektřiny, tepla a vody pro obydlené ostrovy, jež nemohou být napájeny z pevniny. V roce 2016 byl čínským regulačním úřadem schválen tlakovodní reaktor ACP100S domácí provenience a své bezpečnostní hodnocení vydala i Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Zuzana Sommerová

sommerova@esscom.cz

//www.rosatom.ru/en/

Reklama
Vydání #5
Kód článku: 170517
Datum: 10. 05. 2017
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Made in Česko: Kde rostou srdce laserů

Že se dá pěstovat kdeco, je jasné – žampiony ve sklepě počínaje a vzácnou orchidejí konče. A není vůbec vyloučeno, že se snadno stanete světově proslulými pěstiteli. Stačí, aby vaše orchidej chytila nějak výjimečnou, netypickou barvu nebo byla větší než jiné, a je to, budete v novinách a stanete se světově známým pěstitelem. Existuje však jedno pěstování, které na hobby úrovni realizovat a dosáhnout v něm světového věhlasu nelze. Jde o pěstování monokrystalů pro vědu, výzkum, inovace a průmysl.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Související články
Stroje v pohybu: Protipožární letadlo

Uprostřed letošního léta byl národní park České Švýcarsko zasažen rozsáhlým lesním požárem, proti němuž zasahovali hasiči z celé republiky. Velké pozornosti se v této souvislosti dostalo mimo jiné protipožárním letadlům Canadair CL-415, zapůjčeným z Itálie. Pojďme si tento letoun blíže představit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit