Témata
Reklama

Využívání obnovitelných zdrojů v ČR a na Slovensku

Česká republika i Slovensko z pohledu využívání obnovitelných zdrojů energie patří na chvost Evropské unie. V souladu se schválenými klimatickými plány by se však měl podíl takzvaných zelených zdrojů na celkové spotřebě energie v obou zemích postupně zvyšovat. Výraznější zapojení obnovitelných zdrojů je ale podmíněno patřičnou modernizací distribučních soustav. 

Podle Eurostatu v roce 2020 pokrývaly obnovitelné zdroje energie českou spotřebu elektřiny z pouhých 15 procent. Hůře na tom bylo mezi státy EU již jen Lucembursko, Maďarsko, Kypr a Malta. Slovensko dosáhlo ve stejném období o 8 % lepšího výsledku. I tak se však v tomto ohledu řadilo v rámci států sedmadvacítky k podprůměru.

Příčiny umístění ČR v rámci zemí Evropské unie souvisejí jak s historickou orientací na fosilní zdroje, tak se zdrženlivostí v oblasti podpory obnovitelných zdrojů z minulých let. „Neřekl bych, že Česká republika v rozvoji obnovitelných zdrojů energie přímo zaspala. Přesněji řečeno od počátku postrádala strategii k jejich prosazování. Chybějící koncepci nahradila celá řada špatně nastavených a smysl postrádajících ad hoc řešení,“ uvádí profesor Stanislav Mišák, ředitel Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO.



Nejvíce tzv. zelené energie se během minulého roku podle dat Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy ISE v Česku vyrobilo spalováním biomasy. S malým odstupem následovaly vodní a fotovoltaické elektrárny. Naopak za pomoci větru se již tradičně vyprodukovalo pouze zanedbatelné množství elektřiny. Na Slovensku pak z pohledu obnovitelných zdrojů jednoznačně vládne hydroenergetika, která generuje více než 63 % objemu tzv. čisté elektřiny v zemi. Celkově v minulém roce Slovensko vyrobilo pomocí obnovitelných zdrojů 6 TWh energie. Česká republika zvládla za stejné období vygenerovat 9,9 TWh.

Boom FVE

V souladu s unijními nařízeními, která mají za cíl snížit počet vyprodukovaných emisí v členských zemích a dosáhnout uhlíkové neutrality, se ČR i Slovensko zavázaly postupně zvyšovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Významnou roli má v tomto ohledu hrát rozvoj fotovoltaických elektráren. Ty se v loňském roce podílely na energetickém mixu v Česku z 2,7 % (2,1 TWh), na Slovensku pak z 1,7 % (0,5 TWh). Podle analýzy EGÚ může v České republice sluneční energie při maximálním využití potenciálu pokrýt až 27 % roční spotřeby elektřiny v zemi.

Počet instalovaných fotovoltaických elektráren se loni v Česku oproti předchozímu roku zvýšil o téměř 21 procent. Zájem projevují jak domácnosti, tak soukromé společnosti. (Zdroj: Lesensky.CZ)

„V Česku doháníme v současné době vlak, který nám skoro ujel. Nyní zažíváme boom střešních elektráren, ale trh na ně není připraven. Chybí firmy a lidské zdroje. Pozitivně vnímáme, že se o fotovoltaiku začínají zajímat i velké společnosti, které budou těžit třeba z instalace nových pozemních elektráren,“ popisuje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

V EU zrychluje výstavba větrných elektráren. Ale ČR ani Slovensko k tomuto trendu nepřispívají. V tuzemsku v posledních letech téměř žádné větrníky nepřibyly. Celkově se tento obnovitelný zdroj v minulém roce podílel na našem energetickém mixu necelým 1 %. Česká republika má přitom větrný potenciál srovnatelný s Rakouskem či jižním Německem a podle studie Akademie věd by elektřina z větru mohla v budoucnu pokrýt až třetinu naší spotřeby. Slovensko je na tom z pohledu větrné energetiky ještě hůře. Aktuálně je v zemi v provozu pouze pět turbín. Do roku 2030 by jich však mělo 100 až 150 přibýt.


Zpracováno redakcí dle podkladů agentury Lesensky.CZ.


Firmy
Související články
Chytré sítě pro obnovitelné zdroje

Šetrný přístup k získávání elektřiny bez produkce škodlivých znečišťujících látek nabízejí obnovitelné zdroje energie. Jejich slabinou je však částečná nestabilita výroby závislá z velké části na počasí. Zvyšování jejich podílu v neprospěch méně čistých zdrojů se tak neobejde bez modernizace stávající infrastruktury.

Výroba BMW i3 již minulostí

Elektrické BMW i3 nedostalo přímého nástupce, jelikož v elektrifikační strategii BMW není prostor pro výstřední městské miniauto. Mnichovská automobilka se loučí se svým výrazným městským elektromobilem, který odstartoval novou éru. Výroba i3 byla nákladná. Auto má karbonové konstrukční díly a máloco sdílí s ostatními modely BMW. Původně i3 byla tahák, poutač pozornosti na něco tak výjimečného, jako je elektromobil. Což již ale dnes není potřeba, protože EV se postupně stávají „běžným“ dopravním prostředkem.

E.ON otevřel svůj první ultrarychlý dobíjecí hub v ČR

Společnost E.ON dnes otevřela v Sulejovicích u Lovosic svůj první ultrarychlý dobíjecí hub v Česku a v následujících letech bude masivně investovat do další veřejné infrastruktury. V celé Evropě by do roku 2026 měla být síť E.ON Drive rozšířená o dalších 5 000 dobíjecích bodů. Zaměřit se přitom E.ON chce na rychlé a ultrarychlé dobíjení a komfort zákazníků. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vláda schválila další kroky v realizaci Gigafactory

Vláda přijala usnesení k přípravě a výstavbě strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně, které přispěje ke zvýšení šancí na realizaci průmyslové zóny pro umístění projektu Gigafactory pro výrobu baterií. Usnesení stanovuje nezbytné úkoly a další postup jednotlivých ministerstev pro zajištění pozemků pro realizaci samotného projektu, jakožto základní předpoklad pro další rozvoj lokality.

Firmy chtějí fotovoltaiku, bioplynové stanice či hybridní systémy

U firem napříč segmenty v posledních měsících výrazně vzrostl zájem o pořízení vlastních zdrojů energie a to meziročně až o 250 %. Mezi řešení, pro které se mnoho firem aktuálně rozhodlo a chtějí je co nejdříve realizovat, patří instalace solárních elektráren. Fotovoltaika je nyní ještě výhodnější, a pokud firmy s instalací váhaly nebo jim ekonomicky vycházela na hraně, tak nyní nemají o čem přemýšlet. Návratnost investice se nyní může snížit dokonce až na polovinu.

Chytré domácnosti pro úspory energií

Jedním z nejrychleji rostoucích trhů je trh s chytrými domácnostmi. Podle analýzy GlobalData se dokonce do roku 2025 hodnota chytrých domácností zdvojnásobí na 75 miliard dolarů oproti roku 2020. Kromě toho, že by se investice do chytrých technologií měla uživatelům vrátit v podobě 

Evropská centra pro digitální inovace

K rozvoji a transformaci především malých a středních podniků mají sloužit Evropská centra pro digitální inovace. V evropské výzvě programu Digitální Evropa pro vybudování sítě těchto center uspělo pět českých kandidátů. 

Národní strategie pro inteligentní specializaci

Současná bezpečnostní a energetická situace jasně ukázala strategický význam technologií a inovací. Při řešení společenských výzev a využití technologických trendů je podpora výzkumu a inovací nezbytným krokem k udržení tempa v globální konkurenci. Pomoci by České republice mohla i národní strategie pro inteligentní specializaci, kterou schválila Evropská komise.

14 tisíc EV nabíječek týdně

Státy EU musejí  na svých území do roku 2030 vybudovat 6,8 milionu dobíjecích stanic, pokud chtějí do tohoto data dosáhnout snížení emisí CO2 o 55 %. Podle výsledků studie Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA), kterou si nechala vypracovat u konzultační firmy McKinsey, by měly státy EU až sedminásobně přidat s výstavbou dobíjecích stanic pro elektromobily.  Podle této studie by to znamenalo stavbu 14 tisíc nových dobíječek týdně oproti dvěma tisícům, které se ve státech Unie budují nyní. 

Hannover Messe již příští týden

Od 30. května do 2. června 2022 se na hannoverském výstavišti představí 2 500 firem z přibližně 60 zemí se svými inovacemi pro firmy a energetické systémy budoucnosti. V rámci hlavního tématu Průmyslová transformace ukáží, jak mohou síťově propojené výrobní závody pracovat efektivněji a šetřit zdroje nebo jak lze udržitelně vyrábět a přenášet energii. 

Modernizace energetiky pomocí jádra

Evropská komise formálně přijala plán REPowerEU, jehož cílem je rychle snížit závislost EU na ruských fosilních palivech. Plán uznává, že jaderná energie bude hrát roli při zajišťování bezpečnosti dodávek energie do EU, a zdůrazňuje význam koordinované akce ke snížení závislosti na ruských jaderných materiálech a službách palivového cyklu.

Roboty na farmě – chytrý monitoring rostlin

Robotizace a umělá inteligence proniká už i do českého zemědělství. Čeští agronomové, IT specialisté a vědci spolupracují na vývoji robotického monitorovacího systému, který je schopen automaticky odhalovat škůdce na rostlinách ve skleníku, předpovídat kvalitu sklizně a zjišťovat případné nedostatky v pracovních harmonogramech pěstitele.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit