Témata
Reklama

Jak ESG ovlivní dostupnost i cenu pojištění firem

ESG neboli Evropské cíle pro udržitelnost bývají spojeny hlavně s reportingem a administrativou. V pojišťovnictví jde však především o praktickou otázku toho, jestli firma zná svá klimatická, provozní, odpovědnostní a reputační rizika a jestli je dokáže řídit. To má ve výsledku přímý vliv na dostupnost pojištění, rozsah krytí i jeho nákladnost.

Když se ve firmách mluví o ESG, debata se často točí kolem toho, zda má společnost udržitelně znějící strategii a kdo se stará o reporting v této oblasti. Z pohledu pojištění je nicméně důležitější, zda firma dokáže věrohodně ukázat, jaká rizika jsou s jejím podnikáním spojená a co konkrétně dělá pro jejich snížení.

Evropská pravidla pro udržitelnostní reporting se v posledních měsících zjednodušují. Evropská komise například představila úpravy směřující ke snížení administrativní zátěže a u revidovaných ESRS se počítá s výrazným snížením počtu povinných datových bodů. Vedle toho existuje dobrovolný standard VSME pro malé a střední podniky, který má firmám mimo plný režim CSRD pomoci poskytovat udržitelnostní informace jednodušší formou.

To ale neznamená, že tlak na kvalitní informace o rizicích mizí. Naopak se přesouvá do velmi praktických oblastí: financování, dodavatelských vztahů a pojištění. „Firmy často řeší, jestli se na ně vztahuje povinnost ESG reportingu. Z pohledu pojištění je ale stejně důležitá jiná otázka: umí firma popsat svá rizika a doložit, že je skutečně řídí? Právě to dnes může rozhodovat o tom, jak se na ni pojistný trh bude dívat,“ říká Ing. Jan Šeda, ředitel oddělení likvidace pojistných událostí a risk managementu OK Group, který v oblasti pojišťovnictví pracuje již téměř třicet let.

Pojišťovnám nejde o slogany, ale o data

Pojistitelé hodnotí ESG především proto, že jim pomáhá lépe rozumět budoucím škodám. U průmyslového podniku může jít o riziko povodně, požáru, sucha, výpadku energií, závislosti na jednom dodavateli, ekologické havárie, pracovního úrazu nebo špatně nastaveného řízení společnosti. To vše má přímou vazbu na pojistitelnost – a firma, která má zmapovaná fyzická rizika svých provozů, pravidelně aktualizuje krizové plány, pracuje s prevencí a umí doložit bezpečnostní opatření, vstupuje do jednání s pojišťovnou v jiné pozici než firma, která předloží pouze obecné prohlášení o udržitelnosti.

Při pojištění klimatických rizik čím dál více záleží na tom, do jaké se firma stará o jejich prevenci a o svou environmentální odpovědnost. (Zdroj: OK Group)

Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění EIOPA dlouhodobě upozorňuje, že klimatická rizika už nelze posuzovat jen podle historických dat. Podle EIOPA je v Evropě pojištěna pouze přibližně čtvrtina ztrát způsobených přírodními katastrofami a trh se pohybuje v novém rizikovém prostředí, kde minulost nemusí být spolehlivým vodítkem pro budoucnost.

Pro firmy to znamená, že klimatické riziko už není jen abstraktní téma pro velké korporace. Je to praktická problematika toho, zda je konkrétní výrobní hala v záplavovém území, jestli je provoz závislý na vodě, zda má podnik plán pro výpadek dodávek, jestli umí chránit zásoby před extrémním počasím a zda má realisticky nastavené pojištění přerušení provozu.

Ne každý byznys bude pojistitelný stejně jako dřív

V některých oborech se zároveň mění samotná ochota pojistitelů poskytovat kapacitu. Uhlí, fosilní energetika, provozy s vysokou uhlíkovou stopou nebo aktivity s vysokým environmentálním rizikem jsou pro část trhu citlivější než dříve. Nemusí to sice automaticky znamenat, že firma pojištění nezíská, ale pravděpodobně to s sebou bude nést přísnější dotazy, vyšší cenu, omezený rozsah krytí, vyšší spoluúčast nebo nutnost doložit detailnější preventivní opatření.

Reklama
Reklama
Reklama

Dopad se přitom nemusí týkat jen největších hráčů; riziko se přenáší i do dodavatelských řetězců. Menší firma, která dodává do energetiky, těžkého průmyslu, chemie nebo stavebnictví, se může setkat s tím, že banky, odběratelé i pojišťovny budou chtít přesnější informace o jejím provozu, emisní stopě, bezpečnosti práce, odpovědnosti vůči okolí nebo krizové připravenosti. „ESG v pojištění neznamená, že si firma na střechu nainstaluje solární panel a dá fotku na LinkedIn. Důležité je, jestli umí popsat reálný rizikový profil svého podnikání. Tedy co se může stát, jaký to bude mít dopad a jak je na to firma připravená,“ doplňuje Jan Šeda.

Zavádějící greenwashing se mění v právní riziko

Další oblastí, která se dotýká pojištění, jsou environmentální tvrzení. Od 27. září 2026 se v EU začnou uplatňovat pravidla směrnice 2024/825, která posiluje ochranu spotřebitelů před zavádějícími environmentálními tvrzeními. Směrnice míří mimo jiné na obecné a nepodložené výroky typu „ekologický“, „šetrný k přírodě“ nebo „zelený“, pokud nejsou jasně a prokazatelně podložené.

Pro firmy to není jen marketingové téma. Nepodložená tvrzení mohou vést ke sporům, regulatornímu riziku, reputační škodě i nárokům ze strany zákazníků nebo obchodních partnerů. Z pohledu pojišťoven jde o další signál kvality řízení společnosti. Firma, která komunikuje ambiciózní environmentální závazky, ale nemá k nim data, procesy ani odpovědnost, může působit rizikověji než podnik, který komunikuje střídměji, ale doložitelně.

ESG jako součást rizikového managementu

Dobře uchopené ESG je proto nikoliv paralelní agendou, ale naopak nedílnou součástí managementu. Environmentální část se promítá do majetkového pojištění, pojištění přerušení provozu, odpovědnosti za ekologickou újmu i do schopnosti zvládat dopady extrémního počasí. Sociální oblast souvisí s bezpečností práce, řízením dodavatelů nebo odpovědností vůči zaměstnancům a veřejnosti. Částečně se to přitom týká už samotného řízení firmy. Pojišťovny zajímá, zda má podnik jasno v odpovědnostech, pořádek v dokumentech, dodržuje pravidla a má připravený postup pro krizové situace – jinými slovy zda rizika řídí průběžně, nebo je začne řešit až v momentě škody.

Právě tato kombinace začíná být pro pojišťovací trh podstatná. EIOPA uvádí, že udržitelnostní rizika mohou ovlivnit aktiva i závazky pojišťoven a že regulatorní požadavky směřují k tomu, aby byla tato rizika správně identifikována a řízena. Jestliže totiž musí pojišťovny stále přesněji rozumět svým vlastním klimatickým a udržitelnostním rizikům, budou podobné otázky přirozeně klást i klientům, které pojišťují.

Pro české firmy z toho vyplývá praktický závěr: čekat, až se na ESG rizika zeptá banka, odběratel nebo pojistitel, je pozdě. Moudřejší je předem si udělat jasno v tom, jaká aktiva jsou kritická, kde hrozí fyzická klimatická rizika, jak je nastavená prevence, zda odpovídají pojistné hodnoty, jak dlouho by firma přežila výpadek provozu a jaké závazky pro ni plynou vůči okolnímu životnímu prostředí.

„Naším úkolem není přidávat firmám další vrstvu administrativy. Smyslem je přeložit ESG do řeči pojištění a řízení rizik. Když firma ví, kde je zranitelná, může se lépe chránit. A zároveň dokáže pojistiteli srozumitelně vysvětlit, proč je pro něj dobrým rizikem,“ uzavírá Jan Šeda. ESG v pojišťovnictví proto není otázkou aktivismu, ale věcí doložitelné připravenosti – právě ta totiž může v příštích letech rozhodovat o tom, jaké krytí bude pro firmy dostupné, za jakou cenu a za jakých podmínek.


Zpracováno redakcí na základě tiskové zprávy společnosti OK Group. 

Firmy
Související články
Emisní povolenky ETS 2 promění trh s vytápěním

Evropská unie chystá od roku 2028 spuštění systému ETS 2, který zpoplatní emise ze spalování paliv v budovách a dopravě. Ačkoli přesná podoba dopadů na domácnosti je stále předmětem politických jednání, odborníci z oboru energetiky jsou zajedno: kdo začne modernizovat vytápění včas, vyhne se nejhorší kombinaci zdražení energií a přetlaku na řemeslníky.

MSV 2025: Exportní vyhlídky českého strojírenství zůstávají otevřené

Tisková konference Svazu strojírenské technologie, konaná v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, se letos zaměřovala nejen na obecný stav současného českého průmyslu, ale zejména na problematiku exportu. Zástupci jednotlivých institucí hovořili o příčinách a okolnostech poklesu či naopak růstu v této oblasti, a také o tom, jaké příležitosti i výzvy v této oblasti vidí do budoucna.

Přípravy na „Odpady 2025 netradičně“ vrcholí

Širokou odbornou veřejnost se poprvé chystají přivítat v Ostravě organizátoři konference „Odpady 2025 netradičně“. Cílem je společně prodiskutovat nejpalčivější praktické problémy, zkušenosti a aktuální trendy v oblasti hospodaření s odpady.

Související články
Zcela rozpustný plast v mořské vodě

Celosvětově se recykluje pouze 9 % plastů, zbytek končí na skládce, ve spalovnách nebo v přírodě. Velká část plastů doputuje také do oceánu. Podle vědeckých odhadů bude do roku 2050 v oceánu více kusů plastu než ryb. Tým japonských vědců vyvinul nový typ plastu, který se zcela rozpouští v mořské vodě, což představuje významný průlom v boji proti znečištění plasty. Jedná se o novou rodinu plastů, které jsou pevné, stabilní, recyklovatelné, mají široké možnosti použití, a navíc nevytvářejí mikroplasty.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Energetické úspory ve firmách

Firmy jsou postiženy drahými energiemi stejně jako domácnosti a na jejich ekonomiku to má zásadní dopad. Nejčastěji na zvýšené náklady podniky reagují investicemi do úsporných opatření. Jaká nejčastěji zavádějí a jak tyto změny fungují?

Chytré sítě pro obnovitelné zdroje

Šetrný přístup k získávání elektřiny bez produkce škodlivých znečišťujících látek nabízejí obnovitelné zdroje energie. Jejich slabinou je však částečná nestabilita výroby závislá z velké části na počasí. Zvyšování jejich podílu v neprospěch méně čistých zdrojů se tak neobejde bez modernizace stávající infrastruktury.

Využívání obnovitelných zdrojů v ČR a na Slovensku

Česká republika i Slovensko z pohledu využívání obnovitelných zdrojů energie patří na chvost Evropské unie. V souladu se schválenými klimatickými plány by se však měl podíl takzvaných zelených zdrojů na celkové spotřebě energie v obou zemích postupně zvyšovat. Výraznější zapojení obnovitelných zdrojů je ale podmíněno patřičnou modernizací distribučních soustav. 

Výroba BMW i3 již minulostí

Elektrické BMW i3 nedostalo přímého nástupce, jelikož v elektrifikační strategii BMW není prostor pro výstřední městské miniauto. Mnichovská automobilka se loučí se svým výrazným městským elektromobilem, který odstartoval novou éru. Výroba i3 byla nákladná. Auto má karbonové konstrukční díly a máloco sdílí s ostatními modely BMW. Původně i3 byla tahák, poutač pozornosti na něco tak výjimečného, jako je elektromobil. Což již ale dnes není potřeba, protože EV se postupně stávají „běžným“ dopravním prostředkem.

E.ON otevřel svůj první ultrarychlý dobíjecí hub v ČR

Společnost E.ON dnes otevřela v Sulejovicích u Lovosic svůj první ultrarychlý dobíjecí hub v Česku a v následujících letech bude masivně investovat do další veřejné infrastruktury. V celé Evropě by do roku 2026 měla být síť E.ON Drive rozšířená o dalších 5 000 dobíjecích bodů. Zaměřit se přitom E.ON chce na rychlé a ultrarychlé dobíjení a komfort zákazníků. 

Digitální dvojčata zaměstnanců

Využití konceptu digitálních dvojčat se v průmyslu a technické správě stalo standardem pro optimalizaci procesů a predikci poruch. Aktuální vývoj v oblasti umělé inteligence však tuto technologii posouvá do zcela nové sféry, kterou je modelování konkrétních pracovníků. Firmy začínají testovat systémy, které dokážou zastoupit experty a uchovat kritické firemní know-how.

Globální trh s průmyslovými odvlhčovači roste

Kontrola vlhkosti se vyvinula z prosté údržby zařízení v kritický provozní parametr. Nadměrná vlhkost totiž přímo ohrožuje kvalitu produktů, podporuje mikrobiální růst a způsobuje korozi strojů, což může vést k nákladným odstávkám výroby. V souvislosti s digitalizací a automatizací průmyslu se odvlhčovače stále častěji integrují přímo do systémů pro správu budov a skladů, čímž se trh mění z prostého prodeje vybavení na poskytování komplexních řešení kontroly životního prostředí.

Propojení technologií a lidí pro 35 let růstu

Za 35 let své existence se Šmídl Holding od skromných začátků běžného silničního dopravce rozrostl v jednu z největších čistě českých dopravních společností. Dnes disponuje vozovým parkem 600 vozidel a jeho roční tržby dosáhly 2,65 miliardy korun.

Nevyužitý potenciál na trhu práce

Český pracovní trh se potýká s dlouhodobým paradoxem. Na jedné straně firmy hlásí nedostatek pracovníků a stále častěji hledají posily v zahraničí. Na straně druhé zůstává v evidenci Úřadu práce více než 230 tisíc uchazečů o zaměstnání. Nabízí se otázka – opravdu v Česku chybí lidé, nebo jen zaměstnavatelé nedokážou nabídnout podmínky, které by místní pracovníky přilákaly?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit