Situaci potvrzuje i Pavla Rosová, HR ředitelka Hitachi Energy. Společnost rozšiřuje brněnský závod a v průběhu příštích dvou let plánuje vytvořit až 200 nových pracovních míst v celé řadě profesí – od výroby přes inženýring a logistiku až po administrativu. „Vidíme, že na trhu práce je stále nevyužitý potenciál, a to nejen mezi českými uchazeči, ale i mezi cizinci, kteří už v České republice žijí. Konkurence na trhu práce je vysoká, proto se snažíme cíleně pracovat s budoucími odborníky už během jejich studia a velkou roli v tom hraje spolupráce s technickými univerzitami primárně v Brně a Praze. U pozic, které to umožňují se snažíme nabízet zkrácené a flexibilní úvazky a zatraktivnit je uchazečům. V naší firemní kultuře je pevně zakotven aspekt rozmanitosti, a proto nabízíme rovné příležitosti k zaměstnávání jak místním, tak cizincům a vždy vybíráme na základě kritérií pro danou pozici, nikoli na základě národnosti. V Brně i Praze tvoří zahraniční pracovníci významnou část našich týmů celkem téměř 20 %. Za největší překážku nepovažujeme primárně jazykovou bariéru, ale spíše problém s uznáním kvalifikace u odborných profesí, převážně v oblasti elektrotechniky a strojírenství. U kancelářských pozic je pro nás klíčová znalost anglického jazyka, jelikož jsme součástí nadnárodní korporace,“ uvádí Rosová.
Podobnou zkušenost mají i další zaměstnavatelé. Nábor cizinců podle nich není otázkou snižování nákladů, ale spíše schopnosti udržet provoz a pokrýt náročné pracovní pozice. „Bez zahraničních pracovníků bychom v některých regionech jen těžko obsadili klíčové pozice. U lokálních uchazečů se v některých případech nepotkávají jejich představy a požadavky s našimi možnostmi. Zahraniční pracovníci nejsou levnou pracovní silou, nabízíme jim stejné podmínky jako lokálním uchazečům. Společnosti následně vznikají značné náklady na relokace a začlenění do místní komunity. Snažíme se kombinovat lokální a zahraniční nábor, a právě díky tomu dokážeme úspěšně zvládat i ty nejnáročnější náborové výzvy,“ dodává Michael Vávra, manažer náboru společnosti Foxconn.
„Pro firmy je zaměstnávání cizinců výhodné nejen z hlediska pokrytí pracovních míst, o která místní lidé nemají zájem. Držitelé zaměstnaneckých karet jsou díky administrativní náročnosti změny zaměstnavatele stabilní a méně fluktuují, což firmám umožňuje lépe plánovat a snižovat náklady na nábor. Zahraniční pracovníci jsou navíc často více motivovaní a loajální, protože vnímají zaměstnání v ČR jako příležitost, kterou si chtějí dlouhodobě udržet. Velmi silně se to projevuje například u pracovníků z Filipín, kteří jsou známí svou loajalitou a ochotou zůstat v ČR dlouhodobě, zatímco u pracovníků z Ukrajiny či Srbska v posledních letech vidíme menší ochotu v ČR setrvat,“ dokresluje situaci na trhu Petra Wurmova, partner firmy Relo4You.
Zajímavý je i mezinárodní kontext. V Německu, kde míra nezaměstnanosti v červenci 2025 dosáhla 5,8 % (Eurostat), vláda i firmy masivně investují do rekvalifikací a integrace dlouhodobě nezaměstnaných. V Rakousku funguje program finanční podpory zaměstnavatelům, kteří přijmou lidi nad 50 let nebo rodiče vracející se z rodičovské. Česko je v tomto ohledu pozadu.
„Pokud chceme být konkurenceschopní, musíme se naučit více využívat domácí zdroje pracovní síly. Vždyť dovoz lidí ze třetích zemí není jediným řešením – často jen oddaluje skutečnou změnu, kterou český trh práce potřebuje,“ uzavírá Michal Mikulášek z Prodator.