Témata
Reklama

Čeští studenti představili odvážné návrhy úsporných rodinných domů.

Porota 4. ročníku oceňované studentské architektonicko-technické soutěže Český soběstačný dům 2019 vybrala nejlepší návrhy malých rodinných domů, které jsou po většinu roku nezávislé na dodávkách elektrické energie. Do letošního ročníku soutěže se přihlásily desítky studentů z celé České republiky a ze Slovenska s koncepty bydlení, které má maximálně šetřit pitnou vodou a více než polovinu roku pokrývat svou spotřebu vlastní naakumulovanou elektřinou. V průběhu 6 měsíců studenti přetavili tento koncept do propracovaných projektových studií. K finálovým prezentacím odborná porota přizvala 8 nejlepších projektů, které jsou nyní v kompletním znění zdarma ke stažení pro širokou veřejnost.

Český soběstačný dům i díky své otevřenosti ve sdílení informací už vloni získal jako první v ČR nejvyšší ocenění Evropské komise, tzv. EU Sustainable Energy Award a chystá se replikovat svůj úsporný koncept studentské soutěže do dalších zemí Evropy.

„V České republice se za rok vyrobí v průměru 50% veškeré elektrické energie z uhlí. Z toho přibližně třetinu spotřebují zásuvky v našich domácnostech. Jedna domácnost tak pouze na elektřině spotřebuje průměrně 1,3 tuny uhlí ročně. Věřím, že dává smysl stavět či rekonstruovat domy tak, že neplýtvají energií, část si jí k tomu samy vyrobí a na místě spotřebují. Naše soutěž chce pomoci vybudovat generaci profesionálů, kteří takové domy umí navrhovat,“ říká Pavel Podruh, zakladatel soutěže a celé platformy Český soběstačný dům s tím, že zde existuje obrovský prostor i pro šetrnější nakládání se všemi dalšími přírodními zdroji či odpady.

Mezi nejlepší návrhy se letos probojovalo i několik velice originálních konceptů rodinných domků, včetně domu ve tvaru „Oblázku“, jenž si dle autora Martina Jiráska ukládá elektrickou e energii do kompaktní vodíkové jednotky

Vítězný návrh nabízí 106 m2 útulného domova už za 4 miliony korun. Tři čtvrtě roku navíc využívá vlastní elektřinu

Studenti měli letos navrhnout využití konkrétního pozemku v Českém Krumlově, který má rozlohu pouhých 374 m2 a zastavitelnou plochu domu omezenou na 80 m2. Výška objektu nesměla překročit 2 nadzemní podlaží či 1 podlaží s podkrovím. Tedy častá situace, se kterou se potýkají mladé rodiny hledající vhodné místo k bydlení.

Reklama
Reklama
Reklama
Odborná porota vyhodnotila jako nejlepší projekt studenta Jiřího Petrželky z Fakulty stavební ČVUT v Praze. Jeho navrhovaná dřevostavba s originálním využitím sklolaminátových fasádních desek disponuje 106 m2 obytné plochy. Po většinu roku dům využívá elektřinu, kterou si sám vyrobí díky fotovoltaickým panelům integrovaným do střechy. Ty spolu s bateriovým úložištěm zajišťují domu energetickou soběstačnost po dobu 265 dní v roce. Návrh počítá také s maximální recyklací šedé vody a s využitím dešťové vody, díky čemuž dokáže ušetřit až polovinu běžné spotřeby pitné vody. Celkové náklady na stavbu tohoto domu by měly včetně všech potřebných technologií dosahovat 4 milionů korun.

Minulé ročníky soutěže ukázaly, že nejlepší návrhy se mohou skutečně realizovat

Výhodou reálných zadání soutěže je mimo jiné fakt, že studenti nevytvářejí své návrhy virtuálně do šuplíku, ale mohou se dočkat také jejich realizace. V září letošního roku začne například Český soběstačný dům stavět dva ukázkové ostrovní domy, které budou zcela nezávislé na jakýchkoli sítích. Jde přitom o návrh studenta z prvního ročníku soutěže, dnes již úspěšně praktikujícího architekta ve vlastním studiu MLAA, Vojtěcha Lichého. „Zadání Českého soběstačného domu je každý rok velice náročné. Vždy koresponduje s vývojem trhu a zároveň se technologicky drží o krok před ním. Posouvá tak hranice i ve smýšlení lidí, což je velice užitečné. Pro veřejnost je přitom důležité vidět, že je možné postavit podobné domy a že nejde o žádná akademická cvičení,“ říká Ing. arch. Ing. Jana Hořická, Ph.D., zástupce vedoucího katedry architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze. Kromě ČVUT soutěž probíhá na vysokých školách v Brně, Ostravě, Liberci, Českých Budějovicích či v Bratislavě.

Budoucí podoba dvou ostrovních domů, jenž platforma Český soběstačný dům a její partneři hodlají v následujících měsících vystavět jako veřejně přístupnou laboratoř současných technických možností. Vizualizace: vdvrk.com

Příští rok budou studenti poprvé navrhovat celou čtvrť ve skutečném developerském projektu

Kromě důrazu na zadání, která vycházejí z reálného světa a života, si organizátoři soutěže zakládají také na tom, aby byl každý ročník soutěže typově odlišný. Po malém rodinném domku tak budou studenti v příštím roce řešit výstavbu celé čtvrti v konkrétním developerském projektu. „Na začátku letošního roku jsme získali dalšího důležitého partnera v podobě developerské společnosti V Invest. Díky tomu můžeme otestovat využití prvků energetické soběstačnosti ve větším měřítku a také posunout zadání studentům na novou úroveň,“ říká Pavel Podruh. V Invest se tak zařadil do již existujícího organismu partnerů Českého soběstačného domu, mezi které patří také například společnost GWL, největší evropský dodavatel lithiových baterií a solárních komponent, společnost ELPRAMO, která dodává prémiové elektroinstalace pro moderní budovy, a dále například Hypoteční banka, Internorm, Envi-Pur, Teco či Centrum pasivního domu.

„V současnosti s lidmi kolem Českého soběstačného domu připravujeme detaily zadání na příští rok. Studenti v něm budou muset řešit kromě jednotlivých rodinných a bytových domů také urbanismus celého zadaného území. Tedy aby nová čtvrť byla nejen šetrnější k životnímu prostředí, ale aby zároveň respektovala své okolí a zároveň dobrým skloubením veřejného a soukromého prostoru umožnila, aby se zde lidem dobře žilo,“ vysvětluje Jaroslav Vondřička, ředitel a partner společnosti V Invest s tím, že půjde o celou jednu etapu projektu Nová Valcha v Plzni.

Finální prezentace studentské soutěže Český soběstačný dům jsou koncipovány jako nekompromisní zpětná vazba odborné poroty, ale i jednotlivých soutěžících vzájemně.

Zdroj: Tisková zpráva

Zpracováno redakcí.

Reklama
Firmy
Související články
Roboty na farmě – chytrý monitoring rostlin

Robotizace a umělá inteligence proniká už i do českého zemědělství. Čeští agronomové, IT specialisté a vědci spolupracují na vývoji robotického monitorovacího systému, který je schopen automaticky odhalovat škůdce na rostlinách ve skleníku, předpovídat kvalitu sklizně a zjišťovat případné nedostatky v pracovních harmonogramech pěstitele.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jak ESG ovlivní dostupnost i cenu pojištění firem

ESG neboli Evropské cíle pro udržitelnost bývají spojeny hlavně s reportingem a administrativou. V pojišťovnictví jde však především o praktickou otázku toho, jestli firma zná svá klimatická, provozní, odpovědnostní a reputační rizika a jestli je dokáže řídit. To má ve výsledku přímý vliv na dostupnost pojištění, rozsah krytí i jeho nákladnost.

Na Slovensku stojí první 3D tištěná automyčka

U obchodního centra Klokan v Žilině vznikla automyčka z 3D tištěného betonu – první automyčka tohoto typu na Slovensku a jedna z prvních užitkových staveb svého druhu v Evropě. Jako generální dodavatel ji realizovala mezinárodní stavební skupina HSF System. Objekt vznikl ze 40 betonových dílců vyrobených unikátní patentovanou technologií za pouhých 36 hodin.

Emisní povolenky ETS 2 promění trh s vytápěním

Evropská unie chystá od roku 2028 spuštění systému ETS 2, který zpoplatní emise ze spalování paliv v budovách a dopravě. Ačkoli přesná podoba dopadů na domácnosti je stále předmětem politických jednání, odborníci z oboru energetiky jsou zajedno: kdo začne modernizovat vytápění včas, vyhne se nejhorší kombinaci zdražení energií a přetlaku na řemeslníky.

Globální trh s průmyslovými odvlhčovači roste

Kontrola vlhkosti se vyvinula z prosté údržby zařízení v kritický provozní parametr. Nadměrná vlhkost totiž přímo ohrožuje kvalitu produktů, podporuje mikrobiální růst a způsobuje korozi strojů, což může vést k nákladným odstávkám výroby. V souvislosti s digitalizací a automatizací průmyslu se odvlhčovače stále častěji integrují přímo do systémů pro správu budov a skladů, čímž se trh mění z prostého prodeje vybavení na poskytování komplexních řešení kontroly životního prostředí.

Propojení technologií a lidí pro 35 let růstu

Za 35 let své existence se Šmídl Holding od skromných začátků běžného silničního dopravce rozrostl v jednu z největších čistě českých dopravních společností. Dnes disponuje vozovým parkem 600 vozidel a jeho roční tržby dosáhly 2,65 miliardy korun.

Budoucí český astronaut zahajuje druhou fázi výcviku

Stíhací pilot a člen záložního týmu astronautů ESA Aleš Svoboda nastupuje do druhé etapy své přípravy na budoucí misi do vesmíru. Čeká jej osm týdnů intenzivního tréninku včetně navrhování a řízení kosmických misí, základů aerodynamiky a orbitální mechaniky i různých výzev, jako je trénink přežití v Baltském moři či parabolický let v beztížném stavu.

Přípravy na „Odpady 2025 netradičně“ vrcholí

Širokou odbornou veřejnost se poprvé chystají přivítat v Ostravě organizátoři konference „Odpady 2025 netradičně“. Cílem je společně prodiskutovat nejpalčivější praktické problémy, zkušenosti a aktuální trendy v oblasti hospodaření s odpady.

Degustace přírodních věd v plzeňském Centru robotiky

Dobromila a její technologická kuchařka byla ústředním tématem letošní Letní dílny Centra robotiky, která každoročně vzdělává desítky pedagogů v době školních prázdnin. Intenzivní školicí program představuje završení celoročního vzdělávání, které Centrum robotiky v průběhu roku učitelům nabízí. 5. ročník akce přivítal 45 učitelů, kteří na čtyři dny obsadili učebny v Cukrovarské ulici v Plzni. 

Netradiční pohled na odpady

Svoji premiéru v Ostravě bude mít odborná konference zaměřená na zkušenosti a aktuální trendy v oblasti hospodaření s odpady. Organizátoři chtěji otevřeně a pravdivě hovořit o tom, jak zpracovávat komunální odpad, zda třídit, nebo netřídit, jak to dělají jinde, ale rovněž se zmínit o úspěších a výhledech do budoucna. 

Zcela rozpustný plast v mořské vodě

Celosvětově se recykluje pouze 9 % plastů, zbytek končí na skládce, ve spalovnách nebo v přírodě. Velká část plastů doputuje také do oceánu. Podle vědeckých odhadů bude do roku 2050 v oceánu více kusů plastu než ryb. Tým japonských vědců vyvinul nový typ plastu, který se zcela rozpouští v mořské vodě, což představuje významný průlom v boji proti znečištění plasty. Jedná se o novou rodinu plastů, které jsou pevné, stabilní, recyklovatelné, mají široké možnosti použití, a navíc nevytvářejí mikroplasty.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit