Témata
Zdroj: istock.com

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Stále častěji mi v poslední době přichází na mysl první novoroční projev Václava Havla z roku 1990. Sice jsem byl tehdy čerstvě dospělý, ale velmi intenzivně jsem si uvědomoval závažnost vyřčených slov. V současné realitě mi rezonuje jisté déjà vu. „Čtyřicet let jste v tento den slyšeli z úst mých předchůdců v různých obměnách totéž. Jak naše země vzkvétá, kolik dalších milionů tun oceli jsme vyrobili, jak jsme všichni šťastni, jak věříme své vládě a jaké krásné perspektivy se před námi otevírají. Předpokládám, že jste mne nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal. Naše země nevzkvétá,“ uvedl v úvodu svého projevu prezident Havel. Díky Bohu sice za sebou aktuálně nemáme 40leté drancování země pod rudou zástavou, ale celá řada úmyslných, ale i z neznalostí a nekompetentností nechtěných zásahů politické a lobbistické garnitury se kardinálně podepsala na situaci, ve které se nyní nacházíme. Bohužel naše země skutečně nevzkvétá. Jako jediné v Evropě se jí stále nepovedlo vrátit se na předcovidovou úroveň. Mimochodem na tento fakt upozorňují i zahraniční média. Nazývají nás mrtvým mužem a uvádějí jako odstrašující případ nezvládnutí všeho. Naše důvěryhodnost padá jako sníh ze střechy. Německému partnerovi vysíláme varovný signál. Dlouhodobě pozoruje slabý růst naší ekonomiky. Co se u nás vlastně děje? Neudělali jsme potřebný skok z relativně úspěšného, ale zastaralého ekonomického modelu 90. let v model rozvinutý a technologicky vyspělý? Odpovědí je stagnující průmysl, který drtí vysoké ceny energií. Potřebujeme zahraniční investice, ale ty k nám nepřicházejí. Nemáme jim teď, na rozdíl od oněch 90. let a přerodu milénia, co nabídnout. Z výzkumu Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a jejich partnerů vyplynulo, že většina dotázaných firem vidí naši budoucnost velmi skepticky; pokud stát nezačne investovat, staneme se skanzenem a přijde kolaps. Na základě toho pak premiér Fiala na zářijové konferenci Česko na křižovatce veřejně „přiznal barvu“. Vidí potřebu restartu Česka, jelikož v řadě věcí zaostáváme. Ujel nám vlak. Avšak odmítá si připustit řešení napříč politickým spektrem, které sahá za horizont volebního období. Od jeho slov uplynuly téměř tři měsíce a stav je ještě horší. Každý měsíc nová ekonomická data potvrzují, že nejsme v dobré kondici. HDP, průmysl i maloobchodní tržby klesají. Průmyslová výroba se za předchozí měsíc meziročně propadla o 5 %. Z pohledu zákazníka potravin v Kauflandu se to může zdát jako pár procent, ale v objemu průmyslové výroby, nosného pilíře naší ekonomiky, je to enormní číslo a v ekonomice podniků je to sakra znát.

Český průmysl se aktuálně dostal do zvláštní situace. Na jedné straně klesají zakázky, ale na druhé straně se nezaměstnanost nehýbe a drží se na až nezdravé úrovni 3,5 %, což způsobuje nedostatek kvalifikované pracovní síly a obrovský převis poptávky nad nabídkou.

Je těžké predikovat, jaký bude rok 2024. Víme, že doba je turbulentní, předchozí přelomové okamžiky nikdo neodhadl. Příští rok s největší pravděpodobností zažijeme určité oživení u konečné spotřeby obyvatelstva. Avšak co se týče průmyslu, je nutné se na něj dívat aktuální optikou, která neukazuje nic povzbudivého. Objednávky firmám padají a německý průmysl, na kterém je naše ekonomika značně exportně závislá, se trápí. To už tak optimisticky nevypadá…

Analýza důvodů

Kde je problém? Žijeme v byrokratickém pekle. Chybí nám dopravní infrastruktura a kvalifikovaní lidé. Naše ekonomika je založena na levných energiích, ale ty již nebudou. Naopak. Podle Energetického úřadu vzroste cena regulované složky elektřiny v příštím roce až o 200 %. Oživuje se také poplatek za obnovitelné zdroje, který ještě poroste. Management firem počítal s tím, že odpuštěný poplatek se vrátí na původní hodnotu, a měl to tak ve svých kalkulacích zakomponované. Nikoliv, že bude sedmkrát vyšší, což u výrobních firem střední velikosti znamená desítky milionů ročně. Zvýšení nákladů spojených s energií se pak propíše do konečných cen, které však nebudou konkurenceschopné.

Máme nejhorší systém investičních pobídek. Avšak pro avizovaný restart potřebujeme masivní zahraniční investice. Podle agentury CzechInvest jsme vloni získali pouhých 24 zahraničních projektů – nejméně od našeho vstupu do EU. Od roku 2014, kdy jich bylo 147, jejich počet postupně klesá. A právě investiční pobídky mají investory nalákat. Systém fungoval do té chvíle, než se do něj vložil tehdejší premiér Andrej Babiš, kterému vadilo, že vláda není dostatečně informována o tom, jaké pobídky v rámci zákona poskytuje. A tak namísto jasných pravidel pro všechny vláda nyní rozhoduje o každé z nich. Stal se z toho netransparentní postup, který se nezřídka stává předmětem korupce a zahraniční subjekty v něj ztratily důvěru. Investor jde do velkého neznáma, a v případě zamítavého stanoviska se nedozví důvod.

Reklama

Otloukánek?!

Mám pocit, že jsme zamrzli v pubertě. Stále žijeme v obavách, že nám chce okolí ublížit. Nyní EU, dříve západní svět, a před tím Němci a Rusové. Jsme papežštější než papež a vždy si jdeme svojí vlastní cestou. Rozumíme všemu, napřed jsme odbornými kapacitami přes virologii, pak energetiku či ekologii. Přitom právě trend elektromobility mohl být ve správném uchopení tím, co by vrátilo ČR zpět do hry. Baterie a bateriová úložiště se vyrábějí z lithia, jehož ložiska se nacházejí v Krušných horách. Jde o klíčovou surovinu přirovnávanou k ropě. Současná vláda prý neustále maká na tom, aby se těžba spustila v roce 2026. Ale od okamžiku, kdy se začalo uvažovat o těžbě lithia, se pro to nic neudělalo. Je to jen další ukázka toho, jak nás byrokratický moloch brzdí. Ten zanechal své stopy na zamítnutí stavby fabriky na baterie u Plzně. Koncernu VW se do přestavby starého letiště v Líních prostě nechtělo. Kdyby byl náš přístup rychlejší a flexibilnější, tak bychom se nedostali do bodu, kdy zjistili, že vlastně novou gigafactory aktuálně nepotřebují. Pokud by měli připravenou zónu na stříbrném podnose, v tu chvíli by se fabrika pravděpodobně stavět začala. Navíc nemluvě o postoji ČR k elektromobilitě jako takové. Jsme skeptičtí vůči novým trendům a technologiím. Když zahraniční investor vidí, jak se jako země, včetně obyvatelstva, stavíme k disruptivním technologiím, dobře si rozmyslí, zda do naší destinace bude se svými progresivními obory investovat.

Slovy pana prezidenta Havla jsem začal, s vypůjčeným úryvkem z jeho projevu i skončím. „Možná se ptáte, o jaké republice sním. Odpovím vám: o republice samostatné, svobodné, demokratické, o republice hospodářsky prosperující a zároveň sociálně spravedlivé, zkrátka o republice lidské, která slouží člověku, a proto má naději, že i člověk poslouží jí. O republice všestranně vzdělaných lidí, protože bez nich nelze řešit žádný z našich problémů.“ Naše demokracie se dožila Kristových let. Mým velkým snem je, aby netrpěla a nekrvácela stejně jako Kristus, když na kříži umíral za naše hříchy, abychom my mohli žít. A o čem sníte vy? PF 2024.





Vydání #12
Kód článku: 231219
Datum: 13. 12. 2023
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Související články
Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

MM Podcast: Glosa - Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky

Krize je selektivním očistným procesem. Je to její zákon a řád, po generace prověřený a v důsledku vždy přijímaný. Není jiné možnosti. Někdy přijde v menší vlně, jindy s větší vervou, než bychom si přáli. Je na světě jiné spravedlnosti?

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

MM Podcast: Glosa - S koulí u nohy

Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.

Promluvy Štefana Kassaye: Protiřečení na denním pořádku

Kolem nás, u nás, všude, kde existuje život, se každou vteřinu odehrávají miliony událostí, které zasahují jednotlivce, komunity, státy. Rostou nepokoje, protesty a skandování, pouliční bitvy, rebelie. Systémy budované člověkem v sílící zlovůli a vlivem ničivých výroků se řadu let dostávají do úpadku. Jsme svědky válečných konfliktů, nových a nových hrozících válek.

Promluvy Štefana Kassaye: Jak jen ty dny letí!

Skutečně. Každý má svůj čas vyměřený. Paralela jeho odpočtu na ciferníkových hodinkách mě vede k ohlédnutí po tom, co jsem udělal před několika lety, co jsem udělal dnes. Myšlenky se mi ubírají směrem k pokračující práci na díle Trilogie. Jak z jeho názvu vyplívá, rodí se tři knihy, které mi nedají spát. A čas letí! Bilancuji nad tím, jak tato časově náročná práce osloví čtenáře, kolik z nich si přečte tuto promluvu, kolik posluchačů vyslechne její zvukovou verzi.

Promluvy Štefana Kassaye: V „trmě vrmě“ není každý den stejný

Již brzké ráno ukáže, jaký by měl být dnešní den. Každopádně by neměl záviset pouze na počasí. Člověk by měl již večer myslet na to, co je nevyhnutelně nutné předem zvládnout a promyslet. Zda má vše po ruce, aby následující den přinesl požadované ovoce. S osobním důrazem na to, že je součástí týmu, za který je zodpovědný a jehož členové vytvářejí na sebe navazující dílčí cíle..

Príhovor Štefana Kassaya: O rok o krok vpred?

Ešte stále prichádzajú do môjho počítača desiatky novoročných želaní, mnohé v tradičnom rúchu, na Novoročnej pohľadnici, s peknými, majstrovsky zvládnutými grafikami. Omeškané novoročné želania človeka vedú k zamysleniu. Sú z úprimného srdca, alebo sú odosielateľom naprogramované v pamäti počítačov? Dnes sa už všetko automatizuje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit