Témata
Reklama

Sonda pro bezkontaktní sledování odběru energie

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT z telekomunikační katedry vyvinuli v rámci projektu Chytrá řešení pro Prahu sondu, která dokáže měřit spotřebu libovolného spotřebiče a na dálku ji odesílat prostřednictvím sítě internetu věcí (IoT). Inteligentní sonda v podobě krabičky se připevní na napájecí kabel a bezkontaktně indikuje aktivity spotřebičů a odběr energie. Nyní prochází poslední fází testování v terénu.

Inovativní sonda „En-Meter M“ nemusí být zapojena do elektrického okruhu a lze ji použít k monitorování spotřeby elektrické energie v podstatě kdekoli a kdykoli. (Zdroj: FEL ČVUT)

Oproti stávajícím standardním řešením odečtu energie inovativní sonda „En-Meter M“ nemusí být zapojena do elektrického okruhu a lze ji použít k monitorování spotřeby elektrické energie v podstatě kdekoli a kdykoli. Využíváno je k tomu podle doc. Jiřího Vodrážky, vedoucího katedry telekomunikační techniky, bezkontaktní snímání pomocí magnetického senzoru v blízkosti napájecího kabelu libovolného spotřebiče, skupiny spotřebičů či celé napájecí větve. Senzor se přiloží k napájecímu kabelu a mechanicky jednoduše upevní např. páskou. Má vlastní bateriové napájení a data posílá bezdrátově přes globální IoT síť Sigfox, nebo síť LoRa. Data je pak možné sledovat na webovém portálu, včetně přepočtu na odhadovaný odběr elektrické energie. Tým doc. Vodrážky se dlouhodobě zabývá technologiemi internetu věcí (IoT) a komunikačními systémy pro chytré energetické sítě (Smart Grid) i jejich měření (Smart Metering).

Reklama
Reklama
Reklama

Sonda pomůže snižovat náklady na energie

Unikátnost tohoto řešení spočívá mimo jiné v možnosti uživatelsky si nakonfigurovat režim odesílání dat a zvolit si způsob jejich vyhodnocení. Je předpokládáno využití u celé řady firem a institucí, které potřebují mít aktuální přehled o spotřebě elektrické energie a data k optimalizaci odběru. Řešení jim umožní snižovat náklady tím, že budou moci například směřovat dodávku energie do časů, kdy je cenově výhodnější sazba.

Sonda (malá modrá krabička) umístěná na vývodu kabelu pouličního osvětlení s externí anténou vyvedenou vně kovové skříně. (Zdroj: FEL ČVUT)

Vhodná do chytrých měst, ale i průmyslových provozů

V tuto chvíli probíhá testování sond v Řeži u Prahy, kde vývojáři ověřují monitorování činnosti lamp pouličního osvětlení. Dále testují hlídání odběru s možností detekce nežádoucí aktivity ve sledovaném objektu. Monitorování celé skupiny lamp jedním zařízením za nízkou cenu může pomoci udělat z obyčejných lamp něco, co se blíží inteligentnímu osvětlení. Sonda se tak stává nadějnou komponentou v konceptu chytrých měst, ale má potenciál se uplatnit i v průmyslu ke sledování nejrůznějších strojů a hlídání jejich činnosti, např. v rámci prediktivní údržby. Hromadné nasazení a sériová výroba by pak významně snížily stávající cenu sondy, která se nyní pohybuje okolo 4 000 Kč.

Reklama
Jiné provedení sondy s integrovanou anténou. (Zdroj: FEL ČVUT)

Řešení je chráněno užitným vzorem „Zařízení k dálkovému bezkontaktnímu monitorování aktivity elektrických spotřebičů“ (č. zápisu 34434). Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR. Bližší informace jsou k dispozici zde.

Zdroj: Tisková zpráva ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická. Zpracováno redakcí.

Firmy
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Znal je již Napoleon a dá se s nimi i hnojit

Před více než dvěma staletími spatřil tento vynález světlo světa a dodnes hraje nezastupitelnou roli v naší každodennosti. Řeč je o bateriích. Jejich objevitelem je italský fyzik Alessandro Volta, na jehož počest slavíme 18. února, v den vynálezcových narozenin, Mezinárodní den baterií. Jaká tajemství se skrývají pod jejich tvrdou „slupkou“ a které interesantní příběhy jsou s vývojem baterií spojeny? 

Zásady v oblasti kybernetické bezpečnosti

Schopnost udržet si důvěru zákazníků nebyla po událostech minulého roku nikdy důležitější, a ani obtížnější. S tak velkým zmatkem a rozsáhlými změnami v pracovních modelech, jako byla masová migrace k práci na dálku, nebylo zajištění bezpečnosti podniků nikdy složitější. Edwin Weijdema, technolog pro globální produktovou strategii ve společnosti Veeam, se zamýšlí nad vývojem kybernetických útoků a jak jim s co nejvyšší úspěšností odolávat.

Auto jako digitální platforma

Každý druhý vůz na evropských silnicích by v polovině příštího desetiletí mohl být autonomní. Studie společnosti Ericsson se zabývá tím, co všechno by takový systém zahrnoval, včetně infrastruktury podél silnic založené na konceptu IoT a neustálé vzájemné komunikace nejen mezi auty samotnými, ale s celým dopravním ekosystémem.

Výzkum podporuje bezpečnost internetu věcí

Včasné odhalení útoku na sítě internetu věcí může znamenat doslova záchranu před mnoha nepředvídatelnými následky. V případě soukromého užití se jedná zejména o zásah do soukromí, u průmyslových aplikací může dojít k narušení funkčnosti celých systémů autonomních zařízení s rozsáhlými dopady na výrobu nebo energetiku. Tyto systémy nelze chránit antivirovými programy, proto je potřeba jiné řešení. 

Digitální dvojče stavby

Digitalizace a digitální transformace firem paří již delší dobu k aktuálním tématům. Ve stavebnictví zpravidla hovoříme o metodě BIM, která by měla být od roku 2022 využívána u všech nadlimitních veřejných zakázek. Využití takzvaného informačního modelování staveb však není devízou jen nových realizací, své opodstatnění má i u starších budov.

Kubernetes: rychlejší i bezpečnější vývoj aplikací

Obliba technologií používající kontejnery neustále roste. Je to dáno výhodami, které firmám poskytuje např. trendující Kubernetes či Docker. Dříve tyto tehcnologie byly především výsadou inovativních IT nadšenců, dnes je podle průzkumu renomované firmy Statista používá téměř třetina společností a dalších 21 % tento technologický směr blíže zkoumá a uvažuje o něm do budoucna. 

Drony pro humanitární operace

Skupina MRS (Multi-Robot Systems) působící v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v uplynulých týdnech na poušti ve Spojených arabských emirátech testovala let roje dronů. Pro realizaci skupinového letu se vědci inspirovali hejnem ptáků či plovoucích ryb. Drony by pak mohly být zapojeny do humanitárních operací vyhledávání a záchrany osob.  

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit