Témata
Reklama

Správa sítě ve švýcarském stylu

Švýcarská čokoláda a hodinky jsou pojmy, které tuto zemi proslavily po celém světě. V rámci Evropy však má výjimečné postavení i z jiného důvodu. Díky své zeměpisné poloze patří Švýcarsko k nejdůležitějším evropským energetickým uzlům. Na jeho území se totiž s tuzemskou sítí setkávají rozvodné sítě Německa, Francie, Itálie a Rakouska, a zhruba 5 % energie, která v Evropě proudí přes hranice, tak projde přes švýcarské území. Švýcarská rozvodná společnost Swissgrid proto musí zajistit nejen bezproblémový chod samotné švýcarské rozvodné sítě, ale i přepravu energie mezi ostatními státy.

Reklama
Reklama
Reklama
Velín švýcarské rozvodné společnosti Swissgrid vypadá trochu jako z filmu. Nejmodernější technika je zde ovšem na místě - právě odsud je totiž spravován tok energie mezi Německem, Francií, Itálií, Rakouskem a Švýcarskem. Foto: Swissgrid.

To ovšem neznamená pouze se starat o dráty vysokého napětí a občas vyměnit nějaký ten transformátor. Při vedení elektřiny vždy dochází ke ztrátám, které jsou ovlivněny celou řadou různých faktorů – například počasím či množstvím přepravované elektřiny. Ve švýcarské síti se tak pouhým vedením ztratí přibližně 1,6 % elektrické energie. Aby však byla zajištěna stabilita jednotlivých sítí, je třeba tyto ztráty kompenzovat. V důsledku toho musí Swissgrid na energetickém trhu nakupovat takové množství energie, které by ztráty pokrylo. To má ale háček, protože se elektřina nakupuje s až šestnáctihodinovým předstihem. Vzhledem k tomu, o jaké množství energie jde, je proto nutné mít k dispozici co nejpřesnější předpovědi o ztrátách, na jejichž základě se obchod uskutečňuje.

Princip činnosti neuronových sítí přímo vychází z uspořádání nervových buněk v mozku. Výsledkem je vysoká rychlost zpracování dat a zejména schopnost učit se. Právě díky ní mají neuronové sítě velmi široké uplatnění, od předpovídání počasí či vývoje burzy, až po filtrování spamu. Foto: Swissgrid.

Díky novému předpovědnímu softwarovému nástroji, který vytvořili vývojáři společnosti Siemens, lze tyto ztráty nyní odhadnout s chybou pouhých 10 %. Algoritmus je založen na principu neuronových sítí, které se vyznačují možností paralelního zpracování velkého množství dat a zejména schopností učit se. K odhadu množství ztracené energie algoritmus využívá jak data z dřívějška, tak aktuální informace o předpokládané produkci energie, stavu přečerpávacích elektráren či předpověď počasí. Přesný odhad ztrát přináší nejen větší jistotu stability sítě, ale i nemalé úspory za nadbytečně zakoupenou energii.

Reklama
Firmy
Související články
Auto jako digitální platforma

Každý druhý vůz na evropských silnicích by v polovině příštího desetiletí mohl být autonomní. Studie společnosti Ericsson se zabývá tím, co všechno by takový systém zahrnoval, včetně infrastruktury podél silnic založené na konceptu IoT a neustálé vzájemné komunikace nejen mezi auty samotnými, ale s celým dopravním ekosystémem.

Drony pro humanitární operace

Skupina MRS (Multi-Robot Systems) působící v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v uplynulých týdnech na poušti ve Spojených arabských emirátech testovala let roje dronů. Pro realizaci skupinového letu se vědci inspirovali hejnem ptáků či plovoucích ryb. Drony by pak mohly být zapojeny do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob.  

Související články
Sonda pro bezkontaktní sledování odběru energie

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT z telekomunikační katedry vyvinuli v rámci projektu Chytrá řešení pro Prahu sondu, která dokáže měřit spotřebu libovolného spotřebiče a na dálku ji odesílat prostřednictvím sítě internetu věcí (IoT). Inteligentní sonda v podobě krabičky se připevní na napájecí kabel a bezkontaktně indikuje aktivity spotřebičů a odběr energie. Nyní prochází poslední fází testování v terénu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jak zjistit kvalitu vnějšího prostředí

Na vývoji nové senzorové platformy pro měření kvalitativních parametrů venkovního prostředí v současné době pracuje Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT.

Sofistikovaná fasáda budoucnosti

Vývoj inovativního systému lehkých obvodových plášťů, který bude aktivně přispívat k vnitřnímu komfortu a redukci uhlíkové stopy nebytových budov. To je cílem, na který se v rámci mezinárodního projektu Powerskin+ zaměřuje ČVUT UCEEB.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit