Společnost Siemens se na tuto problematiku zaměřila a přináší řešení využívající další ze současných trendů – virtualizaci. Podobně jako může být v IT sféře propojeno několik počítačů do jednoho virtuálního serveru, lze propojit několik menších elektráren do jediné virtuální elektrárny. Toto uspořádání nejen výrazně usnadňuje správu jednotlivých dílčích elektráren, ale přináší i řadu nových možností, které by v případě práce se samostatnými jednotkami nebyly k dispozici. Virtuální elektrárna totiž k zajištění svého chodu využívá velká množství dat - od aktuálních cen elektřiny, přes energetickou poptávku, až po předpovědi počasí. Na jejich základě systém vytváří harmonogram, podle něhož se dílčí elektrárny řídí. Cílem harmonogramu je zajištění co největší efektivity provozu elektráren, stabilizace dodávky energie do rozvodné sítě a současně minimalizace nákladů na výrobu elektřiny. Vzhledem k tomu, že množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů kolísá, je s ní možné díky virtuální elektrárně lépe obchodovat na energetických trzích.
Příkladem realizace takového systému může být např. virtuální elektrárna spravující jednu větrnou elektrárnu, pět vodních elektráren a šest kogeneračních jednotek v okolí německého Mnichova, která má celkový výkon 20 megawattů. Nebo další virtuální elektrárna na území Německa, která má obdobné parametry, nicméně do roku 2015 by měl její výkon postupně vzrůst až na desetinásobek. Odborníci ze společnosti Siemens předpokládají, že v budoucnu by měly být virtuální elektrárny standardem a nedílnou součástí tzv. chytrých sítí (Smart Grids). Aby toho bylo možné dosáhnout, pracují vývojáři na klíčových aspektech virtuálních elektráren, například na tzv. decentralizovaném komunikačním rozhraní.