Témata
Foto: J. Hrdý

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama


Také zde máme výrobu zlata, ovšem mechanickou cestou,“ říká císař Rudolf II. magistru Edwardu Kelleymu na prohlídce laboratoří, kde se badatelé pokoušejí o vynálezy všemožné i nemožné podstaty. Zapálený vědec v hereckém podání Josefa Kemra se snaží palicí rozbít atom olova, a získat tím zlato. A na otázku, zdali se mu to daří, odpovídá upřímně, že nikoliv. „Víte, ono záleží na tom, jak se do toho třískne. Ale já na to jednou přijdu.“ Na což císař odvětí, že zde mají jenom samé vědecké kapacity.

Připomenutím této legendární scény, kterou jsem si na úvod editorialu vypůjčil z filmu Císařův pekař, chci poukázat na skutečnost, že i když se daným absurditám na dvoře Rudolfa II. ve filmovém ztvárnění Janem Werichem smějeme, podobně často utopistické badatelské pokusy doprovázejí snahy současných výzkumníků, štědře dotované z rozpočtů příslušných výzkumných ústavů či podpořených projektů. Inovativní linka na toastový chléb značky Penam se stala nedávným symbolem zbytečně utracených peněz daňových poplatníků v aplikovaném výzkumu. Projektů, nad jejichž smysluplností často kroutíme hlavou, je ale dlouhá řada. Vzpomeňme například ty, které se zabývaly preventivním opatřením před škodami způsobenými velkými šelmami či odmašťovacími lázeňskými procedurami. Jen v posledním sedmiletém programovém období bylo dle Nejvyššího kontrolního úřadu u nás vypsáno téměř 800 (přesněji 769) různých dotačních titulů.Kvůli velkému roztříštění poskytovatelů systému dotací není u nás snadné monitorovat toky peněz, které jsou přerozdělovány z několika zdrojů – od ministerstev přes státní instituce až po Grantovou a Technologickou agenturu ČR. V posledním programovém období mezi lety 2014 až 2020 bylo nataženým dlaním poskytnuto 542 miliard korun, drtivá většina z toho k nám doputovala evropským penězovodem. 

Tuzemská ekonomika se neřízeně a plíživě postupně přeměnila z tržní ekonomiky na velmi silně závislou na dotacích. Pevnou součástí velké části podnikání se stala pravidelná injekce finančních prostředků. Navíc pokud jsou tyto určeny pro malé a střední podniky, koncerny jsou pak tříštěny na menší právnické subjekty splňující kritéria výzev. Ten, kdo čerpá dotace, disponuje konkurenční výhodou. V tom, kdo se ve výběrovém řízení nakonec stane (ekonomickým) vítězem, nehraje vedle kvality produktu a renomé firmy často roli ani to, jak je subjekt schopen snížit náklady, zefektivnit svoji výrobu či přizpůsobit se ekonomickým šokům způsobeným například energetickou krizí, nýbrž um dosáhnout na dotační měšec a ten pak promítnout do ceny za nabízený produkt, a mít tak konkurenčně navrch. 

Kromě podpory investic firmy často čerpají dotace i na svůj běžný provoz. Dle analýzy NKÚ v předcovidovém období k podnikatelům v průměru ročně putovalo na 50 miliard korun, v době covidu díky všem podpůrným sanacím, často pouze prodlužujícím hibernaci již tak téměř mrtvých firem o další měsíce, téměř 70 miliard. Následné uzavření dodávek „živé vody“ tak logicky ukončilo jejich držení se při životě.

Na závěr mi dovolte ještě návrat do společnosti zmiňovaného habsburského panovníka. „Máme rádi vědy, jsme císař a můžeme si to dovolit.“ Těmito slovy ve filmu vítal Rudolf II. magistra Kelleyho a ptal se jej, co mu ukáže. „Světovou premiéru, něco nevídaného,“ odvětí mu jako v transu magistr Kelley. „Již léta se zabývám tvořením umělé bytosti. Vydestiluji nejjemnější substanci z planetárních paprsků a takto získané fluidum zhmotním v bytost ženského pohlaví.“ Homunkula. „Ženská, samé fluidum. To se máme na co těšit,“ odvětí mu Rudolf II. v očekávání zhmotněné éterické bytosti Sirael. Stejně jako císař tak i my často s napětím očekáváme zhmotnění naší „vědmy“ H. L., která se objeví zřídka pouze v případech, kde jí na otevřené scéně nehrozí konfrontace názorů s odbornou veřejností (…).

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno, i přes skutečnost zkracujících se dnů ustupujících vládnoucí tmě, si nadále zachovávejte pozitivní a dobrou náladu.

Požehnané dny. 🙏




Vydání #11
Kód článku: 231134
Datum: 15. 11. 2023
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Související články
MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

MM Podcast: Glosa - Zoufalý amaterismus a ignorace potřeb

Plán REPowerEU s přívlastkem cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie pro Evropu, je cestovní mapou, která má náš kontinent do pěti let vyvézt ze závislosti na ruském plynu. Mj. zde nalezneme mapy, dle nichž je solární potenciál jižní Moravy vyšší než španělské Andalusie a vítr kolem Prahy prý fouká intenzivněji než na Baltu. Prostě ideální země pro obnovitelný život.

MM Podcast: Glosa - I zítřek přinese své problémy

Podle posledních makroekonomických prognóz se nám letos mělo dařit, ekonomika měla růst o 3 až 4 %. Ale aktuální inflace atakovala hranici 14 %, průmyslová dokonce 21 %, ekonomika stagnuje a přichází tzv. stagflace, a v případě větších problémů v produkčních řetězcích, nárůstu cen komodit a dalšího zvyšování úrokových sazeb může česká ekonomika poklesnout. Hrozba stagflace je reálná a neměli bychom ji podceňovat. Většina bezpečnostních expertů si před válkou také myslela, že k ní nedojde (…).

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

MM Podcast: Glosa - Jak se upekl dort (Národního plánu obnovy)

Národní plán obnovy ČR a jeho objem 191 mld. Dokážeme jej skutečně využít? Na Slovensku kolem premiéra Krečmara vzniká poradní tým odborníků, které do tohoto postu neuvedla politická loajalita, jak tomu bývá u nás, ale skutečné zkušenosti globálního charakteru např. s vlastním podnikáním a zaváděním inovací do praxe. Mají jasno, co budoucí průmysl pro nakopnutí země potřebuje. Žádný politický populismus, žádné zpátečnické názory. 

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit