Témata
Foto: Daniel Potocký / Tatra Trucks

Stroje v pohybu – Slovenská strela po 85 letech jako nová

Letos na jaře se do podnikového muzea kopřivnické společnosti Tatra Trucks slavnostně vrátil opravený železniční motorový vůz M 290.002 „Slovenská strela“, který je od roku 2010 národní kulturní památkou. Tento čtyřnápravový vůz je zajímavý nejen tím, že dlouho držel rychlostní rekord při přepravě cestujících na pravidelné lince mezi Prahou a Bratislavou, ale také unikátním řešením pohonu.

Tento článek je součástí seriálu:
Stroje v pohybu
Díly
Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

Železniční motorový vůz Slovenská strela byl vyroben v letech 1935–1936 v kopřivnické Tatře pod typovým označením Tatra 68 ve dvou kusech pro tehdejší Československé státní dráhy. Vozy ve službách ČSD nesly označení M 290.001 a M 290.002 a 13. července 1936 byly nasazeny do provozu na lince Bratislava–Brno–Praha a zpět. Jako první byl tento spoj ČSD povinně místenkový.

Aerodynamický tvar vozu byl konstruován na základě zkušeností automobilových karosářů a jeho model byl testován v aerodynamickém tunelu. (Foto: Daniel Potocký / Tatra Trucks)

Vlak nabízel cestujícím pohodlný interiér a především vysokou rychlost. Trasu mezi Prahou a Bratislavou (s jednou zastávkou v Brně) urazil za 4 hodiny a 18 minut. To odpovídá cestovní rychlosti 92 km.h-1. Tato rychlost byla na stejné trase překonána až vlaky SC Pendolino po roce 2000.

Stanoviště strojvedoucího: Ovládání vozu bylo navrženo s důrazem na jednoduchost obsluhy. (Foto: Daniel Potocký / Tatra Trucks)

Provoz tohoto spoje byl ukončen v březnu 1939 a během druhé světové války oba vozy kvůli nedostatku pohonných hmot vyjížděly jen ojediněle. Po válce byl spoj obnoven a skončil na přelomu 40. a 50. let. Poté oba vozy sloužily jako záloha pro vládní jízdy. Vůz s číslem 01 byl z provozu definitivně vyřazen v roce 1953 a poté, co byl v roce 1960 zničen požárem, byl sešrotován. Vůz s číslem 02 byl definitivně vyřazen v roce 1960, kdy byl předán Technickému muzeu Tatry v Kopřivnici. Zachoval se dodnes, v roce 2000 byl prohlášen kulturní památkou a od roku 2010 je národní kulturní památkou.

Reklama
Reklama
Reklama

Vnitřek vozu

V obou čelech vozu jsou stanoviště strojvedoucího, za nimi nástupní prostory s toaletami. Střední část zabírá kabina pro cestující, rozdělená na dva oddíly – kuřácký pro 40 cestujících a 32místný nekuřácký. Pohodlná sedadla s měkkým pérováním mají uspořádání 2 + 2 proti sobě. V prostoru oddělujícím oba oddíly se nachází kuchyňka a přípravna občerstvení. Kuchyňka sloužila k přípravě nápojů a jednoduchých pokrmů a je vybavena elektrickým bojlerem, elektrickým vařičem a nádobou na omývání. V přípravně je lednice chlazená ledem. Občerstvení se podávalo na přístavné stoly, k jejichž uložení sloužila skříň umístěná vedle dveří do oddílu. Teplovodní topení využívalo dva malé stáložárné kotle na koks. Elektřinu pro osvětlení (a také pro vařič a bojler v kuchyňce) dodával 12V akumulátor o kapacitě 220 Ah, dobíjený generátory.

Interiér vozu nabídl cestujícím pohodlné, měkce polstrované sedačky a přístavné stolky ke konzumaci občerstvení. (Foto: Daniel Potocký / Tatra Trucks)

Vozová skříň

Skříň vozu je provedena jako samonosná, s kostrou svařenou z tenkostěnných ocelových trubek. Má proudnicový tvar, který vychází z tvarů karoserií tehdejších osobních automobilů Tatra a byl na modelu ověřen zkouškou v aerodynamickém tunelu. Střecha z pozinkovaného plechu je ke skříni přinýtována a aerodynamického oplášťování (hliníkovým plechem) se dostalo i spodku vozu.

Reklama

Jedinečný pohon

Nejvíce pozornosti z hlediska technického si zaslouží jedinečný systém pohonu tohoto vozu. Jde o patentovaný elektromechanický přenos výkonu z motoru na nápravu, navržený vynálezcem Josefem Sousedíkem. Ke spalovacímu motoru (původní vznětové šestiválce Tatra 67 byly kvůli hlučnosti a vibracím přestavěny na spalování benzínu a dostaly označení Tatra 68) je připojen stejnosměrný generátor a trakční elektromotor. Při rozjezdu a při nízkých rychlostech je vůz poháněn elektromotory. Přitom se využívá vyšší záběrový moment elektromotoru a rozjezd je plynulejší a s větším zrychlením. Při dosažení rychlosti 82 km.h-1 se přenos automaticky přepne na čistě mechanický (generátor se odstaví a náprava je poháněna přímo hřídelí spalovacího motoru bez dalšího převodování). Kromě lepší dynamiky jízdy tento systém zajišťuje vyšší účinnost, a tedy úspornější provoz.

Pro Slovenskou strelu byl v areálu muzea kopřivnické Tatry vybudován zvláštní pavilon. (Foto: Daniel Potocký / Tatra Trucks)

Trakční elektromotory zároveň slouží jako elektrodynamická brzda, která při brzdění mění energii na elektrickou a pak ji v odpornících uvolňuje v podobě tepla. Při nižších rychlostech vozidlo využívá běžnou tlakovzdušnou brzdu, která působí brzdovými čelistmi na vnitřní stranu věnců kol.

Základní technické údaje

Prázdná hmotnost - 36 000 kg
Hmotnost ve službě  -  42 500 kg
Délka přes nárazníky  -  25 100 mm
Výška skříně od temene kolejnice  -  3 665 mm
Šířka skříně  -  2 850 mm
Rozchod  -  1 435 mm
Rozvor hnacího podvozku  -  4 150 mm
Vzdálenost otočných čepů  -  18 500 mm
Počet míst k sezení  -  72 míst 2. třídy
Konstrukční rychlost  -  130 km.h-1
Spalovací motor  -  2× Tatra 68
Palivo  -  lihobenzín
Jmenovité otáčky  -  1 360 ot.min-1
Trvalý výkon  -  2× 121 kW
Počet válců  -  6
Průměry válců  -  140 mm
Zdvih pístů  -  180 mm
Chlazení  -  vodní
Objem palivové nádrže  -  2× 220 l + 1× 30 l
Přenos výkonu  -  elektromechanický
Brzdy  -  elektrodynamická odporová, tlakovzdušná, mechanická zajišťovací

Náročná rekonstrukce

Vůz se nacházel ve značně zchátralém stavu, a tak se jeho majitel (akciová společnost Tatra Trucks) rozhodl pro jeho důkladnou rekonstrukci. Jejím cílem bylo navrátit interiéru i exteriéru vozu původní vzhled z třicátých let a uvést vozidlo do stavu schopného provozu s původními technickými parametry.

Oprav se v roce 2018 ujala Českomoravská železniční opravna v Přerově. Na opravu elektromechanického pohonu byla vybrána firma MEZ opravna Vsetín, benzínové agregáty a mechanický převod repasovali specialisté z kopřivnické firmy Macháč Motors. Během dvou a půl roku prošel rukama renovátorů každý šroub vozu a každý detail jeho interiéru.

Spodek vozu dostal aerodynamické oplášťování hliníkovým plechem. (Foto: Daniel Potocký / Tatra Trucks)

Úsilí renovátorů bylo završeno technicko-bezpečnostní zkouškou, po jejímž úspěšném absolvování vůz obdržel od Drážního úřadu průkaz způsobilosti vozidla pro provoz na veřejných železnicích.

Celkové náklady na renovaci byly vyčísleny na 118 milionů korun. Tato částka zahrnuje také výstavbu nového, proskleného depozitáře, umístěného před novým Muzeem nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici. Téměř 80 milionů bylo čerpáno z dotací EU, zbytek zaplatila společnost Tatra Trucks.

Související články
EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Ochrana rukou v odvětví obnovitelných energií

Bezpečnost a ochrana zdraví hraje důležitou roli i při ekologických zakázkách, neboť trh obnovitelných energií obnáší mnoho rizikových situací v oblasti výroby potřebých zařízení, což se týká obzvláště rukou. Při dynamickém preventivním přístupu je však možné tato rizika podstatně snížit.

Stroje v pohybu: Velký ocelový krtek

Tentokrát se za pohyblivými stroji vypravíme pod zem. Představíme vám stroje, které dokážou účinně, rychle, bezpečně a bez použití trhacích prací prorazit tunel a zároveň postavit jeho ostění. Jde o plnoprofilové razicí stroje, označované zkratkou TBM (Tunnel Boring Machines). Česky se tento způsob ražby nazývá „technologie mechanizovaného tunelování“.

Související články
Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jak vybrat bezpečnostní sklo do obráběcího stroje?

Možná tu situaci znáte. Pracovníci už přes poškrabané a popraskané sklo nevidí do stroje, a nemůžou tak pracovat. Co s tím?

I srdce jaderné elektrárny lze omladit

U velké části zařízení jaderné elektrárny dojde během desítek let provozu k výměně za modernější a účinnější verze. Jednu věc sice vyměnit nelze, ale je možné ji omladit – mluvíme o tzv. vyžíhání reaktorové nádoby, které obnovuje původní fyzikální a mechanické vlastnosti oceli použité při její výrobě.

Ochrana uměleckých památek: Radiační sprcha

Při restaurování knih, obrazů, ale i nábytku se používají většinou zdraví škodlivé roztoky nebo plyny. Existuje ale i šetrnější metoda, která umělecké předměty prostoupí, aniž by jim nebo samotným restaurátorům ublížila: ozáření gama paprsky.

Zdraví a stroje

Nové technologie prodlužují průměrný i maximální věk člověka a zvyšují jeho schopnosti. Jejich použití je přitom v podstatě oborově neomezené a neexistuje snad oblast výzkumu, která by se nějakým způsobem nepromítla do vývoje pro medicínu – od elektroniky až po strojírenství.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Průmyslové inženýrství a jednoúčelové stroje

Harmonický výrobní proces není jen iluze. Cest a možností, jak dosáhnout souladu ve výrobě, je i v současné nelehké situaci bezpočet.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

VaVaI a průmysl: Aby know-how zůstalo ve firmě

Ryze česká společnost Lavat se sídlem v Chotuticích vyrábí a dodává přesné strojírenské součásti, vakuové zařízení a komponenty a také výrobky z oboru laboratorní techniky. A aby toho nebylo málo, intenzivně se věnuje vlastnímu výzkumu a vývoji, na který vynakládá více než 15 % z celkového obratu. Na zkušenosti s propojením vědy a výzkumu s oblastí průmyslu, tak aby bylo prospěšné oběma stranám, jsme se zeptali Ing. Tomáše Chaloupky, technického ředitele a vedoucího zdejšího výzkumně vývojového oddělení.

Pořádná špona je dnes věda

S obráběním, vrtáním pomocí nástroje začali pravděpodobně jako první už staří Egypťané cca 4 000 let před naším letopočtem, přičemž využívali tětivu luku – základ smyčcového soustruhu. Potom přišel středověk, dále Leonardo da Vinci a návrh prvního soustruhu… Technologie třískového obrábění ale v porovnání s dnešní dynamikou vývoje postupovala jen pomalu.

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 4. Přijímací pohovor bez stresu

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit