Témata
Zdroj: Archiv prof. Píšky

Ve výrobě nástrojů je základem výměna informací

03. 04. 2024

Na únorovém zasedání Rady Svazu nástrojáren proběhly volby členů představenstva svazu a jeho dozorčí rady. Novým předsedou představenstva byl zvolen prof. Ing. Miroslav Píška, CSc., působící na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně jako profesor v Ústavu strojírenské technologie. Naše redakce využila při této příležitosti možnost položit panu profesorovi několik otázek.

Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

MM: Pane profesore, představte prosím Svaz nástrojáren našim čtenářům. Kdo jsou jeho členové?

M. Píška: Ve svazu jsou zastoupeny především ty výrobní podniky a společnosti, které mají vlastní nástrojárnu. Dále jsou zde zastoupeny strojní fakulty technických univerzit a rovněž střední odborné školy podporující tuto oblast strojírenství.

Prof. Ing. Miroslav Píška, CSc., profesor Ústavu strojírenské technologie na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně, byl zvolen novým předsedou představenstva Svazu nástrojáren. (Zdroj: Archiv prof. Píšky)

MM: Nabízí tedy svaz platformu pro spolupráci akademické sféry s průmyslem? A co je náplní této spolupráce?

M. Píška: Ano, to patří k základním oblastem spolupráce, podobně jako je tomu v celém světě. Základem je kvalitní informovanost, tu má svaz jedinečnou. Svaz se opírá zejména o pravidelné předávání informací z evropských a světových setkání organizace ISTMA Europe (International Special Tooling & Machining Association), jejímž je členem, dále o informace z výrobních organizací a akademického prostředí. To pomáhá všem při další spolupráci, přípravě společných projektů a grantů nebo při hospodářské spolupráci realizované formou aplikovaného výzkumu.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Vaším hlavním působištěm je Ústav strojírenské technologie FSI VUT v Brně. Jak své zkušenosti z fakulty využíváte při práci pro svaz?

M. Píška: Předpokládám, že to bude platit i nadále, funkce předsedy představenstva je čestná, neplacená a časově omezená. Svaz má další výkonnou strukturu, která za řadu věcí věcně a finančně zodpovídá. Na druhé straně je potěšitelné, že čtyři členové svazu jsou reprezentováni mými studenty či diplomanty. Právě tyto vazby a akademické prostředí, které umožňuje objektivně řešit řadu odborných problémů, jsou dobrou zárukou úspěšné spolupráce.

Svaz nástrojáren pro své členy organizuje návštěvy v předních firmách u nás i v zahraničí. (Zdroj: Svaz nástrojáren)

Za svou osobu mohu poskytnout znalosti vyspělého průmyslu ve Francii, Německu, Švédsku, Velké Británii, Dánsku, ale i kontakty na tamní univerzity, grand écoles a výzkumná centra, pokud nebudeme schopni některé problémy řešit sami. Ale je třeba zdůraznit, že české vysoké školy a vědecké instituce mají dnes v řadě případů vybavení na srovnatelné technické úrovni, ne-li lepší, takže věřím, že si většinou dokážeme úspěšně poradit sami.

MM: V čem spočívají hlavní úkoly nově zvoleného vedení, jaké jsou vaše plány, jaké aktivity organizujete a jaké aktuálně připravujete?

M. Píška: Nové vedení navázalo na předchozí aktivní práci svazu, který u nás úspěšně působí více než pětadvacet let. Svaz bude i nadále nabízet nejrůznější možnosti, jak se u nás i v zahraničí seznámit s novými technologiemi, například formou nejrůznějších návštěv v předních firmách, školení, seminářů nebo konferencí s vybranými odborníky, se kterými spolupracujeme dlouhá léta a kteří jsou na špici aplikovaného výzkumu a technologických aplikací. V současnosti připravujeme několik nových aktivit – návštěvu společnosti Bruker Alicona ve Štýrském Hradci a dále například seminář o nových technologiích v oblasti dokončování povrchů (omílání, suché elektrolytické leštění, opracování pomocí laseru). Novými technologiemi lze dosahovat unikátních vlastností, pokud jde o povrch výrobků (např. povrchy hydrofilní, hydrofobní nebo antibakteriální), ale zde jsou aplikovány již na povrch kovových forem. Dále připravujeme konferenci o motivaci pracovníků (ve spolupráci s předním specialistou, působícím v renomované firmě v zahraničí), návštěvu společnosti jako takové a rovněž předváděcího centra pro výrobu součástí a nástrojů metodou 3D tisku z kovu, seminář o volbě řezných podmínek a tzv. benchmarking pro typizované operace, například pro výrobu desek. Naše i zahraniční studenty vysokých škol chceme více zapojit do podnikových stáží (tzv. internshipů) a do řešení bakalářských a diplomových prací; zahraniční studenti, kteří u nás studují, mají výborné výsledky a u nás se jim líbí.

Reklama

MM: Jako příklad dobré vzájemné spolupráce jednotlivých členů svazu jste zmínil projekt nazvaný Kooperace. Jak byste jej našim čtenářům přiblížil? A realizujete i další podobné projekty nebo nějaké nové plánujete?

M. Píška: Tento program vznikl před několika lety zejména v důsledku hospodářského růstu, kdy výrobní podniky nestačily pokrývat poptávku po výrobě nástrojů, a nesl se v duchu neuvěřitelné důvěry mezi jednotlivými členy svazu, kteří byli ochotni informačně sdílet svou výrobní infrastrukturu, a dokonce její vytíženost. Tím mohli velmi operativně zařazovat využití dalších členů svazu a uspokojovat poptávku bez potřeby dalších investic. Jenže pak přišla léta covidu a doba postcovidová a dnes už tento program není tak aktuální jako při svém zrodu. V rámci svazu chceme výhledově realizovat podobné projekty, například v oblasti vzdělávání nových zaměstnanců, kteří nemají dostatečné technické vzdělání. Na trhu práce dnes řada profesí prakticky neexistuje nebo někteří zájemci o práci mají přemrštěné požadavky na mzdu. Rádi bychom podporovali orientaci na řízení výroby v intencích průmyslu 4.0, postavenou zejména na spolehlivém monitorování a řízení výrobních procesů, ale vzhledem k spíše kusovému charakteru výroby forem to není náš hlavní směr.

K aktivitám svazu směřujícím k poznávání nových technologií a výměně informací patří také školení, odborné semináře a konference. (Zdroj: Svaz nástrojáren)

MM: Je ambicí svazu rozšiřovat členskou základnu? Co byste uvedl jako hlavní motiv pro vstup firmy do tohoto společenství?

M. Píška: Ano, každá organizace, která může svaz něčím profesionálně obohatit, je vítána. Hlavním motivem je společný zájem na výrobě kvalitních nástrojů a forem pro světový trh, přátelská atmosféra při řešení technologických problémů, výměna informací o nových technologiích a praktických zkušeností, pokud jde o výrobu forem, technologie CNC a jejich aplikace, systémy CAD/CAM a jejich nadstavby.

MM: Děkujeme za rozhovor a přejeme Vám i Svazu nástrojáren mnoho zdaru.

Související články
Včera, dnes a zítra – nástrojárny

Průmysl naší země se v důsledku anticovidových opatření nachází v přelomové době. V našem novém seriálu budeme hovořit s představiteli stěžejních průmyslových oborů, abychom se dozvěděli, jak vidí současnost a jak budoucnost. Tentokrát jsme se na to zeptali doc. Ing. Václava Kličky, předsedy představenstva Svazu nástrojáren.

Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit