Témata
Reklama

MSV 2025: Exportní vyhlídky českého strojírenství zůstávají otevřené

Tisková konference Svazu strojírenské technologie, konaná v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, se letos zaměřovala nejen na obecný stav současného českého průmyslu, ale zejména na problematiku exportu. Zástupci jednotlivých institucí hovořili o příčinách a okolnostech poklesu či naopak růstu v této oblasti, a také o tom, jaké příležitosti i výzvy v této oblasti vidí do budoucna.

Anna Jirásková

Vystudovala umělecko-průmyslovou střední školu v Turnově a následně strojírenský management na Vyšší odborné škole ve Strakonicích. Většinu svého profesního života se věnuje překladatelství z angličtiny, ve volném čase pak například literatuře, počítačům, řemeslné tvorbě či vzdělávání se v dalších jazycích. V MM Průmyslovém spektru pracuje jako redaktorka od roku 2024.

V konferenčních prostorách Svazu strojírenské technologie na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně se letos sešli Ivo Červenka, druhým rokem v pozici ředitele SST, Jan Rýdl jakožto generální ředitel strojírenské společnosti TOS Varnsdorf, analytik Rudolf Klepáček zastupující Odbor řízení exportní strategie a služeb a David Müller z pozice vrchního ředitele sekce Evropské unie a zahraničního obchodu.

Na tiskové konferenci v prvé řadě zaznělo, že české strojírenství čelí i nadále slabší poptávce – zejména v automobilovém průmyslu, kde tlumí investice mimo jiné přechod na elektromobilitu a tlak evropské ‚zelené dohody‘. K tomu se přidávají omezené exportní možnosti – po zákazu vývozu do Ruska se firmy potýkají také s americkými cly a rostoucími cenami materiálů, což podle údajů SST snížilo konkurenceschopnost českých výrobců obráběcích strojů až o 30 %.

Účastníci Svazu strojírenské technologie (zleva doprava): Ivo Červenka, Jan Rýdl, Rudolf Klepáček, David Müller. (Foto: A. Jirásková)

Zástupci českého průmyslu si však i nadále drží optimistický náhled do budoucna. „Věřím, že se vývoj v oboru obráběcích strojů začne brzy opět zvedat,“ uvedl ředitel SST Ivo Červenka. Podle něj má čím dál více nadějnou perspektivu mimo jiné i obranný průmysl, který získal větší podporu bank.

Optimismus v oblasti strojírenství se pochopitelně neopírá pouze o očekávání, ale především o reálný, viditelný vývoj českých firem. Velká část výroby zdařile postupuje v oblasti automatizace a digitalizace, aditivní výroby a dalších inovací, přičemž jako pomyslnou metu lze vnímat tzv. dark factories – závody natolik automatizované, že už nevyžadují lidské operátory ani osvětlení určené pro lidskou práci.

Charakter české výroby přitom udává v oblasti exportu specifické podmínky. Zatímco mnohé zahraniční firmy fungují především v rytmu sériové výroby, jejíž kapacity lze dle potřeby rozšiřovat i přesouvat, česká výroba se vyznačuje spíše specializací a zakázkovou výrobou se základem v kvalifikovaných lidech, takže i její exportní možnosti a okolnosti byly, jsou a nadále budou nevyhnutelně odlišné od výroby typické pro jiné průmyslově činné státy.

Reklama
Reklama
Reklama

Diskuze se dále týkala rozšíření tématu české kvality ve smyslu zavedeného pojmu, konkrétně v podobě projektu Českou kvalitu nenahradíš z iniciativy MPO a agentury CzechTrade, jenž nyní předznamenává rozšíření o proexportní větev. Iniciativa by měla pomáhat budovat v zahraničí jednotný obraz českého strojírenství jakožto odvětví s vysokou přidanou hodnotou a státní garancí kvality.

Podle Rudolfa Klepáčka z MPO je do budoucna klíčové, aby české firmy měly trvalou přítomnost na zahraničních trzích – tedy aby nejen prodaly, ale také dokázaly dlouhodobě udržet vztah se zákazníkem prostřednictvím servisu a následné podpory.

Přítomní zástupci průmyslu zároveň opakovaně poukazovali na fakt, že oživení by mohlo přijít s novými exportními příležitostmi. Možnosti k růstu se předpokládají zejména na trzích Mercosuru, v Mexiku, Indonésii či Indii, a také v souvislosti s očekávaným růstem investic v Německu, které pro Česko zůstává i nadále primárním obchodním partnerem.


Zpracováno redakcí na základě osobní účasti na konferenci Svazu strojírenské technologie v Brně.

Anna Jirásková

Vystudovala umělecko-průmyslovou střední školu v Turnově a následně strojírenský management na Vyšší odborné škole ve Strakonicích. Většinu svého profesního života se věnuje překladatelství z angličtiny, ve volném čase pak například literatuře, počítačům, řemeslné tvorbě či vzdělávání se v dalších jazycích. V MM Průmyslovém spektru pracuje jako redaktorka od roku 2024.

Firmy
Související články
Hannover Messe již příští týden

Od 30. května do 2. června 2022 se na hannoverském výstavišti představí 2 500 firem z přibližně 60 zemí se svými inovacemi pro firmy a energetické systémy budoucnosti. V rámci hlavního tématu Průmyslová transformace ukáží, jak mohou síťově propojené výrobní závody pracovat efektivněji a šetřit zdroje nebo jak lze udržitelně vyrábět a přenášet energii. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Japonsko je vzorem robotizace v zemědělství

Hlavním důvodem vzestupu robotizace v zemědělství je nedostatek pracovních sil a rostoucí náklady na zaměstnance. I proto se zemědělské programy jednotlivých zemí po celém světě rapidně mění. Jedním z lídrů v robotizaci zemědělství je Japonsko, kde i přes vysoký věk farmářů, produkce stále stoupá. Robotizace bude jedním z hlavních témat blížící se světové vystavy EXPO 2025, které se bude letos konat právě v japonské Ósace.

Implementace inovací napříč obory

Tradiční způsoby práce se mění zejména kvůli stále většímu zapojení moderních technologií a inovačních řešení. Mnoho odvětví se v současnosti nachází na prahu nové éry – dokazují to i nejnovější průzkumy. Podle těch se v Česku chystá v dalších letech investovat do digitalizace 53 % firem a do inovací až 65 %, nejvíce těch průmyslových. Slibují si od toho nejen jejich další růst a udržení kroku s dobou, ale také zvýšení efektivity a produktivity ve spojení se snížením nákladů. Budoucnost českých firem tedy spočívá v inovacích, níže uvádíme několik z nich z různých oblastí podnikání, které se nebály využít příležitosti a nabízí zajímavá řešení.

Více než každé desáté nově prodané auto v EU je na elektřinu

Podíl EV na evropském trhu se zvýšil téměř o čtvrtinu původního podílu z minulého roku. Celý evropský trh s novými auty má ovšem stále vleklé potíže, alespoň ve srovnání s předcovidovým obdobím do roku 2019. Zatímco auta na elektřinu se čím dál silněji zabydlují v evropské flotile nových vozů, podíl dieselových motorů nadále klesá a společně s auty na benzín klesl meziročně o 3 %. Tím nová auta se spalovacími motory tvoří už jen těsnou většinu - necelých 53 %. Vyplývá to z aktuálních dat Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA).

Pro parkování a dobíjení vozů v garážích chybí legislativa

Počty elektromobilů postupně rostou, avšak veřejná dobíjecí infrastruktura zaostává, a to včetně rezidenčních i kancelářských a průmyslových budov. Rizika rychlého řešení představují zejména podzemní garáže, které je nutné projektovat od základu s ohledem na bezpečnost. Platná a na současný stav aktualizovaná legislativa ale chybí. 

Vláda schválila další kroky v realizaci Gigafactory

Vláda přijala usnesení k přípravě a výstavbě strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně, které přispěje ke zvýšení šancí na realizaci průmyslové zóny pro umístění projektu Gigafactory pro výrobu baterií. Usnesení stanovuje nezbytné úkoly a další postup jednotlivých ministerstev pro zajištění pozemků pro realizaci samotného projektu, jakožto základní předpoklad pro další rozvoj lokality.

Výroba BMW i3 již minulostí

Elektrické BMW i3 nedostalo přímého nástupce, jelikož v elektrifikační strategii BMW není prostor pro výstřední městské miniauto. Mnichovská automobilka se loučí se svým výrazným městským elektromobilem, který odstartoval novou éru. Výroba i3 byla nákladná. Auto má karbonové konstrukční díly a máloco sdílí s ostatními modely BMW. Původně i3 byla tahák, poutač pozornosti na něco tak výjimečného, jako je elektromobil. Což již ale dnes není potřeba, protože EV se postupně stávají „běžným“ dopravním prostředkem.

Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: prosinec 2021

Provozní podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v prosinci podle posledních dat PMI výrazně zlepšily. Celkový růst podpořilo silnější zvýšení výroby a nových zakázek a zároveň i mírné uvolnění tlaku v dodavatelských řetězcích, které firmám umožnilo navýšit výstup. Výkon dodavatelů byl z historického hlediska stále velmi špatný, ale v aktuálním měsíci se zhoršil nejméně od února. Následně zvolnilo také tempo inflace vstupů. Firmy přesto registrovaly prudké zvýšení objemů rozpracovanosti, protože nedostatek materiálu bránil v realizaci příchozích zakázek. Výrobci se snažili tlak na kapacity uvolnit zvýšením zaměstnanosti, které bylo nejrychlejší od října 2017.

Výrobní IHS Markit PMI pro ČR: listopad 2021

Zdraví českého zpracovatelského sektoru se podle posledních dat PMI v listopadu zlepšilo ostřejším tempem, které nicméně bylo druhé nejpomalejší od února. Rychlejší růst pohánělo nové zvýšení objemů výroby a nových zakázek. Spolu s pevnějším zvýšením výstupu rychleji stoupla zaměstnanost, čímž povolil tlak na kapacity, a výrobci nato zaznamenali nejpomalejší růst rozpracovanosti od března. 

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit