Témata
Reklama

Přemýšleli jste někdy, co se stává se vší vodou, kterou denně použijeme a následně pošleme do odpadu? Rozhodně jí není malé množství. V České republice průměrně spotřebuje každý obyvatel za jeden den přes sto litrů vody, v USA je to trojnásobek. Naproti tomu v Ugandě si musí každý člověk průměrně vystačit se sto litry životodárné tekutiny až čtrnáct dní. Dnes už naštěstí míří převážná část kanalizační vody - v ČR je to zhruba 95 % - do čistíren odpadních vod, a může tak být znovu použita. Co ale s odfiltrovaným odpadem, který čistička kromě čisté vody produkuje?

Reklama
Reklama
Reklama
V čističkách prochází voda velmi komplikovanými procesy fyzikálního, biologického i chemického čištění, rozdělenými do desítek kroků. Na konci je čistá voda pečlivě kontrolována a posílána zpět do oběhu, odpad je dále zpracováván a využíván.

Do kanálu se logicky spláchnout nemůže, musí se tedy zpracovat jinak. A v dnešní době, kdy má všechno svou cenu, není výjimkou ani odpad z čističek. Ačkoliv bychom něco nevábnějšího hledali asi jen obtížně, i tato směs má svoje využití - například jako hnojivo. Než se však může rozprášit po polích, musí se původně velmi řídká hmota nejdříve vysušit. Nejjednodušší metodou je prosté vyždímání: v lisu lze získat o něco hustší směs, s přibližně 20 % pevného podílu. V některých zemích je tato úprava pro hnojení dostatečná, v jiných je však legislativou stanoveno minimální množství pevného podílu na 60 %. Směs se tedy musí dále vysoušet.

Jednou z nejpoužívanějších metod je prosté zahřívání. Tímto způsobem lze směs relativně rychle zbavit požadovaného množství vody, ovšem za cenu vysokých nákladů na spotřebovanou energii. Druhou možností je vysoušení sluncem. To je na jednu stranu levné, na stranu druhou však proces trvá až dva měsíce. Vědci ze společnosti Siemens proto vyvinuli nový postup, jak směs z čističek dostatečně vysušit.

Nižší cena a kratší doba

Na rozdíl od obou výše uvedených metod nevyužívá nový proces žádný vnější zdroj tepla. Prakticky veškerou práci při vysoušení vykonávají mikrobi, kteří ve směsi provádějí rozkladné procesy. Při nich vzniká dostatek tepla pro vysušení směsi až na 65 % pevného podílu. Množství při procesu spotřebované energie je tak minimální a je nutná pouze na pravidelné míchání a okysličování směsi.

Odpad z čističek odpadních vod lze využívat jako hnojivo, musí však být dostatečně vysušen. Nový proces od vývojářů společnosti Siemens přináší kompromis mezi cenou a dobou sušení odpadní směsi, který dříve nebyl dosažitelný.

Hlavním přínosem nové metody je kombinace výhod obou klasických vysoušecích postupů. Oproti umělému zahřívání je využití mikrobů levnější o celých 30 %, ve srovnání se slunečním vysoušením je zase výrazně rychlejší - trvá pouze 22 dní. Během této doby vznikne hmota, která je vhodná na hnojení, případně ji lze svážet na klasické skládky či do spaloven.

Reklama
Firmy
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výstava Volty v Ostravě již podruhé

Výstavy a veletrhy se v Ostravě pořádají (v jiné podobě než dnes, samozřejmě) již od roku 1362, kdy král Karel IV. vydal ostravským měšťanům povolení pořádat dobytčí trhy. První pavilon pro skutečné výstavy a veletrhy se zde otevřel v roce 1958. Druhý ročník Elektrotechnické výstavy Volty.cz, kterou Ostrava zažila letos začátkem října, se hlásí k tradici technických výstav v Ostravě.

Energetické úspory ve firmách

Firmy jsou postiženy drahými energiemi stejně jako domácnosti a na jejich ekonomiku to má zásadní dopad. Nejčastěji na zvýšené náklady podniky reagují investicemi do úsporných opatření. Jaká nejčastěji zavádějí a jak tyto změny fungují?

Budoucnost stavebnictví: Odpadní termoplasty

Různé polymerní typy odpadů, pro které zatím není širší uplatnění. To je vedlejší produkt, vznikající při výrobě a zpracování plastů. Čeští výzkumníci se proto pustili do studia jejich klíčových vlastností, aby umožnili jejich následné zpracování. Výsledkem jejich práce je vytvoření uceleného přehledu možností využití odpadních termoplastů ve výrobě kompozitních materiálů pro stavebnictví. Z odpadu lze tedy nyní vyrábět různé stavební prvky z polymerbetonu nebo například odolné dlaždice.

Jak zjistit kvalitu vnějšího prostředí

Na vývoji nové senzorové platformy pro měření kvalitativních parametrů venkovního prostředí v současné době pracuje Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT.

Sofistikovaná fasáda budoucnosti

Vývoj inovativního systému lehkých obvodových plášťů, který bude aktivně přispívat k vnitřnímu komfortu a redukci uhlíkové stopy nebytových budov. To je cílem, na který se v rámci mezinárodního projektu Powerskin+ zaměřuje ČVUT UCEEB.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit