Témata
Reklama

Nový přístup k evropské harmonizaci

18. 07. 2005

Nový přístup k technické harmonizaci a normám přispěl zásadním způsobem k rozvoji jednotného evropského trhu a soustavně napomáhá odstraňování technických překážek obchodu vyvolaných odlišnými národními předpisy. V roce 2005 uplynulo dvacet let od jeho přijetí usnesením Rady č. 85/C/136/01 ze 7. května 1985, a proto se na tuto problematiku podíváme podrobněji.

Evropa, nebo konkrétněji Evropská unie, se vyvíjí jako největší jednotné obchodní seskupení ve světě. Všechny státy, které ji tvoří, jsou vyspělými průmyslovými zeměmi s tradicí regulace a technické normalizace. Také tři z pěti nejdůležitějších světových normalizačních orgánů mají své sídlo v Evropské unii.
Reklama
Reklama
Reklama

Vytvoření jednotného trhu

Proces vytváření jednotného trhu zahrnuje nejen vytvoření nových orgánů, nástrojů, procesů a postupů, nýbrž i nahrazení zavedených akceptovaných národních procesů a postupů. Pro obchodování v rámci jednotného trhu je proto nutné vypracovat společné a pro všechny přijatelné předpisy a normy. Tohoto cíle musí být dosaženo, aniž by došlo k rozložení jednotlivých ekonomik, a při dobrovolné spolupráci hlavních zájmových skupin. Jedná se o velký a dlouhodobý úkol, který fakticky začal se zaváděním směrnic "Nového přístupu".

Čtyři základní svobody vnitřního trhu

Koncepce jednotného vnitřního trhu byla prosazena v Jednotném evropském aktu v roce 1986. Vnitřní trh měl začít fungovat v roce 1993. Aby mohly členské státy EU efektivně obchodovat v rámci jednotného trhu, jsou k tomu zapotřebí následující základní svobody:
  • volný pohyb zboží;
  • volný pohyb osob;
  • volný pohyb kapitálu;
  • volný pohyb služeb.
  • Překážky obchodu

    V dobách ryzích národních trhů a omezeného volného obchodu bylo zcela běžné chránit svůj vlastní průmysl nebo celou ekonomiku před konkurencí globálního obchodu.
    Nástroje, jako tarify a kvóty, doplňovaly "přirozené" bariéry, jako doprava a finance, které chránily podniky a ekonomiky. Ve vyspělejších ekonomikách však vznikaly technické překážky. Některé z nich byly oprávněné a měly chránit zdraví a bezpečnost občanů, protože příslušné normy se často lišily od norem jiných států. Některé však byly vytvářeny vědomě a měly zabránit pronikání konkurenčních výrobků z jiných zemí. Překážky pro obchodování, jako např. kvóty a celní tarify, je možné odstranit relativně snadno a jejich odstraňováním se zabývá zejména WTO - Světová obchodní organizace se sídlem v Ženevě.
    Technické překážky představované předpisy, normami a posuzováním shody výrobků se však staly součástí průmyslové infrastruktury státu a mohou být nahrazeny pouze přijatelnými alternativami a ne jejich pouhým odstraněním. Jedná se o dlouhodobý proces, poněvadž společné dobrovolné normy je třeba vytvářet velice pečlivě a na základě konsensu.

    Technické překážky obchodu

    Prakticky lze tvrdit, že existují jen tři typy technických překážek, které vývozcům komplikují obchodování:
  • závazné požadavky na výrobky - jde o právní požadavky na výrobky, které upravují vlády jednotlivých zemí. Tyto požadavky mají zajistit, aby výrobky odpovídaly národním specifikacím států na ochranu zdraví, bezpečnosti, ochranu životního prostředí atd. Vývozce musí zajistit, aby jeho výrobky byly v souladu s technickými předpisy těch zemí, do nichž chce vyvážet. To může mít za následek, že musí vyrábět výrobky podle odlišných specifikací pro každou zemi, což výrobu samozřejmě prodražuje a je to časově náročné;
  • postupy posuzování shody výrobků - jsou-li výrobky zkoušeny, zda jsou v souladu s konkrétními požadavky, vydává se o výsledku zkoušení protokol nebo certifikát o shodě. Certifikáty o shodě vydané v jednom státě nejsou obvykle akceptovány v jiném státě, takže výrobci jsou nuceni zajistit, aby shoda výrobků byla zkoušena ve všech zemích, do nichž chtějí výrobky vyvážet. Tyto postupy se týkají jak povinného, tak i dobrovolného posuzování shody;
  • národní normy - dobrovolné národní normy nevytvářejí z právního hlediska překážky, avšak z hlediska běžného použití představují také překážku pro obchodování.
  • Odstraňování technických překážek obchodu

    Evropská unie se snaží omezit technické překážky obchodu následujícími čtyřmi přístupy:
  • Vzájemná akceptace výrobků, u nichž požadavky nebyly harmonizovány (neharmonizovaná oblast) - tzn. veškeré výrobky zákonně vyrobené (či uvedené na trh) v členském státě EU musí být akceptovány v jiných státech EU, aniž by musely odpovídat jejich národním technickým předpisům. Výjimky se mohou vztahovat pouze na případy, kdy existuje nebezpečí ohrožení zdraví, bezpečnosti, životního prostředí apod.
  • Předcházení novým překážkám obchodu - tzn. nové technické předpisy a normy by neměly vytvářet nové překážky obchodu. Komise prověřuje veškeré návrhy předpisů a společně se zástupci národních normalizačních organizací prověřuje návrhy norem, zda jsou v souladu s tímto požadavkem.
  • Technická harmonizace (Starý přístup/Nový přístup) - technická legislativa zajišťuje, aby výrobky vyráběné či prodávané v EU byly v souladu s jednotně stanovenými požadavky.
  • Předpoklad shody - předpokládá se, že výrobky všech výrobců, kteří dodržují příslušné harmonizované normy, vyhovují příslušné směrnici.
  • Technická harmonizace

    Harmonizace technických předpisů se vyvíjela dvěma způsoby, v závislosti na druhu daného výrobku. V obou případech je cílem harmonizace - snížení technických překážek obchodu:
  • "Starý přístup" k vyráběným výrobkům - navrhování národních technických předpisů (legislativy) týkajících se výrobků vyráběných v členských zemích EU bylo zpočátku prováděno prostřednictvím směrnic, které v přílohách obsahovaly podrobné technické specifikace. Tento přístup se neosvědčil zejména proto, že vypracování směrnic trvalo dlouhou dobu a bylo obtížné dosáhnout shody. Přijaté směrnice bylo zapotřebí často aktualizovat. Tento přístup nevedl k pokroku v oblasti technických předpisů a byl základní příčinou nedostatečného rozvoje Evropského společenství mezi lety 1957 až 1983
  • "Nový přístup" - Evropské společenství přijalo Nový přístup k technické harmonizaci a normám v květnu 1985 (viz výše citované usnesení Rady), aby překonalo obtíže starého přístupu. Směrnice podle Nového přístupu nyní obsahují pouze základní požadavky podstatné pro zajištění bezpečnosti výrobků, popř. dalších hledisek ochrany veřejných zájmů. Podrobné technické specifikace obsažené v evropských harmonizovaných normách zpracovávají příslušné evropské normalizační organizace (CEN - Evropský výbor pro normalizaci v Bruselu, CENELEC - Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice v Bruselu, ETSI - Evropský ústav pro telekomunikační normy v Sophia Antipolis ve Francii). Nicméně i tzv. starý přístup se stále v některých odvětvích používá.
  • Nový přístup - zásady

    V politice nového přístupu byly uplatněny tři základní zásady. Každá směrnice na výrobek stanoví základní požadavky, obvykle s ohledem na ochranu zdraví a bezpečnosti, ochranu majetku a životního prostředí. Základní požadavky jsou stejné pro všechny členské státy EU a každý člen je právně zavázán je zavést. Směrnice nestanovují, jak mají být zavedeny a nezabývají se podrobnými technickými specifikacemi.
    Směrnice Nového přístupu na výrobky se spíše zabývají záležitostmi, které mají význam pro skupinu výrobků, než záležitostmi týkajícími se pouze jednoho výrobku.
    Hlavními výhodami Nového přístupu jsou:
      nový přístup je mnohem snazší pro zákonodárce, kteří spíše dosáhnou dohody o základních principech než o technických podrobnostech;
      směrnice nemusejí být pravidelně aktualizovány, aby podchytily technické změny;
      členské státy zavádějí směrnice vhodnými právními způsoby;
      výrobci nejsou omezeni na jedno řešení při plnění požadavků směrnice.

    Základní požadavky Nového přístupu

    Oblasti pokryté směrnicemi

    Většina nové technické legislativy pro vyráběné výrobky byla od roku 1985 vypracována podle Nového přístupu. Podíl výrobků EU, které pokrývají směrnice a předpisy, je uveden na diagramu. Výrobky pokrývané Novým přístupem mají přitom zpravidla fyzikální charakteristiky (strojní zařízení, tlaková zařízení, osobní ochranné prostředky), zatímco výrobky pokryté Starým přístupem mají obvykle chemické charakteristiky (potraviny, chemikálie, farmaceutické výrobky). Výjimky z tohoto pravidla zahrnují motorová vozidla a zemědělské traktory.
    V příštím vydání se zaměříme na obecnou strukturu směrnic Nového přístupu, problematiku evropských norem i aplikaci Nového přístupu v České republice.
    Základní požadavky uvádějí jasně a přesně požadované výsledky, které musí být dosaženy, bez specifikování, jak budou dosaženy. Výrobky splňující harmonizované normy jsou považovány za výrobky splňující směrnici.

    Odkaz na normy

    Normalizační organizace jsou pověřeny tvorbou a schvalováním harmonizovaných norem. Tyto normy stanovují technické specifikace, které naplňují základní požadavky směrnic.

    Politika posuzování shody

    Normy jsou dobrovolné. Výrobci se nemusejí řídit harmonizovanými normami, aby splnili směrnice na výrobek; mají volnost výběru jakéhokoliv technického řešení, které splní požadavky. Avšak pokud se řídí harmonizovanými normami, platí "předpoklad shody" se základními požadavky směrnic.Výrobci musejí tuto shodu uvádět označením CE.
    -cni-
    Reklama
    Vydání #7,8
    Kód článku: 50731
    Datum: 18. 07. 2005
    Rubrika: ČNI / EU a normalizace
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

    Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

    MM Glosa: Výprodej evropské DNA

    Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

    Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

    Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

    Související články
    Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

    V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

    Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

    Kompasem firmy je její smysl

    Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

    IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

    V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

    Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

    Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

    Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

    Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

    Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

    Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

    Všude kolem nás jsou stroje

    Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

    Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

    Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

    Made in Česko: Chutná (nejen) česká tradice

    Když se před více než 10 lety spoluzakladatelé společnosti Knedlíky Láznička rozhodli založit firmu zaměřenou na výrobu knedlíků, čelili poměrně značné skepsi okolí. Tento segment byl vnímán odbornou i laickou veřejností jako nekvalitní, nemoderní a výživově neatraktivní. Vladimír Zikmunda a šéfkuchař Petr Kosiner se však rozhodli dokázat, že i hromadně vyráběný knedlík může mít špičkovou kvalitu, chutnat jako od babičky a stát se vynikající součástí moderní gastronomie.

    Docházejí nám lidé, ne nápady

    V zářijovém příspěvku jsem psal o čínském modelu Kimi K3, který se dostal na první místo žebříčku Frontend Code Arena, před tehdejší nejlepší americké modely. Vypadalo to jako špatná zpráva pro Západ. Za pár týdnů se ukázalo, že tato mince má i druhou stranu.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
    Předplatit