Témata
Reklama

Do provozu se chystá největší plovoucí větrná farma na světě

Mořské, tzv. offshore větrné elektrárny jsou velice slibným zdrojem elektrické energie budoucnosti. U evropských břehů fungují především v Severním a v Baltském moři. Jejich instalace je bohužel přísně limitována hloubkou vody, která nesmí přesáhnout 40 – 50 m. Z tohoto důvodu je nelze umisťovat do vzdálenějších míst oceánu ani ke strmě se svažujícím břehům kontinentů. Tento problém částečně řeší technologie plovoucích větrných elektráren, které lze použít i v hloubkách několika set metrů.
V říjnu letošního roku bude u severovýchodního Skotska uvedena do provozu největší plovoucí větrná farma na světě, jenž vzniká v Norsku ve spolupráci společnosti Statoil s firmou Siemens Gamesa. Celkové náklady na projekt s názvem Hywind jsou přibližně 235 mil. eur. V těchto dnech se ve vodách norského fjordu Stord spouštějí na hladinu větrné elektrárny, které se následně vydávají na plavbu Severním mořem do cíle, který se nachází 25 kilometrů od pobřeží skotského Peterheadu ve vodách hlubokých mezi 90 a 120 m.

Každá z pěti 6MW větrných elektráren Siemens Gamesa, které jsou součástí projektu Hywind, má 78 m dlouhou vyrovnávací podvodní část a tři kotvicí lana, která budou upevněna k mořskému dnu, aby držela elektrárnu ve svislé poloze. S celkovým předpokládaným výkonem farmy 30 MW se projekt Hywind stane největším svého druhu na světě. Větrné elektrárny Siemens Gamesa byly pro tento projekt vybrány nejen z důvodu vysoké účinnosti, ale rovněž kvůli lehké konstrukci, která je zvlášť vhodná pro umístění na plovoucích základech.

Koncept projektu Hywind prokázal svou účinnost v roce 2009, kdy Siemens a Statoil úspěšně nainstalovaly elektrárnu Siemens s výkonem 2,3 MW v rámci celosvětového prvního projektu plovoucí větrné elektrárny Hywind Demo.

Reklama
Reklama
Reklama
Instalace větrné elektrárny Siemens Gamesa na plovoucí základnu v Norsku

Všechny začátky jsou těžké
I když Hywind patří k nejmodernějším projektům mořských větrných elektráren na světě, elektrickou energií bude schopen zásobovat pouze 20 000 domácností, což je například oproti projektu Hornsea One, který se staví u pobřeží Yorkshiru, poměrně málo. Ten by měl být schopen plně pokrýt spotřebu až 800 000 domácností. Podle zastánců konceptu plovoucích elektráren by ale plovoucí elektrárny mohly v dlouhodobém horizontu tradiční větrné farmy překonat. Očekává se, že prudký rozvoj těchto plovoucích elektráren nastane během příštího desetiletí, největší boom by se měl konat mezi roky 2030 – 2035.

Jako u většiny nových technologií jsou i zde největší výzvou náklady. K instalaci turbín na plovoucí základy je zapotřebí obrovské zdvihací plavidlo, které se obvykle používá v ropném a plynárenském průmyslu. Jedná se o druhé největší zařízení svého druhu a jeho pronájem i provoz jsou extrémně nákladné. Náklady výrazně zvyšuje také současný poměrně složitý řetězec řady dodavatelů. Podle Statoilu by se mohly plovoucí elektrárny dostat na stejné ceny jako konvenční offshore elektrárny do roku 2030. V současnosti jejich cena de facto odpovídá cenám mořských větrných elektráren před cca 10 lety.

Schéma ukotvení plovoucí větrné elektrárny

Dál a do větších hloubek
Možnosti této technologie jsou téměř neomezené. Plovoucí větrné farmy mohou v současnosti pracovat v hloubce až 700 metrů, větší hlubiny jsou ale pouze otázkou času. Otevírají se tak cesty do hlubokého oceánu, který byl dříve pro větrné farmy nedosažitelný. Standardní větrné elektrárny jsou například obtížně použitelné pro celou oblast západního pobřeží USA, kde se mořské dno rychle prudce svažuje, nebo pro téměř celé pobřeží Japonska. V současnosti již probíhají intenzivní diskuse mj. s vládami Havaje a Kalifornie a sleduje je bedlivě i Japonsko a vláda v Soulu, která je silně nakloněná obnovitelným zdrojům.

Komercionalizace této technologie otevírá příležitosti i pro další země dostat se na čelní místa na trhu s obnovitelnými energiemi. Nejvíce mořských elektráren má v současnosti Velká Británie (jejich kapacita ke konci roku 2016 byla 5 156 MW), následuje Německo (4 108 MW). Například Francie žádnou offshore větrnou farmu nemá. Přesunutí větrných farem od pobřeží do vzdálenějších míst oceánu ale přináší výhody i zemím, které jsou na tomto poli řadu let aktivní, s možností odchodu do větších hloubek získávají další místo, které se jim už třeba u břehu nedostává. Tato technologie ale může vyřešit i problémy s námitkami těch obyvatel a organizací, kterým vadí narušení vzhledu krajiny.

-EB-

Zdroj: Tisková zpráva.
Zpracováno redakcí.

Reklama
Firmy
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výstava Volty v Ostravě již podruhé

Výstavy a veletrhy se v Ostravě pořádají (v jiné podobě než dnes, samozřejmě) již od roku 1362, kdy král Karel IV. vydal ostravským měšťanům povolení pořádat dobytčí trhy. První pavilon pro skutečné výstavy a veletrhy se zde otevřel v roce 1958. Druhý ročník Elektrotechnické výstavy Volty.cz, kterou Ostrava zažila letos začátkem října, se hlásí k tradici technických výstav v Ostravě.

Energetické úspory ve firmách

Firmy jsou postiženy drahými energiemi stejně jako domácnosti a na jejich ekonomiku to má zásadní dopad. Nejčastěji na zvýšené náklady podniky reagují investicemi do úsporných opatření. Jaká nejčastěji zavádějí a jak tyto změny fungují?

Budoucnost stavebnictví: Odpadní termoplasty

Různé polymerní typy odpadů, pro které zatím není širší uplatnění. To je vedlejší produkt, vznikající při výrobě a zpracování plastů. Čeští výzkumníci se proto pustili do studia jejich klíčových vlastností, aby umožnili jejich následné zpracování. Výsledkem jejich práce je vytvoření uceleného přehledu možností využití odpadních termoplastů ve výrobě kompozitních materiálů pro stavebnictví. Z odpadu lze tedy nyní vyrábět různé stavební prvky z polymerbetonu nebo například odolné dlaždice.

Jak zjistit kvalitu vnějšího prostředí

Na vývoji nové senzorové platformy pro měření kvalitativních parametrů venkovního prostředí v současné době pracuje Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT.

Sofistikovaná fasáda budoucnosti

Vývoj inovativního systému lehkých obvodových plášťů, který bude aktivně přispívat k vnitřnímu komfortu a redukci uhlíkové stopy nebytových budov. To je cílem, na který se v rámci mezinárodního projektu Powerskin+ zaměřuje ČVUT UCEEB.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit